Obdobný přístup, kdy je na drogově závislé nahlíženo jako na nemocné a nikoli jako na kriminálníky, platí již sedmnáctým rokem také v Portugalsku. Země, která na začátku milénia zápasila s nejvyšší úmrtností v Evropě na následky nákazy AIDS způsobené nitrožilním užíváním opiátů, se díky dekriminalizaci dostala na předposlední příčku tohoto žebříčku. Rovněž Norsko si od změny slibuje srážku nelichotivého součtu úmrtí na následky drogové závislosti, když jen za uplynulý rok se počet obětí destrukce životního stylu či rizikového sdílení injekčních jehel v této pětimilionové zemi vyšplhal na 266. Severští politici nicméně připomínají, že se rozhodně nic nelegalizuje, jen nehodnotí jako dobrý nápad apriorně postihovat narkomana za to, že je narkoman. Obezřetná změna právního pohledu na dotyčné substance a jejich uživatele má tak další historický precedens a Richard Nixon, jeden z největších politických radikálů ve věci „vyhlašování války drogám“, se přinejmenším nepohodlně převaluje v hlíně.
Flashback: U Vikingů se nestíhá
- Jiné společenské klima panuje v tradičně liberálním Norsku. Místní parlament se v prosinci usnesl na dekriminalizaci užívání návykových látek a namísto trestních postihů chce legislativní cestou pomáhat drogově závislým v rámci sociálních programů a odvykacích terapií. Počet Norů, kteří zápasí s nezdravou oblibou především heroinu, odhadují úřady na 10 000.