V tomto článku se pokusíme s využitím etnografických údajů z první ruky přezkoumat případy úmrtí údajně spojených s ayahuaskou, které se v poslední době objevily v médiích.
Případ č. 1: Nehoda na motorce
V roce 2014 došlo v Kolumbii k úmrtí britského baťůžkáře Henryho Millera. Henry zaplatil 50 dolarů za účast na ayahuaskovém obřadu konaném v jednom středisku, které propagovali v hostelu, kde byl ubytovaný.
Pro drtivou většinu lidí představují obřady s ayahuaskou pozitivní zkušenost s potenciálem změnit a zlepšit jejich život.
Podle svědků snášel Brit obřad velice těžko a upadl při něm do napůl bezvědomého stavu. Dále se uvádí, že jej organizátoři obřadu nedokázali probrat. Později jsem po setkání s jeho přáteli v Peru zjistila, že Henry ve skutečnosti zemřel následkem zranění hlavy, které utržil při nehodě na motocyklu krátce po obřadu. Organizátoři podle všeho zpanikařili a snažili se jej na něm odvézt do nemocnice. Henry z motocyklu spadl a udeřil se do hlavy. Zranění hlavy jsou ostatně na fotografiích z této tragédie jasně vidět. Žiji přímo v centru ayahuaskové turistiky, ve velkoměstě uprostřed pralesa – v peruánském Iquitosu, kde momentálně provádím antropologický výzkum. Iquitos byl dříve hlavním městem „kaučukového boomu“, nyní je středobodem boomu ayahuaskového, a tak bohatne z příjmů z turistiky spojené s tímto psychedelickým fenoménem.
V kavárnách, vlastněných zpravidla přistěhovalci z jiných zemí, si můžete vybrat z různých ayahuaskových menu, řemeslníci nabízejí obrovský výběr šperků s ayahuaskovou tématikou a na místním trhu si můžete koupit i ayahuasku samotnou, kterou prodejci prodávají každému, kdo je ochoten zaplatit.
Většina turistů však touží podstoupit obřady, konané v jednom z mnoha ayahuaskových středisek, která v regionu vznikla. V jednom takovém středisku pracuji už přes dva roky. Kromě řady pozitivních neoficiálních svědectví existují i vědecké důkazy, že ayahuasca má prospěšné léčebné vlastnosti, zejména co se týče deprese, závislosti a dalších duševních problémů. Konzumace vývaru z ayahuasky je považována za bezpečnou za předpokladu, že probíhá v kontrolovaných podmínkách, a navíc prakticky neexistuje riziko předávkování. I tak ale během mého pobytu v tomto regionu zemřeli v ayahuaskových centrech tři turisté. Co se jim vlastně skutečně stalo?
Případ č. 2: Otrava tabákem
V září 2015 zahynul v ayahuaskovém středisku v oblasti Iquitosu čtyřiadvacetiletý Novozélanďan Matthew Dawson. Titulky v médiích po celém světě sice tvrdily, že jeho smrt způsobila ayahuasca, v článcích se však většinou následně dočtete, že ve skutečnosti zemřel po tabákové očistě. Zatímco v západních zemích je tabák obecně vnímán jako silně zdraví škodlivá látka, v šamanských kruzích v Peru jde o rostlinu s obrovským významem. Během obřadů se kouří ve formě mapacho cigaret, což má chránit obřadní prostor.
Konzumace vývaru z ayahuasky je považována za bezpečnou za předpokladu, že probíhá v kontrolovaných podmínkách.
Také se využívá jako purgante (očistný prostředek), kdy se tabák na několik hodin nechá ve vodě, která po vypití vyvolává zvracení, což je považováno za očistný rituál. V centru, kde Matthew pobýval, v té době nabízeli očistu tabákem všem účastníkům obřadů. Tyto očisty jsou zpravidla bezpečné. Podle některých zasvěcených lidí z Iquitosu, se kterými jsem hovořila, ale mohou vyvolat otravu nikotinem, která může vést k selhání orgánů a někdy může způsobit i smrt, jak se pravděpodobně stalo v Matthewově případě. Matthew se po požití tabáku cítil po fyzické stránce velice špatně. Po několika hodinách, kdy neustále křičel bolestí, nakonec zemřel na infarkt.
