Konopný pacient a legalizační aktivista Dave Hodges z Kalifornie, rovněž Osobnost legalizace v tomto vydání našeho magazínu, již osm let pravidelně navštěvuje Prahu a veletrh Cannafest. S sebou si do České republiky vozí i konopí, které má předepsáno od svého lékaře. Na loňském veletrhu si v sobotu ráno – po náročném pátečním večírku – chtěl na lavičce vedle hlavního vstupu ubalit jointa, když vtom k němu přistoupili dva policisté v civilu, konopí mu na místě zabavili a chystali se mu dát pokutu jako každému přistiženému (každoročně policie na Cannafestu kontroluje a pokutuje stovky lidí).
„Big problem“
Dave ale nezareagoval jako naprostá většina zadržených, kteří raději zaplatí pár set korun pokutu a svého konopí se vzdají, aby se vyhnuli buzeraci na policejní stanici. „Od začátku jsem se policistům snažil vysvětlit, že se jedná o léčebné konopí a že k němu mám všechny potřebné dokumenty, bohužel strážci zákona, kteří mě zadrželi, nedokázali anglicky říct víc než ‚big problem, big problem‘ a pravděpodobně mi vůbec nerozuměli,“ popisuje své první setkání s českou policií kalifornský konopný pacient.
Konopní pacienti i rekreační uživatelé se nesmí bát domáhat se svých práv – justice je tu od toho, aby je chránila.
Na stanici to s jazykovou vybaveností policistů nebylo o moc lepší (tlumočník dorazil až za tři hodiny), ale Dave z jejich gest a lámané angličtiny pochopil, že by pro něj podle názoru policistů bylo mnohem jednodušší zaplatit pokutu a na zabavené konopí zapomenout. To ale opakovaně odmítl a žádal o právníka. „Hledal jsem na internetu a asi na desátý pokus se mi podařilo spojit s jedním pražským právníkem, který uměl dobře anglicky a byl ochoten mi pomoci.“
Jakmile advokát Jan Poláček dorazil na stanici a vyplnil potřebné dokumenty, Dave byl po mnoha hodinách konečně propuštěn. O tři dny později byl znovu pozván na policii, kde mu bylo znovu navrženo, zda nechce změnit výpověď: „Kdybych uvedl, že se jedná o českou trávu, kterou jsem si koupil tady, odešel bych pouze s pokutou, nicméně já jsem trval na tom, že se jedná o legálně dovezené léčebné konopí z Kalifornie,“ vypráví mi Dave nad půllitrem piva v jedné ze zaplivaných nuselských pivnic čtvrté cenové kategorie.
Pašerák, nebo pacient?
Další vývoj byl vzhledem k tvrdohlavosti a neústupnosti pana Hodgese zřejmý – následovalo obvinění z pašování drog z Kalifornie do České republiky a soud. „Myslím si, že kdyby zasahující policisté věděli, jaké opletačky se mnou budou jejich kolegové a státní zástupce mít, možná by šli raději o lavičku dál – osobně si totiž soudní pře se zastánci konopné prohibice nesmírně užívám a doma se živím mimo jiné jako registrovaný soudní znalec v oboru léčebného konopí,“ vysvětluje Dave svou neústupnost, s jakou se v podobných případech u českých aktérů obvykle nesetkáváme.
Čeští přátelé také panu Hodgesovi opakovaně radili, ať raději změní výpověď a zaplatí pokutu, nicméně kalifornský pacient se definitivně rozhodl jít do konfrontace ve chvíli, kdy obhájce objevil jeden zajímavý dokument na webových stránkách českého ministerstva zdravotnictví. Ten je v podstatě návodem, jak mají postupovat čeští pacienti, když chtějí se svými léčebným konopím či dalšími „léčivými přípravky s obsahem návykových látek“ cestovat do zahraničí. Podle Hodgese by stejná argumentace měla jít aplikovat i na cestování zahraničních konopných pacientů do České republiky. „Problém byl v tom, že můj případ je nejspíše precedentem v této složité oblasti, a policie ani státní zástupce o existenci tohoto dokumentu zřejmě ani nevěděli,“ myslí si Dave Hodges. „I z toho důvodu jsme s obhájcem očekávali, že můj případ budeme muset hnát až k Ústavnímu soudu.“
Soud bez soudu
V prvním kole tohoto „souboje“ tomu také vše nasvědčovalo – v rozsudku z prosince 2016 byl Dave Hodges takzvaným „trestním příkazem“ (v podstatě jde o rozsudek bez projednání v hlavním líčení) Obvodního soudu pro Prahu 6 nepravomocně odsouzen k pokutě 50 000 korun, propadnutí zabavených šestnácti gramů konopí a zákazu vstupu do České republiky na tři roky. V případě nezaplacení pokuty by přišlo na řadu dokonce šestiměsíční odnětí svobody. Proti tomuto trestnímu příkazu se samozřejmě Hodgesův advokát odvolal a věc tak putovala k řádnému soudnímu jednání, které proběhlo až 19. září letošního roku – tři dny před naší schůzkou.
