Aktuální článek
Iracionalita protidrogových zákonů shrnutá v jednom grafu

Iracionalita protidrogových zákonů shrnutá v jednom grafu

Redakce
  • Smlouvy a zákony upravující způsoby, jakými jednotlivé země regulují drogy, byly z velké části napsány před půlstoletím či ještě dříve. Zatímco stav vědeckého poznání v této oblasti v průběhu let notně pokročil, zákony se téměř nezměnily.

V důsledku jsme svědky toho, že riziko plynoucí z užívání té či oné drogy neodpovídá přísností zákonů. Tento rozpor je krásně vidět na grafu, jenž vychází z nové zprávy o užívání drog ve světě, kterou vydala Globální komisí pro drogovou politiku, jejímž cílem je liberalizace protidrogových zákonů ve světě.

Co nám doopravdy škodí

Ve studii zveřejněné v lékařském časopise Lancet v roce 2007 vyhodnotili odborníci pro protidrogovou politiku potenciální škodlivost různých látek prostřednictvím analýzy nejnovějších výzkumů a následně vytvořili seznam „rizikovosti“ pro všechny analyzované drogy. Například konopí patří mezi ilegální substance s poměrně malými riziky.

Organizace spojených národů se sice proti legalizaci konopí v Uruguayi oficiálně ohradila, nicméně nijak nezasáhla.

Nehrozí smrtelné předávkování a míra závislosti je u uživatelů relativně nízká. Heroin je naproti tomu velmi nebezpečný – ve velkých dávkách smrtelný a vysoce návykový, nemluvě o nebezpečí, které představují možné příměsi, jež pašeráci a dealeři do nabízeného zboží často přidávají. V čistě racionálním světě bychom pravděpodobně tyto dvě drogy regulovali zcela odlišně: Jedna z nich může člověka zabít a je výrazně škodlivá, ta druhá nikdy nikoho nezabila a škodlivá sice být může, ale mnohem méně. Avšak podle mezinárodního zákona, jak je stanoveno v Jednotné úmluvě OSN o omamných látkách z roku 1961, jsou tyto dvě látky na stejné úrovni – spadají do nejpřísnější kategorie látek bez jakéhokoli využití v medicíně a s vysokým potenciálem pro zneužití.

Proč politici neposlouchají vědce

Jednotná úmluva OSN stanovuje, jak mají jednotlivé země na svém území regulovat (či neregulovat) drogy. Obecně řečeno,touto úmluvou se řídí téměř všechny země na světě. Pokud je v úmluvě řečeno, že „marihuana“ a heroin jsou rovnocenné drogy, vlády jednotlivých států to tak prostě berou – bez ohledu na to, co říká věda. Ve Spojených státech připustil Úřad pro kontrolu obchodu s drogami až v roce 2015, že konopí je méně nebezpečné než heroin (podle stále platného federálního zákona jsou však obě látky nadále klasifikované na stejné úrovni „nejnebezpečnějších drog“).

Naproti tomu legální alkohol a tabák jsou mnohem nebezpečnější, než si většina z nás myslí. Zatímco nadměrné pití každoročně zabije jen ve Spojených státech více než 88 000 lidí, užívání tabáku má každým rokem za následek téměř půl milionu úmrtí v této zemi – většinou kvůli dlouhodobým zdravotním problémům s touto aktivitou spojeným.

V čistě racionálním světě bychom konopí a heroin regulovali zcela odlišně.

Obě látky jsou vysoce návykové, užívání alkoholu je navíc úzce spojeno s násilnou trestnou činností a některé výzkumy naznačují, že obě mohou sloužit jako „vstupní brána“ k tvrdším drogám, jako je třeba heroin. Alkohol ani tabák přitom nejsou mezinárodními úmluvami nijak regulovány. Jejich prodej a konzumace je ve většině zemí stále legální, s výjimkou relativně mírných omezení, jako je věková hranice nebo zákaz konzumace na veřejnosti. 

Čas na změnu

V posledních letech začaly některé země měnit své zákony tak, aby mohly drogy regulovat na základě vědecký ověřených faktů. Například Bolívie odstoupila v roce 2013 od Úmluvy OSN o drogách, aby zmírnila omezení týkající se žvýkání listů koky – tradičního rostlinného stimulantu pro statisíce Bolivijců, který je ovšem i surovinou na výrobu kokainu. V Uruguayi bylo zase před několika lety legalizováno konopí pro rekreační využití (stejně jako v několika amerických státech, mezi něž patří napříkla Colorado, Oregon či nejnověji Kalifornie). Organizace spojených národů se sice proti tomuto kroku oficiálně ohradila, nicméně nijak nezasáhla.

Ze zprávy Globální komise pro drogovou politiku vyplývá, že k roku 2016 žilo na světě zhruba 250 milionů uživatelů drog. Avšak kolem 90 procent z nich nemá problémy se závislostí ani u nich nelze pozorovat diagnostikovatelné problémy související problémovým užíváním.

Zdroj: www.washingtonpost.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!