Pozoruhodný vliv konopí na lidskou mysl, který je pro řadu kultur mocným a hluboce respektovaným prostředkem k duchovnímu rozvoji, je dnes často démonizován a spojován se vznikem závislosti, nebo naopak zlehčován a zesměšňován. Pro západní medicínu představuje nežádoucí vedlejší účinek, pro nemocné často znepokojivý aspekt jinak nadějné terapie a pro rekreační uživatele může být něčím tak běžným, že o jeho hlubším potenciálu ani neuvažují. Ve světle postupující legalizace a popularizace této byliny je ale načase nahlédnout konopný rauš bez předsudků a s otázkou, jak s ním bezpečně pracovat.
Konopí umocňuje prožívání současného momentu, jelikož zvyšuje fyziologickou kapacitu smyslového vnímání a zároveň uvolňuje psychickou energii, která nám dovoluje ji prožít.
Při hledání informací o účincích konopí na lidskou psychiku se zpravidla setkáváme s heslovitými výčty různých stavů. Kromě typicky uváděných změn v percepci času a prostoru či posílení smyslového vnímání se objevují i prožitky, které si na první prohled protiřečí. Informaci o zlepšení koncentrace a kreativním myšlení následuje varování před poruchami pozornosti; pozvednutí nálady a záchvaty smíchu jsou kladeny vedle paranoidních stavů a úzkosti. Podobně rozporuplné popisy nejenže nevysvětlují základní princip jeho působení, ale zapomínají také zmínit důležité faktory, které povahu celé zkušenosti formují. Než se jim budeme věnovat, pojďme se nejprve podívat na to, co se po užití konopí děje v našem těle.
Nabitá rovnováha
Prožitek změněného stavu vědomí je podložen širokým spektrem fyziologických procesů. Současné vědecké studie je sice popisují důkladně, ale odděleně, a často zapomínají zohlednit, že všechny tyto procesy společně usilují o nastolení rovnovážného stavu tělesné homeostáze. Konopí není stimulant ani relaxant, ale působí jako obojí současně, což z něj dělá zcela výjimečnou látku. Navozuje hlubší a pomalejší dýchání, které je důsledkem zvýšené činnosti parasympatetického nervového systému, regulujícího stavy spojené s relaxací. Zároveň ale způsobuje také rozšíření plicních kanálků, což vede k rychlejší obnově vzduchu v plicích a zvýšení příjmu kyslíku. Reaguje tak sympatetický nervový systém, zodpovědný naopak za stavy akce a vzrušení. Rozšiřují se cévy a srdce začíná bít rychleji, aby vyrovnalo náhlé snížení krevního tlaku a zajistilo efektivní rozvod okysličené krve po celém těle. Prožitek, který tyto zdánlivě opozitní procesy vyvolávají, je stav naprostého fyzického uvolnění a zároveň duševní bdělosti, který psycholožka a odbornice na konopí Joan Bellová označuje jako „nabitou rovnováhu“ (charged equillibrium).
Díky uvolnění psychického napětí získáváme větší kapacitu vnímat, co se děje v současném momentu. Často proto dochází k prožitku zpomalení času a detailnějšímu pohledu na jinak známý okolní svět. Pozornost se ráda upíná ke smyslům, které jsou díky fyzické relaxaci a kvalitnějšímu „pohonu“ těla citlivější. Obrací se ale také dovnitř, k vlastní osobnosti, a někdy odkrývá i ty touhy, představy a strachy, které jsou z běžného vědomí vytěsněny. Lze se zaměřit na přemýšlení o životních situacích či pracovních úkolech, kde vědomí pomáhá najít nová řešení nebo jasněji porozumět jednání okolí. Povaha této intenzivní koncentrace je ale neutrální a snadno ji lze soustředit i na bezvýznamné činnosti, které představují formu úniku z reality. Právě takové užívání se může změnit v nezdravý psychologický návyk, před kterým je třeba varovat. Jeho vznik přímo ovlivňuje to, jakou máme vnitřní motivaci k užívání konopí a nakolik jsme schopni se stavem změněného vědomí zacházet. Je důležité mít na paměti, že imperativem jakékoli práce s psychoaktivními látkami by vždy měl být vlastní užitek, tedy to, zda zkušenost do našeho života přináší pozitivní a zdravé změny, nebo naopak.
