Jak rostliny přijímají živiny
Rostliny přijímají živiny především prostřednictvím kořenů, i když do určité míry je zvládnou vstřebat i svými listy. Aby mohly rostliny přijímat dostatek živin, musejí mít dobře vyvinutý a zdravý kořenový systém. Navíc je nezbytné, aby bylo prostředí v pěstebním médiu vhodné pro uložení a čerpání dodaných živin. Při hydroponickém pěstování pěstební médium neobsahuje ve výchozím stavu žádné živiny. Ty jsou rozmíchány v živném roztoku, kterým se médium zavlažuje.
Rostliny tedy čerpají živiny přímo ze živného roztoku. Při pěstování v zemině jsou živiny obsaženy v substrátu. Při zalití se část živin v substrátu uvolní do vody, odkud je opět rostliny čerpají prostřednictvím kořenů. Vidíte sami, že voda významně vstupuje do procesu výživy rostlin. Její kvalita je proto velmi důležitá.
Chlór může poškodit slabší kořínky a zahubí nejen patogeny, ale také všechny prospěšné plísně a bakterie.
Zdravé kořeny jsou základním kamenem každé dobré sklizně. Nezapomeňte jim proto udržovat dobré podmínky pro život. Kořeny se nejlépe vyvíjení a nejlépe zpracovávají živiny při teplotách těsně okolo 20 °C. Potřebují také kyslík, který vstřebávají a používají k větší odolnosti vůči kořenovým plísním a jiným patogenům. Bez přístupu kyslíku budou kořeny uhnívat a nebudou moci vstřebávat živiny z pěstebního média. Vodu určenou na zalévání, stejně jako již hotový živný roztok, je dobré okysličovat. Buďto použijte akvaristický kompresor, nebo nechte v nádrži běžet malé oběhové čerpadlo. Jakmile je voda v pohybu, mírně se okysličuje.
Význam pH a EC
Na vstřebávání živin kořeny má výrazný vliv pH a EC vody a pěstebního substrátu. Pokud je pH či EC nízké nebo naopak vysoké, nemohou rostliny vstřebávat živiny tak dobře jako při optimálních hodnotách. Hodnota pH vám říká, jak kyselá nebo zásaditá je voda, živný roztok nebo pěstební médium. Některé prvky, například vápník či hořčík, jsou pro rostliny snadněji dostupné při vyšších hodnotách pH, zatímco jiné prvky, například železo nebo zinek, při nižším pH. Aby mohlo konopí vstřebávat všechny potřebné prvky rovnoměrně, doporučuje se pro hydroponii udržovat pH v rozmezí 5,5–6,3 a v zemině 5,8–6,5.
Pokud je pH výrazně nižší nebo vyšší, nespotřebovávají rostliny živiny rovnoměrně, a ty nespotřebované se v pěstebním médiu hromadí, zatímco rostlina trpí jejich nedostatkem. Dojde k takzvanému uzamčení živin, kdy jsou živiny přítomné, ale rostlina je nemůže vstřebat. Tím může dojít k látkové nerovnováze, vzniku toxických látek i vytvoření optimálních podmínek pro patogeny. Pravidelná kontrola a udržování optimálního pH jsou pro očekávanou sklizeň opravdu důležité. Voda z vodovodního řadu je obvykle mírně zásaditá, což znamená, že má pH přes 7. Voda studniční nebo dešťová bývá neutrální nebo mírně kyselá s pH 6,5–7. Pokud pro měření pH používáte elektronický pH tester, nezapomínejte na jeho pravidelnou kalibraci každý měsíc. Ani pH elektrody nevydrží věčně, takže je dobré je vyměnit alespoň jednou ročně. Tato údržba něco stojí, ale vyplatí se. K ničemu je totiž testování pH, pokud není přesné.
Bez přístupu kyslíku budou kořeny uhnívat a nebudou moci vstřebávat živiny z pěstebního média.
