Sierra Riddleová se přiřítila do zasedací místnosti denverského Úřadu pro ochranu dětí. U stolu už seděl ředitel úřadu spolu s týmem lékařů, kteří se starali o jejího syna, kompletním vedením Onkologického oddělení Coloradské dětské nemocnice a několika právníky. Žena se rozhlédla po místnosti, podívala se jednomu z lékařů přímo do očí a vměstnala svůj hněv do několika málo slov: „Už mám té frašky plné zuby. Mám plné zuby toho, jak nás všichni šikanujete.“
Pak zvedla ze země objemnou tašku a na konferenční stolek vysypala celý její obsah: léky proti rakovině, které měl její tehdy čtyřletý syn Landon spotřebovat během devíti měsíců. O rok dříve objevili lékaři u Landona vzácnou a velmi agresivní formu leukémie a chlapec prodělal několikaměsíční a fyzicky i psychicky náročnou terapii. Jeho matka se ale vzepřela vůli lékařů a protestovala: „Tvrdili jste, že Landon musí bezpodmínečně užívat všechnu tuhle chemii, a pokud mu ji nebudu dávat, zemře.“
Jeden rok utrpení místo čtyř
Landon prodělal pouze roční chemoterapeutickou léčbu, přičemž obvyklý cyklus trvá čtyři roky. Pak přestal desítky předepsaných preparátů užívat – a přesto byl stále naživu a dařilo se mu velmi dobře. Proto si jeho matka vymohla tuto schůzku. Prosila ředitele Úřadu na ochranu dětí, aby jí pomohl v jednání s onkology, kteří vyhrožovali umístěním Landona do pěstounské péče v případě, že se matka nepodvolí jejich rozhodnutím. Lékaři se snažili dokázat, že Sierra své dítě zanedbává, ona byla ale přesvědčená o opaku. Chtěla dokázat světu, že se odborníci ve věci léčby jejího syna mýlí.
„Všichni nám říkali, že musíme vydržet, já jsem ale viděla, že mi syn umírá před očima.“
Rakovina kostní dřeně byla Landonovi diagnostikována v září 2012 a pro Riddleovou se nejhorší noční můra každého rodiče stala realitou. Musela se dívat, jak její syn podstupuje drastické léčebné procedury, které mu měly zachránit život – jí však připadalo, že ho spíše zabíjejí. Riddleová v této beznadějné situaci neviděla jinou možnost než se doporučením lékařů v Utahu vzepřít. V lednu 2013 se rozhodla se synem přestěhovat do Colorada, kde navzdory silné skepsi a složité administrativě sehnala pro Landona povolení léčit se konopím. Podávání léčiv s obsahem kanabinoidů tak malému dítěti s potenciálně smrtelnou chorobou bylo doslova pole neorané i v tomto státě, kde je léčba konopím legální již od roku 2001. Legislativa zde umožňuje i léčbu dětí pod přísným dohledem lékařů, a Landon se tak nakonec stal nejmladším držitelem průkazu uživatele léčebného konopí ve Spojených státech.
V době, kdy se konalo výše popsané setkání se zástupci úřadů a coloradskými lékaři, nebral Landon žádné preparáty doporučené v dětské nemocnici – chemoterapeutika, opiáty ani psychofarmaka. Poslední dvě skupiny léků s řadou nebezpečných účinků byly chlapci podávány pouze k tlumení bolesti a dalších důsledků chemoterapie. Landonovi přitom nepomáhaly a po některých se dokonce cítil hůř. Když mu ale Sierra začala podávat extrakt z konopí, jeho stav se začal viditelně zlepšovat. Jeho matka se v tu chvíli rozhodla, že udělá cokoli, aby svému synovi umožnila v této léčbě pokračovat.
Klíč v zámkuPacienti trpící rakovinou nejčastěji užívají konopí k mírnění vedlejších účinků chemoterapie, mezi které patří nevolnost, úzkost, nechutenství nebo nespavost. Neustále ale přibývá výzkumů, které naznačují, že by mohlo samo o sobě nebo v kombinaci s jinými látkami rakovinu dokonce léčit. Když se Riddleová rozhodla zkusit konopí u svého syna, byly informace o jeho účinnosti a bezpečnosti velmi kusé a omezovaly se prakticky na zkušenosti uživatelů a několik málo případových a laboratorních studií. Z těch vyčetla, že kanabinoidy v některých případech urychlují odumírání nádorových buněk. Zvlášť slibně se pak tato vlastnost – podle výsledků výzkumů prováděných ve zkumavce a také na myších – projevovala právě u některých forem leukémie. V daném okamžiku ale neexistovaly žádné relevantní studie na lidských pacientech. Situace se dodnes příliš nezlepšila, především v důsledku překážek kladených do cesty výzkumu ze strany federálních úřadů.
