To, co následuje, může být opět nejlépe vystiženo slovem touha. Už to však není ten naléhavý urputný stav jako předtím, je to příjemné toužení, euforická lehkost a požitek ze všeho, co dělám. Pervitin je touha, protože dopamin je touha. Látka v našich mozcích, která je chemickým vyjádřením stavu „to chci!“. A kterou nás metamfetamin štědře zásobuje. Oproti tomu konopí je droga reflexe, zastavení. Už samotná příprava sušené rostliny do jointu, dýmky nebo jídla většinou probíhá v klidném tempu. Očekávaný efekt nás pak vede na průzkumnou výpravu. Vidíme věci v nečekaných souvislostech, zažíváme příjemný proud vědomí doplněný relaxovaným stavem těla. Netoužíme po ničem budoucím, užíváme si přítomnost, máme čas promyslet a procítit všechno, co děláme, čas plyne pomaleji.
Závislost je komplexní fenomén, na který nikdy nebude existovat jeden jediný lék.
Je tedy obojí „to stejné svinstvo“, jak nám tvrdili preventisti na základce? Je rozdíl pouze v tom, že konopí je měkká droga a pervitin tvrdá, přičemž kuřáci konopí stejně zpravidla přecházejí na tvrdší drogy, takže je to jedno? Ne. Konopí a pervitin mají společné pouze to, že mění příjemným způsobem vědomí. Jejich efekt je však prakticky opačný, a to i v těch nejzákladnějších lidských potřebách. Pervitin nám brání usnout, konopí usnadňuje spánek. Pervitin bere chuť k jídlu, konopí ji podporuje. Už proto nedává smysl, aby konopí bylo „vstupní bránou“ k pervitinu. Nicméně stojí za úvahu, zda nemůže být konopí drogou výstupní. Látkou, která nám může pomoci zastavit překotný a destruktivní cyklus toužení.
Přejít na zelenou
„Když jsem si chtěl jít koupit pervitin, šel jsem si koupit konopí,“ popisuje Marcel lakonicky jeden z kroků, které mu usnadnily vyskočit ze čtyřletého koloběhu užívání pervitinu. Nebyla to ovšem jediná věc, která mu ve dnech po vysazení pervitinu pomohla. Zničení SIM karty s kontakty na vařiče a dealery, vyhýbání se místům, kde se dříve pohyboval, nová přítelkyně, nová práce – to všechno se dělo v těch dnech a týdnech, kdy přestával. Konopí bylo průvodcem, který sice všechno nevyřešil, ale podstatně usnadnil. Tišil úzkosti a deprese, zklidňoval rozjitřenou mysl. Pomohl mu vyplnit mezeru mezi tím, co bylo, a tím, co bude.
Důležité je, že pro Marcela se ve výsledku konopí nestalo náhražkou, zaplněním prázdného místa po pervitinu, další závislostí. Mezi jeho současnými základními prioritami nefiguruje žádná psychoaktivní látka. Vede spokojený partnerský život, má dobře placenou pozici ve firmě a ve volném čase je zaníceným čtenářem knih o ezoterice a alternativním léčitelství. Konopí splnilo svůj účel „přestupní stanice“, potom ustoupilo do pozadí. Dnes je pouze příležitostným a spíše okrajovým pomocníkem při péči o vnitřní život.
O podobných příbězích se nedočtete v odborných knížkách, ale na internetu a mezi lidmi je jich spousta. V Kalifornii se po legalizaci konopí pro ty, kteří přesedlali z jiných drog na konopí, vžilo označení „going green“ („zezelenat“). A není jich málo. Výzkum z Kalifornské univerzity v Berkeley například zjistil, že lidé, kteří dostávají konopí na předpis, je velice často užívají jako substituci za návykové léky, alkohol či nelegální drogy. Také dlouhodobá studie provedená v kanadském Vancouveru zjistila významný pokles užívání cracku u lidí, kteří začali záměrně kouřit trávu s cílem dostat svoje užívání drog pod větší kontrolu. Jiný výzkumný tým z Filadelfie zjistil signifikantní pokles úmrtí v souvislosti s drogami ve státech, kde bylo konopí legalizované.
Raději konopí než smrt
Nedávno bylo v Los Angeles otevřeno centrum pro léčbu závislostí, kde se používá konopí. Jmenuje se High Sobriety, což je hezká slovní hříčka připomínající zažité spojení high society, tedy lepší společnost, přičemž slovo high se také používá jako označení pro rauš. Název centra potom můžeme přeložit buď jako Vznešená střízlivost, anebo také Střízlivost v rauši. Mezi klienty převažují ti, kteří už mají za sebou velké množství neúspěšných pokusů o léčbu jinde. Sám zakladatel High Sobriety prošel závislostí na heroinu, a právě opiátová krize ve Spojených státech amerických společně s legalizací konopí vznik zařízení usnadnila. V popředí je zde známý princip harm reduction, tedy snižování rizik, který praví, že podpořit se má cokoli, co zmírní negativní následky užívání drog, i když to nepovede k úplné abstinenci nebo k překonání závislosti. Situace, kdy ve Spojených státech umírají denně desítky lidí na předávkování opiáty, si vskutku žádá využití všech dostupných prostředků, které se nabízejí.
