„Marihuana a alkohol jsou vedle tabáku nejrozšířenějšími drogami v české populaci,“ zahajuje svoji knihu Spiritualita uživatelů alkoholu a marihuany. Nejde nicméně o klasickou knihu, ale neredigovanou doktorskou práci, na jejíž vydání se našel grant. Odpovídá tomu i přehršel informací, které jsou vtěsnány do 139 stran. Vyžadována je tak značná čtenářova pozornost, a to pro místy úmornou formu. Přehlédneme-li tyto nedostatky, výsledek stojí za přečtení.
Už samotné téma totiž vybízí ke zvědavosti. Ve svém výzkumu se mladá vědkyně pokusila zaměřit na souvislost posvátna a užívání vybraných psychoaktivních látek. Soustředila se na užívání marihuany, ale také alkoholu, se kterým má lidstvo přecejen větší zkušenosti. Určený tandem následně exponovala do prostoru málo probádaného, a to k otázce spirituality. „Výzkumů účinků alkoholu a marihuany v kontextu náboženství či spirituality západního světa je velmi málo ve srovnání například s účinky na fyzické či duševní zdraví,“ přiznává ve svém díle autorka, která se tak snaží odkrýt nejdůležitější aspekt užívání marihuany a alkoholu. „Vysoký odklon od církevních institucí nemusí notně znamenat, že Češi nemají smysl pro posvátno. Mnoho těch, kteří se považují za nevěřící, ve skutečnosti buď věří v něco či aktivně spojují různé filozofické a náboženské prvky v osobité projekci posvátna,“ vysvětluje Lorencová.Její počínání je o to cennější, že svůj výzkum zastřešuje úzkostlivou akademickou objektivitou.
Hlavní vědecká linka vychází z teorie britského antropologa Victora Turnera, jehož fascinovala otázka významu rituálu v lidském životě a vědění obohatil o pojem liminalita. Ta představuje rozrušení tradičních struktur, kreativní chaos, v němž se překračují hranice „já“ a dochází k zážitkům blízkosti s druhými a univerzem. Podle autorky patří mezi liminální jevy dneška také kouření marihuany či popíjení alkoholu. Tyto aktivity tedy nemusí být vnímány negativně. Z knihy se dozvíme, že liminální jevy, kam jsou řazeny náboženské rituály, stejně jako umělecká vnuknutí, mají blahodárný význam pro lidský život i společnost.
To, že kouření marihuany či popíjení alkoholu náleží mezi současné liminální jevy, konstatuje Lorencová na základě dotazníkového šetření mezi studenty a pracovníky univerzit, obyvateli pražského sídliště a návštěvníky nezávislého klubu v centru Prahy. Ti přiznali, že především marihuana skýtá prožitky, jež spadají do sféry rituálu a spirituality. Příkladem mohou být pečlivě dodržovaná obřadní pravidla srovnatelná s náboženským ritem – směr podávání jointu, způsob nakládání s nedopalkem nebo odhazování kousku rostliny na zem „pro skřítky“. O tom, že je marihuana posvátnější než alkohol, svědčí i fakt, že mnozí respondenti díky marihuaně údajně více poznali sami sebe a změnili svůj pohled na svět. Spiritualitu v případě marihuany podtrhuje i skutečnost, že je spíše individuální drogou, zatímco alkohol je drogou kolektivní. Společné je pak pro obě látky to, že psychedelické výlety spadají do stále expandující říše privatizované duchovnosti, která dnes nahrazuje tradiční doktríny. Užívání psychoaktivních látek je totiž chápáno jako určitá charakteristika společnosti. „Užívání psychoaktivních látek je dnes stále oblíbenějším a rozšířenějším prostředkem relaxace, úniku z každodenního života, způsobem životního stylu i černou stránkou dnešní společnosti,“ píše Lorencová.
Liminalita
je vnitřní stav a někdy i vnější situace, ve které lidé mohou začít myslet a konat opravdu novými způsoby. Ocitají se na pomezí, opustili již jednu místnost, ale ještě nevstoupili do druhé; je to každý přechod mezi fázemi života, stupni víry, zaměstnáními, láskami nebo vztahy.