Pravda a lež
Obzvlášť u nelegálních drog však není nic jednoduchého se ke kvalitním informacím dostat. Dejme tomu, že si v klubu ve velkém městě chci koupit extázi. Pokud nemám žádné známé, od kterých si zajistím tabletu s předstihem, pak jdu za někým, kdo vypadá, že prodává, řeknu, že chci „emko“, a pak někde v ústraní proběhne rychlá transakce. Ať už je prodávající kdokoli, rozhodně nepřipomíná usměvavé farmaceutky v nablýskaných lékárnách, které ochotně zodpovídají jakékoli dotazy ohledně nabízených produktů. Nemám k dispozici žádný příbalový leták, žádné informace o složení, pokyny k doporučenému dávkování ani varování před možnými riziky. Nezbývá mi tedy nic jiného než věřit, že se mi nic nestane, tabletu polknout a čekat. Což určitě není ideál vědomého užívání drog.
Je jasné, že v dnešní právní situaci se určité míře rizika při nákupu nelegálních drog budeme vystavovat vždycky. Nulová ochrana zákazníků je prostý důsledek kriminalizace. Rozhodně ale existují způsoby, jak můžeme rizika omezit na minimum a dělat informovaná rozhodnutí i při nákupu nelegálních drog na černém trhu.
V jiných zemích je testování drog běžnou praxí, která nejen zachraňuje životy a zdraví, ale také šetří peníze a zvyšuje bezpečnost nočního života.
Vše začíná u vyhledání spolehlivých informací. Už to ale může být docela náročný úkol! Pokud totiž existuje dobrý příklad dezinformací, pak to nejsou jen proruské informační servery, ale i servery o drogách. Zkuste si třeba někdy rozkliknout stránky drogy.cz, které se objevují na prvních místech ve vyhledávačích. Na nich je mimo jiné dostupný překlad příručky s názvem „Pravda o drogách“, která vychází po celém světě v milionových nákladech, jmenovat by se však měla spíše „Lži o drogách“ nebo „Mýty o drogách“. Jen namátkou vybírám pár „pravd“: konopí je vstupní brána k silnějším drogám, pervitin je téměř stoprocentní zabiják a MDMA příčina trvalého poškození mozku. Nemusím ani dodávat, že to jsou dnes již klasické, ničím nepodložené mýty používané jako munice v předem prohrané válce proti drogám.
Mimochodem doporučuji ke zhlédnutí video, kde zástupce české pobočky organizace, která příručku vydává, Lukáš Bechyně, přednáší žákům středních škol. Je to jedna perla za druhou, příkladem budiž Lukášova teorie o tloustnutí po drogách:
„(…) ty drogy, v podstatě ty toxický látky, který zůstanou z těch drog v tom tuku, tak se vobalí ještě větším množstvím tuku, a ty lidi prostě naberou a ztloustnou, jo…“ Je to směšné, ale zároveň i mrazivé. Protože tyto přednášky si objednávají ředitelé základních a středních škol pro své žáky. Škola, jejímž úkolem ve společnosti je zajišťovat a garantovat kvalitní vzdělání, se tedy stává hlavním šiřitelem mýtů, dezinformací a poplašných zpráv.
Nedůvěřuj, prověřuj
Pokud však k vyhledávání informací přistoupíme s určitou dávkou obezřetnosti, trpělivosti a kritického myšlení, dezinformace odhalíme a kvalitní zdroje najdeme. Vyplatí se například vždy vědět, kdo a s jakým záměrem dané informace na internetu nebo jinde publikuje. Takto například snadno zjistíme, že za zmíněnou příručkou „Pravda o drogách“ a stejnojmennými přednáškami stojí scientologická církev, která je zvyklá podobným způsobem rozšiřovat řady svých členů.