Správné užití tabáku při obřadech vyžaduje odbornost, kterou ne všichni šamani v turistickém průmyslu mají. V reakci na poptávku – a také ve snaze překonat konkurenci – začala bohužel některá střediska v oblasti nabízet rozličné přírodní drogy, se kterými jejich šamani nemají příliš zkušeností. Mezi ně patří kaktus San Pedro s psychotropními účinky, který je pro tuto oblast cizí, a oje (Ficus insipida), další „očistná“ rostlina, která je sice dobrá na očistu těla od parazitů, ale, podobně jako tabák, je při nesprávném použití nebezpečná, či dokonce smrtící. O Matthewově smrti jsem mluvila s jednou uznávanou tabaquero. Řekla mi, že nabízet tabákovou očistu všem účastníkům seance je „hrubým pochybením“, protože tato praktika je až pro 30 % lidí nebezpečná. I když ohledně této problematiky stále panuje kontroverze a v regionu na to existuje mnoho různých názorů, tento případ ukazuje, že ohledně možné toxicity tabákové očisty je potřeba dalšího výzkumu.
V reakci na poptávku začala některá střediska v oblasti nabízet rozličné přírodní drogy, se kterými jejich šamani nemají příliš zkušeností.
Tabaqueros mohou na místě zhodnotit vhodnost tabákové očisty u konkrétního člověka tak, že provedou test jeho oběhové funkce a „přečtou“ jeho energii. V případě, že dojde k chybě, je nutné tabák z těla co nejdříve dostat ven, a to pomocí nucené očisty. Tu lze provést vypitím velkého množství vody, užitím jiné očistné rostliny či lékařskou cestou. U Matthewa bohužel byli během očisty jen dva nezkušení pomocníci, šaman se podle svědků ve stejnou dobu díval o patro výš na televizi. Když se jej rozhodli odvézt do nemocnice, bylo už pozdě. Při převozu zemřel.
Případ č. 3: Vražda
Ze všech podobných případů úmrtí v Iquitosu pozornost médií asi nejvíce přitáhla vražda šestadvacetiletého Brita Unais Gomeze Kanaďanem Joshuou Stevensem. Oba se v prosinci 2015 zúčastnili ayahuaskové seance. Většina zpráv uváděla, že Stevens ubodal Gomeze během „špatného tripu“, kdy měl vize, ve kterých měl Gomez mít sex s jeho ženou. Toxikologická zkouška však odhalila, že v době, kdy Stevens Gomeze pobodal, v krvi ayahuasku neměl. Hájil se, že šlo o sebeobranu, což potvrdili i svědci. Vše mělo proběhnout následovně:
Stevensovi tu noc povolili soukromý ayahuaskový obřad u něj v pokoji. Kolem deváté hodiny večer Gomez opustil skupinový obřad a šel do Stevensova pokoje, kde na něj zaútočil. Podle Stevense a dalších svědků se Gomez choval jako „posedlý“ a nedal se utišit. Konfrontace obou mužů skončila v kuchyni ayahuaskového střediska, kde Stevens v obavách o svůj život nakonec Gomeze bodl kuchyňským nožem a zabil jej.
Na první pohled se zdá, že personál střediska se o skupinu nestaral zodpovědně. Přijde mi poměrně zarážející, že dovolili turistům provádět obřad samostatně. Také není právě bezpečné, že účastnící mohli opustit skupinový obřad bez dohledu šamana či asistenta. Podle mnoha zasvěcených z Iquitosu posedl Gomeze démon. Schopnost chránit před zlými duchy a poradit si se spirituálními útoky je přitom považována za nepostradatelnou součást šamanské praxe, takže nepřekvapí, že schopnosti šamana z Gomezova případu byly tímto zpochybněny. Stav „posedlosti“ by se také dal chápat jako psychotický záchvat. Později jsem zjistila, že právě ten byl v Gomezově případě reálnou možností. Navštívil mě přítel, jenž začal s pitím ayahuasky před třemi lety ve středisku, kde pracuji. Od té doby působil v několika ozdravných centrech v Kostarice a Peru.
