Ústav pro výzkum trichomů (Trichome Institute) v coloradském Denveru zve zájemce o kariéru znalce konopí z celého světa na kurzy zaměřené na rozpoznávání odrůd a jejich kvality. Studenti se učí identifikovat příznaky plísně, stárnutí, zbytků chemických hnojiv a dalších známek špatného způsobu pěstování. Schopnost rozeznat kvalitní konopí od nekvalitního ale není jedinou náplní kurzu. Jeho účastníci se také naučí přepovídat vlastnosti libovolného vzorku konopí za použití jediného nástroje – vlastního nosu.
Jak souvisí vůně s vlastnostmi a účinky
Při výběru odrůdy se mnoho pěstitelů a uživatelů stále spoléhá na tři kouzelná slova – indika, sativa a hybrid. Obecně panuje názor, že sativy způsobují euforii a dodávají energii, zatímco indiky jsou určené spíše k odpočinku a uvolnění. Hybridy pak v různém poměru kombinují vlastnosti obou. Tento model ale nemusí fungovat vždy a všude. Právě toto zjištění přivedlo Maxe Montrose na myšlenku založit Ústav pro výzkum trichomů a vytvořit vzdělávací program, který nabízí spotřebitelům spolehlivou metodu identifikace odrůd a jejich účinků.
„Když někdo tvrdí, že jeho konopí je hybrid s 60 procenty indiky, je to jen odhad založený na zkušenosti daného prodejce nebo uživatele,“ vysvětluje Montrose. „Snažím se ukázat světu, že dělení na indiky a sativy není úplně ideální, protože se na jeho základě nedají spolehlivě určit vlastnosti jednotlivých rostlin.“
Nesčetněkrát omílané a „zaručeně pravdivé“ informace o „typických“ účincích indik a sativ často fungují jako jakýsi placebo efekt, který ovlivňuje naše konkrétní zkušenosti. Montrose ale věří, že existují vhodnější a přesnější způsoby odhadnutí účinků té či oné odrůdy. Stačí ke květům pořádně přivonět.
Studenti se učí rozeznávat odrůdy nejen podle vůně jako takové, ale i podle místa v nose, kde jim přijde nejvýraznější.
Svou metodu nazval „interpenování“ (interpening) a její podstata spočívá v přesvědčení, že vlastnosti jednotlivých odrůd nejlépe poznáme podle jejich specifické vůně. Důvod je přitom prostý – rostliny konopí vytvářejí aromatické oleje obsahující terpeny, organické sloučeniny zodpovědné za chuť a také jedinečné účinky. Princip je tedy podobný jako u aromaterapie. Například esenciální olej z levandule pomáhá uvolnit tělo díky terpenu zvanému linalool, zatímco v borovém jehličí obsažený terpen pinen má povzbuzující efekt.
Množství THC a CBD určuje psychoaktivní potenciál každé odrůdy, vychází ale najevo, že uklidňující nebo naopak povzbuzující účinky můžeme spíše přičítat obsahu různých terpenů. V rámci interpenování se studenti učí rozeznat odrůdy nejen podle vůně jako takové, ale i podle místa v nose, kde je nejvýraznější. „Když cítíte citron, jsou to vlastně nervy v mozku, které poznaly citron,“ vysvětluje Montrose. „I lidé, kteří ztratili čich a nedokážou od sebe rozlišit různé vůně, cítí přítomnost terpenů v různých částech nosní sliznice, což je úžasný objev.“
Montrose věří, že interpenování pomůže uživatelům oprostit se od nálepek indika, sativa a hybrid. I v průběhu lekcí nicméně tyto pojmy zaslechneme jako označení pro uklidňující, respektive povzbuzující odrůdy. Oba termíny jsou v konopném průmyslu hluboce zakořeněné a nahradit je novými, uměle vytvořenými, by byl náročný a matoucí proces. „Snažím se používat srozumitelné pojmy. Pokud budu rostlinu popisovat jako úzkolistou v poměru šest ku čtyřem nebo širokolistou v poměru čtyři ku šesti, nikdo nepochopí, o čem vlastně mluvím,“ vysvětluje Montrose.
Dá se na interpenování spolehnout?
Když dosáhnou úrovně dvě, musí všichni studenti interpenování absolvovat zkoušku ohněm. Musí prokázat, že dokážou spolehlivě a přesně zařadit deset neoznačených vzorků na pomyslné stupnici od indiky po sativu. Jen deset procent účastníků kurzu v tomto testu uspěje. Má ale vysoký počet odpadlíků na svědomí náročnost procesu, nebo je metoda prostě nespolehlivá?