Zajímavé je ale i pozadí zcela objektivně působících vědeckých výzkumů. Například největší sponzor amerických studií o drogách, slavný a hojně citovaný Národní institut pro zneužívání drog (NIDA), má ve svém poslání zabývat se zneužíváním drog a závislostí, a pokud tedy financuje výzkum některé psychoaktivní látky, jeho hlavním zájmem jsou otázky zneužívání a rizika závislosti. Nemůžeme tedy logicky očekávat, že ve studiích financovaných z peněz NIDA najdeme příliš zmínek o pozitivních účincích, ať už je to rekreační využití anebo léčebný potenciál. Jejich výzkumné zprávy jsou tím pádem plné nebezpečí, rizik a varování a spíše prohlubují stigmatizaci drog, než by o nich podávaly objektivní informace.
Projekt PsyCare dobře ukazuje, že je možné začít odspodu, bez čekání na dotace od státu, a spolehnout se na podporu vlastní komunity.
Naštěstí existují ale i spolehlivé zdroje. Abychom byli konkrétní a nabídli několik pozitivních příkladů, níže v rámečku uvádíme seznam vybraných webů, u kterých se dá zaručit informační spolehlivost a zároveň co nejmenší ovlivnění zájmem zastrašit veřejnost před drogami. Přes tyto a podobné zdroje se dá dostat k užitečným informacím o původu látek, o tom, co od nich můžete očekávat, o doporučeném způsobu užívání anebo vhodném dávkování. Samozřejmě se také dočtete o rizicích, ale takovou formou, u které nebudete mít neustálý pocit malého sígra, kterému někdo nepříjemným hlasem říká: „Nezlob, nebo si tě odnese čert!“
Nelegální farmaceuti
A teď zpátky do klubu. Vyzbrojen kvalitními informacemi držím tedy tabletku v ruce,nicméně stejně nemám vyhráno. Nemohu si totiž být vůbec jistý, zda opravdu obsahuje tu látku, o které psali na netu. Vím, co se mnou asi udělá, jak dlouho to potrvá, vím, že mám hodně pít, že se mám držet nablízku někoho, koho znám,dokonce vím, na které receptory v mozku působí. Ale je to opravdu MDMA, o kterém jsem četl?
V minulosti měli návštěvníci některých tanečních akcí v Česku reálnou možnost zjistit, jestli v ruce opravdu mají extázi. Bylo to jednoduché. Přímo na party byl stánek provozovaný některou neziskovou organizací (například Společnost Podané ruce, Drop In nebo sdružení Prevent), tam stačilo zajít a odborníci na počkání orientačním testem zjistili, jestli tableta opravdu obsahuje MDMA. Navíc mohli poskytnout alespoň některé z těch informací, které nám dávají farmaceuti v lékárnách: jaká dávka je ještě bezpečná, jaká jsou rizika a jak můžeme tato rizika omezit. Technologická úroveň nebyla tenkrát sice dokonalá a test poskytl jen orientační údaje, nicméně rozhodně to byl způsob, jak vejít s uživateli do kontaktu a poskytnout jim informace.
Vyplatí se vždy vědět, kdo a s jakým záměrem dané informace na internetu nebo jinde publikuje.
V roce 2010 se ale nad touto praxí stáhla mračna v podobě zásahu represivních složek státu. Ministerstvo vnitra a Policie ČR vydaly společné prohlášení, ve kterém se jasně vyjádřily proti testování. Mezi řádky šlo vyčíst, že na pracovníky neziskových organizací by mohlo být pohlíženo jako na podezřelé z trestné činnosti. Poslední věta prohlášení zní: „Testování tablet extáze na taneční scéně je ve své podstatě zvyšováním uživatelského komfortu osob, které nelegální drogy užívají, a jednoznačně se jedná o podporu zahálčivého způsobu života.“ Jako by tím nejvyšší složky státu říkaly: ti, co užívají MDMA, vedou zahálčivý způsob života, a tudíž nemají právo na žádnou ochranu.
