Aktuální článek
Jak konopná prohibice v Německu přispívá k rostoucí spotřebě pervitinu

Jak konopná prohibice v Německu přispívá k rostoucí spotřebě pervitinu

  • Pro zábavychtivé turisty je Česká republika rájem – na jednom místě najdete levný alkohol, cigarety, suvenýry, ale také konopí a pervitin. Na první pohled to vypadá jako ráj s příchutí anarchie, nicméně snadná dostupnost nebezpečných návykových látek má silný negativní dopad na některé oblasti v německém příhraničí.

Počet uživatelů metamfetaminu neboli pervitinu je v Německu od roku 2010 stabilní a poměrně nízký, avšak v Bavorsku a Sasku, spolkových zemích sousedících s Českem, je spotřeba této drogy ve srovnání se zbytkem země nesrovnatelně vyšší a stoupá také počet smrtelných případů předávkování.

Bavorský problém

V Bavorsku zemřelo mezi roky 2010 a 2015 v důsledku užívání pervitinu v průměru 16 osob ročně. Nejbohatší spolková země uplatňuje politiku nulové tolerance k návykovým látkám. Ostatní německé regiony opakovaně nařkly Bavory, že se největší měrou podílí na vysokém počtu obětí drog v roce 2016. Z celkových 1322 úmrtí v souvislosti s drogami jich 24 připadá na uživatele pervitinu, největší zabijákem zůstává heroin.  

Už v průběhu druhé světové války si vojáci pomocí metamfetaminu, známého tehdy pod názvy pervitin, Göringovy tablety nebo „pancéřová čokoláda“, dodávali odvahu a bojovali proti únavě nebo zimě.

Česká republika v roce 2009 vládním nařízením dekriminalizovala držení návykových substancí pro osobní potřebu v množství „ne větším než malém“. Ústavní soud v roce 2013 toto nařízení shodil ze stolu s odůvodněním, že „přečin proti zákonu může být vymezen pouze zákonem, nikoli vládním nařízením“. Od roku 2013 je proto podle platné legislativy držení stanovených množství prakticky všech návykových látek namísto vězení trestáno pouze pokutou. Peněžitý trest místo trestního stíhání v současné době hrozí například za držení do1 gramu kokainu, 1,5 gramu pervitinu, 1,5 gramu heroinu, 5 gramů hašiše, 10 gramů sušeného konopí, 4 dávek extáze anebo 40 kusů lysohlávek.

České asijské tržnice

Česká republika je považována za největšího producenta pervitinu v Evropě. Policejní zdroje uvádějí, že droga se v zemi vaří pro domácí i zahraniční trhy a objem produkce výrazně přesahuje odhady založené na množství látky zabavené státními orgány. Při zohlednění všech faktorů úřady předpokládají, že Češi ročně uvaří mezi pěti a deseti tunami pervitinu. Konopí nemá zdánlivě s německou pervitinovou epidemií nic společného, jeho nezákonnost je nicméně živnou půdou pro černý trh na obou stranách hranice.

Jakub Frydrych prohlásil, že německá protidrogová strategie bude v konečném důsledku znamenat přesun od klasických metod transportu menších množství drog k přepravám větších objemů, které jsou běžným jevem u kartelů ve Střední a Severní Americe. 

Prakticky v každé vesnici na české straně hranic narazíme na asijské tržnice, kde je vedle levného zboží dováženého z jihovýchodní Asie bez problémů k sehnání také konopí, pervitin a další návykové látky. Nic netušící turista možná vidí jen kýčovité suvenýry nebo levné cigarety a alkohol, nebezpečné krystaly jsou ale v případě zájmu k dispozici v řádu několika minut.

