Někteří pacienti se tak bojí, že budou označeni za „feťáka“, že raději překonávají nekonečné bolesti, strach nebo nespavost. To je jen jedno z mnoha zjištění, která v polovině července publikovali v časopise Journal of Neuroscience Nursing Jennie Ryanová a Nancy Sharts-Hopková, vědkyně z Univerzity Villanova v americkém státě Pensylvánie.
Vnímání stigmatu může být tak silné, že v pacientovi vzbuzuje úzkost a stres, čímž se dále zhoršuje jeho zdraví.
Škodlivé účinky
Odbornice porovnávaly pět studií na pacientech užívajících léčebné konopí, které byly publikované v létech 2003 až 2015. Následující společná témata, která objevily u řady pacientů, svědčí o škodlivých účincích stigmatu „huliče trávy“:
- Mnoho pacientů léčících se konopím má přetrvávající strach, že budou označeni nálepkou „vyhulenci“ nebo „feťáci“.
- Obavy z tohoto stigmatu mohou být tak velké, že jsou někteří pacienti ochotni snášet spíše zbytečnou bolest, než aby si o užívání lékařského konopí promluvili s lékařem.
- Někteří pacienti, kteří užívají konopí, to před svým lékařem tají, čímž se vystavují nebezpečí kontraindikací léků a nesprávně určené diagnózy.
- Někteří pacienti se zcela vyhýbají lékařským prohlídkám a návštěvám lékaře, aby se neprozradilo, že užívají konopí.
- Vnímání tohoto stigmatu může být tak silné, že v pacientovi vzbuzuje úzkost a stres, čímž se dále zhoršuje jeho zdraví.
Obava hovořit se zdravotnickým pracovníkem o tom, že užíváte konopí, není neopodstatněná. Někteří pacienti se sice setkali s neutrální nebo i pozitivní reakcí od svých lékařů, když se jich dotazovali na použití konopí k lékařským účelům nebo když se přiznali k jeho užívání, mnozí však při otevření tohoto tématu narazili na negativní odezvu.
„Někteří pacienti ze zkoumaného vzorku byli varováni před možností závislosti na konopí a bylo jim nabízeno poradenství pro drogově závislé,” píší autorky. “U některých pacientů vyvolala negativní odezva hněv a frustraci vůči zdravotníkům, kterým chybí znalosti pozitivních účinků konopí.” Tyto negativní spory často nebyly vyřešeny, jen měly za následek, že pacient přestal důvěřovat lékaři a vyhnul se dalším návštěvám lékařského zařízení.
Nejasná hranice mezi lékařským a rekreačním užíváním
Mnoho zkušených zastánců legalizace dobře zná napětí mezi propagátory léčebného konopí a těmi, kdo vedou kampaň za plnou legalizaci konopí u dospělých. Tímto schizmatem se také zabývá citovaná studie Villanova University.
Autorky zjistily, že mnozí pacienti užívající konopí k léčbě pohotově vysvětlovali rozdíl mezi medicínským a rekreačním užíváním konopí, aby nebyli označeni za „feťáky.“ Někteří se ovšem přiznali, že psychoaktivní účinky konopí způsobené THC napomáhají celkovým terapeutickým účinkům léku. (Vědci zkoumající působení cannabisu to považují za doprovodný účinek). Jiní trvali na tom, že používali konopí výlučně k lékařským účelům a nikdy nebyli v takzvaném „rauši“.
Někteří pacienti, kteří užívají konopí, to před svým lékařem tají, čímž se vystavují nebezpečí kontraindikací léků a nesprávně určené diagnózy.
Autorky poznamenávají, že „neexistuje jasná hranice mezi psychoaktivními účinky a terapeutickými účinky konopí.“ Dodávají však, že definování hranice mezi rekreačním a lékařským užitím „bývá důležité pro pacienty, kteří se chtějí vyhnout stigmatu. Důležité je to také pro spoustu těch, kdo žijí ve státech, kde je legální pouze léčebné konopí.“
Autorky Ryanová a Sharts-Hopková uzavírají svou studii poznámkou, která povzbuzuje zdravotníky na neurologických klinikách, aby se vzdělávali v oblasti lékařského využití konopí a dokázali vést otevřené rozhovory se svými pacienty. Tvrdí, že „je nesmírně důležité, aby byli zdravotníci pracující zejména s neurologickými pacienty obeznámeni se současnou literaturou o terapeutických účincích konopí, protože důkazů na podporu užívání konopí při léčbě a mírnění příznaků neurologických poruch stále přibývá.”
Zdroj: leafly.com
