Drogová invaze v Budapešti! Nová syntetická droga za sebou zanechává spoušť! Počet úmrtí na nebezpečnou drogu stoupá! Policie zatýká prodejce nových syntetických drog… To je jen malý výběr z nadpisů stovek článků, které na konci léta otiskly maďarské noviny a které popisovaly příběhy hospitalizací a smrtelných předávkování postihujících především nejvíce marginalizované obyvatele Budapeště. Některé články zase citovaly rozezlené občany, jež v tramvaji obtěžovali nezvykle agresivní narkomani žebrající o peníze.
Ulice hrdinů
Většina novinářů tvrdí, že za touto svízelí stojí nová syntetická droga, která se začala ve velkém prodávat v některých čtvrtích hlavního města. Především jde o Hős utca (tedy Ulici hrdinů). Na mediální masáž odpověděla policie vysláním běžných hlídek, které v dané oblasti provedly rozsáhlé zátahy a zatkly přes 80 lidí – většinu za pouhé držení zakázané látky, za prodej jen pár.
Situace tedy vyvolala ostrou policejní reakci a „padouši“ už jsou za mřížemi. Je tím drogový problém vyřešen? Ani ne. Většina článků nešla dostatečně do hloubky a nedokázala popsat skutečné problémy na pozadí celé situace, tedy společenské faktory, jež k prodeji drog a jiným zločinům opakovaně vedou. Přístup maďarských médií je typickým příkladem sociologického fenoménu zvaného „morální panika“. Média udělají z uživatelů a dodavatelů drog veřejného nepřítele, kterého má policie vyřídit, aniž by přitom brala ohledy na motivy chování dané skupiny.
Veřejné debatě dominují převážně návrhy na ryze represivní a silové řešení.
Ve společnosti tak média pouze šíří strach. Rostoucí zdravotní problémy a zločinnost, o nichž média hovoří, jsou sice nepopiratelné, nelze je však vysvětlit jen výskytem nové drogy – a vyřešit perzekucí a represí.
Ghetto uprostřed hlavního města
Ze všeho nejdříve obraťme zrak k samotné Hős utca, epicentru současných potíží. Jedná se o jednu z nejnuznějších oblastí Budapešti a jedno z mála zdejších etnických ghett. Bydlí tu hlavně Romové žijící v těžké bídě.
Celá oblast sestává ze dvou bloků zbudovaných před druhou světovou válkou pro ty nejchudší občany. Byty jsou tu malé a často tu v jediném pokoji žije víc než jedna rodina. V některých bytech neteče teplá voda a jejich obyvatelé musejí chodit na toaletu k sousedům.
Po mnoho let byla tato oblast sice chudá, neměla ale nijak zvlášť špatnou pověst. Od počátku nového tisíciletí se však mnozí její původní obyvatelé přestěhovali do jiných městských částí. Vystřídali je chudí Romové přicházející ze segregovaných oblastí maďarského venkova, kde prakticky neexistuje možnost sehnat slušnou práci. V místním slangu se jim říká „přistěhovalci“, ačkoli se jedná o Maďary. Z etnického hlediska tak byla čtvrť náhle homogenizována. Stala se z ní svého druhu brána, místo přechodu mezi chudým venkovem a hlavním městem.
A pak do života vstoupily drogy
Bez vzdělání a místních konexí nebyla většina těchto „přistěhovalců“ schopna se v Budapešti integrovat. Jejich sen o normálním životě ztroskotal. Zůstali tu stejně sociálně vyloučení, jako byli na venkově. A pak na scénu vstoupily drogy, pro něž je takové „podhoubí“ ideální.
Po roce 2008 zažila Evropa obrovský příval nových syntetických drog, například stimulanty obsahující deriváty kathinonu (účinná látka obsažená v rostlině s názvem kata jedlá) či agonisty kanabinoidních receptorů, které částečně nahradily drogy „tradiční“, jež jsou zakázané a drahé.