Významný faktor pro vstřebávání živin je EC neboli elektrická vodivost. Tento údaj vám prozradí, kolik živin je obsaženo ve vodě, pěstebním médiu nebo v živném roztoku. Rostliny konopí jsou schopné vstřebat rozpuštěné živiny v hodnotě EC do 2,4 µS/cm2 nebo 1200 ppm, podle toho, jakou jednotku upřednostňujete. Přepočet EC na ppm uděláte jednoduše tím, že vynásobíte hodnotu EC číslem 500.
Jestliže neupravená voda z vašeho zdroje má EC 0,3 µS/cm2, můžete rostlinám dodat až 2,1 µS/cm2 živin v poměru, který rostliny potřebují. Má-li ovšem voda z vašeho zdroje EC 0,7 µS/cm2, pak už můžete rostlinám dodat pouze 1,7 µS/cm2 živin, které potřebují. Pokud chcete vědět, jaké živiny jsou ve vaší neupravené vodě, musíte si nechat udělat rozbor v laboratoři. Zcela jistě ale nebude mít takové složení, jaké můžete rostlinám připravit vy sami. Čím nižší je tedy EC neupravené vody, tím lepší můžete rostlinám připravit zálivku.
Chlór ve vodě
Pokud odebíráte vodu z obecního vodovodu a nemáte nainstalovaný speciální vodní filtr, musíte počítat s tím, že je ve vodě chlór. Ten se do vody přidává jako desinfekční prostředek, hubící bakterie, viry a další patogeny. To je sice dobré pro hygienické účely, nicméně chlór v pěstebním médiu není dobrým pomocníkem. První problém tkví v tom, že chlór může poškodit slabší kořínky, což v žádném případě nechcete. Dalším problém nastává v případě, že při pěstování používáte jakékoli prospěšné mikroorganismy.
Chlór zahubí nejen patogeny, ale také všechny prospěšné plísně a bakterie, které jste v pěstebním médiu poctivě vypěstovali. Použití mykorhizních hub, Trichodermy, parazitických hlístic proti škůdcům a dalších mikroorganismů je při používání chlorované vody méně účinné.
Pro zahubení bakterií je vhodné použití UV záření.
Jelikož je chlór plynný prvek, postupně z vody vyprchá. Na to spoléhá spousta pěstitelů. Jednoduše mají vždy připravenou nádrž s vodou, ze které nechávají chlór před použitím pro rostliny vyprchat. Jak dlouho ale musí voda v nádrži stát, aby všechen chlór vyprchal? Stačí 24 hodin? Odpověď není jednoznačná, protože je zde mnoho proměnných, jako velikost nádrže, teplota v místnosti, výška hladiny atp. Vyprchání chlóru můžete urychlit použitím akvaristického kompresoru nebo oběhového čerpadla. Jistotu, že chlór ve vodě není, ale nezískáte. Za tímto účelem vám nezbývá, než vodu filtrovat.
Hnojení
O tom, jak důležitá je při pěstování kvalita vody, už asi nikdo nepochybuje. Je přitom jedno, zda pěstujete v hydroponii nebo v zemině. Základním předpokladem k používání správné koncentrace živin a úspěšnému vstřebávání živin rostlinami je měření pH a EC čisté vody, pak vody s rozmíchanými hnojivy a občas i vody, která vytéká z pěstebního média. EC i pH měřte každý den nebo obden. Tím získáte poměrně dobrý přehled o tom, kolik živin rostlinám dodáte a kolik jich spotřebují. Případné rozdíly v pH či EC můžete rychle upravit.