Úzkost, strach a paranoia
Lidé, kteří zkusí konopí a odmítnou ho, tak často činí proto, že si ve stavu plnějšího vědomí připadají zmatení a nesví. Obvykle bezpečný svět, formovaný společenskými normami a zvyky, najednou vyvstává v novém světle. Realita se jeví jaksi jasnější, ale zároveň méně ovladatelná a předvídatelná. Zejména taková mysl, která je zvyklá na nízkou míru impulsů a pevný řád, může reagovat strachem, a protože během intoxikace vnímáme vše mnohem intenzivněji, je důležité ho umět ovládnout. Konopí oslabuje ego a může nám položit otázku, zda je představa, kterou si o sobě vytváříme, skutečně pravdivá. Pakliže v nás tento proces vyvolává obavy, logicky vede k silným pocitům úzkosti, kdy pochybnosti o sobě začneme projektovat i do dění v okolí.
Je načase revidovat náš vztah ke konopí a zaměřit se i na ty stránky, které jsou společensky nepohodlné.
Významným zdrojem paranoidních představ je dle některých psychologů také ilegalita konopí, zejména pokud si během jeho užívání uvědomujeme překračování zákona, což podvědomě prožíváme jako něco špatného. Ve stavu rozšířeného vědomí se pak zejména u lidí, kteří chovají pravidla a názory společnosti v úctě, může objevit strach z přistižení a postihu, případně graduje pocit méněcennosti a provinění. Ilegalita konopí a předsudky vůči němu způsobují vážný psychický stres, jímž trpí zejména nemocní z řad starší generace, kteří by potenciál změněného stavu naopak mohli významně využít k posílení léčebného procesu.
Malý průvodce konopnou galaxií
Konopí může být velmi mocným transformačním nástrojem, který je bezpečný, je-li použit rozumně a efektivně, ale má i svá rizika. Rozhodli jsme se proto spojit rozmanité prvky pocházející z praxe, vědeckých poznatků i rituálů různých spirituálních tradic, které považujeme za klíčové a důležité pro to, aby konopná zkušenost proběhla co nebezpečněji. Nezkušeným uživatelům mohou tyto informace posloužit k tomu, aby se vyhnuli typickým komplikacím, a rekreačním matadorům pak třeba nabídnou nový pohled na oblíbený rituál.
1. Záměr
Tím, co by mělo podle vědce Stephena Graye, který ve Spojených státech vede konopné meditace, předcházet samotné zkušenosti, je jasná definice záměru, se kterým se chystáme bylinu užít. Projevíme tím úctu nejen k ní, ale i ke zkušenosti samotné. Záměrem může být například přání lépe poznat sebe sama, vyléčit se, nalézt určité odpovědi či řešení konkrétních situací, ale stejně dobře se může jednat o něco naprosto pohodového, například odpočinek a uvolnění. Je dobré stanovit si pozitivní a krátkou formulaci, která neobsahuje zápory.
2. Set a setting
Na povahu jakéhokoli zážitku s enteogeny (viz box) má zásadní vliv naše vnitřní rozpoložení (tzv. set), tak i okolní prostředí (tzv. setting). Set jednoduše odkazuje na vše, co si do zkušenosti přinášíme: minulé zážitky, osobní charakteristiky, záměr a veškerou přípravu, která předchází užívání. Jste zvyklí meditovat nebo jinak pracovat s vědomím? Přistupujete k dané bylině jako k léku, nebo nebezpečné látce? Tím vším je zkušenost změněného stavu formována. Setting představuje prostředí, které si pro zkušenost zvolíme. Jak se v něm odráží váš záměr? Cítíte se dobře a uvolněně? Neruší vás něco? Vždy si vyhraďte dostatek času a snažte se najít bezpečné a příjemné prostředí, kde vás za užívání konopí nikdo neodsuzuje.
3. Příprava
Je důležité vědět, jaké konopí užíváme a odkud pochází. Vždy si předem zjistěte informace o dané odrůdě, a pokud máte možnost, volte rostliny vypěstované venku a bez zbytečné chemie. Kathleen Harrisonová, uznávaná etnobotanička a bývalá spolupracovnice Terence McKenny, upozorňuje, že pro navázání správného kontaktu s rostlinou je vhodné mít také vlastní rituální pomůcky, které jsou vstupní branou zkušenosti. Může jít o tácek na bylinky, drtičku, dýmku či vaporizér, o které pravidelně pečujeme a uchováváme je na jednom místě. Že na jejím tvrzení rozhodně něco je, potvrzuje i barvitá kultura krabiček a dýmek, která je uživatelům konopí vlastní.
Imperativem práce s látkami měnícími vědomí musí být vlastní užitek ze zkušenosti v dlouhodobé perspektivě.