Na rozdíl od většiny Evropy, kde tyto látky užívají především mladí lidé, když jdou na večírek, v Maďarsku a zejména Budapešti si je oblíbili hlavně marginalizovaní uživatelé heroinu a pervitinu. V roce 2011 heroin z ulic téměř úplně vymizel a většina lidí přešla buď na kathinon, nebo – a to je poslední dobou stále častější – začala kouřit takzvaný herbál (tj. „koření“) nebo biofü („biopalivo“). Jedná se o syntetické agonisty kanabinoidních receptorů a běžně bývají označovány jako „syntetické konopí“, i když toto označení je silně zavádějící a scestné.
Obyvatelé Hős utca spatřili v prodeji těchto drog možnost dobrého přivýdělku. Jedna dávka „koření“ stojí zhruba 500 forintů (tj. asi 40 Kč), tedy mnohem méně než třeba „jedna dávka“ legálního alkoholu nutného k dosažení požadovaného účinku.
Výhodou ve srovnání s ilegálními drogami je i poměrně složitá regulace ze strany státu. Maďarská vláda (stejně jako vlády dalších zemí) sice tyto syntetické drogy dokáže poměrně rychle umísťovat na seznam zakázaných psychoaktivních látek, problém ale spočívá v tom, že jejich výrobci – především v Asii – neustále mění složení a neustále dodávají nové a nové zboží na trh. Pro stát je proto těžké držet krok a účinně tyto látky regulovat.
Trh v pohybu
Přestože by hlavní maďarská média zřejmě nesouhlasila, k úmrtím z předávkování a k antisociálnímu chování není žádné nové a nebezpečnější drogy na trhu potřeba. V současnosti dostupné ilegální substance mají různé účinky a ti, kdo je dovážejí, rozhodně nejsou profesionální chemici. Objednají si prostě bílý prášek, který lze rozpustit v kyselé tekutině, a následnou směs nastříkají na rostlinný základ – bylinu, která sama žádné psychoaktivní účinky nemá (např. damiána). Vše probíhá v těžce nehygienických podmínkách a naprosto neprofesionálním způsobem. Jedním z mixérů zabavených policií byla dokonce míchačka betonu. Stačí přitom jen malá chyba a získáte produkt mnohem silnější, než jste chtěli. Uživatel se pak může lehce otrávit a v horším případě přijít o život.
Vyslechli jsme příběhy několika lidí, kteří se vyznají v chemii a o maďarské drogové scéně mají přehled. Tvrdí, že látka, kvůli níž v létě skončilo tolik lidí v nemocnici, je 5F-MDMB-PINACA, tedy silný syntetický agonista kanabinoidních receptorů, který je momentálně regulován maďarskou vládou jakožto nová psychotropní látka. Podle našich zdrojů stojí za častými smrtelnými předávkováními to, že někteří výrobci slušně řečeno popletli výrobní postupy. Pravidelné a nadměrné užívání těchto látek může v lepším případě vést k paranoii a agresivnímu chování, v horších případech k psychotickým symptomům, které je nutno klinicky léčit (a v nejhorších případech končí smrtelným předávkováním). Podivné a agresivní chování uživatelů třeba ve zmiňovaných veřejných dopravních prostředcích tak nemůže být žádným překvapením.
Za vším hledej chudobu
Drogovou problematikou se mimo jiné zabývá Zsuzsanna Urbanovszky, ředitelka neziskové organizace Kontúr, která poskytuje komunitní bydlení a programy sociální péče. Problémy se všemi ilegálními drogami v Maďarsku a zejména Budapešti pramení podle ní z chudoby. „Ti lidé jsou z většinové společnosti vyloučeni natolik, že mohou pocit sounáležitosti a štěstí zažít vlastně jen v těchto malých drogových skupinkách,“ tvrdí.
Neziskovka Kontúr má kancelář v jednom z paneláků v Hős utca, kde se snaží organizovat komunitní programy pro místní děti. Těch ve zdejším komplexu žije přes 150. Práce této organizace je ale náročná a víceméně dobrovolnická – od místní samosprávy se jim nedostává dostatečné finanční ani jiné podpory.
