O veletrhu Cannafest se v médiích tvrdí, že se jedná o největší konopný veletrh na světě. Jak se vlastně měří velikost veletrhu a jak se to poměřuje s ostatními?
Jsem rád, že se to vykládá, protože to tvrdíme my. Takže marketing funguje. Tvrdíme to na základě jednoduchého parametru kryté výstavní plochy, kterou ten veletrh zaujímá. A ve srovnání s jinými konopnými veletrhy po celém světě Cannafest zabírá kryté výstavní plochy nejvíce. Co se týče počtu vystavovatelů, tam jsme si samozřejmě vědomi toho, že ve státech Ameriky, kde se legalizovalo, jsou veletrhy nebo odborné konference, které hostí více firem než my. Ale většina amerických veletrhů má unifikovaný rozměr 3 x 3 metry na expozici, a i když mají třeba kolem 500 firem, ta největší akce, co znám, nezaujímá ani polovinu našeho veletrhu. Tudíž jsme největší veletrh konopí na světě spíš ve smyslu nejrozsáhlejší.
Jako tedy veletrh zaujímal výstavní plochu, kolik se letos účastnilo vystavovatelů a jsou počty návštěvníků srovnatelné s minulými lety?
Co se týče výstavní plochy, tak to nemám, jak jsme to narychlo přesouvali do Letňan, přesně spočítáno, ale u Holešovic, kde jsme plánovali přistavit novou halu o rozloze 3000 m² a navíc jsme tam počítali ještě s venkovní výstavní plochou pro některé partnery, jsme uváděli, že celková plocha letošního Cannafestu je 16 500 m². Loňskou návštěvnost Cannafestu za tři dny jsme uváděli lehce přes 30 tisíc, asi 30 197. Letošní rok mám dobrý pocit z toho, že se nám podařilo Cannafest přesunout a tím zachránit a návštěvnost byla minimálně stejná jako loni. V sobotu to dokonce vypadalo, že byla i lepší, protože jsme v nové lokaci měli více prostoru a zvětšili jsme uličky mezi expozicemi a i tak tam v sobotu bylo poměrně těsno. Takže si myslím, že jsme tu třicetitisícovou hranici letos pokořili znova.
A počet vystavovatelů?
Počet vystavovatelů se uvádí většinou včetně spoluvystavovatelů, to znamená, že počet vystavovatelů neodráží počet zúčastněných firem. Někdy je stánek, který má třeba 100 m², ale jsou na něm i tři firmy dohromady. Pak záleží na tom, kolik těch firem se chce registrovat a zapsat se jako spoluvystavovatel. Letos bylo registrovaných vystavovatelů spolu se spoluvystavovateli přes 260, z 25 zemí.
Měl ten dramatický přesun na poslední chvíli nějaký zásadní vliv na organizaci? Jaké jsi zaznamenal reakce vystavovatelů a návštěvníků?
Vliv to určitě mělo. Přesunout tak rozsáhlý veletrh během deseti dnů byl nadlidský výkon. Ukázalo se, jak jsme schopni pracovat ještě více pod tlakem, a celý tým naštěstí zabral, někteří jeli skoro až dvacet hodin denně. V době, kdy jsme už měli připravený veletrh pro Holešovice a chtěli jsme ladit jen drobné detaily a věnovat se zkrášlování veletrhu, jsme místo toho museli stavět všechno od začátku. Nakonec se to povedlo a myslím si, že to nebylo nijak extra znát ani na kvalitě veletrhu, ani na návštěvnosti. Co se týče vystavovatelů, jejich reakce nám chodily už v průběhu veletrhu a všichni si náramně pochvalovali, že se nám to povedlo za tak krátkou dobu. Teď budeme dělat průzkum spokojenosti po veletrhu, ale zatím máme jenom pozitivní reakce. Musím ale pochválit i vystavovatele, kteří nám v průběhu přesunu věřili, a když jsme je požádali, aby nás co nejméně zatěžovali, nikdo nám moc nepsal, nevolal a všichni doufali, že se nám stěhování podaří.
Z důvodu větrné kalamity ses s veletrhem vrátil na své původní pracoviště v Letňanech, z kterého jsi profesně vzešel. Plánuješ v Letňanech zůstat i v dalších letech?