Vždy je nutné, aby si každý našel svou jedinečnou cestu, jak závislost překonat.
Kaliforňan Joseph Sharp, autor knihy a blogu o přestávání s pervitinem, vyjmenovává dvě důležité funkce, které pro něj konopí v procesu zotavení mělo. Za prvé, píše Joseph, mu pomáhalo zvládnout relapsy na pervitinu. Po rozhodnutí skoncovat se závislostí si ještě několikrát dal lajnu. Konopí mu potom pomohlo lépe ustát dojezd spojený s obrovskými výčitkami a mohl tak rychleji naskočit opět do života bez pervitinu. Za druhé, konopí Josephovi umožnilo odstranit blok, který pociťoval vůči sexu za střízliva. To je častá zkušenost uživatelů pervitinu: sex se stane ve střízlivém stavu nepředstavitelným a pro mnoho lidí je to jedna z největších překážek abstinence. Konopí zde opět může mít přechodovou funkci. Není to „tak úžasné“ jako na pervitinu, ale je to alespoň realizovatelné. Poté, co si člověk zvykne na sex pod vlivem konopí, je snadnější udělat další krok k sexu za střízliva.
Rovněž Joseph ale píše, že konopí v jeho procesu zotavení mělo pouze přechodovou funkci, později už mu bylo spíš na obtíž. Začal se přistihovat při tom, že do výdejny léčebného konopí chodí stále častěji, potom prakticky každý den. A rozhodl se, že k abstinenci od pervitinu si přidá i abstinenci od konopí. Dodává, že vysazení konopí bylo oproti pervitinu procházka růžovým sadem. Jeho i Marcelova zkušenost tedy vypovídají o tom, že konopí může být využito nejen jako substituce, ale i jako přechodová droga, se kterou je však později zapotřebí se opět, tak či onak, vypořádat.
Výstupní droga? Jak pro koho
Pomoc při zotavení však není jediná funkce, kterou může konopí pro lidi na pervitinu mít. Udělal jsem si na jednom diskusním fóru českých uživatelů pervitinu malý průzkum, jestli a jak jim konopí nějakým způsobem pomáhá nebo pomáhalo. Pár lidí popisovalo zkušenosti s tím, že jim tráva pomáhá brzdit užívání pervitinu. „Díky zelí nemám chutě na vál, přehuluju to,“ píše Petr a podobnou zkušenost popisuje i Karel, který ale dodává, že často je pro něj v nepříjemných stavech dostupnější pervitin než konopí. Mezi zhruba dvaceti komentáři k tématu však převažovaly spíše zkušenosti s tím, že konopí pomáhá lépe snášet dojezdy, zvyšovat chuť k jídlu a zlepšovat spánek, tedy mírnit negativní důsledky dlouhodobého užívání pervitinu.
Podpořit se má cokoli, co zmírní negativní následky užívání drog, i když to nepovede k úplné abstinenci nebo překonání závislosti.
V žádném případě nemůžeme o konopí uvažovat jako o „léku na závislost“. To bychom se dostávali do stejné pasti jako před více než sto lety, kdy byl heroin představován jako lék na alkoholismus a později kokain jako lék na heroinovou závislost. Závislost je komplexní fenomén, na který nikdy nebude existovat jeden jediný lék, navíc je vždy nutné, aby si každý našel svou jedinečnou cestu, jak závislost překonat. Konopí není nic více a nic méně než možným pomocníkem na této cestě. Nebude nejspíš volbou pro někoho, kdo usiluje o totální restart svého života a úplný obrat ve vztahu k psychoaktivním látkám, stejně tak jako nebude volbou pro členy Anonymních narkomanů, příznivce tradičních způsobů léčby závislosti anebo pro lidi, kteří už dříve měli s konopím jakýkoli problém.
Pro koho tedy může konopí fungovat jako výstupní droga ze závislosti na pervitinu? Možná pro někoho, komu už vícekrát selhaly jiné způsoby a kdo se rozhodl zkusit spíše postupné odvykání než úplný restart. Anebo pro někoho, komu v přestání v pervitinu brání velká obava z toho, že nebude schopen sexu za střízliva anebo že ho čekají důvěrně známé stavy úzkostí a depresí. A vlastně i pro toho, kdo s plným vědomím chce nahradit jednu závislost na droze za druhou, ale bude mít raději závislost na droze, kterou je možné si vypěstovat, není tak provázaná s kriminálním podsvětím, nemá tolik negativních tělesných a psychosociálních dopadů a je daleko méně neurotoxická. Možnost zvolit si, jak se se závislostí vypořádám, je pro úspěšnost zotavení zásadní. Konopí tuto možnost volby rozšiřuje.
