Aktuální článek
Šílenství v Maastrichtu

Šílenství v Maastrichtu

  • Nizozemí přichází s návrhy na celostátní zákaz vstupu všech zahraničních turistů do coffeeshopů. Už dnes, pokud nejste Belgičané nebo Němci, tak si v holandském Maastrichtu nekoupíte ani géčko. Místní úřady tam prosadily diskriminační a na předsudcích založenou politiku.

V poslední době podnikly místní úřady v holandském pohraničním městě Maastricht několik bezprecedentních kroků. Ty ovlivňují způsob, jakým podniká místních 16 coffeeshopů. Nejprve došlo ke změnám v územním plánování a slavné marihuanové obchůdky byly vytlačeny na okraj města, od 8. října 2011 pak bylo prosazeno ještě neobvyklejší a kontroverznější opatření: zákaz vstupu do maastrichtských coffeeshopů zahraničním návštěvníkům, s výjimkou občanů Belgie a Německa.

Podle Marca Josemanse, majitele coffeeshopu Easy Going a prezidenta VOCM (Oficiální unie maastrichtských coffeeshopů) se tak stalo ve snaze o omezení drogové turistiky – která přitahuje každoročně až 2,2 miliónu návštěvníků – a také obchodování s drogami. Pěstitelé, kuřáci a dealeři z okolních zemí zaplavují Maastricht a dodávají nebo nakupují různá množství trávy (a v trochu menší míře hašiš).

Zjevně kontraproduktivním aspektem tohoto zákazu je fakt, že neplatí pro Belgičany a Němce. Je třeba si uvědomit, že ze všech drogových turistů, kteří tuto část Nizozemí navštíví, tvoří občané těchto dvou sousedních zemí kolem 80 procent. Vysoký podíl dopravních nehod v Belgii je přičítán buď konopím intoxikovaným řidičům, nebo těm, kteří nervózně pospíchají ke svému cíli, převážejíce ve svém voze ukryté kilogramy nezákonných konopných produktů.

To nás vede k několika závažným otázkám. Za prvé, jak přesně chce vláda vysvětlit zcela očividně diskriminační, na předsudcích založenou politiku? Přesně o takovou politiku by se totiž jednalo, pokud by se zákonodárci pokusili (jak se již dříve neúspěšně stalo) označit nálepkou „pouze pro Holanďany“ všechny coffeeshopy v zemi.

Celostátní zákaz vstupu všech zahraničních turistů do coffeeshopů bude vláda znovu projednávat začátkem roku 2012. V případě maastrichtského zákazu – malé ukázky toho, co by mohlo v příštím roce platit pro celou zemi – se dá ve vztahu k občanům zemí, na něž se zákaz vztahuje (například Francie), hovořit o zavedení v jistém smyslu „rasistické“ legislativy.

Další otázkou je, jak vlastně úřady dospěly k rozhodnutí „žádní cizinci –“. Byly použity statistiky kriminality? Zvážil vůbec někdo implikace takovéto předpojaté politiky do budoucna?

doporučujeme

Mnoho holandských kuřáků marihuany a pracovníků v tomto odvětví – zejména těch v nejvíce viditelném hlavním městě Amsterdamu – se obává také následků potenciálního odlivu zákazníků, jemuž by mohli čelit. Kořeny poslední zřejmé otázky, kterou vyvolávají poslední události, leží v nejistotě a strachu: jsme na řadě? Proč bylo tak snadné pro jednu část země zavést tak přísnou politiku? Co se to stalo s naším uvolněným a liberálním Holandskem? Stručná odpověď: to bylo tehdy. Ty časy jsou pryč. Užijte si to, co zbývá, dokud ještě můžete.

Pro mnoho místních, kteří pracují v konopném průmyslu, to není přijatelné. Současná konzervativní vláda zde v Holandsku zkrátka nemůže nadále osekávat naše svobody a odrazovat zahraniční návštěvníky. Naše ekonomika se drží nad vodou také díky příjmům z komerční větve konopného průmyslu – od coffeeshopů. V sázce jsou stamilióny eur na daňových příjmech. Můžeme si dovolit vybírat své návštěvníky?

Překlad: Michal Řehák

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!