Výsledky doposud zveřejněných laboratorních výzkumů naznačují, že nepsychoaktivní CBD cílí na některé rakovinotvorné procesy. Zdá se, že konkrétně buňky leukémie disponují velkým množstvím receptorů CB2, na které se tento kanabinoid umí navázat. „Funguje to podobně jako zámek a klíč,“ vysvětluje lékařka Bonni Goldsteinová, ředitelka Canna-Centra v Los Angeles a odborná poradkyně serveru Weedmaps.com, který pomáhá zájemcům o konopnou léčbu spojit se se specialisty. „Když se sloučeniny jako CBD na nádorové buňky navážou, způsobí jejich odumírání.“
Nedostatečně podepřená tvrzení
„K validaci těchto tvrzení je třeba dalšího výzkumu,“ upozorňuje Robert McKallip, profesor imunologie na Lékařské fakultě Mercerovy univerzity ve státě Georgia, který byl autorem jedné z prvních studií využití kanabinoidů k léčbě leukémie. McKallip tvrdí, že konopí lze využít v kombinaci s konvenčními preparáty: „Ve spojení s dalšími přesně cílenými terapeutiky zaměřenými právě na leukémii takříkajíc zabijeme dvě mouchy jednou ranou a v ideálním případě dojde také ke zmírnění vedlejších účinků a zlepšení efektivity léčby.“
Riddleová coby laik ovšem tvrdí v podstatě totéž – chemoterapie na začátku zbavila Landona rakoviny a konopí teď brání tomu, aby se nemoc znovu rozšířila. Onkologové se specializací na léčbu dětí většinou rodičům říkají, že pokud se rakovina nevrátí do pěti let, mají vyhráno. Od chvíle, kdy Riddleovi seděli v zasedací místnosti Úřadu pro ochranu dětí, uplynuly již čtyři roky a Landon je stále zdravý. Až na podzim letošního překročí pomyslnou pětiletou hranici, bude jeho případ precedentem nejen ve Spojených státech, ale pravděpodobně také v celosvětovém měřítku.
On umírá!
Riddleová by dala vlastní život za to, aby Landona zbavila rakoviny, která se mu z krve rozšířila do mozku a v plicích vytvořila nádor velikosti grapefruitu. Zoufale čekala na rezultát lékařů v Huntsmanově institutu pro léčbu rakoviny v Salt Lake City, kde byl její syn ve dvou letech poprvé s leukémií hospitalizován. Zdejší odborníci jí ale nedávali velké naděje a nebyli si jistí, zda dokážou jejího syna zachránit. Věděla, že proces léčby leukémie se opírá o desetiletí klinických výzkumů. Terapie je však především u dětí fyzicky i psychicky extrémně vyčerpávající a může trvat dlouhé roky. V první fázi prodělá malý pacient několikaměsíční agresivní chemoterapii a další procedury, které mají co nejvíce snížit pravděpodobnost remise. I když pak choroba ustoupí, následují další roky „udržovacích“ chemoterapií a pozorování, takzvané konsolidace, které mají zajistit, že se buňky leukémie v těle znovu nevytvářejí a skrytě nehromadí.
V Coloradu se zabydleli a stali se z nich aktivisté, kteří společně s dalšími rodinami pomohli prosadit zákon umožňující chronicky nemocným dětem nosit konopí i do školy.
Vysoká úspěšnost agresivní léčby
Tento radikální přístup je jedním z důvodů, proč je léčba leukémie u dětí úspěšná z 80 až 90 procent. Pro většinu malých pacientů zůstane nemoc jen stínem ve vzpomínkách na bezstarostné dětství. Riddleová doufala, že to bude i Landonův případ, bohužel se ale zdálo, že její syn je jedním z malého procenta dětí, pro něž je léčba a její dopady v podstatě nesnesitelné. V průběhu chemoterapie zvracel až padesátkrát denně a v důsledku podráždění jícnu nemohl mluvit. Léčba zdevastovala jeho imunitní systém do té míry, že se nakazil každou chorobou, s níž přišel byť jen okrajově do styku. Postupně ztratil cit v nohou (neuropatie) a nedokázal chodit.
Během prvních devadesáti dnů léčby ztratil polovinu původní váhy. Více než měsíc vůbec nejedl a přežíval jen díky umělé výživě a krevním transfuzím. Lékaři mu předepisovali další a další léky, které měly potlačit vedlejší účinky terapie – antidepresiva, analgetika a léky proti úzkosti. „Žádné z nich Landonovi nepomáhaly,“ vzpomíná Riddleová. „Všichni nám říkali, že musíme vydržet, já jsem ale viděla, že mi syn umírá před očima.“ Landon začal chemoterapii odmítat a jeho psychický stav se výrazně zhoršil. Když mu sestry podávaly léky, bránil se kopáním a křikem, takže nakonec je musel dostávat nitrožilně. U většiny dětí začne léčba působit už v prvních třiceti dnech. Landon byl ale po ukončení první fáze na pokraji smrti. Lékaři doporučili, aby se rodina vrátila domů a udělala si dvoutýdenní přestávku. S péčí o syna jim měla na doporučení lékařů pomáhat sestra z hospice, což bylo znamení, že se chlapcovy dny zřejmě chýlí ke konci.
