Rozdíly mezi indikou a sativou spočívají v morfologii, tedy tělesné stavbě rostlin. Jak všichni víme, indiky jsou nízké a podsadité a údajně pocházejí z pohoří Hindúkuš na severu Afghánistánu a Pákistánu. Sativy jsou naopak vysoké a štíhlé a patrně pocházejí z tropických oblastí. Podle Dr. Ethana Russoa, neurologa a jednoho z předních odborníků na taxonomii a léčebné využití konopí, však tyto vnější fyzické charakteristiky nijak nesouvisejí s účinky dané rostliny na uživatele.
Chemické složení
„Účinek té či oné odrůdy neodhadnete na základě jejího vzhledu – tvaru listů, velikosti či výšky,“ vysvětluje Dr. Russo. „To lze zjistit pouze z chemického rozboru složení rostliny.“ Tvrdit, že palice z vysoké rostliny budou mít povznášející účinek, je totéž jako odhadovat chuť odrůdy jablek podle kmene stromu. Nebylo by v takovém případě lepší chuť posuzovat z hlediska obsahu aktivních látek v jablku?
Lidé se díky osvětě a novým poznatkům naučí, že se mají zaměřit na konkrétní účinky a složení dané odrůdy, ne na to, zda má jít o sativu, či indiku.
Právě takový přístup zastává Dr. Russo, jemuž jde o určování účinků konopí na základě toho, co daná rostlina obsahuje. Různé odrůdy mají dramaticky rozdílné účinky a konkrétní působení každé rostliny dále ovlivňují faktory, jako je psychické a fyzické rozpoložení uživatele, případně prostředí, v němž konopí užívá.
Jednoduché řešení vs. realita
Přesně z toho důvodu je dělení konopí na indiky a sativy tak rozšířené a populární – nabízí snadné rozlišení tam, kde je realita výrazně komplikovaná. Pravda je nicméně následující: V konopí se nacházejí stovky aktivních látek, kanabinoidů, terpenů a dalších, jejichž společné působení má za následek typické účinky pro tu či onu odrůdu. Ještě před nějakými patnácti dvaceti lety se hovořilo pouze o jednom kanabinoidu – tetrahydrokanabinolu (THC), v posledních deseti letech je v popředí zájmu vědců, lékařů, šlechtitelů a pacientů jiný kanabinoid – kanabidiol (CBD). Avšak nejnovější poznatky ukazují, že naprosto zásadní roli pro výsledný účinek mají terpeny, což jsou zase aromatické látky, které se nacházejí nejen v konopí, ale ve všech rostlinách. Vědci teprve začínají rozkrývat mechanismy, jejichž prostřednictvím tyto vonné látky na lidi působí, a jednotlivým terpenům začínají přiřazovat konkrétní účinky. Například alfa-pinen, terpen vonící po borovém jehličí, který se v konopí nachází poměrně často, dle odborných studií zvyšuje pozornost a napomáhá udržování vzpomínek. Oproti tomu další v konopí hojně zastoupený terpen zvaný limonen, jenž má citrónovou vůni, dokáže zlepšit náladu a měl by mít i preventivní účinky na různá onemocnění.
Komplex složitých vztahů a interakcí
Terpeny i kanabinoidy lze přesně kvantifikovat pomocí poměrně jednoduchých laboratorních testů. Dávat k dispozici výsledky těchto testů zákazníkům by jistě bylo velkým krokem vpřed na cestě k plně informovanému nakupování. Celá věc je ale ještě trochu složitější – nejde jen o to přečíst si o přítomnosti některých terpenů a kanabinoidů v laboratorní zprávě. Z toho účinky dané odrůdy stále neurčíme. Alfa-pinen sám o sobě může zvýšit pozornost, podle nejnovějších zjištění se ale účinek těchto jednotlivých látek v konopí mění na základě přítomnosti dalších látek obsažených v tom či onom množství v té či oné odrůdě.
Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naprosto zásadní roli pro výsledný účinek mají terpeny.
Dr. Jeffrey Raber, chemik z Jihokalifornské univerzity a vědecký ředitel konopné laboratoře WERC Shop, o tomto problému přednáší po celém světě (v roce 2013 navštívil i pražský Cannafest). „Nemůžete moc extrapolovat na základě toho, co věda zjistila o pouhém jednom terpenu. Pro lepší porozumění této problematice se musíme zaměřit na celkové složení dané odrůdy,“ tvrdí Raber. „Terpinolen je známý jako sedativum, zpravidla se ale spojuje s povzbuzujícím účinkem. Důvodem je to, že na něj samotný reagují testované subjekty v laboratoři určitým způsobem, v kombinaci s mnoha dalšími terpeny a kanabinoidy však může vyvolat reakci naprosto odlišnou.“
Změna paradigmatu
Podle výkonné ředitelky Ettalew‘s Edibles (legální výdejna konopí americkém v Seattlu) Alison Draisinové dělení odrůd na indiky a sativy jednou zcela vymizí: „Časem tyhle škatulky zmizí. Lidé se díky osvětě a novým poznatkům naučí, že se mají zaměřit na konkrétní účinky a složení dané odrůdy, ne na to, zda má jít o sativu či indiku.“
Překonání zažitého paradigmatu indika/sativa, které zavedli botanici Carl Linne ze Švédska (v roce 1737 poprvé popsal druh Cannabis sativa L.) a Francouz Jean Baptiste de Lamarck (v roce 1785 popsal Cannabis indica L.), bude během na dlouhou trať. Zažitých kategorií je těžké se zbavit, zvlášť v případě, kdy alternativa je komplikovaná a ne zcela jasná. Už jen pro konopné pacienty však bude lepší zavést nové dělení, které se bude zakládat na reálných vědeckých datech a bude přesněji popisovat charakteristické účinky.
Zdroje:
Sawler, J. a kol.: „The Genetic Structure of Marijuana and Hemp,“ PLOS ONE 2015.
Russo, E a Piomelli D.: „The Cannabis sativa Versus Cannabis indica Debate: An Interview with Ethan Russo, MD,“ Cannabis and Cannabinoid Research 2016.
motherboard.vice.com