To je vůbec nejčastější otázka za poslední dobu, kdy se mě všichni ptají, jaká bude budoucnost Cannafestu. Jestli zůstaneme v Letňanech, nebo se vrátíme zpět do Holešovic. Když jsem začínal organizovat Cannafest v Holešovicích, jedním z těch hlavních důvodů byla atmosféra toho výstaviště. Stará secesní budova přeci jenom má kouzlo, navíc je to v podstatě rozšířené centrum Prahy. Jenomže jak se začalo Cannafestu dařit a začaly růst jeho nároky, tak se to holešovické výstaviště ukazovalo čím dál tím méně použitelné. Pořád jsme se snažili tam setrvávat a nějakým způsobem se přizpůsobovat, i když už mě od druhého ročníku bývalí kolegové z Letňan, když viděli, že Cannafest je poměrně úspěšný veletrh, začali lákat nazpět. A šest let trvaly jejich námluvy, šest let jsem se tomu bránil a říkal jsem si, proč bych přesouval veletrh do Letňan, které jsou někde na okraji Prahy, nikdo tam nedojede, navíc jsou to unifikované haly, nemá to to kouzlo, a tedy proč bych ohrožoval úspěšnou akci v Holešovicích. Díky letošnímu uragánu nebo orkánu, který odnesl střechu Průmyslového paláce, jsme byli k přesunu donuceni a tím pádem jsme si mohli vyzkoušet, jak by to vypadalo. A kupodivu nám ty Letňany ukázaly, že i tam se dá udělat veletrh a že secesní budova v centru není všechno. Najednou jsme zjistili, že některé služby mohou fungovat daleko lépe. My jsme to tedy věděli, ale nechtěli jsme si to úplně připouštět. A hlavně ty Letňany nám nabízejí daleko více prostoru pro náš budoucí růst. Teď ale nechci říkat, že příští ročník bude v Letňanech, protože ještě mám před jednáním s oběma správami výstavišť, navíc v této chvíli nemáme uzavřený ani tento ročník, takže těžko mluvit o dalším. Ale umím si představit, že bychom navázali na letošní ročník a že bychom od začátku dělali akci, která by byla šitá na míru Letňanům. Mohli bychom ty prostory využít daleko lépe ku prospěchu jak vystavovatelů, tak samozřejmě i návštěvníků, o které nám jde především.
Když se na chvíli vrátíme trochu do historie, co tě před osmi lety vedlo k uspořádání konopného veletrhu?
Řekl bych, že to byla souhra náhod a osud. Dělal jsem na výstavišti v Letňanech a měl tam poměrně vysokou pozici. Začínal jsem tam tvorbou veletrhu pro děti, což se teda moc s konopím neslučuje. Nicméně hned druhý rok jsem tam založil kancelář mezinárodních vztahů a snažil jsem se propagovat veletrhy v zahraničí a hlavně přivést do Letňan více zahraničních vystavovatelů. Bohužel po pěti letech snažení jsem neměl úplně velkou podporu vedení, které nevědělo, kam směřovat, a hlavně kolegů, kterým se moc nelíbilo, že tam mám svou vlastní funkci, cestuju si po evropských veletrzích a nejsem úplně pod kontrolou. Byl jsem tam nešťastný, když jsem viděl, že se to neubírá tím směrem, kam bych chtěl, že nejsou vůbec světoví. Tak jsem dal výpověď a odjel jsem na dovolenou pročistit si hlavu. A když jsem přijel nazpět, nějak mi to docvaklo, úplně náhodou, když jsem narazil na kamaráda, co mě filtry z nějakého konopného veletrhu. Řekl jsem si, proč bych nemohl udělat taky takový veletrh, když vlastně mám v tom oboru vzdělání i praxi a k tomu lásku ke konopí už od vysoké. A druhý den, když jsem se probudil, hned jsem na tom začal pracovat. A rok jsem dělal přípravy, než jsem vůbec komukoli řekl, že ten veletrh budu dělat. Až když jsem představil první ročník veletrhu v Barceloně na Spannabisu, tehdy největším veletrhu na světě, tak se všichni dozvěděli, že bude konopný veletrh i v Česku. V tu dobu už jsem měl připravené stránky, propagační materiály, domluvené výstaviště a všechno bylo už připraveno na to, aby se to co nejdříve spustilo. V Barceloně to vyvolalo velký ohlas a vlastně půl roku nato se ten veletrh opravdu uskutečnil.
Letos jsi vedle veletrhu pro veřejnost poprvé uspořádal i konferenci zaměřenou na evropsko-americké obchodní vztahy, které se účastnili pouze profesionálové z konopného odvětví. O jakou akci vlastně šlo?
Poslední řekněme tři roky se snažím orientovat více na Ameriku a na Cannafestu je to znát. Do Prahy jezdí víc a víc návštěvníků z Ameriky i z Kanady, máme odtamtud hodně přednášejících i vystavovatelů. Jak jistě všichni vědí, v Americe a v Kanadě se to teď mění k lepšímu opravdu rychle a já jsem už dávno pochopil, že se musíme orientovat na Ameriku, a pakliže se u nás má něco změnit, musí k tomu přispět právě Amerika. Proto se už od začátků Cannafestu snažím, abychom byli veletrh mezinárodní, a snažím se propojit všechny možné skupiny, aby se úsilí, které je v těch jednotlivých zemích, spojilo. A Amerika, která tady kdysi rozpoutala tu nesmyslnou represi a vlastně dehonestovala konopí, je jediná, která to může zase navrátit. Tím pádem si myslím, že orientace na ni je prostě jediná možná. A tak se snažím propojit naší evropskou třicetiletou konopnou tradici s tím americkým citem pro obchod, kdy oni už v konopí rozpoznali ten ekonomický potenciál. A proto jsem přišel s obchodní konferencí s názvem European American Cannabis Business Conference (EuroAmCBC), na které se všechna témata věnují čistě obchodu. Byl to vlastně pilotní projekt, s tím, že na tuto konferenci by měly v příštím roce navázat další dvě. Jedna bude v Kanadě, kde od 1. července začne platit legalizace, a druhá konference by měla proběhnout nejspíše v Kalifornii. Pevně doufám, že tou expanzí za oceán začneme na těchto konferencích stavět i veletrh Cannafest, kterému věřím, že by mohl být úspěšný. A to hlavně proto, že veletrhy, kde si každá firma může zvolit velikost expozice a udělat tam obchody s celým světem a zároveň se potká s tisícovkami koncových spotřebitelů, tak takové veletrhy v Americe prostě nejsou.