Dovolím si ještě zmínit něco málo o hnojení. O pár odstavců výše jsem psal, že rostliny dokážou vstřebat až 2,4 µS/cm2 živin. Pamatujte ale na to, že v pěstebním médiu nesmějí zůstávat živiny příliš dlouho. Je nezbytné, abyste dlouho nevyužité živiny z média vyplavili a vpravili tam nové. Pokud pěstujete v květináčích, stačí pro kompletní výměnu vody s rozpuštěnými živinami zalít takovým množstvím tekutiny, aby její třetina vytekla ven. Takto vydatné zalití proveďte alespoň jednou za týden. Při hydroponickém pěstování, ať už v květináčích nebo jiném pěstebním systému, provádějte pravidelný průplach čistou vodu s upraveným pH. Průplach provádějte každých sedm až deset dnů, stejně jako kompletní výměnu živného roztoku v nádrži.
Dlouhodobě vysoké EC a absence proplachovacích cyklů má za následek zhoršení prostředí v pěstebním médiu, které brání v dalším rozvoji kořenového systému a způsobuje jeho poškození. Navíc se poměrně rychle mění pH, což vede k dalším problémům.
Úprava vody
Dostávám se k tomu, jak je možné vodu aktivně upravovat. Jistě už jste někdy slyšeli o filtrování, reverzní osmóze nebo UV záření. Všechny tyto tři postupy vedou ke zlepšení kvality vody, každý má ale jiné uplatnění a jiné výsledky.
Filtrace vody je poměrně levný způsob úpravy vody, při kterém dochází k odstranění mechanického a chemického znečištění. Správný filtr navíc dokáže okamžitě odstranit 99 procent zmíněného chlóru. Máte-li problém se znečištěnou či chlorovanou vodou, je filtrační systém spolehlivým a levným řešením. Jednoduše ho napojíte na přívod vody, odkud čerpáte vodu pro vaše rostliny. Filtr jednou za půl roku potřebuje vyměnit kartuše, ale to už není takový problém, vezmete-li v úvahu přínos filtru pro rostliny.
EC i pH měřte každý den nebo obden, abyste měli přehled, kolik živin rostlinám dodáte a kolik jich spotřebují.
Filtrace vás zbaví chlóru a nečistot, ale pokud máte problém s vysokým EC neupravené vody, musíte jít o úroveň výše. Za vysoké EC neupravené vody se dá považovat hodnota přesahující 0,5 µS/cm2. Pokud voda z vašeho zdroje překračuje tuto hranici, je čas začít přemýšlet o reverzní osmóze. V tomto případě je voda pod tlakem hnána skrze několik vrstev velmi jemné membrány, která odfiltruje nečistoty do velikosti 0,0001 mikronu, těžké kovy, soli a další chemické látky. EC vody je takto sníženo až na nulu nebo hodnotu velmi blízkou nule, podle kvality zdrojové vody a použitého systému. Další výhodou reverzní osmózy je fakt, že takto upravená voda má pH okolo 6,5, což je pro pěstování konopí velmi příjemná výchozí hodnota. Obecně vzato lze říci, že reverzní osmóza vám umožní naprostou kontrolu nad tím, jaké množství živin a v jakém poměru rostlinám dodáte. Samozřejmě si za tento systém musíte připlatit.
Při pěstování se můžete setkat s ještě jedním problémem týkajícím se kvality vody. Tím může být nežádoucí obsah bakterií a dalších organických patogenů. Tento problém je častější například při používání povrchové studniční vody. Pro zahubení bakterií je vhodné použití UV záření. K tomu se používá speciální potrubí, které napojíte na přívod vody a zapojíte do zásuvky. Uvnitř se rozsvítí UV lampa, která ozařuje protékající vodu, aniž by světlo pronikalo ven. Tímto způsobem zahubíte škodlivé bakterie bez použití chemie. Před použitím UV záření je dobré si nechat udělat rozbor vody a zjistit, zda se v ní vyskytuje větší množství bakterií, abyste zbytečně nevydávali prostředky tam, kde nejsou zapotřebí.
Přeji vám hodně úspěchů při pěstování a těším se na vás zase příště v magazínu Legalizace.
