Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Věk: 58
Povolání: ředitel odboru dopravy při slovinském ministerstvu infrastruktury
Aktivity a koníčky: knihy, hudba a umění, turistika
Kdy ses poprvé začal zajímat o konopí?
Někdy v průběhu roku 2013 jsem se poprvé setkal s Kanaďanem Rickem Simpsonem a nejznámějším slovinským konopným aktivistou Božidarem Radišičem (rozhovor s Božidarem najdete v Legalizaci č. 19 – pozn. red.), kteří přednášeli o konopí po celém Balkáně a navštívili i několik měst ve Slovinsku. Tehdy jsem poprvé slyšel o terapeutickém využití této rostliny a především extraktu – Rick mi dokonce osobně poradil, abych ho aplikoval na otcovy kožní melanomy na čele a na krku.
Jaký byl účinek?
Výtažek otci pomáhal zatahovat otevřené rány, které se v místech nádorů objevovaly, a celkově se mu dařilo udržovat nemoc v podstatě ve stejném stavu až do konce roku 2015, kdy se kvůli úmrtí manželky sám rozhodl odejít z tohoto světa, přestal jíst a užívat léky i výtažek a v lednu zemřel na infarkt.
To byl moment, kdy se vysoce postavený státní úředník začal naplno věnovat konopné problematice a legalizačnímu aktivismu?
Ano, ale předcházely tomu ještě další důležité a smutné události. Nejprve mi zemřel bratr na rakovinu plic. Tomu jsem sice také dokázal obstarat konopný extrakt, ale jeho nemoc byla už ve velmi pokročilém stadiu – a navíc měl strach, abych kvůli „kupování nelegálních drog“ nepřišel o práci, takže ho užíval jen krátce. Nedlouho po jeho smrti dostala má matka mrtvici a následně jí byla diagnostikována stařecká demence a Parkinsonova choroba.
Ve Slovinsku končí odsouzením v průměru 30 procent vyšetřování drogových deliktů, zatímco v EU je to 18 procent – zbytek se řeší jako přestupky.
Výtažek jí zpočátku pomáhal mírnit symptomy a zlepšovat náladu, ale kvůli zákonům a pracovníkům pečovatelského ústavu, do kterého musela být umístěna, přišla o možnost konopí užívat. Brzy nato zemřela na srdeční selhání. To bylo v listopadu 2015 a o tři týdny později přišla další obrovská rána, kdy mi zemřela i moje družka na pooperační komplikace po odstranění sarkomu pojivových tkání. Dva měsíce nato to „zabalil“ i můj otec, jak jsem říkal výše, a v tu chvíli jsem si řekl „a dost“ a začal jsem se naplno věnovat boji za ukončení konopné prohibice.
Co následovalo?Ještě v listopadu 2015 jsem se stal předsedou nově vzniklé asociace sdružující neziskové organizace zabývající se drogami a jejich užíváním ve Slovinsku, z nichž nejvýznamnější je Konopný výbor. Cílem asociace je změnit nehumánní legislativu týkající se držení a užívání konopí a výhledově i dalších v současnosti zakázaných rostlin s potenciálně léčivými vlastnostmi (halucinogenní houby, ibogain, šalvěj divotvorná, rostliny obsahující meskalin a DMT atd.).
Jaké byly vaše první aktivity?
Nejprve jsme přiměli k aktivitě Slovinskou lékařskou komoru, která následně iniciovala diskuzi v rámci Výboru pro zdravotnictví slovinského parlamentu. Této několikahodinové debaty na podzim loňského roku jsme se aktivně účastnili (konkrétně já a Božidar) a podařilo se nám získat absolutní podporu pro následující návrh: Vyřadit konopí z I. skupiny nejnebezpečnějších drog a vytvořit legislativní návrh na legalizaci pěstování a distribuce konopí pacientům, jimž toto léčivo v podobě sušených květů, výtažků, mastí anebo tinktur doporučí lékař (vše bude hrazeno ze zdravotního pojištění). Na základě tohoto doporučení mělo začít ministerstvo zdravotnictví jednat, leč nejprve se dlouho nic nedělo a pak se vše začalo vyvíjet ještě k horšímu.
Jak to?
Na jaře letošního roku proběhly světovými médii zprávy o tom, že Slovinsko bude legalizovat konopí k léčbě. Je pravdou, že ministerstvo zdravotnictví přišlo s novou legislativní úpravou na „regulaci zakázaných substancí“, kterou vláda v březnu podpořila, nicméně ta se v ničem nepodobá návrhu, který jsme pomohli prosadit ve Výboru pro zdravotnictví. Pacienti tak mohou zapomenout na samopěstování a v rámci zemědělské produkce došlo v podstatě k vytvoření nových omezení, i co se týče technického konopí bez obsahu THC.
