Existuje nepřeberné množství receptů na výrobu mastí z různých základních surovin. Nejběžnější jsou vepřové sádlo, lékařská vazelína (žlutá – vaselinum flavum – základní typ vazelíny), pak bílá – vaselinum album – čištěná a bělená forma), tedy čistá směs polotuhých nasycených uhlovodíků získaných z ropy, dále kokosový tuk a bambucké máslo (přírodní surovina, získávaná z afrického ořešáku, odpradávna se používalo na menší popáleniny, bolesti svalů, při revmatických problémech a jako ochrana před slunečním zářením).
Problém posledních dvou surovin je jejich vyšší pořizovací cena. V případě zmiňované lékařské vazelíny se velkoobchodní cena pohybuje kolem 120 Kč/kg (v lékárnách kolem 180 Kč/kg), což v porovnání s cenami kokosového tuku – 300 Kč/kg– a bambuckého másla – 500 Kč/kg – dává ihned tušit, které suroviny mají pro výrobu mastí zelenou.
Přirozeně sušený konopný květ nebo list rozmělníme. Provádíme proto, abychom docílili efektivního prostupu účinných látek do vazelíny – tzn. macerování.
U vepřového sádla a vazelíny je cena o poznání níže. Ovšem to nic nemění na faktu, že máte na výběr, je na každém z nás, z čeho bude mast vyrábět. Já osobně se přikláním k použití žluté lékařské vazelíny, která má sice horší absorpční vlastnosti, než ostatní jmenované produkty, ale zato je levnější, má vyšší dobu trvanlivosti a pouze zanedbatelné procento populace vykazuje na lékařskou vazelínu alergické reakce.
Suroviny potřebné k základní konopné masti
- žlutá lékařská vazelína (vaselinum flavum)
- list konopí
- konopný květ
(můžou být i opylené části se semeny – nikdy však nepoužívejte plesnivé části)
Které byliny lze také přidávat
Kopřivu dvoudomou, mateřídoušku obecnou, jitrocel kopinatý, řepík lékařský, listy ostružiníku, meduňku lékařskou, řebříček obecný, podběl obecný, zlatobýl obecný, surový včelí vosk.
Do konopné masti lze přidávat další léčivé byliny.
Postup přípravy konopného základu/konopné masti
Přirozeně sušený konopný květ nebo list rozmělníme. Buď mezi prsty, nebo použijeme elektrický mixér. Provádíme proto, abychom docílili efektivního prostupu účinných látek do vazelíny – tzn. macerování. Mezitím si na plotně rozehřejeme vazelínu (cílem je její tekutý stav, nikoliv bod varu), do které drcenou sušinu přisypeme.
Poměr použitých surovin na 1 litr vazelíny je: 20 gramů palic a zhruba 50 gramů sušeného listu (asi 1 litr lehce zmáčknutých listů).
Vazelínu můžeme zahřívat na přímém plameni, ale pouze po dobu rozpouštění, při delším zahřívání se můžou účinné látky znehodnotit.
Při teplotě 60°C je vazelína plně rozpuštěná (průzračná). |
Pro šetrnější metodu použijeme vodní lázeň, nebo elektrickou troubu s termostatem. Nastavíme teplotu na 100°C (pro kontrolu můžeme použít teploměr) a „pečeme“ půl hodiny (půlhodina je zhruba doba pro rozpuštění 1 kg vazelíny, počítáme s tím, že čím větší objem, tím delší doba zahřívání). Nezapomeňte macerovanou bylinu občas promíchat dřevěnou vařečkou.
Proces zahřátí je vhodné 2× až 3× opakovat, tj. po zahřátí necháme do dalšího dne macerovat a následující den opět celý proces opakujeme.
V receptu pracujeme s konopím, které je čerstvě nasušené (ve větraném prostoru po dobu 3 týdnů, při teplotě 20°C).