Když se vrátíme zpátky, co tě na letošním Cannafestu nejvíce potěšilo, a naopak co tě nejvíce rozhořčilo nebo znepokojilo?
Začnu tou druhou otázkou. Protože jsem byl víceméně nastartovaný, že musíme v tak krátkém čase přestěhovat a uspořádat letošní ročník, a tím, že se to povedlo, všechny malé problémy vlastně jako by vůbec nebyly. Co vlastně bylo na úkor pohodlí našich návštěvníků, a za což bych se chtěl omluvit prostřednictvím vašeho časopisu, je lehce nezvládnutá fronta lidí, kteří si koupili vstupenky v předprodeji a museli vystát další frontu na výstavišti. Tím, jak to bylo všechno strašně narychlo, jsme nestihli s výstavištěm vykomunikovat dostatečné množství pokladen. A tak se stalo, že hlavně v sobotu museli někteří čekat i hodinu na výměnu lístku. Bohužel je to trošku i nepochopení, protože my tím předprodejem negarantujeme, že lidé nebudou muset stát ve frontě u vstupu. Hlavní smysl předprodeje je v tom, že je to zlevněná vstupenka, výhodná hlavně pro studenty nebo seniory. Zároveň v předprodeji dáváme možnost nákupu lístku 3 + 1 zdarma, což je hojně využíváno. A problém je také v tom, že když přijde na jedno místo několik tisíc lidí v jeden okamžik, tak se prostě ty fronty vždycky vytvoří. Návštěvníci se těší, chtějí být co nejdříve uvnitř a pak občas nedokážou odpustit, že si musejí chvíli počkat. Co se týče těch pozitiv, a to už jsem vlastně odpověděl předtím, je to, že nám všichni vystavovatelé věřili a přesunuli se i do nového areálu, tedy kromě jedné jediné firmy, která nám účast stornovala, protože nechtěla riskovat neúspěch. Ale hlavní pozitivum je samozřejmě to, že lidé si našli cestu, jak já říkám do polí, do Letňan, a nevadilo jim, že museli jet trošku dál, než kam byli zvyklí.
Jaký je tvůj postoj ke konopné legislativě v Česku? Jsi pro legalizaci, respektive nějakou regulaci? Jaký je podle tebe ideální legislativní model, který by mohl vzniknout?
Mám už poměrně dlouho jasnou představu a myslím si, že jediný funkční model je ten, že by byla umožněna plošná legalizace. Firmy by mohly legálně podnikat, mohly by legálně na základě nějakých parametrů a kritérií legálně pěstovat konopí a obchodovat s ním, a zároveň by k tomu existoval model, že by bylo povoleno, aby si kdokoli mohl konopí pěstovat pro svou potřebu i potřebu ostatních. To znamená, že když bych chtěl, mohl bych si vypěstovat konopí v jakém množství, ať už ho spotřebuju sám nebo ho spotřebuje celá moje rozvětvená rodina, popřípadě i kamarádi. Ale protože pěstování konopí je poměrně náročné a ne každý si ho může vypěstovat sám, je dobré mít komerční firmy, které by ho produkovaly ve špičkovém prostředí, s měřitelnými hodnotami všech možných účinných látek, ale i s kontrolou na různé plísně a další nežádoucí látky. Zkrátka si myslím, že legalizací by se uvolnily informace, lidé by se mohli daleko více vzdělávat, zacházeli by s konopím šetrněji a hlavně by se nemuseli bát v momentě, kdy by měli nějaký problém. Jenom v momentě, kdy budou dostupné informace, ale zároveň i to konopí, ať už v podobě léčiva nebo pro rekreační účely, z toho nakonec bude mít prospěch i stát v podobě daní a tyto peníze bude moci investovat zpět do prevence, vzdělávání nebo jiných sociálních programů.
Je ještě něco dalšího, co od tebe můžeme v budoucích letech očekávat?
Určitě je. Samozřejmě ty konference a veletrhy bych chtěl do budoucna rozjet trošku ve větším měřítku a hlavně mimo republiku, ale mám několik projektů, které ještě pořád držím pod pokličkou. Chystám další dva projekty, které doufám budu moci během půl roku alespoň lehce nastínit nebo představit.
Můžeš nám ty projekty nějak přiblížit?
Zatím mohu říct jen to, že všechny budou čistě pro veřejnost.
Takže se máme na co těšit?
Já doufám, že jo.