Vzhledem k tomu, že je konopí v Bavorsku a Sasku nedostupné a velmi drahé, vzkvétá obchod s touto komoditou právě na tržnicích v českém pohraničí. Rostliny většinou pocházejí z nelegálních velkopěstíren na severozápadě Čech, které jsou vlastněny a provozovány členy vietnamské komunity. Po liberalizaci postoje zákona k drogám v roce 2009 se mnoho mladých Němců vydávalo do Čech pro konopí, současně s ním jim ale dealeři za směšné ceny nabízeli také pervitin. Pašování je od té doby v pohraničí výnosným businessem a spotřeba drogy na německé straně hranice stoupá raketovým tempem. Zbytku Německa se tento problém netýká.

Tlak na změnu, ale špatným směrem

Nevyhnutelným důsledkem dramatického nárůstu počtu závislých je politický tlak na změnu české legislativy ze strany Bavorska a Saska. Bavorské a saské úřady jsou přesvědčeny o tom, že snadná dostupnost drog v České republice vede k rostoucí poptávce mezi německými uživateli. Čeští odborníci na závislosti odmítají o změně zákona diskutovat, neboť by podle nich namísto vyřešení problému vyústila v kriminalizaci a ostrakizaci závislých.

Při zohlednění všech faktorů úřady předpokládají, že Češi ročně uvaří něco mezi pěti až deseti tunami pervitinu. 

doporučujeme

Čeští politici proto přišli s návrhem na zlepšení přeshraniční spolupráce policejních jednotek při stíhání výrobců a pašeráků a uzavřeli také bilaterální dohodu s Vietnamem, na jejímž základě pomáhají policisté z této asijské země svým evropským kolegům při boji s vietnamskou drogovou mafií. Součástí dohody je také smlouva o vydávání vězňů, která umožňuje českým úřadům deportovat odsouzené Vietnamce k odpykání trestu do jejich domovské země. Navzdory snaze i dobré vůli všech zúčastněných stran představuje český černý trh stále palčivý problém pro policii i obyvatele na obou stranách hranice. Německé speciální protidrogové jednotky provádějí cílená pátrání a důkladně prohledávají osoby i vozidla překračující hranice. Tato nepopulární strategie vedla podle statistik k mírnému poklesu objemu zabavených drog a méně je i případů trestního stíhání, neznamená to ale, že je účinná nebo dlouhodobě výhodná.  Šéf české Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych prohlásil, že německá protidrogová strategie bude v konečném důsledku znamenat přesun od klasických metod transportu drog přímo pašeráky směrem k přepravám větších objemů, které jsou běžným jevem u kartelů ve Střední a Severní Americe.

Německé potíže s pervitinem

Stávající situace v Bavorsku a Sasku není zdaleka prvním případem, kdy hrál metamfetamin negativní, ale důležitou roli v německých dějinách. Už v průběhu druhé světové války si vojáci pomocí metamfetaminu, známého tehdy pod názvy stuka, Göringovy tablety nebo „pancéřová čokoláda“, dodávali odvahu a bojovali proti únavě nebo zimě. Nejznámějším německým uživatelem metamfetaminu byl laureát Nobelovy ceny Heinrich Böll, který v dopisech z východní fronty opakovaně prosil svou rodinu o zaslání pancéřové čokolády. 

Česká republika je považována za největšího producenta pervitinu v Evropě.

Po schválení zákona o návykových látkách v roce 1971 byl nekompromisní postoj k drogám jen jedním z mnoha pochybení, která vedla až k dnešní k nevyvážené protidrogové politice. V pohraničí, kde je rozdíl mezi českými a německými oblastmi patrný jen na mapě a osoby i zboží se mohou volně pohybovat tam a zpátky, naráží represivní přístup k návykovým látkám ze strany saských a bavorských úřadů i policie na český liberálnější model. Paradoxem přitom je, že zatímco v České republice podle statistik spotřeba drog po dekriminalizaci klesá a česká strana ji proto logicky považuje za úspěšný projekt, striktní německé země zaznamenávají v posledních letech zcela opačný trend.

Zdroj: www.marijuana.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!