Aktuální článek
V Uruguayi vzkvétal legální trh s konopím. Pak zasáhly americké banky

V Uruguayi vzkvétal legální trh s konopím. Pak zasáhly americké banky

Redakce
  • Lékárnám, jež v nejmenší jihoamerické zemi prodávaly konopí, se skvěle dařilo.Poté, co se Uruguay minulý měsíc stala první zemí světa, kde byl plně legalizován prodej konopí pro rekreační účely, některé lékárny nestačily uspokojovat poptávku. V tom přišly přísné dopisy od amerických bank.

Po jejich přečtení přibyla uruguayským představitelům starost navíc – museli se začít zaobírat kontroverzním americkým zákonem Patriot Act (Vlastenecký zákon), který by mohl způsobit zkázu podstatné části nově vzniknuvšího uruguayského trhu s konopím. Americké banky, včetně Bank of America, vyhlásily, že nebudou pracovat s těmi uruguayskými bankami, jež poskytují služby místním prodejcům, kteří obchodují se státem kontrolovaným konopím.

Vyřeší vláda Spojených států rozpor mezi americkými bankovními zákony a narůstajícími tendencemi k legalizaci léčebného i rekreačního užívání konopí po celém světě?

Uruguayské banky, kvůli obavám, že ztratí přístup k americkému bankovnímu systému, během posledních týdnů některé ze zainteresovaných lékáren varovaly, že jejich účty budou zmrazeny. V budoucnu by podobné kroky mohly vyvolat potíže i jinde ve světě, protože další země, včetně například Kanady, konopí také plánují legalizovat. „Nemůžeme nabízet marnou naději,“ sdělil uruguayský prezident médiím. Dodal, že jeho administrativa se snaží nalézt řešení.

„Vlastenecký“ zákon

Tento zádrhel odráží problémy, kterým musely podobné subjekty čelit ve státech USA, jež legalizovaly konopí pro léčebné i rekreační účely. V rámci zákona Patriot Act, schváleného pár týdnů po teroristických útocích z 11. září, nesmějí americké finanční instituce obchodovat s distributory jistých „kontrolovaných látek“, mezi které spadá i konopí, jinak porušují zákon. Cílem tohoto opatření mělo být omezení zločinných praktik, jako je praní špinavých peněz a pašování drog.

Obamova administrativa v roce 2014 naznačila, že není příliš pravděpodobné, aby banky byly postihovány za poskytování služeb subjektům z konopného průmyslu, kde je tento legální, pokud budou účty prověřovat na praní špinavých peněz a zajistí, že jejich klienti budou dodržovat směrnice daného státu. Díky tomu si mohly některé podniky zřídit účty v družstevních záložnách, velké banky však většinou od rostoucího konopného odvětví stále dávají ruce pryč. Jejich závěrem je, že břemena a rizika, která s sebou obchodování s prodejci konopí nese, nestojí za námahu.„Banky jsou podniky a mohou si vybírat, s kým chtějí obchodovat,“ tvrdí Frank Robison, coloradský právník, který se specializuje na regulaci konopí. „Z pohledu bankovnictví lze konopný průmysl vnímat trochu jako příživníky.“ Několik firem podnikajících s konopím ve státech jako Colorado a Washington, kde proběhla legalizace nejdříve, se rozhodli pracovat výhradně s hotovostí. Jiné nalezli malé banky, které jsou ochotné přijmout vypočítané riziko.

Lokální problémy

Najít podobné řešení v Uruguayi však může být svízelné. Tržby z konopí jsou pro místní lékárny – které zde jako jediné mohou tuto drogu prodávat – jen malou částí celkových tržeb. A jejich majitelé tvrdí, že lékárny k provozu bankovní služby potřebují. Také pro uruguayské bankéře bude pravděpodobně důležitější udržet si dobré vztahy s americkými finančními institucemi než poskytovat účty malému počtu lékáren.

Hrozba ztráty bankovního účtu už přiměla některé z asi patnácti lékáren, které původně svolily k účasti na novém trhu, vzdát se distribuce konopí, uvedl Pablo Durán, právní expert z obchodní skupiny Center of Pharmacies in Uruguay. Dodal, že dvacet dalších lékáren, jež měly na trh s legálním konopím také vstoupit, vyčkává, zatímco vláda hledá možná řešení. Americké regulace jsou ve výsledku kontraproduktivní, jelikož mohou paradoxně neúmyslně podpořit nelegální prodej drog, nikoli jej omezit, shodují se zastánci legálního trhu s konopím v Uruguayi.