Neziskovým organizacím nezbylo nic jiného než testování ukončit a do dnešního dne se nikde v Česku oficiálně drogy netestují. V jiných zemích světa jde však o běžnou a úspěšnou praxi, která nejen zachraňuje životy a zdraví, ale také šetří peníze a zvyšuje bezpečnost nočního života. Rakouský projekt ChEck iT! nebo švýcarský Safer Clubbing jsou příkladem racionálního přístupu k užívání drog, kdy jsou lidem nabízeny informace a ochrana ve chvíli, kdy stát nic z toho nezajišťuje.
První pomoc na fesťáku
V českém prostředí nyní vzniká zcela nová nabídka zaměřená na noční život, která sice zatím neobsahuje testování drog, ale může velice účinně mírnit následky „badtripu“, ať už způsobeného nekvalitní drogou anebo jejím neuváženým užitím. Projekt České psychedelické společnosti jménem PsyCare nabízí „psychedelickou první pomoc“, a kdo byl v červnu na festivalu Ufo Bufo, mohl ji vidět na vlastní oči.
Tým zdravotníků a dobrovolníků, mnohdy s vlastní psychedelickou zkušeností, nabízel nejen informace a poradenství o drogách a jejich bezpečnějším užívání, ale především pomoc návštěvníkům, kterým droga neudělala dobře. Během festivalu se tým kompletně postaral o dvacet lidí, kteří si do jurty přišli lehnout, protože procházeli badtripem. Většina z nich byla pod vlivem LSD, výjimečně ketaminu, MDMA nebo pervitinu. Členové týmu nepoužívali k pomoci příchozím žádná farmaka, pouze klid, rozhovor, dotek, zkrátka lidský kontakt.
„Přišla tam holka, co měla v sobě pět substancí najednou, anebo člověk, co si dal 250 mikrogramů čistýho LSD v jednom tripu, a to je na festival fakt hodně,“ říká koordinátorka projektu PsyCare Svatava Bardynová. Psychedelická první pomoc by do budoucna mohla být standardní součástí různých festivalů, tak jak je tomu v zahraničí, zatím však nemá žádnou stabilní finanční podporu a těžko říct, zda se jí ze státních peněz vůbec někdy dočká. Peníze na provoz se tým zatím snaží získat od sympatizantů a soukromých donátorů (více informací na stránkách České psychedelické společnosti czeps.org) nebo např. na hithitu, kde se podařilo na projekt vybrat 234 890 Kč.
Pošli to dál
V časech kriminalizace drog je zapotřebí značné dávky vynalézavosti a kreativity, aby bylo zajištěno bezpečné, informované a vědomé užívání drog. Jak je vidět, nelze čekat, že pomoc přijde seshora, od státu, ale je zapotřebí aktivity samotných uživatelů psychoaktivních látek, kteří chtějí pečovat nejen o sebe, ale také o své blízké. Projekt PsyCare například dobře ukazuje, že je možné začít odspodu, bez čekání na dotace od státu, a spolehnout se na podporu vlastní komunity. Velkým vzorem může být sílící konopná kultura, jejímž hybatelem je mimo jiné tento časopis. To, jak se mluví o konopí dnes (a že se vůbec čím dál častěji mluví o „konopí“ než o „marihuaně“), je diametrálně odlišné od toho, jak se o něm hovořilo před dvaceti lety. Kromě vědců a výzkumníků je to zásluha zejména těch, kdo mají s konopím vlastní pozitivní zkušenost: aktivistů, pacientů a rekreačních uživatelů.
Řada lidí má pochopitelné obavy otevřeně ve svém širším okolí mluvit o svých pozitivních zkušenostech s drogami a o způsobech, jak snižovat rizika jejich užívání, protože se bojí, že budou označeni za feťáky. Pokud ale budou lidé o těchto svých zkušenostech mlčet, veřejnému prostoru budou stále dominovat dezinformace a mýty. Prolomením mlčení sice možná člověk na okamžik ztratí důvěru lidí ovlivněných zastrašovacími kampaněmi, na druhou stranu ale může inspirovat řadu lidí k tomu, aby udělali to samé. Tím naše hlasy získávají na síle a potažmo také na důvěryhodnosti.