„Jsem naprosto přesvědčený o tom, že odrůdu lze určit podle vůně se stoprocentní úspěšností,“ tvrdí Montrose. „Musí se přitom ale brát v potaz také míra hybridizace jednotlivých rostlin.“ Každý květ obsahuje na dvě stovky rozličných terpenů, přičemž některé vydávají intenzivnější aroma než jiné. „Odhadem 150 z těchto látek má spíše zklidňující účinky, přesto mohou i u takových rostlin převažovat silné, citrusové tóny typické pro sativy. Je možné, že tlumící účinky má mnohem více terpenů,“ říká Montrose. Pro začátečníky proto může být interpenování velmi náročné.
Interpenování spočívá v přesvědčení, že vlastnosti jednotlivých odrůd nejlépe poznáme podle jejich specifické vůně.
„Je potřeba stanovit testovací proceduru, která by mou teorii potvdila, v zájmu objektivity ji ale musí vytvořit někdo další,“ popisuje Montrose svou představu o budoucnosti interpenování. V úvahu připadají například neurologické studie, které by mohly podložit doposud shromážděná data vědeckým základem. Výzkum konopných terpenů se slibně rozvíjí a jednou z jeho klíčových postav je neurolog a psychofarmakolog Ethan Russo. „Pokud existují biochemické, farmakologické a fenomenologické rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, jak tvrdí uživatelé i odborníci, potom jsou tyto odlišnosti velmi pravděpodobně důsledkem obsahu různých terpenů v různých poměrech,“ píše Russo ve své studii o synergii kanabinoidů s názvem „Krocení THC“ (Taming THC).
THC a CBD nemohou být jedinými látkami zodpovědnými za rozdíly v účincích různých odrůd konopí a poučení uživatelé se začínají zajímat také o obsah terpenů a dalších látek. Je tedy pochopitelné, že kurzy jako interpenování získávají na oblibě. Jako příklad uvádí Montrose Banana Kush a Golden Goat, dvě odrůdy s totožným kanabinoidovým profilem. „Obě rostliny obsahují 22 procent THC, 1,5 procenta CBD a 0,5 procenta CBN. Jak je tedy možné, že jedna z nich vám dá energii na generální úklid celého domu včetně mytí oken, zatímco druhá vás přišpendlí na gauč tak, že prostě nehnete ani prstem? V čem spočívá rozdíl, pokud to nejsou kanabinoidy? V terpenech! A terpeny jsou složité,“ odpovídá Montrose na vlastní řečnické otázky.
Interpenování a konopný průmysl
Hodnocení konopí podle vůně by mohlo být zajímavým koníčkem, podobně jako degustace kávy, čaje nebo vína, jeho cíl ale výrazně přesahuje hranice kratochvíle či gurmánství. Pomáhá pacientům zvolit správný druh léčiva, protože na obalu většinou nejsou dostatečné informace o složení a účincích.
„Interpenování je důležité, protože pomáhá zákazníkům se lépe orientovat tam, kde je konkrétních údajů nedostatek. Hledání spolehlivé a přesné metody identifikace rostlin je pro celé odvětví velkou výzvou,“ domnívá se Montrose. I v zemích, kde je užívání konopí povoleno a regulováno zákonem, jsou uživatelům k dispozici pouze kusé informace udávané výrobcem – název odrůdy, zařazení do kategorie indika, sativa nebo hybrid a obsah kanabinoidů (THC, CBD a dalších). Uživatelé jsou zvyklí spoléhat se na údaje na etiketě a mnohým tyto informace stačí. Pro pacienty vyžadující specifický terapeutický účinek je ale důležité dozvědět se o rostlině mnohem více. Montrose je přesvědčen, že interpenování má využití u širokého spektra uživatelů s velmi specifickými potřebami. Osoby trpící nespavostí například potřebují vědět, že jim nabízená odrůda přinese kýžené uvolnění a utlumení. Začínající rekreační uživatelé jistě dají přednost konopí s mírnějšími účinky. Depresivní pacienti budou vyhledávat stimulační efekt, který jim dodá energii a povzbudí je k aktivitě. V podstatě každý si může přijít na své, neboť svět konopí je jedním velkým hřištěm pro dospělé, kde za každou nabytou znalost přijde odměna v podobě nové zkušenosti. Stačí mít touhu po vědění a chtít aktivně zjistit víc.
„Ani po několika desítkách let zkoumání konopí nemůže nikdo říct, že už ochutnal a zkusil všechno, co mu tato kouzelná rostlina může nabídnout,“ shrnul Montrose. „Máme se ještě hodně co učit.“
Zdroje:
Russo, E. B.: „Taming THC: potential cannabis synergy and phytocannabinoid-terpenoid entourage effects,“ British Journal of Pharmacology 2011.