Důležité je nechat vazelínu pouze rozpustit a dále nezahřívat. Tímto zajistíme, že kyselina delta-9-tetrahydrokanabinolová [THCA], prekurzor psychoaktivní látky delta-9-tetrahydrokanabinol (chcete-li, zlidověle THC), se přemění díky vystavení vyšším teplotám na psychoaktivní látku. Nesmíme opomenout, že záleží i na stáří použitého konopí a jeho skladování.
V receptu pracujeme s konopím, které je čerstvě nasušené (ve větraném prostoru po dobu 3 týdnů, při teplotě 20°C).U konopí skladovaného při pokojové teplotě s přístupem vzduchu dochází ke ztrátě kanabinoidních látek o cca 10 – 20% za rok.
Z toho lze usoudit, že pokud máme konopí starší než rok, tak není žádoucí mast vystavovat vysokým teplotám. Stačí pouze zahřát do teploty skápnutí a sušinu nechat macerovat. Pokud se rozhodneme ji vystavit vyšším teplotám, přicházíme tím o cenné látky.
Přidání bylinných drog
Pokud vyrábíme konopnou mast s bylinkami, musíme nejdříve zhotovit konopný základ. Je tomu proto, že vysoké teploty slouží k aktivaci kanabinoidních kyselin. Ostatní bylinné drogy by měly být přidávány pouze do teploty rozpuštění vazelíny (50 až 60°C), sádla (asi 37°C). Pokud je budeme zahřívat na vyšší teplotu, dojde k znehodnocení účinných látek.
Pokud vyrábíme konopnou mast s bylinkami, musíme nejdříve zhotovit konopný základ.
Výroba bylinných mastí jak je známe: rozpustit médium do tekutého stavu, přisypat bylinky, zamíchat, druhý den zahřát, scedit a plnit do kelímků.
Poměr bylinek nechám na vašem uvážení. Každá bylinná droga má nějaký potenciál a záleží na co mast chceme použít. Je možné také různě kombinovat, pro vhodný výběr doporučuji prostudovat literaturu o bylinkách, která především začátečníkům ukáže cestu a možnosti, které nabízejí. Můžeme samozřejmě vyrábět i samotnou bylinnou mast. Pak se držíme výše uvedeného postupu.
Zatuhlá vazelína |
Včelí vosk
Přidáváme pouze domácí surový nečištěný, nejlépe přímo od včelaře. Kupovaný čištěný obsahuje velké množství parafínu a ten není v masti žádoucí. Vosk přidáváme před druhým cezením, a to z toho důvodu, že obsahuje nečistoty, které jsou v mastičce nevhodné a mohou dráždit pokožku.
Vosk přidáváme v poměru 1000 ml vazelíny na 100 až 150 gramů vosku.
Cezení
Provádíme minimálně dvakrát, jednou pomocí hrubšího síta (plátna), kdy se zbavíme větších částí bylinných drog. Druhé nejlépe přes silonovou punčochu (látku), zajistíme tak odstranění jemných nečistot – třeba prachu, který nepříjemně dráždí pokožku a způsobuje svědění.
450 gramů žluté lékařské vazelíny, za 13 minut teplota dosáhla 200°C (na nejmenším plameni) |
Možné další přísady
Kafr
Bílé nebo bezbarvé krystaly. Teplota tání je 179,7°C. Má dráždivé účinky na kůži a sliznicích. Využívá se při léčení zánětlivého onemocnění, na unavené svaly a při revmatizmu. Lokálně působí jako mírné antiseptikum a anestetikum. Má hřejivý efekt.
Při přípravě mastí přidáme na 100 ml vazelíny nebo sádla 5 kapek silice a zamícháme. Vazelína nesmí vřít, cílem je její tekutý stav.
Kafr a mentol by měly být běžně k dostání v lékárnách.
Mentol
Bílá nebo průhledná krystalická látka charakteristické vůně. Teplota tání 38°C. Silice se nachází v mátě peprné. Působí lokálně antisepticky. Chladí a způsobuje místní prokrvení. Využívá se při zánětlivých onemocněních kloubů a měkkých tkání.
