Aktuální článek
Konopné jeptišky za spásu světa

Konopné jeptišky za spásu světa

  • Sestra Kate je rebelka, nikoli však bez příčiny. Devětapadesátiletá „jeptiška“, jak se sama označuje, se v roce 2009 po složitém rozvodu a dramatické změně kariéry odhodlala zasvětit svůj život aktivismu a sloužit dobré věci.

Od byznysu k poslání

Sestra Kate, občanským jménem Catherine Meeusenová, zrušila vlastní poradenskou firmu a přestěhovala se do Kalifornie, kde založila neziskovou organizaci zaměřenou na doručování konopí vážně nemocným lidem. „Na začátku jsem to brala jako nutnost, která mě odvede od nepříjemných myšlenek,“ vzpomíná na náročné životní období a dodává: „Z práce se ale postupem času stalo poslání.“

Do roku 2011 byla tehdy ještě stále Catherine klasickou konopnou podnikatelkou a aktivistkou, jakých jsou v Kalifornii desetitisíce, ale v reakci na kontroverzní rozhodnutí federálního ministerstva zemědělství, které označilo rajčatovou omáčku na pizzu za plnohodnotnou zeleninu, se sama začala nazývat jeptiškou. „I první dáma se snažila Kongresu vysvětlit, že americké děti jsou obézní a nezdravé,“ vysvětluje sestra Kate. „Kongres nicméně s ministerským návrhem souhlasil. A když může být pizza zeleninou, proč bych já nemohla být konopnou jeptiškou?“ 

„Věříme, že konopí i politika by se měly kultivovat lokálně.“

Její zápal pro aktivismus a společenské otázky nezůstal bez povšimnutí. Kate byla pozvána mezi členy hnutí Occupy Wall Street a coby „sestra Occupy“ se v typickém hábitu a dlouhé sukni zúčastnila řady protestů. V rozhovoru pro deník Huffington Post sestra Kate uvedla, že přijetí identity jeptišky pro ni mělo mnohem větší význam než pouhý symbolický protest proti nehumánní vládě, která odmítá nazývat věci pravými jmény. Stát se jeptiškou pro ni zároveň znamenalo ztotožnit se s ideály spojenými se službou bohu a přijmout závazek ke společenskému aktivismu. „Když se v Americe naposledy vzedmula vlna boje za lidská práva, tedy za dávných dob mého mládí, demonstrovali kněží a jeptišky po boku Martina Luthera Kinga.“ 

Sestry z údolí

V roce 2014 se z neziskového družstva stala firma a Kate tak mohla propojit své znalosti z prostředí konopného podnikání s hlubokým osobním zaujetím pro trvale udržitelné zemědělství, přírodní léčbu a propojení žen s přírodou. Společnost Sestry z údolí (Sisters of the Valley) začala plně fungovat v roce 2015, kdy Kate začala na své farmě zaměstnávat i další „sestry“ – ženy, které stejně jako ona věří v léčebnou moc konopí a chtějí pracovat a žít v lokální, ekologicky provozované a soběstačné komunitě. Sestry pracují na farmě v kalifornském okrese Merced, kde pod jejich rukama vzniká řada léčebných přípravků na bázi konopí i dalších bylin. Oblékají se do vlastnoručně šitých závojů a dlouhých tmavých šatů nebo sukní. V současné době pracuje na farmě devět žen, z nichž čtyři zde i žijí. Další příznivkyně má tento neortodoxní řád například v kanadském Torontu nebo na Novém Zélandu. Žádná ze sester nepatří k úředně uznaným náboženským řádům, v nedávné době však komunitu rozšířila jedna bývalá jeptiška. 

Novodobé bekyně

Sestry z údolí vnímají samy sebe jako novodobé následovnice středověkého řádu bekyň, rozšířeného především na území dnešní Belgie. Jeho příslušnice byly od zhruba 11. století známé jako léčitelky, které své komunity zásobovaly bylinnými léčivy. Nemálo jich bylo v důsledku svých aktivit později obviněno z čarodějnictví a upáleno na hranicích. V dobách temného středověku byly bylinné lektvary a další léčebné prostředky vnímány jako poskvrněné nečistými silami a kvůli tomuto stigmatu se tehdejší ranhojiči často uchylovali ke zbytečně agresivním a neúčinným metodám, jakými bylo například přikládání pijavic nebo pouštění žilou. Dnešní kalifornské „bekyně“ pracují především s léčebným konopím a snaží se tuto bylinu zbavit stigmatu škodlivé drogy, které po celé 20. století bránilo využití jejího terapeutického potenciálu. 


