Rok 2017 je pro konopí v Německu vpravdě přelomový. Už v lednu schválili zákonodárci uzákonění užívání pro léčebné účely. „Musíme se tím nejlepším možným způsobem postarat o vážně nemocné,“ prohlásil tehdy spolkový ministr vnitra Hermann Gröhe a dodal, že léčebné konopí bude pro pacienty plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. To je v zemi, kde toto pojištění pokrývá více než 90 procent obyvatelstva, velmi důležitá informace (a pro české pacienty poněkud hořká, jelikož u nás se léčba konopím neproplácí a zdravotní pojišťovny i vládní představitelé se tomu usilovně brání).
Zákon vstoupil v platnost v březnu a o měsíc později vypsala vláda vícekolový veřejný tendr, z něhož by měli vzejít první pěstitelé a dodavatelé, kteří nemusejí být z Německa, ale i ze třetích zemí, pokud splní veškeré podmínky. Vítězové zatím nebyli oznámeni. Do doby, než bude dostupné domácí konopí, musejí pacienti spoléhat na dovoz z Nizozemska, který ale pokrývá pouze malé procento poptávky, takže naprostá většina německých pacientů se nadále konopím léčí svépomocí a ilegálně. Jsou na tom tedy podobně jako několik milionů rekreačních uživatelů, kterých je podle statistik Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) jen mezi Němci ve věku 15 až 34 let dlouhodobě více než deset procent.
Z ptačí perspektivy
K legalizaci léčebného konopí vedla velmi dlouhá a trnitá cesta. Pro představu – před devíti lety mělo speciální povolení k legálnímu užívání konopí pouhých sedm pacientů z osmdesátimilionové německé populace. V následujících osmi letech se události hýbaly především zásluhou jednotlivých soudních sporů, neboť federální vláda samotná zůstávala nečinná a otázce konopí se raději zcela vyhýbala. Dnes je v Německu přibližně tisícovka registrovaných uživatelů konopí na předpis, podle nových pravidel by se nicméně o tento druh léčby mohly brzy ucházet až stovky tisíc pacientů.
Dekriminalizované množství konopí pro vlastní potřebu se pohybuje mezi dvěma až patnácti gramy v závislosti na spolkové zemi, v níž se přistižený nachází.
Zásadním zlomem, který z letargie probudil i spolkovou vládu, přišel v roce 2014. Pětice německých pacientů se tehdy nechala inspirovat postupující legalizací ve Spojených státech a úspěchy pacientů u Nejvyššího soudu v Kanadě a rozhodla se zažalovat stát kvůli nedostupnosti léčebného konopí. Hlavní důvod byl ekonomický – konopí nebylo v té době hrazeno ze zdravotního pojištění a ceny v lékárnách byly pro vážně nemocné neúnosné. Pacienti se proto u soudu dožadovali povolení pěstovat si toto léčivo doma. Tři žalující z původních pěti tehdy ve sporu uspěli a mohli zasít, nicméně na stovky zbývajících pacientů, kteří prošli složitým aplikačním procesem, než jim bylo konopí předepsáno, se toto rozhodnutí nevztahovalo, takže si museli nadále platit až 1 600 euro za měsíční léčbu.
Právě tento paradox měl vyřešit nový zákon, bohužel zákonodárci to vzali za zcela opačný konec, než by si zastánci legalizace přáli: Jelikož léčivo bude hrazeno ze zdravotního pojištění, všem pacientům bude znovu samopěstování zakázáno. Ti, jimž to bylo soudem oficiálně umožněno, budou muset přestat a znovu nakupovat v lékárnách.
Písek v soukolí„Naprostá většina pacientů není spokojena se současnou situací a nadále pěstuje a užívá své vlastní konopí,“ tvrdí Martin Steldinger, jeden z organizátorů největšího německého pochodu za legalizaci Hanfparade, jehož jedenadvacátý ročník se konal 12. srpna v Berlíně a zúčastnily se ho i stovky nespokojených pacientů.
Přestože se zdá, že úřady (na rozdíl od těch českých) se snaží postupovat co nejrychleji, musí nově založena Národní agentura pro dozor nad léčebným konopím, která vznikla za účelem výběru a kontroly producentů a dodavatelů konopných léčiv, řešit takzvaně za běhu řadu dílčích problémů, s nimiž se potýkají všechny země zavádějící léčbu konopím. Mnoho pacientů nemůže například najít lékaře, jenž by jim byl ochoten konopí předepsat, a některé zdravotní pojišťovny se stále zdráhají ho proplácet.Těžké hlavy dělá pracovníkům agentury i rychle stoupající poptávka, která byla dlouhé roky uspokojována dovozem konopí z Nizozemska, ovšem holandské zákony omezují množství, jež může být exportováno. Agentura proto vydala několik licencí na dovoz velkoproducentům léčebného konopí z Kanady, čímž by mělo být vyřešeno prozatímní zásobování trhu konopnými léčivy. Představitelé německého ministerstva zdravotnictví přitom očekávají, že by se první domácí konopí mělo na pultech lékáren objevit v roce 2019.