……………………………………………………………….
KDE NAJÍT SPOLEHLIVÉ INFORMACE O DROGÁCH
V češtině
Drogy-info
drogy-info.cz
Webový portál Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. I když je tato instituce součástí organizační struktury Úřadu vlády a má tedy potenciál politického ovlivnění, web poskytuje relativně vyvážené a spolehlivé informace mimo jiné díky úzké vazbě na EMCDDA – Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti. Nezaměřuje se však primárně na poskytování informací o charakteristikách jednotlivých psychoaktivních látek, spíše sleduje trendy a prevalenci v této oblasti. Každoročně vydává výroční zprávu informující veřejnost o situaci v oblasti drog a závislostí, zajímavé jsou taky další publikace volně dostupné na stránkách anebo mapa pomoci.
………………………………………….
Drogový informační server
drogy.net
Unikátní český zpravodajský server pro oblast drog a závislostí. Je provozovaný neziskovou organizací Sananim, aktualizován je téměř denně. Sbírá zprávy týkající se drog a závislostí z různých českých i zahraničních zdrojů, prezentuje výzkumy i obecné informace. Společnost Sananim provozuje navíc i drogovou poradnu.
…………………………………………..
Informace o psychedelikách
czeps.org, extc.cz, drogmem.cz
V češtině v současnosti neexistuje jeden ucelený server informující o psychedelikách, je tedy nutné vycházet z více zdrojů. Stránky České psychedelické společnosti nabízejí informace o aktuálních výzkumech a odkazy na současné odborné publikace, drogová poradna Společnosti Podané ruce má dobře zpracované informace například o MDMA a psilocybinu a stránka organizace Drogmem má zajímavou sekci o drogách, za jejíž tvorbou stojí přední čeští psychofarmakologové.
…………………………………………..
V angličtině:
Erowid
erowid.org
Unikátní webová stránka financovaná z darů a členských příspěvků, jejímž posláním je „pravda, přesnost a integrita při publikování informací o psychoaktivních látkách vedoucí k zdravějším a uvážlivějším rozhodnutím, způsobům chování a předpisům týkajícím se všech psychoaktivních léků, entheogenů, bylin a rekreačních drog.“ Web je vytvářen několika kmenovými zaměstnanci a desítkami dobrovolníků z celého světa, kteří aktualizují informace, revidují články, ověřují zdroje a přinášejí neustále nové poznatky.
……………………………………………
Drug Policy Alliance
drugpolicy.org
Webový portál organizace, jejímž posláním je podporovat drogovou politiku založenou na vědě a jež je vedena principy soudržnosti, zdraví a lidských práv. Jejím základním východiskem je, že válka proti drogám nadělala více škody než užitku, proto se například v sekci „Drug Facts“ (Fakta o drogách) dočtete informace, které nemají za cíl zastrašit lidi, aby nebrali drogy, ale spíše šířit povědomí o psychoaktivních látkách, a to jak o jejich pozitivních účincích, tak o souvisejících rizicích. Podobně vyvážené informace nabízí například i jejich příručka pro dospívající s názvem „Hlavně bezpečně“/„Safety First“, která je na webu volně dostupná i v češtině.
…………………………………………….
Bluelight
bluelight.org
Diskusní server vytvářený zejména dobrovolníky. Nabízí nepřeberné množství diskusních fór, do kterých jsou zapojeni zejména samotní uživatelé různých psychoaktivních substancí, ale také výzkumníci z různých relevantních oborů. Informace o nových látkách přináší v rychlosti, které tradiční weby nejsou schopny. Cílem serveru je vzdělávat veřejnost o zodpovědném užívání drog tím, že umožňuje volnou a svobodnou diskusi. Server se identifikuje s principy harm reduction neboli snižování rizik.