Ještě horší a pro Maďarsko typická je skutečnost, že radnice hlavního města s představiteli neziskovky ani obyvateli Hős utca vůbec nekomunikuje. Přestože většina bytů tady patří městu, radnice nijak neplánuje obytné oblasti sociálně rehabilitovat. O co se naopak snaží, je vystrnadit místní nájemce a prázdné byty po nich zazdít. Zadluženost zdejší komunity neustále roste a právě kvůli výši dluhů zde nikdo neopravuje poškozené potrubí a neodváží odpad. Radnice totiž doufá, že zvyšováním dluhu postupně přiměje nežádoucí nájemníky k vystěhování.
Omezování pomoci
Silně konzervativní vláda Viktora Orbána, který si často počíná spíše jako diktátor než jako demokratický politik, značně omezila pravomoci i rozpočet místních samospráv – a ty nyní na řešení problémů vyloučených lokalit s drogami, kriminalitou a tak dále nemají dostatečné zdroje. Nemohou tak podporovat neziskové organizace jako Kontúr a nevysílají do postižených lokalit sociální pracovníky. Systémy sociální péče jsou přetížené, fluktuace zaměstnanců v oboru je obrovská.
Policie často nutí závislé odevzdat použité jehly, přičemž čisté jim zabaví.
Problém s drogami, o kterém se teď v Maďarsku tolik píše, tedy není o samotných drogách. Kořeny spočívají ve vyloučeném bydlení, chudobě, nezaměstnanosti a nevzdělanosti, společenském vyloučení a strukturálním rasismu. Závislým se nenabízejí žádné programy zaměřené na snižování rizik (harm reduction). Poskytovatelé takových služeb se obávají, že pokud za současné politické situace a společenské nálady vstoupí do takto kontroverzní oblasti, budou obviněni z podpory „feťáků“ a jejich činnost bude ukončena. Není to tak dlouho, co se to jednomu programu na výměnu jehel stalo. A právě to je na celé věci snad to nejsmutnější – pokud se v Maďarsku člověk snaží pomáhat drogově závislým, má důvod k obavám ne ze strany uživatelů drog, ale ze strany státu.
Začarovaný kruh
Bez programů, které by zajišťovaly dostupné sociální bydlení, vzdělání a komunitní zaměstnání, a beze snahy řešit rasovou diskriminaci stejně není možné škody páchané drogami v Budapešti a celém Maďarsku nijak mírnit ani jim předcházet. Oblast kolem Hős utca by měla být označena za vysoce rizikovou a měla by být vyvinuta komplexní a integrovaná strategie, která by sjednocovala práci místních orgánů od správy veřejného zdraví přes sociální služby, neziskové organizace a místní komunitu až po orgány činné v trestním řízení.
Taková strategie je však v současném Maďarsku, které se pomalu odklání od principů liberální demokracie směrem k omezování svobod jednotlivce, pouhým snem. Veřejné debatě o Hős utca dominují převážně návrhy na ryze represivní a silové řešení. To by přitom znamenalo pouze kosmetické „řešení“ a přesunutí celého problému jinam. Policie samotná se tak stává součástí problému, místo aby byla součástí řešení. Závislé často nutí odevzdat použité jehly, přičemž čisté jim zabaví. Navíc je na policii vyvíjen politický nátlak, aby co nejvíce zatýkala. Tím se mají vylepšit statistiky, které jsou pak vydávány za důkaz pokroku.
Tohle všechno přitom neplatí jen pro tuto konkrétní oblast – jedná se o realitu většiny Maďarska.
Zdroje:
Reitox National Focal Point: „2014 National Report (2013 Data) to the EMCDDA – Hungary: New Development, Trends,“ Drog Focuszpont, 2014.
Sivadó, Maté: „Recent Drug Politics in Hungary and Europe with Overseas Views,“ Doctoral Dissertation at University of Debrecen, 2015.