Další problém představuje vzdělávání lékařů, z nichž mnozí zatím nejsou o terapeutických přínosech konopí zcela přesvědčeni. Kromě toho se němečtí pacienti nadále uchylují k podávání žalob kvůli povolení samopěstování a pokrytí veškerých nákladů zdravotními pojišťovnami, což zároveň dodává munici i proponentům celkové legalizace, tedy i pro rekreační využití. Léčba konopím je totiž německou veřejností podporována, a bude-li legalizace rekreačního užívání jediným způsobem, jak tuto léčivou rostlinu zpřístupnit všem potřebným pacientům, budou mít legalizační aktivisté šanci usilovat i o podporu široké veřejnosti.
Lokální kroky směrem k legalizaci
Do světových médií pronikly v posledních několika letech zprávy o lokálních aktivitách několika komunálních politiků, konkrétně například liberálně smýšlejících radních v berlínské části Kreuzberg s nechvalně známým parkem Görlitzer, kde lze za bílého dne sehnat bez problémů jakékoli drogy. Radní za Zelené, Levici (Die Linke) i někteří sociální demokraté přišli s návrhem na řešení drogového problému, v jehož rámci by na vytipovaných místech v této čtvrti vznikly legální coffeeshopy fungující na stejném principu jako v Nizozemsku.
Představitelé německého ministerstva zdravotnictví přitom očekávají, první domácí konopí že by se mělo na pultech lékáren objevit v roce 2019.
Podobný vývoj bylo možné sledovat i v Düsseldorfu, kde na konci loňského roku proběhla odborná diskuze vědců a lékařů, na základě jejichž doporučení se městští zastupitelé rozhodli podpořit plán na regulaci prodeje konopí dospělým, jak informovala v prosinci 2016 německá státní televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle. Nutno ovšem podotknout, že podle spolkových zákonů je konopí bez jakýchkoli pochyb nelegální drogou, a dokud se toto nezmění, nemůžou němečtí příznivci konopí počítat s ukončením prohibice na celonárodní úrovni.
Parlamentní volby i o konopí
Až po uzávěrce tohoto vydání, konkrétně 24. září, se konaly spolkové parlamentní volby. Jejich největším favoritem byla koalice CDU-CSU, v jejímž čele stojí kancléřka Angela Merkelová. Ta v srpnu v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung prohlásila, že revizi současné legislativy týkající se prohibice konopí nechystá: „Ve velmi omezené míře jsme povolili léčebné využití, dále v této otázce nemám v plánu dělat další změny.“ Podobně odmítavě se během kampaně vyjadřoval i předseda druhé nejsilnější strany SPD Martin Schulz, nicméně na začátku září se nechal slyšet, že jako „vyléčený alkoholik legalizaci konopí nepodporuje“ (logiku v tomto výroku nehledejme), nicméně poslance své strany by v případě hlasování k takzvanému závaznému odmítnutí nenutil.
Zbývající menší strany, které mají reálnou šanci probojovat se do Spolkového sněmu, ukončení prohibice konopí až na jednu výjimku podporují. Tou výjimkou je nechvalně proslulá ultrapravicová a populistická AfD, která je naopak pro zesílení protidrogové represe. Michael Knodt, německý legalizační aktivista a novinář, na webu marijuana.com píše, že „pro liberalizaci protikonopných zákonů by byla ideální koalice CDU, Svobodných demokratů a Zelených. Dvě menší strany by mohly svého silnějšího partnera tlačit k postupnému uvolňování restrikcí, jako například zvýšení držení malého množství pro vlastní potřebu na 30 gramu a zmírnění nejpřísnějších postihů za řízení pod vlivem THC z celé EU.“
V současnosti se dekriminalizované množství konopí pro vlastní potřebu pohybuje mezi dvěma až patnácti gramy v závislosti na spolkové zemi, v níž se přistižený nachází.
Česká zkušenost s německou válkou proti konopí
Příležitostný kuřák Michal V. z Hradce Králové se letos v červenci spolu s přítelkyní vydal na víkend k našim západním sousedům do Bavorska. V plánu měli mimo jiné návštěvu fotbalového zápasu Bayernu Mnichov, po jehož skončení si na cestě ze stadionu Michal v davu lidí zapálil malého jointa. Než si stačil pořádně potáhnout, stáli u něj dva policisté v civilu, kteří ho okamžitě zadrželi a odvezli na hotelový pokoj. „Ten vcelku nevybíravým způsobem prohledali, dokonce mi prohlíželi notebook jako nějakému nebezpečnému zločinci, až nakonec našli sáček se zhruba dvěma gramy konopí,“ popisuje nepříjemný zážitek Michal, který nikdy předtím neměl problémy se zákonem. „Nakonec mi dali pokutu 200 euro a vyprovodili mě s tím, že by bylo nejlepší, kdybych se hned vrátil domů a do Německa už nejezdil.“
Zdroje:
European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction: Germany: Country Drug Report 2017.
Kuntz, B. a Lampert, T.: „Educational Difference in Smoking among Adolescents in Germany,“ International Journal of Environmental Research and Public Health 2013.