Úmrtí v ayahuaskových střediscích jsou způsobena extrémní nekompetentností a nezodpovědností organizátorů obřadů.
Ten tvrdí, že se s Gomezem setkal v jednom středisku v Cuscu, kde se pracovalo se San Pedrem, jen pár měsíců před tím, než Gomez zemřel. Podle tohoto přítele, původním povoláním ergoterapeuta, bylo zřejmé, že Gomez v té době „nebyl duševně v pořádku“ a neměl tedy vůbec ayahuasku ani jinou psychoaktivní rostlinu užívat. Podle toho, co se mi podařilo zjistit, se majitelé tohoto střediska v Cuscu nenamáhali zjišťovat anamnézy svých klientů a ani se nesnažili posoudit, zda je v jejich případě vhodné pracovat s psychoaktivními látkami. Podobně nezodpovědně se chovají i některá centra v Iquitosu. Jde o znepokojivou skutečnost, uvážíme-li, že u lidí, kteří jsou duševně labilní a konzumují psychedelika, skutečně hrozí psychotický záchvat.
Případ číslo 4. Úmrtí po obřadu
V prosinci 2016 byl osmatřicetiletý Alfonso Geovanni D’Rose, cestovatel z Kalifornie, nalezen mrtev na místě, kde přespával, v malém meditačním centru nedaleko Iquitosu. Stalo se to ráno poté, co se zde zúčastnil ayahuaskového obřadu. Podle tamního šamana nepociťoval D’Rose během obřadu žádné účinky a vedoucí obřadu mu na jeho konci dovolili vrátit se na ubytovnu. O detailech tohoto případu existuje jen velice málo informací. Víme, že byl nalezen stočený na zemi vedle toalety. Je možné, že účinky ayahuasky se dostavily se zpožděním a D’Rose se udusil zvratky, případně mohl požít jinou látku, například prášky na spaní. Také není vyloučeno, že jeho smrt zapříčinily nečekané zdravotní komplikace. Ať už je pravda jakákoli, tento případ jasně ukazuje rizika, jaká hrozí v případě ponechání účastníků psychedelických obřadů bez dozoru kdykoli během ceremonie i v hodinách po ní.
Realita ayahuaskové turistiky
Zde je důležité zdůraznit, že mezi „ayahuaskovými turisty“, kteří do Jižní Ameriky cestují už od devadesátých let, došlo jen k několika málo úmrtím. Na základě vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že pro drtivou většinu lidí představují obřady s ayahuaskou pozitivní zkušenost s potenciálem změnit a zlepšit jejich život. Pokud tedy také plánujete účastnit se ayahuaskového obřadu v Amazonii, nenechte se tímto článkem odradit. Jen prosím pečlivě vybírejte, kde a u koho obřad podstoupíte.
Na místním trhu si můžete koupit i ayahuasku samotnou, kterou prodejci prodávají každému, kdo je ochoten zaplatit.
Úmrtí v ayahuaskových střediscích jsou způsobena extrémní nekompetentností a nezodpovědností organizátorů obřadů, kteří naštěstí nereprezentují celou zdejší ayahuaskovou kulturu, a dlužno dodat, že k úmrtím bohužel dochází i během jiných podobných obřadů. V oblasti Iquitosu najdete mnoho lidí s dobrými úmysly, kteří disponují velkým množstvím vědomostí o práci s psychedelickými bylinami, mají za sebou roky zkušeností a turistům, kteří se účastní jejich obřadů, poskytují kvalitní péči. V reakci na tyto tragické události i další problémy se nedávno spojilo několik majitelů meditačních center a společně vytvořili sdružení Ayahuasca Safety Association, které má za cíl šířit osvětu o bezpečných praktikách při ayahuaskových obřadech, což je podle mě rozhodně krok správným směrem. Teď jen zbývá, aby novináři přestali publikovat neověřené zprávy bez důkladné rešerše, což napomáhá šíření dezinformací a ještě silněji stigmatizuje zcela legitimní kulturní a léčebné praktiky.
Zdroj: chacruna.net
