Vzhůru za Indiány!
Bylo nebylo, před dávnými časy, vydal se slavný lovec Pampalini ulovit nějaké ty lamy, peyotly a ayahuascu až za velkou louži, konkrétně do Latinské Ameriky. Lov šel zpočátku dobře, i když konzumace kaktusů z tržnice přímo v Mexico City přinesla spíše hluboké žaludeční potíže než hluboký duchovní zážitek. Domorodý amazonský ayahuascový šaman, po celou dobu seance vzývající Ježíše Krista, také zcela nenaplnil Pampaliniho očekávání. Nicméně až na drobné přepadení partičkou teenagerů kdesi na periferii Bogoty, při které přišel lovec jen o pár pesos, které měl zrovna po kapsách, probíhal lov po mnoho měsíců relativně vesele a bez problémů.
To se mělo změnit až v bývalé říši Inků a dalších indošů, které se dnes říká Peru. Nejprve se jakémusi šikulovi podařilo spícímu a po náročné horské výpravě vyčerpanému Pampalinimu zcizit lovecké vybavení přímo před nosem během jakéhosi autobusového přejezdu. Zanedlouho jen taktak ubránil příruční lovecký batůžek před dalším chmatákem.
Ochromený hrdina se následně rozhodl vypravit se na slavné Machu Picchu trochu zrelaxovat. Po mrazivém přejezdu andského masívu na korbě starého trucku dorazil do Cuzca, centra incké říše a základny pro výpravy na lovnou zvěř do štědrého okolí.
 |
| Lovit lamy žádné velké dobrodružství není |
Ale jedině s pořádnou dýmkou míru…
Před výpravou na zmíněný div světa je nutno se náležitě posílit a vybavit, takže se Pampalini vydal na průzkum města. Když povečeřel ve špinavé laciné špeluňce tradiční morče a chystal se pokračovat v přípravách, oslovil ho ve dveřích (ano, opět) solidně vyhlížející gentleman. Představil se jako Juan z Kolumbie a po krátké konverzaci se nabídl sehnat libovolné v normálních obchodech nesehnatelné zásoby. Inu, jak už asi tušíte, nepoučitelný Pampalini i tentokráte souhlasil s obstaráním trošky zeleného kuřiva, nezbytné zbraně při každé zásadnější lovecké výpravě. Společně s Juanem došli do jakési nálevny, dali si pivko a vystoupali do opuštěného patra, kde se lovec jal popíjet, zatímco Juan se vzdálil, aby přinesl požadovanou výbavu. Po chvilce se skutečně vrátil a za několik málo sluncí (v Peru se platí slunci) předal Pampalinimu solidní zelený balíček.
Spokojení pánové pokračovali v přátelském hovoru, když tu, kde se vzal tu se vzal, po schodech k nim dostoupal další chasník. Pohotový lovec ještě stačil zelený balíček nenápadně hodit kamsi na zem pod stůl, ale to již nově příchozí tahal z kapes jakýsi odznak a průkazku, že policía, drogas, Juana že už delší dobu sleduje a že problém a osobní prohlídka. Z věcí, které nalezl u Pampaliniho, ho zaujal pouze lovcův pas a peněženka, zato z Juana začal tahat roztodivné věcičky, jako třeba kouli bílého prášku o velikosti vejce, kostku vzdáleně připomínající hašiš a další kouzla.
Každá sranda něco stojí
Když už se náš hrdina pomalu radoval, že vyvázne bez úhony, nalezl nově příchozí návštěvník na zemi i odhozený balíček, zřejmě na Juanův signál. Že oba latinskoameričtí borci předvádějí slušně secvičený divadelní kousek však došlo adrenalinem zaplavenému Pampalinimu až o něco později. Mezitím „policista“ blekotal něco o odjezdu na stanici a kriminálu a Juan začal odněkud tahat stodolarové bankovky, že se jako rozumně domluvíme. Po chvíli dohadování stanovil strážce zákona taxu za přimhouření očí na 500 dolarů. V lovcově peněžence nalezl sice částku řádově nižší, zato ho však zaujala bankovní karta VISA. Vyzval tedy celou společnost k výletu k bankomatu, kde měl gringo Pampalini vybrat chybějící obnos.
Během cesty taxíkem k bankomatu lovec, kterému již docházelo, že čelí ne jedné, ale hned dvěma sviním naráz, horečně přemýšlel, co s načatým večerem. Z pražské MHD naučený bleskový ústup nepřicházel v úvahu vzhledem k tomu, že jeho protivníci již disponovali jeho pasem i šrajtoflí. V přemýšlení pokračoval i stojíc před bankomatem, ale nepřišel na nic kloudnějšího, než že už nepustí ani slunce navíc. Vrátil se tedy k taxíku, oznámil sviním toto rozhodnutí a pobídl je k cestě na policejní stanici. Rádoby policista ještě chvíli zkoušel hrozit, avšak záhy poznal, že Pampaliniho rozhodnutí je nezvratné. Za chrlení španělských nadávek se tedy pánové museli spokojit s již ukradenou hotovostí z lovcovy peněženky a zbylé propriety neochotně navrátili. Náš hrdina si odplivl, oznámil pánům, že jejich spiknutí jeho geniální mozek odhalil, proklel je nejtěžší možnou kletbou a ztratil se v nastupující noci.
 |
Bum, ať žije mír
Jako každá pohádka, i tato má šťastný konec. Pampalini krátce nato i přes všechny obtíže ulovil Machu Picchu, kam se za soumraku vyšplhal zarostlou horou a vplížil přes zadní zeď, takže měl celou tu nádheru na jednu celou noc jen pro sebe. Když si pak za rozbřesku dopřával přece jen sehnanou zelenou dobrotu a před jeho zrakem se z mraků začínalo vynořovat dávné incké útočiště v celé své velkoleposti, zježily se mu chlupy po celém těle, duch se odebral do jakýchsi vzdálených dimenzí a všechny překonané útrapy zmizely v moři malichernosti a zapomnění.
