U progresivních hnutí, která vznikala v ilegalitě, je často těžké dopátrat se jejich pravých kořenů, v případě hnutí za legalizaci konopí pro těžce nemocné v Kalifornii (a celých Spojených státech) tomu tak ale rozhodně není.
Nikdy se nenechal odradit
Za to, kde se v současnosti Amerika ve vztahu ke konopí nachází, vděčíme především jedné osobě – Dennisovi Peronovi. Obhájce konopí, který nás nedávno opustil, utržil v průběhu let mnohé rány, vždy si ale stál za svým a nenechal se odradit ani nepřízní osudu a perzekucí ze strany státu. „Pořád mám v sobě touhu jít kupředu,“ prohlásil ani ne dva měsíce před smrtí v rozhovoru pro deník San Francisco Weekly.
Dennis se rozhodl uctít památku svého zesnulého přítele tím, že bude bojovat za zpřístupnění konopí na lékařský předpis pro pacienty nakažené virem HIV.
Peron bojoval za práva homosexuálů a pacientů, kteří se chtěli léčit konopím, a je právem považován za otce léčebného konopí. Tento „titul“ získal za svou práci v době kritického šíření viru HIV v osmdesátých letech minulého století a za svůj významný podíl na prosazení návrhu 215 v roce 1996, kterým Kalifornie – jako první stát na světě – legalizovala léčebné konopí.
Dennis Peron se narodil na Long Islandu, a než se stal bojovníkem za práva konopných pacientů, zúčastnil se jiné, mnohem nebezpečnější války – v roce 1966 nastoupil k americkému letectvu a byl vyslán do Vietnamu. Právě v exotickém zámoří poprvé zkusil konopí, které americkým vojákům prodávali místní farmáři. Před odletem do Asie krátce navštívil San Francisco a na vlastní kůži zažil legendární „léto lásky“. Po odchodu z armády se do města znovu vrátil a cítil, že patří právě sem: „Rozhodl jsem se, že se tu jako hippie buzík usadím,“ prozradil v roce 2016 největšímu informačnímu webu o konopí Leafly.
Dealer k pohledání
Peron se stal jedním z prominentních sanfranciských dealerů konopí. Své nelegální podnikání řídil z domu ve čtvrti Castro a spolupracoval například se slavným politikem a bojovníkem za práva homosexuálů Harvey Milkem a dalšími známými figurkami konopné scény, například s Mary Jane Rathburnovou, jejíž hašišové koláčky byly proslulé po celém městě. Předmět Peronova podnikání ho nevyhnutelně stavěl do konfliktu s místní policií. 27. listopadu 1978, když si odpykával půlroční trest za držení konopí, se ve vězeňské cele se dozvěděl o vraždě Harveyho Milka a starosty Mosconeho. Krátce po této tragédii se sanfranciskou gay komunitou začala v osmdesátých letech nezadržitelně šířit další – AIDS. Mezi oběťmi epidemie byl bohužel i Peronův životní partner Jonathan West, který nemoci podlehl v roce 1990.
Peron bojoval za práva homosexuálů a pacientů, kteří se chtěli léčit konopím, a je právem považován za otce léčebného konopí.
Peron se ocitl na životní křižovatce a rozhodl se uctít památku svého přítele tím, že bude bojovat za zpřístupnění konopí na lékařský předpis pro pacienty nakažené virem HIV. Všiml si, že Westovi tato rostlina pomáhala mírnit projevy nemoci a především následky užívání agresivních preparátů v prvních fázích postupující nemoci. Věděl také, že funguje mnohem lépe než syntetická náhražka THC, nechvalně proslulý Marinol. Po vynaložení obrovského úsilí se mu v roce 1991 podařilo prosadit návrh P, který na území San Francisca povoloval užívání konopí, které předepsal lékař.
Cannabis Buyers Club
Ve stejném roce založil San Francisco Cannabis Buyers Club, první veřejnou výdejnu na území Spojených států. Tehdejší prezident George H. W. Bush (ten starší – pozn. red.) přitom v té době vytruboval do světa propagandistické lži o nutnosti pokračovat válce proti všem drogám, tedy i proti konopí. Peron, Rathburnová a další aktivisté a pečovatelé o nemocné byli permanentně v hledáčku policie a výjimečné nebyly ani razie. Přes to všechno byli odhodláni pokračovat. Když se redaktoři San Francisco Weekly Perona ptali, kolikrát byl ve svém životě zatčen, odpověděl se sarkastickým úšklebkem: „Pokaždé, když se mě na to někdo zeptal, bylo to číslo vyšší než posledně.“ Když byl v roce 1995 poprvé představen dnes již legendární návrh 215, měl Cannabis Buyers Club už na 8 000 členů. V roce 1996 se ve prospěch přelomového zákona vyslovilo 56 procent voličů a Kalifornie se tak stala prvním americkým státem s legálním léčebným konopím. Později se Peronovi splnil i další životní sen, když se po legalizaci sňatků osob stejného pohlaví mohl oženit se svým přítelem, konopným aktivistou Johnem Entwistlem.
Rovné podmínky pro všechny
Rekreační užívání konopí je v Kaliforii od začátku tohoto roku povoleno všem zletilým občanům, podstata Peronovy práce ale spočívala v požadavku na rovnost, na stejné podmínky. V osmdesátých letech se snažil, aby pacienti trpící závažnými chorobami měli mít přístup k léčbě nezávisle na rase nebo sexuální orientaci, v letech devadesátých se pak jeho zájem přesunul ke zlepšení dostupnosti konopí pro všechny nemocné obyvatele Kalifornie.
Než se stal bojovníkem za práva konopných pacientů, zúčastnil se jiné, mnohem nebezpečnější války – v roce 1966 nastoupil k americkému letectvu a byl vyslán do Vietnamu.
I dnes stále existuje nerovnováha mezi obchodníky, kteří dnes profitují na prodeji konopí, a limi, kteří byli po desítky let perzekvovaní vládními rozhodnutími a policejními raziemi. Peronova smrt zapříčiněná rakovinou plic byla inspirací pro mnoho vzpomínkových akci, nicméně nejlepším způsobem, jak uctít jeho památku, je pokračovat v boji za stejné podmínky a stejný přístup ke konopí pro všechny, kterému zasvětil téměř celý život.
Odkaz žije dál
Dennis Peron zemřel, jeho odkaz ale žije dál. Boj za bezpečné a dostupné konopí pro všechny pokračuje a jeho aktéři chtějí překonat propast, která se rozevírá mezi oběma stranami konopného byznysu – výrobci a uživateli. Problémů je stále mnoho a jejich řešení bude vyžadovat velké úsilí všech zúčastněných. Pokud jde o rovnost přístupu ke konopí, vždy je co zlepšovat a vyčkávací strategie není tou nejlepší cestou. Proto je třeba uctít památku Dennise Perona a pokračovat v práci, které zasvětil celý svůj život. Krok za krokem musí jeho následovníci po celém světě jít po cestě, na kterou se Dennis před více než půl stoletím vydal.
Zdroj: www.sfweekly.com
