Aktuální článek
Dobrá zpráva z Afriky: Těžbu kovů v Kongu nahrazuje pěstování konopí

Dobrá zpráva z Afriky: Těžbu kovů v Kongu nahrazuje pěstování konopí

Redakce
  • Podle některých odborníků by mohlo konopí postupně zcela nahradit nebezpečnou a špatně placenou práci v dolech. Kongo už nyní patří mezi největší producenty konopí v Africe, ovšem poptávka stoupá tak rychle, že se těžaři začínají orientovat z těžby na zemědělství.

Pokud čtete tento článek na jakémkoli elektronickém zařízení, nezapomeňte si otřít krev z displeje. Myslíte, že je to jen metafora? Ne tak docela – každý chytrý telefon, tablet nebo notebook obsahuje kovy získané za cenu obětí na životech a utrpení tisíců chudých Afričanů. Smutnou skutečností je, že suroviny z oblastí sužovaných válkami, nemocemi a hladem využívají bez výjimky všichni výrobci high-tech hraček a zařízení.

Jedou v tom všichni

Podle zprávy organizace Amnesty International patří mezi největší odběratele problematických surovin, jako je například kobalt z dolů v Kongu, ty nejbohatší nadnárodní korporace – Samsung, Apple, Sony, Microsoft nebo Lenovo. Většinu horníků přitom tvoří nezletilí a děti a v ozbrojených konfliktech a potyčkách o zdroje surovin bojují a umírají dětští vojáci. 

Žádný africký stát se dosud ani nepokusil o jakoukoli formu legalizace a o užívání konopí na lékařský předpis nemůže být ani řeč. 

Trend se ale pomalu otáčí. Kongo je díky výhodným klimatickým podmínkám také centrem pěstování konopí a některé zdroje uvádějí, že je země největším vývozcem na celém africkém kontinentu. Pro horníky je pěstování relativně snadnou a výdělečnou činností a mnoho bývalých zaměstnanců důlních společností se proto začalo jeho produkcí živit.

Jak je na tom konopí v Africe

Před deseti lety označovala Výroční zpráva Úřadu OSN pro drogy a zločin Afriku za největšího producenta a vývozce konopí na světě. Podle odhadů odborníků se na kontinentu pěstovalo asi 10 500 tun rostlin, což představovalo přibližně čtvrtinu celosvětové produkce. V současné době se celosvětově pěstuje takové množství konopí, že se autoři nejnovější zprávy Úřadu OSN ani nepokoušeli jeho objem odhadnout. Jen pro srovnání – jen v Kalifornii bylo v roce 2016 podle oficiálních údajů vypěstováno téměř 6 200 tun konopí a je tedy vysoce pravděpodobné, že i v Africe objem rostlin konstantně roste. 

Odhaduje se, že na africkém kontinentu užívá konopí až 50 milionů lidí a schéma výroby a distribuce do značné míry kopíruje celosvětové trendy, i když s desetiletým zpožděním – konopí je pěstováno v chudých zemích, jako je Lesotho, a pašováno do bohatších států, například do Jihoafrické republiky. Je přitom třeba mít na paměti, že žádný africký stát se dosud ani nepokusil o jakoukoli formu legalizace a o užívání konopí na lékařský předpis nemůže být ani řeč.

Mezi největší odběratele problematických surovin, jako je například kobalt z dolů v Kongu, ty nejbohatší nadnárodní korporace – Samsung, Apple, Sony, Microsoft nebo Lenovo. 

Nejdále je v tomto ohledu Jihoafrická republika, kde dokonce existuje politická strana, která má slangový výraz pro konopí přímo v názvu – Dagga Party. Legalizace léčebného konopí se zdá být v této zemi jen otázkou času, ovšem o rekreační hovoří zatím pouze nejzapálenější aktivisté. Chudí dělníci a farmáři si naproti tomu jsou zcela jisti ekonomickou výhodností pěstování konopí na vývoz a bez ohledu na názory politických špiček, vědců a i mezinárodních organizací proto přešli od slov k činům, zorali políčka a zaseli. Britská profesorka geografie a odbornice na Afriku Ann Laudatiová z Univerzity v Bristolu pro online magazín Ozy uvedla, že v některých oblastech Konga představuje konopí až 90 procent veškeré zemědělské produkce a pěstují ho „prakticky všichni, snad s výjimkou farářů“.

Humanitární dopad

Magazín Ozy sledoval příběh jednoho z horníků, muže jménem Koti, který vyměnil kobaltové doly za zelená pole. Koti byl v dole svědkem mnoha smrtelných nehod a ztratil řadu přátel a kolegů. V roce 2007 přišel o práci, když ho z dolů vyhnala nová, bohatší těžařská společnost. Stejně jako podle české pověsti „Dalibora naučila nouze housti“, Kotiho přiměla absence podpory v nezaměstnanosti k rychlé akci – od souseda si opatřil několik semínek a zahájil tajnou operaci s cílem zajistit obživu sobě a své rodině. Když je dobrý rok s dostatkem deště a bez extrémních teplotních výkyvů, sklidí Koti asi dvě tuny konopí ročně. V suchých letech to ale může být pouhý zlomek tohoto objemu. Do plánu investic navíc musí započítat i úplatky pro místní policii – ať už se jedná o část sklizně nebo finanční hotovost.

Jeho roční výdělek je přibližně 1 000 dolarů, tedy něco přes 20 000 korun. Dobrá polovina obyvatel Kotiho vesnice se živí stejným způsobem. Díky konopí mohou svým dětem dopřát jídlo třikrát denně a zbývají jim i peníze na investování do vzdělání. Úmrtnost je navíc u zemědělců výrazně nižší než u horníků.

Poslední úder – konopí v Kongu nahrazuje těžbu kovů

Někteří právníci, odborníci a pozorovatelé věří, že by si Koti mohl svou prací vydělávat mnohem více než pouhý 1 000 dolarů ročně, kdyby existoval legální konopný trh na regionální a mezinárodní úrovni. 

V některých oblastech Konga představuje konopí až 90 procent veškeré zemědělské produkce a pěstují ho „prakticky všichni, snad s výjimkou farářů“. 

Poukazují na Spojenými státy financovanou globální válku proti drogám – americká vláda investovala 20 milionů dolarů do boje s narkotiky v Africe a z nepochopitelných důvodů zaměřila svou pozornost právě na konopí. Od země, která se doslova topí v legálně distribuovaných a užívaných opiátech je taková strategie poněkud krátkozraká a je jedním z důvodů, proč se africké státy do legalizace obchodu s konopím příliš nehrnou. Farmáři jako Koti by za své produkty mohli dostávat mnohem více než pouhých 1 000 dolarů. Je nicméně dost dobře možné, že by zisky jeho i tisíců dalších nakonec spadly do klína velkým a vlivným nadnárodním korporacím, stejně jako tomu bylo v případě těžby kovů a dalších nerostných surovin.

Zdroj: hightimes.com 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!