Ráno ve středu 26. května 2016 seděl Trevor Harris ve výdejně konopí v Torontu, kde rozděloval palice na menší „porce“ a připravoval je tak k prodeji. Náhle uslyšel zvenčí hluboké a poměrně hlasité zadunění. Sotva vstal ze židle a už byl i s kolegy v poutech. Nedlouho poté byla prodejna vyklizena a hotovost i konopí bylo zabaveno. Harris, který má na prodej léčebného konopí licenci, byl obviněn z porušení několika vyhlášek.
Represe předstupněm legalizace?
K zátahům se následujícího dne na hašteřivé tiskové konferenci vyjádřil velitel torontské policie Mark Saunders. Na otázky novinářů odpovídal zpoza řečnického pultíku, za kterým přešlapoval z nohy na nohu a špulil rty. V pozadí mezitím vykřikovali protestující občané. „Kde jsou oběti těch údajných zločinů?“ ptali se. „Jaké škody vlastně páchají ti zatčení?“
Plán Ontaria je nesmyslný a nebere ohled na konopnou kulturu, která tu už existuje.
Saunders pak procházel výsledky zátahů, které byly zčásti vystaveny také na stolku vedle něj i na poličkách za ním. Velitel byl obklopen obřími sáčky na důkazy, které byly plné pestrobarevných konopných pochutin – od lízátek přes gumové bonbony až po limonády. „Je to reálné ohrožení veřejného zdraví, protože konopí zatím nebylo legalizováno a neexistuje žádný regulační systém,“ obhajoval Saunders policejní akci. „Když půjdete do jedné výdejný ‚léčivého‘ konopí a koupíte si koláček nebo jinou sladkost, a pak půjdete do jiné a koupíte si něco tam, tak nevíte, jestli v jednom není náhodou dvakrát více THC než v druhém. Nevíte ani, odkud to zboží je, jak bylo vyrobeno a jaká je tam kontrola kvality.“
Harris konferenci sledoval doma v televizi a jeho pobouření rostlo s každou minutou. „Nejvíc mě rozzlobily ty lži,“ tvrdí. „Saunders tvrdil, že neexistuje regulace a že nevíte, odkud výrobky pochází, a já jen nadával, protože přitom všem ukazoval naše zboží. Nejenže mají ty produkty uvedený obsah a složení přímo na balení. Ono se na nich uvádí i množství použitého konopí. Byla to prostě další ukázka toho, jak moc jsou vláda i policie mimo. Saunders se nejspíš ani nesnažil nikoho balamutit, jen prostě sám nevěděl, o čem mluví.“
Celkem ten den policie provedla zátahy ve 43 torontských výdejná. Šlo o koordinovanou operaci po celém městě nazvanou Projekt Claudia. Výsledkem bylo 90 zatčení a 186 obvinění. Většina těchto obvinění byla vyřešena pomocí tzv. peace bonds. Jedná se o institut kanadského práva ne nepodobný podmíněnému trestu. Mnoho výdejen pak znovu otevřelo. Zátahy, z nichž každý policii stojí stovky hodin práce a desítky tisíc dolarů, mezitím dále pokračují. Měsíc před zahájením Projektu Claudia přitom kanadská ministryně zdravotnictví Jane Philpottová oznámila, že vláda premiéra Justina Trudeaua bude konopí legalizovat v polovině roku 2018.
Šokující zprávy z Ontaria
Na začátku letošního září se situace pro majitele kvazilegálních výdejen ještě zhoršila, když provinční ontarijská vláda odhalila svůj legalizační plán. Provincie hodlá legální prodej konopí omezit na 150 vládních obchodů a vládní web. Nezávislé prodejny budou tedy zlikvidovány – jako škůdci. Oznámení prakticky okamžitě vyvolalo zlost a zklamání. „Prohibice nekončí,“ komentuje to Harris. „Jen ji nahrazují extrémní regulací.“
Místo dobře osvětlených prodejen na hlavní třídě, ve kterých je ochranka a které prodávají ověřené produkty, bude všechno dříve – méně bezpečné a ilegální.
