Aktuální článek
První nizozemský konopný společenský klub požádal o povolení legálně pěstovat

První nizozemský konopný společenský klub požádal o povolení legálně pěstovat

  • Tree of Life (tedy Strom života), první a zatím jediný konopný společenský klub v Amsterdamu, podal nedávno žádost na ministerstvo zdravotnictví, sociálního zabezpečení a sportu o výjimku z protidrogového zákona. Konkrétně klub žádá o povolení pěstovat konopí pro vědecké účely.

Klub sdružuje ty, kdo užívají konopí rekreačně, i ty, kdo tuto bylinu užívají ze zdravotních důvodů. Jeho představitelé věří, že žádost má šanci uspět. Nizozemský „opiový“ zákon (jak se mu oficiálně v této zemi říká) totiž povoluje výrobu narkotik pro „lékařské a vědecké účely“.

Zakládající členové klubu tehdy doufali, že se budou těšit stejné toleranci jako tamní coffeeshopy.

„Chtěli bychom zkoumat preference a potřeby uživatelů, kteří dnes díky různým možnostem testování vědí, jaké složky jejich konopí obsahuje a mohou si tak vybírat,“ sdělila předsedkyně klubu Rosaria Ricciová nizozemským médiím. „Cílem výzkumu bude zjistit a zdokumentovat zdravotní stav členů klubu. Zajímají nás také účinky pěstování v kontrolovaném prostředí,“ dodala. „Ty podmínky tu nejsou jasně stanovené,“ okomentoval situaci právní poradce klubu Kaj Hollemans. „Zákon lze různě interpretovat.“

Zrozen z nutnosti

Tradice holandských coffeeshopů je dnes pouhým stínem toho, co bývala dřív. Kvůli zpřísňování pravidel, ke kterému posledních dvacet let dochází, se počet těchto podniků jen v Amsterdamu snížil z 1 000 na zhruba 200. Vzhledem k nízké konkurenci jsou v nich nabízené produkty často předražené, a jelikož chybí kontroly, jejich kvalita je všelijaká.
Za tímto útlumem stojí vládní politika, která proti konopí brojí. Prosazovaná je od r. 2002, kdy se moci chopily konzervativní strany, které rostlině nepřejí.

Někteří konzervativci (např. z Lidové strany pro svobodu a demokracii – VVD, nebo Křesťanskodemokratické výzvy – CDA) by nejraději coffeeshopy zakázali úplně. Tyto podniky jsou přitom v Nizozemsku tolerovány už od sedmdesátých let a v tamní kultuře si získaly své místo. Od přelomu století však vlády, v nichž hrají prim VVD či CDA, neustále zpřísňují pravidla pro jejich provozovatele i zákazníky. Maximálně patnáctiprocentní podíl THC, zvyšování minimální vzdálenosti od škol, zákaz kouření a omezení prodeje na nejvýše pět gramů na osobu za den patří mezi ta nejdrastičtější opatření, s nimiž se museli příznivci konopí v Nizozemsku vyrovnat.

Bez „pasu“ žádné konopí

Zdaleka to ale není plný výčet. Aby země nelákala na legální konopí turisty, byly v r. 2012 v jižním pohraničí zavedeny identifikační karty pro místní obyvatele, kterými se museli při nákupu byliny prokazovat. Tyto tzv. „wietpasy“ byly však následně zrušeny, když se milovníci konopí začali více a více obracet na nelegální pouliční prodejce.

Podniky na hranicích s Belgií a Německem, které z turistů přicházejících právě za coffeeshopy rovněž profitovaly, navíc kvůli tomuto opatření přicházely o zisky. V r. 2008 odborová organizace coffeeshopů (Bond Van Cannabis Detaillisten /BCD/ union) prohlásila, že turisté nejen investují přímo do konopí a hašiše, ale také do související infrastruktury a okolních podniků. Nehledě na výši výdajů za konopné produkty samotné utratí podle BCD turisté jen třeba v Maastrichtu 140–170 milionů eur ročně.

Chtěli bychom zkoumat preference a potřeby uživatelů, kteří dnes díky různým možnostem testování vědí, jaké složky jejich konopí obsahuje.

Turisté současnou situací ve výsledku tolik netrpí, Nizozemci to ale odnesli i za ně. Na jednu stranu si můžete konopí stále koupit prakticky v každém větším městě, na druhou stranu se vlastní pěstování pár kytek ve skříni setkává se stále větší a větší represí ze strany policie. Pěstování pod umělým osvětlením je totiž obecně považováno za profesionální činnost za účelem zisku. Na zahrádce je pěstování do pěti rostlin zatím stále víceméně tolerováno, tedy pokud na konopí není vidět a její přítomnost nikomu nevadí.

V roce 2015 začal také platit nový zákon o growshopech, kvůli kterému mnohé z obchodů, a to včetně těch nejstarších, buď samy od sebe zavřely, nebo se dočista zbavily všeho, co jakkoli souviselo s konopím, a nyní fungují jako obchody specializované na hydroponické nebo městské zahradničení. Lampy a další vybavení jsou sice pořád legální, od r. 2015 už ale growshopy nesmějí poskytovat rady o pěstování ani prodávat semínka, návody nebo tematické časopisy.

