Ještě donedávna platilo, že při hledání „záporňáků“ v připravovaných seriálech bývali často oblíbenými kandidáty výrobci, distributoři nebo dealeři drog. Tento trend se ale rychle obrací.
Větrné mlýny
Začalo to už s přelomovým dramatickým seriálem The Wire režiséra Davida Simona, který byl poprvé vysílán stanicí HBO v červnu 2002, a minisérií The Corner. Z obou seriálů byla zřetelně cítit beznaděj z počínání představitelů zákona, kteří bojují s drogami jako Don Quijote s větrnými mlýny.
Jednoznačným poselstvím je, že dokud bude existovat po drogách poptávka a na ní navázaný výnosný byznys, najdou se vždy jedinci ochotní riskovat konflikt se zákonem.
Dnes se nejen kabelové televize doslova předhánějí v kritice beznadějných snah strážců zákona, což je dobře. Odsouzení stávající protidrogové politiky prostřednictvím jasně definovaných kladných i záporných hrdinů dává totiž divákům šanci promítnout nic neříkající statistická data a výsledky výzkumů do osudů konkrétních, ač fiktivních postav.
Zbrusu novým přírůstkem do rodiny „kritiků válčení s drogami“ je temně laděný dramatický seriál Snowfall. Děj se tentokrát odehrává v osmdesátých letech minulého století, kdy se napříč Spojenými státy šířila vlna popularity crack kokainu, a prezident Reagan proti ní a všem drogám bojoval kampaní Just Say No (Prostě řekni ne).
Nekonečný koloběh
Do stejného časového rámce byl zasazen také děj dalšího podobného seriálu, Narcos, který pochází z produkce společnosti Netflix. Diváci mohli ve dvou sériích sledovat osudy kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara, který byl sice v roce 1993 vypátrán a zastřelen místní policií, jeho místo v hierarchii však okamžitě zaujal další v pořadí.
I u nás jsou známé seriály Breaking Bad (v češtině Perníkový táta) a Better Call Saul (Volejte Saulovi), které pojednávají o bezohledném světě války s drogami. Na rozdíl od ostatních jmenovaných pořadů se ale nezaměřují ani tak na slávu a drogovým byznysem snadno vydělané peníze, jako spíše na jednoduchost a banalitu celého odvětví. Obcházení zákona je zde prezentováno prostě jako další nepříjemnost, jejíž hodnotu je třeba vyčíslit a promítnout do ceny konečného produktu.
Dramatický potenciál světa drog je pro televizní producenty silně návykový.
Neskrývaná skepse doprovázející neefektivitu boje s drogami ve stávající podobě ukazuje, jak moc se změnilo vnímání a prezentace společensky palčivých témat na televizní obrazovce. Většina zmiňovaných pořadů se chlubí tím, že nabízí divákovi více než jen černobílý pohled na věc a zločince, za nimiž na konci dílu svědomití strážci zákona zavřou dveře věznice.
Cesta špatným směrem
Tato televizní kritika je důležitá mimo jiné i proto, že současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa prezentuje omezení přílivu drog do země jako jeden z přínosů plánované zdi na hranicích s Mexikem a ultrakonzervativní ministr spravedlnosti Jeff Sessions obhajuje návrat k nesmírně tvrdým trestům za všechny drogové delikty jako nedílnou součást nové drogové politiky země.
Tvůrce seriálu The Wire David Simon byl jako reportér v Baltimore (město s jednou z nejvyšších měr kriminality v USA) bezprostředním svědkem dopadů války proti drogami a domnívá se, že sílící perzekuce a věznění pachatelů marginálních drogových přečinů „ je drakonické a nefunguje“. Simon to uvedl v roce 2015 během rozhovoru s tehdejším prezidentem Barackem Obamou, který neskrýval své sympatie k seriálu. „Co nedokážou zničit samy drogy, to dodělá válka s nimi,“ uzavírá Simon. Jednoznačným poselstvím je, že dokud bude existovat poptávka a na ní navázaný výnosný byznys, najdou se vždy jedinci ochotní riskovat konflikt se zákonem.
Poptávka a nabídka
Producent Narcos Eric Newman prohlásil v loňském rozhovoru, že se snaží poukázat na marnost drogové politiky soustředěné na omezení nabídky, aniž by se současně zaměřila na snižování poptávky. Na otázku, zda bude seriál pokračovat třetí sérií i po smrti hlavního hrdiny Pabla Escobara řekl: „Přestaneme až ve chvíli, kdy skončí pašování kokainu.“
Diváci mohli sledovat osudy kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara, který byl sice v roce 1993 zastřelen místní policií, jeho místo v hierarchii však okamžitě zaujali další narkobaroni v pořadí.
Válka s drogami sahá samozřejmě mnohem dále než jen do osmdesátých let minulého století k prezidentu Ronaldu Reaganovi a jeho legendární kampani (respektive hlavní osobností tohoto propagandistického nesmyslu byla jeho žena Nancy) Just Say No. Dokument America’s War on Drugs představuje prezidenta Richarda Nixona, jak na začátku sedmdesátých let označuje drogy za veřejného nepřítele číslo jedna.
Jak v pořadu vysvětluje agent americké protidrogovky (Drug Enforcement Agency – DEA) Celerino Castillo, Spojené státy jsou „více závislé na penězích z obchodu s drogami než na drogách samotných“.
Praní špinavého prádla
Zdá se, že dramatický potenciál světa drog je pro televizní producenty poněkud návykový. Velké peníze a vlivní hráči na pozadí politických machinací, moci a násilí jsou velmi lákavými tématy. Právě na finanční stránku věci se zaměřil Ozark, což je další nový seriál produkovaný společností Netflix, jehož hlavní protagonista se jako obyčejný občan nechá zlákat k praní špinavých peněz pro drogový kartel.
Všechny jmenované pořady vyvolávají mnoho otázek a nabízejí jen málo odpovědí, a to hlavně proto, že každé nové vládní opatření působí namísto premiéry spíše jako repríza něčeho starého a nefunkčního. Můžeme vůbec válku proti drogám vyhrát?
Zdroj: edition.cnn.com