Na rozdíl od svých předchůdkyň sestry skládají slib. „Nejedná se ale o závazek k řádu nebo bohu, spíše o slib dodržování určitého životního stylu,“ vysvětluje Kate. „Nevěříme ve slib chudoby, ale věříme v prostý styl života. Skládáme slib cudnosti, nejedná se však o celibát, ale o oddělení sexuality od práce a fungování řádu. Přísaháme, že budeme usilovat o soulad s měsíčními cykly, a zavazujeme se také ke službě potřebným.“ K této službě patří mimo jiné i výroba léčiv určených pro nemajetné nebo vzdělávání zájemců v oblasti účinků a možného využití CBD a dalších kanabinoidů.  

Lunární fáze

Součástí sortimentu Sester z údolí jsou rozličné masti, balzámy, tinktury a výtažky, ovšem jejich dodání je v současnosti možné pouze v rámci Spojených států. Všechny produkty jsou vyráběny v souladu s měsíčním cyklem, jenž podle sester zesiluje jejich léčebný účinek. Obřad novoluní označuje začátek každého nového výrobního cyklu, který trvá dva týdny. „Provádíme rituály, za které by nás před sto lety bez váhání upálili na hranici,“ směje se Kate. Striktní dodržování měsíčního cyklu rozhodně není bráno na lehkou váhu. Kvůli velké poptávce vyrábějí sestry i mimo dvoutýdenní plodné období, protože ale věří v zázračnou sílu Měsíce, prodávají tyto výrobky se slevou. 

„Provádíme rituály, za které by nás před sto lety bez váhání upálili na hranici.“

Ženy, jež mají zájem stát se členkami společenství, musejí se skupinou pracovat nejméně dva roky. Po uplynutí této zkušební doby buď požádají o oficiální přijetí do řádu samy, nebo jsou k tomu vyzvány některou ze služebně starších kolegyň. „Všechno probíhá spontánně a přirozeně. Stejně jako bekyně věříme, že pokud se u nás necítíte dobře a nezapadnete, můžete odejít – se ctí a bez výčitek. Nechceme, aby do našeho společenství proudila zvenčí jakákoli negativní energie. Přijetí nové sestry musí být hladké a plynulé jako tanec,“ vysvětluje Kate. 

Nástupní mzda je pouhých čtrnáct dolarů za hodinu (zhruba 280 korun, tj. dvojnásobek americké minimální mzdy), ale zaměstnankyně jsou placeny i za čas, který věnují společenskému aktivismu a politické činnosti. To je dokonce povinnost – sestry jsou zavázány věnovat každý týden alespoň několik hodin práci s místní komunitou a jejími politickými zástupci. Důvod je podle Kate jasný: „Věříme, že konopí i politika by se měly kultivovat lokálně.“

Ženský prvek v konopném aktivismu

Sestra Kate je nadšená z rozmachu ženského aktivismu v konopném sektoru i různých společenských oblastech a na vlastní kůži pociťuje rozdíl oproti světu korporátního byznysu, kterému dominují muži. „Ambiciózním ženám, které se chtěly osamostatnit, ještě na přelomu tisíciletí nezbývalo než pracovat jako kosmetická poradkyně typu Avon lady,“ podotýká. Konopný sektor podle jejího názoru přitahuje řadu silných, citlivých a empatických žen a dává jim možnost seberealizace. „Vidím sílu a touhu bojovat s nespravedlností, což považuji za úžasnou změnu,“ usmívá se.  Na otázku, co by vzkázala odpůrcům legalizace, odpovídá Kate stručně a jasně: „Důkazy o léčebných účincích jsou přesvědčivé, tudíž mám hodně sníženou toleranci vůči hloupým lidem pod čtyřicet.“ 

„Důkazy o léčebných účincích konopí jsou přesvědčivé, tudíž mám hodně sníženou toleranci vůči hlupákům pod čtyřicet.“

Ignorantství u mladých netolerujeme

„Pokud vám ještě nebylo čtyřicet a patříte mezi odpůrce legalizace, jste prostě příliš mladí na to, abyste si dokázali vytvořit názor na základě skutečných faktů. Nic vás nebolí, přečetli jste málo knih a studiu konopí jste nevěnovali dostatek času. Jenom nám ukazujete svou vlastní omezenost a já vás zdvořile žádám, abyste mou farmu opustili. K lidem nad padesát jsme o něco shovívavější,“ mrká Kate spiklenecky.  Sestry z údolí bývají často označovány jako ekofeministické náboženské hnutí a zakladatelka řádu se tomuto škatulkování nebrání. Stejně jako mnoho dalších organizací i jednotlivců se členky komunity snaží žít v souladu s přírodou. „Trochu se stydíme za to, že konopí skladujeme v plastových dózách. Výhledově bychom chtěly přejít na plasty a tkaniny z vláken technického konopí. Už několik let přecházíme se střídavými úspěchy či spíše neúspěchy na kompletně veganský způsob života. Není to ale pro všechny, tak se snažíme najít nějaké kompromisní řešení.“ 

Zdroj: www.huffingtonpost.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!