Při přípravě masti použijeme roztok o koncentraci od 1 až 3% silice. Větší množství by mohlo způsobit podráždění pokožky. Při přidávání mentolu nesmí vazelína být příliš horká, jinak se odpaří.
Obě suroviny by měly být běžně k dostání v lékárně.
Chilli
Není pouze pálivou pochutinou, má také velký léčebný potenciál! Vědci z nottinghamské univerzity zjistili, že kapsaicin (rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivost) má schopnost redukce rakovinných buňek. V Cochrane Collaboration, mezinárodní organizaci hodnotící lékařské výzkumy, zjistili, že kapsaicinová náplast zmírňuje bolest. Chilli tedy funguje jako dobré anestetikum.
Chilli pomáhá zmírňovat následky revmatoidní artritidy, léčí záněty kloubů a šlach, účinkuje i na různé pohmožděniny a zatuhlé svalstvo.
Pokud si chcete vyrobit kvalitní chilli mast, musíte použít pálivější odrůdy s vyšším obsahem kapsaicinu. Do vazelíny lze přidávat jak syrové (rozmixované), tak sušené (drcené) chilli papričky.
Ze zkušenosti vím, že pomáhá zmírňovat následky revmatoidní artritidy, léčí záněty kloubů a šlach, účinkuje i na různé pohmožděniny a zatuhlé svalstvo. Nikdy ji však nepoužívejte na hnisající nebo otevřené rány!
Užívání konopné/bylinné masti
Před použitím masti se ujistěte, zda netrpíte alergickou reakcí na některou ze složek použitých při výrobě. Nanášíme tenkou vrstvu nejlépe na předloktí, poté teprve na postižené místo. Někdy se může na postiženém místě objevit zarudnutí nebo svědění. Pokud tento problém přetrvává déle jak týden, přestaňte mast používat.
Pokud mast použijete před spaním, nemusíte se obávat, že vám druhý den při testu na detekci drog a jejich metabolitů ze slin odeberou řidičské oprávnění.
Je rozdíl mezi konopnou mastí legální, ta povětšinou obsahuje pouze olej z technického konopí a její účinky jsou tedy mnohem menší, ne-li žádné, než u masti z potentního (zakázaného) konopí. Pokud mast použijete před spaním, nemusíte se obávat, že vám druhý den při testu na detekci drog a jejich metabolitů ze slin odeberou řidičské oprávnění.
Na co lze konopnou mast použít?
Popraskanou svědící pokožku, popáleniny, puchýře, opary, opruzeniny, proleženiny, štípance od hmyzu, jizvy, pohmožděniny, různé typy bolestí – například zádového svalstva nebo krku, naraženiny, na špatně se hojící rány, zmírnění příznaků lupénky, ekzémy – atopické, vyrážky, spasmy, menstruační bolesti, revmatoidní artritidu, záněty šlach a kloubů.
Čeho se vyvarovat!
• Dodá-li vám někdo konopnou mast, před použitím se ujistěte, jakou má barvu a vůni. Tmavě zelená barva a připálený odér značí, že byla vystavena příliš vysokým teplotám, a její účinné látky tedy mohou být znehodnoceny.
• Mast má být nazelenalé barvy, zřetelné konopné vůně, pokud přidáváme bylinky, má mít i vůni po bylinkách, případně včelím vosku. Mast by neměla obsahovat příliš nečistot (listů), tyto částečky nepříjemně dráždí pokožku a způsobují svědění.
• K výrobě nepoužíváme plesnivé bylinky (pokud možno, vždy čerstvě nasušené).
• Vyrobenou mast skladujeme v chladu! Vydrží tak déle čerstvá, zachová si barvu a vůni.
Přeji všem zdařilé mastičkářské úspěchy a propadnutí kouzlu bylinného světa.
Při sběru bylin nezapomínejte na základní magické zaklínadlo, jedině tak bude mít vaše mastička úspěch.