Neil deGrasse Tyson je nejznámější a nejuznávanější tváří současné astrofyziky. Převzal tak žezlo po zesnulém Carlu Saganovi, který byl po desetiletí hlavním popularizátorem tohoto vědeckého oboru. Stejně jako Sagan vystupuje i Tyson často v televizních pořadech o vědě (moderuje například obnovenou verzi dokumentárního seriálu Cosmos). Nedávno se Tyson postavil na stejnou stranu jako jeho předchůdce i ve zcela jiné otázce – legalizaci konopí. Podle jeho názoru neměla být tato rostlina nikdy zakázána.
Když Tyson říká, že marihuana neměla být nikdy ilegální, určitě má jako vědec na mysli i znemožnění dlouhodobého lékařského výzkumu.
„Při důkladné analýze a srovnání s jinými látkami, které jsou legální, neexistuje žádný vědecký důvod pro to, aby bylo konopí postaveno mimo zákon,“ vysvětluje Tyson v srpnovém rozhovoru s Chuckem Niceem v pořadu StarTalk. A dodává: „Alkohol je legální, a přitom vám může ublížit mnohem víc než vykouření pár špeků.“ (V originále „a few J‘s“ – pozn. překladatele.) Moderátor pořadu se následně nemohl nepozastavit u Tysonova archaického výrazu „a few J’s“, který se dávno mezi příznivci konopí neužívá. „Když jsem naposledy byl mezi kuřáky konopí, tak takhle ještě mluvili,“ reagoval se smíchem uznávaný vědec.
Saganův pohled
Carl Sagan užíval konopí po většinu svého života. O konopí také v roce 1969 anonymně přispěl do knihy Marihuana Reconsidered (Nové zamyšlení nad marihuanou – česky nevyšla – pozn. překladatele). Pod pseudonymem Mr. X v ní Sagan tvrdil, že konopí zlepšuje chuť, prožívání hudby, a dokonce i sexu. Sagan také napsal, že mu konopí dalo „pocit sounáležitosti s okolím, a to živým i neživým.“ Číst celou esej je jako vydat se na výlet do Saganova vnímání umění a společnosti té doby. Jsou v ní i momenty, kdy si připadáte, že jste na „tripu“, jako když vidíte Volkswagen ve stínu na stropě, který vrhá pokojová rostlina. Napsal také, že když se pod vlivem konopí sprchoval se svou ženou, pochopil najednou „původ a nesmyslnost rasismu na základě Gaussovy křivky“.
Zákaz drogy marihuany
Konopí se na počátku sedmdesátých let za vlády prezidenta Richarda Nixona dostala na přední místo v hledáčku drogobijců. Tehdejší ministr spravedlnosti John Mitchell vytvořil plán tvrdé represe všech drog, přičemž marihuanu zařadil do kategorie těch úplně nejnebezpečnějších. Po schválení Kongresem seznam dodnes platí. Úřad na potírání drog (DEA), který založil Nixon v roce 1973, je dnes hlavní překážkou jakékoli reformy protidrogových zákonů. Když Tyson říká, že marihuana neměla být nikdy ilegální, určitě má jako vědec na mysli i znemožnění dlouhodobého lékařského výzkumu. Ani Americká lékařská asociace zpočátku nechtěla postavit konopí, resp. tehdy už marihuanu mimo zákon – ještě v roce 1944 zpochybňovala komise založená Americkou lékařskou akademií důvody pro zákaz této rostliny. Došla k závěru, že marihuana není vstupní drogou, nevede ke zločinnosti a není fyzicky návyková. Další komise, kterou sestavil paradoxně sám Nixon (tzv. Schaferova komise), na začátku sedmdesátých let také doporučovala, aby bylo konopí vyškrtnuto ze seznamu ilegálních drog a regulovalo se spíše z perspektivy působení na veřejné zdraví, nikoli z trestněprávní. Srovnávali přístup k marihuaně s tím, jak vláda přistupuje k regulaci alkoholu. Přepisy Nixonových nahrávek z Bílého domu ukazují, že Nixona výsledky rozzuřili a rozhodl se postupovat přesně opačně.
Válka proti drogám
Snaha postavit konopí mimo zákon byla od počátku vedena rasistickými pohnutkami. Historik Martin Lee sdělil časopisu Scientific American, že zhruba od konce dvacátých let podporovaly noviny v bělošských oblastech hluboce rasově rozdělené země úvahy typu: „Tato droga láká bílé ženy k sexu s černými muži.” V kontroverzním rozhovoru, který minulý rok publikoval Harper’s Magazine, přiznal Nixonův šéf personálu John Ehrlichman, že protidrogovou válku započatou Nixonem spustila potřeba tohoto republikánského prezidenta vypořádat se se „dvěma nepřáteli“: protiválečnými demonstranty a černochy.
„Při důkladné analýze a srovnání s jinými látkami, které jsou legální, neexistuje žádný vědecký důvod pro to, aby bylo konopí postaveno mimo zákon.“
„Věděli jsme, že nemůžeme jenom tak postavit mimo zákon protiválečné protesty a černochy, ale když přimějeme veřejnost, aby si spojovala hippies s marihuanou a černochy s heroinem, a potom budeme obě skupiny tvrdě postihovat, můžeme tyto dvě komunity rozvrátit,” uvedl Ehrlichman. “Mohli jsme uvěznit jejich vůdce, dělat razie v jejich domech, narušovat jejich shromáždění a každý den je pomlouvat ve večerních zprávách. A jestli jsme věděli, že o těch drogách lžeme? Samozřejmě, že ano.”
Zdroj: www.entrepreneur.com