„Ze strany provinční vlády jde o tyranský krok,“ vyjádřil se Jack Lloyd, torontský právník zaměřující se na konopí. „Je to nesmyslný plán, který nebere ohled na konopnou kulturu, která tu už existuje. Nebere ohled na konopnou komunitu, která tu existuje. Snaží se ji celou vykořenit a nezohledňuje práva pacientů. V současnosti existující konopné výdejny jsou nepostradatelné a pacienti si zaslouží mít možnost snadného přístupu ke svému přírodnímu léčivu.“ U provinčního soudu Lloyd nedávno argumentoval, že tyto „lékárny“ nemohou být zakázány, jelikož současný vládní systém spravující prodej léčebného konopí řádně nefunguje a není schopen vyrovnat se s poptávkou. Lloyd zastupoval výdejnu Hamilton Village, které město Hamilton zakázalo činnost. Soudce se tehdy přiklonil na jeho stranu a rozhodl, že lékárna může zůstat v provozu, pokud bude konopí vydávat jen pacientům s platným lékařským předpisem.
Převládá frustrace
Dalším právníkem, který v případu fuguruje, je vedle Lloyda také Paul Lewin, jehož navrhovaná ontarijská regulace rovněž frustruje. „Ten jejich plán se u většiny uživatelů konopí netěší zrovna velké oblibě,“ vysvětluje. „Výdejny budou zatlačeny ještě hlouběji do ilegality. To v Torontu samozřejmě povede ke zhoršení bezpečnosti nemocných, kteří si konopí v těchto obchodech kupovali. Takové dopady prohibice mívá, že vytlačuje obchod do ilegality. Místo dobře osvětlených prodejen na hlavní třídě, ve kterých je ochranka a které prodávají ověřené produkty, tak bude všechno víc postaru – a tedy méně bezpečné. Nemyslím si ale, že by tyto lékárny úplně zmizely. Konopná komunita přetrpěla osmdesát let prohibice, je odolná.“
V současnosti existující konopné výdejny jsou nepostradatelné a pacienti si zaslouží mít možnost snadného přístupu ke svému přírodnímu léčivu.
Motivaci k zátahům je těžké pojmenovat. Existují ovšem populární teorie. „Já si myslím, že to protlačují ti nahoře,“ prozradil Lewin. „Můžu vám říct, že mnozí policisté z těch zátahů nejsou nijak nadšení a uvědomují si, že by nemělo jít o prioritu. Podobné výdejny v Torontu přežívají zhruba dvacet let a nikdo se o ně moc nestaral, dokud se nezačala blížit legalizace. Je ironické, že právě v její předvečer, kdy vláda oznámí své plány s legálním konopím, chce policie najednou spustit sérii zátahů, které mají lékárny pozavírat. Co že je to teď najednou tak strašně zajímá? Zrovna ve chvíli, kdy se to má zlegalizovat? Pěkně to ukazuje, o co se jim skutečně jedná. Schovávají se za řeči o veřejném zdraví, ale o to tady nejde. Chtějí prostě vydělávat peníze a ochránit si svůj píseček.“
Za všechno prý mohou velkoproducenti
Někteří zase ukazují na kanadské licencované velkoproducenty, tedy federálně schválené pěstitele, kteří mají s výdejnami fungujícími na hraně zákona přinejmenším napjaté vztahy. Dále se hovoří o konfliktu zájmů, kdy legalizaci za federální vládu řeší bývalý šéf torontské policie Bill Blair, bývalý zástupce provinčního premiéra Ontaria pracuje ve firmě THC Meds anebo Canopy Growth, největší kanadská veřejně obchodovaná společnost v oblasti léčebného konopí, byla založena Chuckem Rificim, když byl ještě finančním ředitelem současné vládnoucí strany. „Ruka ruku myje,“ myslí si Lloyd. „Problém je, že tito lidé k prosazení svého podnikatelského plánu využívají policii a justici. Upřímně řečeno, je to děsivé. A zapamatujte si, co vám teď povím – oni nepřestanou a pozatýkají stovky mladých Kanaďanů, kteří věří v potenciál konopí a rozhodli se v tomto odvětví pracovat.