4. Dávkování
Dávkování je pro pozitivní zkušenost klíčové a velmi individuální. Žijeme v době, která klade velký důraz na extrémní prožitky, přičemž mnohdy neumíme rozpoznávat první jemné změny vědomí a často zcela zbytečně přeženeme míru. Zdravotnice Eleonora Molnarová, která se studiu konopí věnuje v kontextu šamanismu, dokonce tvrdí, že k terapeutickému účinku a navázání vztahu dochází už pouhým bytím s rostlinou, aniž bychom ji museli užít vnitřně. Začínejte proto s minimální dávkou, a pokud nemáte s konopím zkušenost, rozhodně se vyhněte jeho požití v jídle, protože touto formou může působit velmi silně, navozovat halucinogenní stavy a jeho efekt trvá mnohem déle. Předávkování konopím není smrtelné, ale pocitově dokáže být velmi nepříjemné, může ho provázet pocit nevolnosti, dočasné poruchy motoriky, splašené myšlenky a halucinogenní stavy. Vhodnější formou administrace je vaporizace bylin, která dovoluje snazší regulaci stavu díky postupnému navyšování dávky a rychlejšímu odeznění účinků.
5. Meditace
Před prvním šlukem se na chvilku v duchu zastavte a poděkujte bylině za to, že váš učí a působí na vás. Například rastafariáni, kteří považují konopí za formu komunikace s bohem, se bez úvodní modlitby a poděkování neobejdou. Pomyslete krátce na svůj záměr a pak vyprázdněte mysl od všech příběhů, domněnek a představ o vlastním životě. Po úvodním potáhnutí zhluboka dýchejte, chvíli jen tak buďte a nechte kytku, ať působí sama. Nechte se inspirovat meditačními technikami, ale pokud s ničím takovým zkušenost nemáte, zkuste pro začátek jen klidně sedět ve vzpřímené pozici s rovnými zády a nikam nespěchejte. Nenechte se vtáhnout do proudu myšlenek a zkuste je chvíli jen s odstupem pozorovat. Zpočátku to může být obtížné, ale čím menší záměr se nám podaří soustředit na vlastní „já“, tím léčivěji bude konopí na psychiku působit. Jak se říká v ceremoniích ayahuaskové církve Santo Daime, někdy to nejde hned a chce to firmeza, coragem e confia – pevnost, odvahu a důvěru v probíhající proces. Naučte se být při rituálním užívání konopí sami, a jestliže tuto chvíli s někým sdílíte, snažte se chvíli nemluvit a věnovat plnou pozornost přítomnosti.
6. Frekvence
Konopí má transcendentní potenciál, ale v případě každodenního užívání se jeho síla oslabuje a podoba zážitku se mění. Jak mi doporučil jeden peruánský léčitel, mezi jednotlivými seancemi konanými za účelem duchovního rozvoje je vhodné zachovat alespoň týdenní odstup – jen tak lze potenciál zážitku využít s maximálním účinkem. Pokud se tedy zrovna neléčíte a konopí užíváte jen ke spirituálním účelům, pokuste se udržovat si mezi rituály patřičný rozestup. Zde rozhodně platí pravidlo, že méně je více.
Konopí komplexně
Konopí je a vždy bylo rostlinou lidu a každý má právo ho bezpečně užívat. Společně s rozmachem alternativních léčebných praktik ve 20. století, prohlubujícím se ekologickým povědomím a psychedelickou renesancí dnes euroatlantická civilizace znovuobjevuje šamanismus a jeho koncept rostlin jako vědomých bytostí. Někdy se dokonce setkáváme s pojmy jako duch rostliny nebo rostlinný učitel, a zatímco nám nedělá obtíže uznat, že rostliny jako ayahuasca nebo iboga ducha mají, na konopí se v tomto smyslu často zapomíná. Desítky let snášelo odsouzení v podobě posměšků a nemístných stereotypů, ale to, co si skutečně zaslouží, je úcta a přijetí, a to nejen těch stránek, které jsou momentálně společensky vhodné. Možná pak nebudeme muset řešit otázky závislosti a ti, kdo se s nimi dnes potýkají, dokážou najít v jedné a té samé rostlině zároveň pomocníka k hlubší změně. Někdy se stačí jen zastavit s tím správným záměrem a naslouchat, co nám chce sdělit.
Je třeba vzít na vědomí, že konopí není vhodné pro každého. Pro řadu senzitivních lidí mohou být jeho účinky příliš intenzivní a užívání nevhodné. Zejména to pak platí pro všechny dospívající, kteří svou identitu definují poprvé. Vyhnout by se mu měli také všichni, kdo někdy trpěli poruchami osobnosti nebo psychózou.
Zdroj:
Grey, S. (2016). Cannabis and Spirituality: An Explorer’s Guide to an Ancient Plant Spirit Ally.