Tree of Life: Soběstačný od roku 2014

Před třemi lety se spojilo 36 příznivců konopí a v Amsterdamu založili Tree of Life, tedy první konopný společenský klub v zemi. Zakládající členové klubu tehdy doufali, že se budou těšit stejné toleranci jako tamní coffeeshopy.

Abyste se mohli stát členy, musí vám být nejméně jednadvacet let a musíte mít nizozemské občanství. Pakliže konopí užíváte ze zdravotních důvodů a máte platný předpis od lékaře, vstoupit můžete už jako osmnáctiletý. Informace o finanční činnosti klubu jsou kdykoli dostupné všem členům.

Starosta největšího holandské města van der Laan myšlenku klubu podporoval a zpočátku mohlo sdružení fungovat bez jakýchkoli zásahů zvenčí. Klub pěstuje nanejvýš pět rostlin pro každého člena, a to bez použití pesticidů či insekticidů. V současnosti je zájemcům o členství umožněno si pěstitelské plochy prohlédnout.

Někteří konzervativci by nejraději coffeeshopy zakázali úplně.

Stejně jako v coffeeshopech platí, že v jeden den může jeden člověk obdržet maximálně pět gramů. Výjimku mají jen pacienti s odpovídajícím předpisem od lékaře. U nových členů klub nejprve zjistí, jaké odrůdy a metody konzumace preferují, aby jim mohl zasadit rostliny pokud možno „na míru“. Pěstitelé vždy produkují lehký nadbytek, aby je nezaskočily případná špatná sklizeň, škůdci a plevel či vlastní pochybení.

Nejistá budoucnost

Zpočátku se členové klubu scházeli každý týden v jedné útulné kavárničce, kde dostávali svůj týdenní či měsíční příděl konopí. Pár měsíců od založení klubu vyšly první tiskové zprávy a jeho předsedkyně, Rosaria Ricciová, byla přesvědčena, že státní zástupce i policie nechá sdružení být.

Koneckonců klub má přísnější pravidla než kterýkoli coffeeshop ve městě a jeho činnost nebyla výdělečná. V únoru 2015 ale Riccoivá obdržela od státního zástupce dopis, který sdružení jasně postavil mimo tolerované podniky. Hlavním důvodem bylo, že pěstební prostory klubu překračovaly zákonem povolené množství pěti rostlin. Pokud by se klub rozhodl ve své činnosti veřejně pokračovat, musel počítat s represivními opatřeními.

Tree of Life měl tedy dvě možnosti – buď se rozpustit, nebo se vzdát cíle, který sdíleli všichni členové, a přestat s komunitním pěstováním. Členové se ale ani s jednou z těchto možností nehodlali smířit a rozhodli se raději zásadně změnit strategii. Prostá tolerance jim ze strany zákona už nestačí – nyní mají v plánu dosáhnout stoprocentně legálního pěstování.

Pevné vědecké základy

Tree of Life se rozhodl vyvinout výzkumný program, který by zkoumal dopady konopí vypěstovaného v kontrolovaném prostředí na dospělé a zodpovědné uživatele. Díky tomuto programu by uživatelé mohli spoléhat na přesné informace o pěstitelském procesu, kvalitě a chemickém složení konopí, které by bylo vyráběno výhradně pro členy klubu. „Chceme také zkoumat konkrétní odrůdy a možnosti jejich vhodnější klasifikace na základě jednak chemické analýzy, jednak zpětné vazby samotných členů,“ sdělila předsedkyně klubu Ricciová serveru Marijuana.com.

Stejně jako v coffeeshopech platí, že v jeden den může jeden člověk v konopném klubu obdržet maximálně pět gramů. Výjimku mají jen pacienti s odpovídajícím předpisem od lékaře.

Výzkumný plán byl sestaven ve spolupráci s Institutem kriminologie Univerzity v Amsterdamu a Amsterdamským zdravotním střediskem. Samotná žádost o výjimku z opiového zákona byla na Ministerstvo zdravotnictví zaslána začátkem července 2017.

„Je důležité zdůraznit dopad, který by náš experiment v případě úspěchu mohl mít v ostatních evropských zemích. Šlo by o legální alternativu k jiným modelům, které stále fungují za ne zcela jasných podmínek, jako třeba coffeeshopy nebo konopné společenské kluby ve Španělsku či Belgii,“ vysvětlila Ricciová. „Náš klub si zvolil asi nejnáročnější cestu, ale pokud to vyjde, umožní nám to konopí produkovat podle nejvyšších standardů od samého začátku, což bude pro členy znamenat garanci kvality.“

Zda projekt uspěje, či ne, je stále poměrně nejisté. Třebaže v Nizozemsku konopí oficiálně spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, základní rozhodnutí v této oblasti stále činí spíše Ministerstvo spravedlnosti.

Zdroj: marijuana.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!