“ Podle Lloyda mohli politici jednoduše udělit licenci všem existujícím prodejnám, a tím by byl problém vyřešen. Místo toho se rozhodli vyhlásit válku skupině politických a pacientských aktivistů – umírněně občansky neposlušných nadšenců do konopí a jeho terapeutických účinků. Prostě asi pozatýkají celou subkulturu. Označit to za drakonické je ještě eufemismus.“
Nové problémy pro nemocné
Pro pacienty i rekreační uživatele, kteří k bylině hledají cestu, může být nejistá půda, na které teď prodejny stojí, náročným terénem, v němž není snadné se zorientovat. Michelle Smithová začala do konopné výdejny chodit, protože hledala alternativu k práškům na spaní. „Vždycky jsem trpěla na úzkosti a špatně spala,“ svěřila se. „Vedlejší účinky prášků na spaní jsou ale celkem odporné – třeba kovová pachuť v ústech nebo bolesti hlavy –, takže pokud existuje něco, co bude ve výsledku fungovat stejně, ale s méně nežádoucími účinky, jen to uvítám.“
Podobné výdejny v Torontu přežívají zhruba dvacet let a nikdo se o ně moc nestaral, dokud se nezačala blížit legalizace.
Smithová teď navštěvuje už třetí výdejnu. Tu první, ve které kdy byla, totiž pouhý den potom, co se tam zaregistrovala, policie zavřela. Každá zkušenost byla podle Smithové jiná, všechny byly ale pozitivní. „Myslím, že o profesionalitě torontských konopných výdejen hovoří už jen to, že jsem se v každé vždy cítila bezpečně. Jsem v tomhle dost nováček a všichni, s kým jsem doposud jednala, byli milí, uctiví, zábavní a hodně mi pomohli.“ Pro profesionální prodavače konopí (tzv. budtenders, což je odvozeno od slova bartender – barman) je současná situace svízelná. Dva zátahy zažila v pozici prodejce konopí i Jessica Leeová. „V obou případech mi to přišlo jako něco z filmu,“ popsala. „Vtrhnou dovnitř tak rychle… Říkáte si, že je to nějaký vtip, ale pak začnete uvažovat: Co budu dělat? Budu mít ještě práci? Dostane se moje jméno do novin? Dozví se o tom moje rodina?“
Tváří v tvář nejisté budoucnosti
Po zátazích v rámci Projektu Claudia Trevor Harris z konopného sektoru odešel. „Nemůžu riskovat, že mě zatknou a obviní,“ vysvětlil. „Je to na nic. Byl jsem dobře placený a najednou jsem bez práce.“ Jiní – mezi nimi například Leeová – se ale vrátili. Jeden mladý prodavač, se kterým jsme mluvili, nám pověděl, že rád pomáhá lidem. Provedl zákazníka sekcí s produkty bohatými na CBD a odpovídal přitom na otázky ohledně schopnosti dané látky mírnit úzkosti. Zákazník pak spokojeně odešel s balíčkem konopných kapslí. „Přesně o tom to je,“ vysvětlil nám prodavač. Přestože jsou v plánu další zátahy, obavy prý nemá. „Všechny poplatky za právníka mám pokryté. Jestli přijdou policajti, povím jim: ‚Tady mám peněženku, tady klíče od domu a tady číslo na svého právníka.‘ Nic víc jim neřeknu.“ I veřejnost podle něj stojí na straně výdejen. „Co vlastně hodlají dělat?“ ptal se a pokynul směrem ke své kolegyni, mladé dívce ve svetru s univerzitním logem. „Strčit nás za mříže? Jistěže ne. To by přeci bylo šílenství. Nebo ne?“
Zdroj: www.leafly.com