Boj s pašováním drog byl jedním z hlavních důvodů, proč se uruguayská vláda rozhodla legalizovat konopí pro rekreaci. Tamní představitelé strávili roky vytvářením komplexního systému regulací, jenž povoluje občanům pěstovat omezené množství konopí svépomocí, případně je kupovat v lékárnách za ceny nižší, než za které je k dostání na černém trhu. Zákonodárci doufali, že tato právní struktura podryje nezákonné pěstování a prodej konopí.„V Uruguayi těžko najdete odvětví, které by bylo víc kontrolované než prodej konopí,“ tvrdí Durán.

Trumpovy sliby a realita

Americký prezident Trump v době své kandidatury prohlásil, že jednotlivé státy USA by měly mít možnost samy se rozhodnout v otázce konopí, a také slíbil stáhnout související regulace uvalené na finanční sektor. Ministr spravedlnosti v Trumpově administrativě Jeff Sessions je však známý ostrou kritikou legalizace – konopí dokonce přirovnal k heroinu.

Je ironické, že zákony určené k boji proti pašování drog a praní špinavých peněz vytvářejí překážky pro systém, který usiluje o to samé. 

Nyní mnozí lidé z konopného průmyslu čekají, zda vláda Spojených států vyřeší rozpor mezi americkými bankovními zákony a narůstajícími tendencemi k legalizaci léčebného i rekreačního užívání konopí po celém světě. Směrnice Obamovy administrativy, vydaná ministerstvy spravedlnosti a financí ve dvojici memorand v roce 2014, tuto problematiku řeší pouze v domácím americkém kontextu, nikoliv v rámci mezinárodního bankovnictví. „Uruguay může být jenom špička ledovce,“ domnívá se Robinson, zmíněný coloradský právník a odborník na regulace konopí.

Mrazivé hrozby

Uruguayští lékárníci na zprávy, že jim hrozí zmrazení bankovních účtů, reagovali nevěřícně, vzhledem k rokům výzkumů a plánování, které předcházely zahájení legálního prodeje minulý měsíc. Současná konopná legislativa byla v zemi přijata v roce 2013.

„Nechápeme, jak je možné, že vláda něco takového nepředvídala,“ podivuje se Gabriel Bachini, majitel lékárny v příměstské Colonii. Od začátku prodeje konopí v lékárnách se v Uruguayi více než zdvojnásobil počet registrovaných klientů, kteří konopí kupují. K 15. 8. se přes 12 500 lidí zapojilo do systému, který ověřuje identitu zákazníků pomocí skenování otisků prstů a umožňuje jim zakoupit maximálně 40 gramů konopí za měsíc (cena činí asi 13 amerických dolarů za 10 gramů; podle zastánců této legislativy to stačí na asi 15 jointů). Podle nového zákona smějí konopí kupovat či pěstovat pouze občané Uruguaye a lidé s trvalým pobytem v zemi.

„Poptávka je velice velká,“ říká Bachini. „Lidé jsou moc rádi, že už konopí nemusejí shánět u pokoutních pěstitelů nebo někde na ulici.“ Americká ministerstva financí a spravedlnosti v emailových prohlášeních uvedla, že stále platí dřívější směrnice. Odborníci na bankovnictví a právo však tvrdí, že Trumpova administrativa ještě ohledně této oblasti nepředstavila žádné konkrétní plány.

Změna nutná

Uruguayští představitelé doufají, že američtí zákonodárci schválí zákon, jenž umožní bankám obchodovat s prodejci konopí v zemích, kde je povolen jeho regulovaný prodej. Poslanec za Colorado, demokrat Ed Perlmutter, v dubnu takový zákon představil, zastánci legalizace konopí však žádnou brzkou legislativní změnu v této oblasti neočekávají.

Ministr spravedlnosti v Trumpově administrativě Jeff Sessions je však známý ostrou kritikou legalizace – konopí dokonce přirovnal k heroinu. 

„Je ironické, že zákony určené k boji proti pašování drog a praní špinavých peněz vytvářejí překážky pro systém, který usiluje o to samé,“ vysvětluje Hannah Hetzerová, analytička z neziskové organizace Drug Policy Alliance, která obhajuje dekriminalizaci konopí. „Uruguay totiž vytváří legální trh, který může vytlačit nezákonný obchod s konopím.“ Uruguayský lékárník Bachini prý stále čeká na zprávu od své banky. Pokud mu pohrozí zmrazením účtu, nebude se podle svých slov dvakrát rozmýšlet, jestli se má vzdát prodeje konopí nebo zachovat svoji lékárnu. „Ta lékárna už tu je nějakých třicet let,“ říká. „Prostě bych přestal konopí prodávat, dokud se nevyřeší ten problém se Spojenými státy.“

Zdroj: www.nytimes.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!