„Kdyby zasahující policisté věděli, jaké opletačky se mnou budou mít, možná by šli raději o lavičku dál…“
Vraťme se ale ještě na chvíli o nějaký čas nazpátek: Když jsem se na setkání s Davem připravoval, neustále mi vrtalo hlavou, proč raději na místě nezaplatil několikasetkorunovou pokutu, jelikož z pohledu běžného Američana šlo v podstatě o drobné. Nemusel by pak nic řešit s policií ani právníky a měl by klid. Místo toho se raději nechá odvést na stanici, kde stráví několik dlouhých hodin, sežene si a zaplatí právníka (i přes opakované návrhy a rady ze strany policistů, jak by to šlo rychle „smáznout“) a takřka po roce přiletí na otočku z Kalifornie, aby se mohl zúčastnit soudního jednání. Finanční náklady na celou tuto „akci“ se tak musejí pohybovat v řádech desetitisíců korun (spíše více), což Dave musel – jako člověk zběhlý v justičních záležitostech – moc dobře vědět už ve chvíli, kdy byl přistižen při balení jointa na Výstavišti v pražských Holešovicích. „Od první chvíle jsem to bral jako skvělou příležitost, jak si ozkoušet český právní systém a zjistit, jak v praxi fungují zákony teoreticky umožňující zahraničním konopným pacientům cestovat se svou medicínou,“ vypráví s úsměvem na tváři Dave. „Celé to byla jedna velká náhoda – kdybych neměl takovou kocovinu, tak by mě vůbec nenapadlo balit si jointa hned před hlavním vchodem na Výstaviště, ale musím říct, že se z mého pohledu jednalo o naprosto dokonalý scénář pro budoucí soudní bitvu, jakých jsem kvůli konopnému pacientskému aktivismu zažil v Kalifornii nespočet. Sám bych to zkrátka lépe nevymyslel.“
Nečekané vítězství
Jak již bylo řečeno, Dave Hodges byl připravený odvolávat se třeba až k Ústavnímu soudu, přičemž on i jeho právník byli přesvědčeni, že u nejnižší instance – Obvodního soudu pro Prahu 6 – je šance na příznivý výsledek velmi mizivá. „Co se týče konopí, moje zkušenost je, že u soudů nižší instance většinou vítězí žalobce a obviněný se musí i několikrát odvolat, než mu dá vyšší instance za pravdu,“ popisuje své bohaté zkušenosti ze Spojených států Dave.
Oba muže proto průběh jednání 19. září zcela překvapil: „Soudkyně byla od počátku velmi empatická a viditelně ji celá problematika hodně zajímala. V podstatě můžu říct, že tak přátelsky naladěného soudce jsem ještě nezažil,“ neskrýval údiv v tu chvíli již osvobozený Američan. „Rozhodnutí o mé nevině by mohlo sloužit jako precedent pro podobné případy, kterých bude neustále přibývat. Zároveň je důležité, aby se čeští konopní pacienti i rekreační uživatelé přestali bát domáhat se svých práv u soudů a uvědomili si, že justice je tu od toho, aby je chránila a nastolovala spravedlnost.“
Že ovšem všechno není tak růžové, jak se může z osvobozujícího rozsudku zdát, ukázal hned po skončení přelíčení státní zástupce, který se na místě odvolal. To samozřejmě Davea vůbec nepřekvapilo – a podle jeho škodolibého výrazu ve tváři bych si tipnul, že z toho má dokonce radost a na pokračování boje za práva konopných pacientů se snad vysloveně těší…
Výňatek z osvobozujícího rozsudku
Při hodnocení důkazů soud vycházel z výpovědi obžalovaného D. F. Hodgese, odborného vyjádření z odvětví chemie, doporučení předložených obžalovaným k lékařskému užívání marihuany a metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR k držení marihuany pro lékařské účely. Obžalovaný uvedl, že po legalizaci konopí pro léčebné účely v ČR se zajímal o zákonnou úpravu jeho dovozu do ČR, učinil dotaz na ambasádu, kde odpověď nedostal. Po příletu do ČR byl na letišti kontrolován a přes celní kontrolu prošel. Obžalovaný legálnost držení marihuany pro léčebné účely doložil doporučeními praktického lékaře z Kalifornie. Dle kalifornských zákonů je možný její vývoz, není stanovena žádná informační povinnost, je nutné při případné kontrole mít doporučení lékaře k jejímu užívání. Obžalovaný soudu uvedl, že marihuanu užívá proti bolestem přeťatých nervů na ruce, třesu ruky a bolestem zad, přičemž nebyl shledán důvod těmto tvrzením nevěřit. Z metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR pak vyplývá, že doporučení lékaře by mělo obsahovat název účinné látky, denní dávkování a celkový počet předepsaných balení. Skutečnost, že tyto dílčí skutečnosti nejsou na doporučení vydaném kalifornským praktickým lékařem uvedeny, pak nelze přičítat k tíži obžalovaného. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že obžalovaný svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 tr. zákoníku[L1] , a to zejm. pokud jde o subjektivní stránky tohoto přečinu. Obžalovaný zjevně zaregistroval povolení konopí k lékařským účelům v ČR. Pokusil se zjistit podmínky jeho dovozu, nicméně bezúspěšně. Vycházel tedy ze zákonné úpravy státu Kalifornie a k držení u něj zajištěné marihuany doložil doporučení lékaře k jejímu užívání. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že obžalovaný jako cizinec si nebyl vědom toho, že jedná neoprávněně, proto jej obžaloby v plném rozsahu zprostil, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Zdroje:
„Metodické opatření Ministerstva zdravotnictví upravující podmínky pro osoby cestující do zahraničí užívající léčivé přípravky s obsahem návykových látek“, http://www.mzcr.cz
