Aktuální článek
Nová nizozemská vládní koalice konečně podpořila legální produkci konopí

Nová nizozemská vládní koalice konečně podpořila legální produkci konopí

  • Nová nizozemská vláda zahájí v až deseti okrscích pokusnou regulovanou produkci konopí určeného pro tuzemské coffeeshopy. Tento plán představuje po dvou desetiletích represivního utahování šroubů konečně zásadní krok směrem k legalizaci.

Nedávno vytvořená vládní koalice v Nizozemí je nepravděpodobnou kombinací čtyř stran, včetně dvou křesťanských uskupení: konzervativně-liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii, známé jako VVD, v jejímž čele stojí předseda vlády Mark Rutte, progresivních Demokratů 66, středové Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a mnohem konzervativnější Křesťanské unie.

„Back door problem“

A právě díky straně D66 se nyní konečně začíná v Nizozemsku řešit tzv. „paradox zadních dveří“ v tamní konopné legislativě.

Předchozí nizozemské vlády po několik dekád tvrdily, že mezinárodní protidrogové úmluvy jim znemožňují zavést jakoukoli formu regulované produkce konopí. 

Ten spočívá v tom, že zatímco v zemi mohou legálně působit světově proslulé coffeeshopy, ve kterých mohou lidé legální kupovat a konzumovat menší množství konopí, jsou samotná produkce, pěstování či velkoobchodní prodej a nákup konopí v celém Holandsku zakázané. Majitelé coffeeshopů tuto situaci vystihují slovy, že konopí, které prodávají, „padá každý den z nebe“. Převážně liberální Demokraté 66 (zkráceně D66) podporují legalizaci konopí už řadu let. V únoru se straně podařilo získat v nizozemském parlamentu většinovou podporu pro svůj návrh regulace pěstování, přepravy a prodeje konopí pro coffeeshopy. Má to ale háček: celou věc musí ještě schválit senát a v něm tento návrh většinovou podporu nemá. Během sedmi měsíců, kdy se formovala nová koaliční vláda, panovaly v konopné komunitě obavy, zda D66 nakonec nebude muset ustoupit křesťanským stranám, které roky bránily pokroku. Tyto obavy se rozplynuly 10. října, kde byla zveřejněna šedesátistránková koaliční smlouva, nazvaná „Důvěra v budoucnost“.

Historický zlom 

Odstavec věnovaný konopné legislativě má sice jen pár vět, přesto jde o historický zlom: „Vláda se do šesti měsíců zavazuje zahájit jednotné experimenty s tolerovaným pěstováním konopí určeného pro rekreační potřeby. Tato experimentální produkce bude probíhat v šesti až deseti velkých a středně velkých obcích s cílem určit, zda a jak lze legálně vyprodukované konopí dodávat rovněž legálně do coffeeshopů – a jaký to bude mít dopad. Po nezávislém vyhodnocení těchto pokusů vláda zváží, jaké kroky podniknout dále.“

Majitelé coffeeshopů tzv. „paradox zadních dveří“ vystihují slovy, že konopí, které prodávají, „padá každý den z nebe“.

Pro představu – v Nizozemí existuje 388 obcí, z toho ve 103 se nachází jeden či více coffeeshopů. Celkový počet těchto zařízení v zemi stále klesá, od více než 1 500 prodejen v devadesátých letech na pouhých 573 v roce 2016, jak ukazují aktuální data. Spíše než omezeným rozsahem je experiment významný tím, že představuje odklon od dosavadní politiky. Nizozemské vlády po několik dekád tvrdily, že mezinárodní protidrogové úmluvy jim znemožňují zavést jakoukoli formu regulované produkce konopí. Vzhledem k vlně legalizace, která se v současnosti šíří světem, však toto tvrzení už dnes neobstojí.

Nový plán nizozemské vlády se setkal s kladnou odezvou. Během tří týdnů projevilo zájem účastnit se experimentu 27 měst. Reakce ze strany coffeeshopů by se dala označit jako opatrný optimismus. Joachim Helms, předseda unie coffeeshopů, označované jako BCD („Národní unie prodejců konopí“), prohlásil, že tento plán by snad mohl znamenat konec „bizarní situace, která zde trvá už několik desítek let. „Když si teď člověk zajde do coffeeshopu, neví, co vlastně kupuje,“ sdělil nizozemským novinám NRC Handelsblad.

Spekulace a očekávání

Podrobnosti plánovaných experimentů je ještě třeba vypracovat, což vede ke vzniku řady nepodložených tvrzení a spekulací. Podle jedné z nich například bude jediná nizozemská společnost pěstovat 140 různých odrůd, které bude dodávat do všech měst, jichž se plán týká. Jedna věc je však jistá: do projektu se chce zapojit hodně lidí, včetně největších kanadských společností, které rychle expandují po celém světě – Canopy Growth a Tilray. Konopní aktivisté iniciativu vítají, zdůrazňují však, že jde pouze o první a prozatímní krok. Unie pro ukončení konopné prohibice (VOC), uvedla v tiskovém prohlášení: „Pro úspěch plánovaných lokálních experimentů jsou klíčové rozmanitost a různorodost: dostatečný počet pěstitelů a velká škála odrůd. VOC vždy prosazovala využití dosavadních zkušeností pěstitelů. I proto nás mrzí, že do vládního plánu nejsou zahrnuti drobní domácí pěstitelé. Téměř každý den dochází k policejním raziím u občanů, kteří pěstují několik málo rostlin pro osobní potřebu. Bytová družstva i starostové obcí běžně vystěhovávají domácí pěstitele, a to bez zásahu soudu. To musí okamžitě skončit.“ Dvě národní nizozemské unie coffeeshopů, BCD a Platform Cannabis Companies (PCN) se spojily pod názvem Cannabis Connect. Jde o spolek podnikatelů z konopného odvětví, kteří nabízí platformu pro sdílení informací a poznatků s cílem pozitivně působit na vládní konopnou politiku a kteří také usilují o sjednocení coffeeshopů s cílem zvýšit jejich vliv na rozhodování ohledně procesu legalizace.

Je velice důležité zapojit do procesu legalizace existující coffeeshopy, jelikož jejich provozovatelé mají 40 let zkušeností jak se zákazníky, tak s produkty.

Během sedmi měsíců, kdy se formovala nová koaliční vláda, panovaly v konopné komunitě obavy, zda zastánci legalizace nakonec nebudou muset ustoupit křesťanským stranám, které roky bránily pokroku. Mluvčí PCN Wouter van Egmond v nizozemské televizi řekl: „Pro nás jako odvětví je důležité, že vše začíná u zákazníka. Pokud bychom dostávali slabé konopí od státu, zákazníci by jej nekupovali. Proto je velice důležité zapojit do procesu legalizace naše odvětví, jelikož máme 40 let zkušeností jak se zákazníky, tak s produkty.“

Někde se to pěstovat musí

Van Egmond provozuje Coffeeshop Xpresso, jediné zařízení svého druhu ve Zwijndrechtu, městě s asi 45 000 obyvateli, které leží asi 90 kilometrů od Amsterdamu. Toto město má vysokou šanci podílet se na plánovaných vládních experimentech s regulovanou produkcí. Jeho starosta Dominic Schrijer je hlasitým zastáncem regulované produkce a úzce spolupracuje s coffeeshopem Xpresso. „Konopí se někde musí pěstovat,“ tvrdí Schrijer a dodává: „Pěstujme jej tedy pod dohledem, ve velkém skleníkovém komplexu, kde mají know-how a potřebné znalosti a kde je jeho produkce bezpečná.“

Zdroj: bigbudsmag.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!