Nevzdávat se
Zoufalá matka pátrala na internetu, až se jí podařilo spojit s bratry Stanleyovými, kteří se v hlavním městě Colorada Denveru věnují šlechtění a pěstování léčebného konopí a proslavili se odrůdou Charlotte’s Web (Šarlotina pavučinka). Riddleová a její matka se seznámily s příběhem Charlotte Figiové, šestileté dívky trpící vzácnou formou epilepsie, která se jmenuje syndrom Dravetové. Než začala užívat extrakt s vysokým obsahem CBD, měla až 300 záchvatů denně (o jejím příběhu jsme detailně informovali v Legalizaci č. 20 – pozn. redakce). Bratři Stanleyové se vydali do Utahu, aby podali Riddleovým základní informace o CBD a THC. Sierra se rozhodla dát konopí šanci, nejprve ale musela se synem opustit Utah, kde není rostlina legální ani pro medicínské využití. Téměř na rok se proto přestěhovali ke Stanleyovým. „Bylo nám hrozně líto, že človíček tak mladý a malý prochází takovým utrpením,“ vzpomíná Joel Stanley.
V průběhu těchto dvanácti měsíců pendlovali Riddleovi mezi Coloradem a Utahem, aby mohl Landon pokračovat v chemoterapii – tentokrát ale s pomocí konopí. Matka měla extrakt neustále u sebe a syn byl během léčby „pod vlivem“, takže právně vzato se v danou chvíli oba dopouštěli zločinného jednání.
Od dětské epilepsie k rakovině
Bratři Stanleyové do té doby pracovali výhradně s malými epileptiky. Třebaže měli zkušenosti i s dospělými onkologickými pacienty, Landon byl jejich první dětský pacient s nádorovým onemocněním. V počátcích dostával pouze konopný extrakt s vysokým obsahem CBD, postupně mu ale začali dávat i výtažky bohatší na THC. Jak se zvyšoval obsah THC, přestávala Riddleová podávat synovi opiáty předepsané v Utahu. Kombinace THC a CBD mírnila vedlejší účinky chemoterapie a teoreticky mohla urychlit i odumírání nádorových buněk.
O Landonův příběh se v té době začala zajímat televizní stanice CNN, jež chtěla odvysílat stěhování rodiny s veškerým majetkem naskládaným do kufru auta z Utahu do „legálního“ Colorada. Upoutávka na tento pořad bohužel proběhla médii ještě před přesunem a překvapená Riddleová po příjezdu do Denveru zjistila, že místní lékaři nejsou tak úplně na její straně. Nemocnice na ni poté několikrát zavolala pracovníky Úřadu na ochranu dětí, protože Landon nedodržoval pravidla předepsané konvenční léčby. Situace vyvrcholila setkáním popsaným v úvodu tohoto článku. Přítomen byl i lékař, který se snažil vysvětlit všem přítomným přínosy užívání konopí při léčbě rakoviny. Byl to jediný odborník, který byl ochoten se za Riddleovy postavit. „Bylo to jako facka. Žádný doktor nás nechtěl podpořit,“ diví se matka. „Všichni se klepali, že by mohli přijít o licenci. Báli se vlády. Báli se, jak by to vypadalo, kdyby veřejně vystoupili ve prospěch konopí.“
Kdo rozhodne, co je pro syna nejlepší?
Nakonec se za Riddleovou postavil překvapivě právě Úřad na ochranu dětí. Výsledky rozborů krve i kostní dřeně potvrdily, že leukémie u Landona ustoupila. Ředitel úřadu osobně zavolal do nemocnice a požádal, aby byl chlapec propuštěn do domácího ošetřování. Landon stále bojuje s následky chemoterapie. Kromě zažívacích obtíží trpí také posttraumatickou stresovou poruchou a úzkostí. Konopí mu pomáhá i na tyto problémy. Ozařování hlavy vedlo k poškození mozkové tkáně a Sierra se obává, že Landon se nikdy úplně neuzdraví. Máme ale i dobré zprávy. Chlapec žije a ani on, ani jeho matka už nejsou konopnými uprchlíky. V Coloradu se zabydleli a stali se z nich aktivisté, kteří společně s dalšími rodinami pomohli prosadit zákon umožňující chronicky nemocným dětem nosit konopí i do školy.
Riddleová například svědčila ve prospěch kalifornského zdravotníka a ošetřovatele, jemuž hrozilo za pěstování a poskytování konopí nemocným odnětí svobody až na 35 let. Matka i syn se několikrát vrátili také do Utahu, kde vypovídali před komisí, která rozhodovala o tamější legalizaci léčebného konopí. Tu se prosadit nepodařilo a do domovského státu se tedy jen tak nepodívají.
Zdroj: www.newsweek.com
Tento článek najdete v Legalizaci č. 43. Dále se dočtete o vlivu ayahuaskové turistiky na fungování domorodých komunit, o přínosech a rizicích při užívání ayahuasky, ale i o konopném turismu, ať už v podobě návštěvy luxusní výdejny v Las Vegas nebo jeho všední české varianty. Taktéž hudba může být médiem, které nás zavede do jiných světů či stavů vědomí.
Aktuální číslo se semínkem od Exotic Seed v příloze je k dostání také v e-shopu Legalmarket.cz. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.