Díky veřejnému tlaku ze strany aktivistů, pacientů a lékařů lze očekávat, že konopí bude poprvé jedním z hlavních témat předvolebních debat.
Už v březnu jsme varovali, že tato regulace bude znamenat pouze více restrikcí, a to se přesně stalo – od dubna začali inspektoři ministerstva zdravotnictví kontrolovat a pokutovat výrobce a prodejce přípravků z technického konopí, jež obsahují extrakty bohaté na CBD. Tyto tinktury a oleje – běžně prodávané v obchodech se zdravou výživou po celé Evropě – jsou u nás najednou zakázané, ačkoli neobsahují žádné THC. Důvodem je to, že podle nových regulí se z CBD stalo oficiální léčivo, které musí splňovat určité standardy (například čistotu). Takže v současnosti se pacienti mohou legálně léčit buď syntetickým THC, jenž je u nás k léčbě legální již dlouho, nebo lékařsky schváleným „čistým“ CBD, které se nyní nesmí prodávat jako doplněk stravy v obchodech se zdravou výživou a podobně. Místo „liberalizace“ jsme se tak dočkali pouze dalších zákazů.
To vypadá na podobný průšvih, jakým je legalizace léčebného konopí v České republice. Jaké je podle tebe východisko?
Průšvih to je a mohou za něj státní úředníci a politici, kteří si nejspíš ani neuvědomili, co povolují a co vlastně zakazují. Výrazně se tím komplikuje život policie a státních zástupců, kteří jsou zmatení a mají najednou mnohem víc práce kvůli produktům z konopí, které ani neobsahují THC. Jedinou možností, jak rozetnout tento gordický uzel, je kompletní dekriminalizace konopí a jeho derivátů a legalizace pěstování a držení pro vlastní potřebu.
Zmiňuješ přetíženou policii a soudy – kolik lidí tedy ve Slovinsku užívá konopí a jak jejich perzekuce zatěžuje trestněprávní systém?
Pravidelných nebo občasných uživatelů je u nás zhruba patnáct procent populace a podle našich odhadů se asi 30 000 nemocných Slovinců konopím léčí, ačkoli oficiální statistiky samozřejmě uvádějí mnohem nižší čísla. Co se týče stupně kriminalizace, podle údajů ze „Zprávy o dekriminalizaci konopí ve Slovinsku“ a oficiálních policejních statistik se zhruba polovina všech vyšetřování týká drog a z toho jde ve více než 70 procentech o přečiny související s konopím.
Alarmující je, že i přes oficiální „dekriminalizaci držení menšího množství drog“ jsou uživatelé ilegálních látek (nejčastěji konopí) čím dál častěji trestně postihování i za přechovávání nebo pěstování relativně malého množství pro vlastní potřebu. Jelikož není přesně stanoveno ono „menší množství“, státní zástupci i policie nemají konzistentní metodiku a zejména v určitých částech země s konzervativními představiteli zákona je za konopí disproporčně kriminalizováno obrovské množství lidí. Ve srovnání se státy Evropské unie u nás končí odsouzením v průměru 30 procent vyšetřování drogových deliktů, zatímco v EU je to 18 procent (zbytek se řeší jako přestupky).
Jakou další činnost kromě lobbingu za zpřístupnění konopí nemocným vyvíjí vaše asociace?
Pořádáme přednášky, prezentujeme naše postoje v médiích a podílíme se na organizaci různých událostí – například každoroční konferenci Demystifying Cannabis, jejíž čtvrtý ročník se konal 16. až 17. června v Lublani. Záštitu nad ní letos dokonce převzal slovinský prezident Borut Pahor. Také pomáháme zřizovat „poradenská centra“, kde mohou pacienti a jejich rodiny konzultovat svou konopnou léčbu s odborníky a nechat si laboratorně otestovat konopí a produkty z něj, které užívají. Osobně jsem pak vypracoval politický manifest požadující v šesti základních bodech legalizaci pěstování, přechovávání a užívání konopí pro vlastní potřebu. S ním jsme již oslovili všechny politické strany, jelikož ani ne za rok se u nás budou konat volby. Díky veřejnému tlaku ze strany aktivistů, pacientů a jejich rodin – a dokonce i stále většího počtu lékařů – lze očekávat, že konopí bude poprvé jedním z hlavních témat předvolebních debat.
Jsi pro legalizaci všech drog, nebo jen konopí?
Jsem pro legalizaci všech drog – a rozhodně nejsem jediný, kdo tvrdí, že válka proti drogám selhala na všech frontách. Jediným rozumným způsobem, jak s drogami „bojovat“, je přesměrování finančních zdrojů doposud využívaných k represi a kriminalizaci, a to na vzdělávací účely a opětovné zapojení závislých do společnosti. Podle mého názoru by se všechny drogy měly regulovat stejně jako alkohol a tabák, což by byla velká rána i pro černý trh a všechny kriminální aktivity s jeho existencí spojené.