Aktuální článek
Neprůhledné světlo – 9. díl

Neprůhledné světlo – 9. díl

  • V devátém dílu seriálu o osvětlení pro pěstování rostlin se opět dozvíte užitečné informace o moderních světelných zdrojích a jejich efektivním využití. Hodnocení osvětlení provádím na základě rozsáhlých laboratorních testů, které co nejvěrněji simulují reálné podmínky při pěstování. V předchozím dílu jsem vám představil výsledky měření světelných zdrojů pro plochu jednoho metru čtverečného. Dnes vám ukážu výsledky dalších variant pro tuto velikost, a navíc zabrousím i na plochu 120 x 240 centimetrů.

LED moduly na ploše 100 x 100 cm

S výsledky některých LED modulů na ploše jednoho metru čtverečného jste se mohli setkat už v minulém čísle magazínu Legalizace. Pokud vám z jakéhokoli důvodu unikly, doporučuji vám toto číslo sehnat nebo zapátrat na webu magazínu. Najdete tam také tabulku s hodnotami PPFD (tj. hustoty toku fotosynteticky aktivních fotonů), které jsou pro pěstování konopí pod lampou vhodné. 

Doposud jsem vám ukazoval výsledky LED modulů podlouhlého tvaru. Při testech jsem zjistil, že jejich schopnost rovnoměrně osvětlit pěstební plochu je nejlepší. Nyní se ale podívejte na výsledky dvou obdélníkových LED modulů. První z nich je modul o výkonu 290 wattů s aktivním chlazením s pomocí ventilátorů. Testovaný model patří k těm dražším, které jsou na trhu k dostání. Výrobce na svém webu uvádí hodnoty PPFD měřené velmi podobnou metodou, kterou pro měření využívám já, a naše výsledky jsou si dost podobné. Ve vzdálenosti 60 centimetrů od světelného zdroje jsem naměřil průměrnou dávku PPFD 446 μmol/m2s. Nejvyšší průměrnou dávku jsem naměřil 30 centimetrů od modulu, a to s hodnotou 506 μmol/m2s. Maximální hodnota se v menší vzdálenosti dostala na 2268 μmol/m2s, což je srovnatelné se silou slunce. Problém ale je, že nejnižší hodnota klesla až na 78 μmol/m2s ve vzdálenosti 30 centimetrů a 108 μmol/m2s ve vzdálenosti 60 centimetrů. Okrajové části plochy jsou osvětleny velmi málo. To je právě nevýhoda LED modulů obdélníkových tvarů. Střed pěstební plochy je osvětlen velmi silně, zatímco rostliny v krajních částech strádají. Rád bych vyzkoušel i výkonnější modul od tohoto výrobce. Nicméně pokud srovnám výsledky tohoto modelu s podlouhlým S4W testovaným minule, při stejném výkonu získám o 10 %, resp. 24 % vyšší průměrnou dávku PPFD při použití S4W. V okrajových částech je testovaná plocha ozářena s podlouhlým modulem dokonce třikrát, resp. čtyřikrát vyšší intenzitou světla, a to je podstatný rozdíl.

Na pěstební ploše o rozměrech 120 x 240 centimetrů kupodivu není dobré mít výbojky zavěšené rovnoměrně.

Další obdélníkový LED modul, který se mi dostal do ruky, má výkon 400 wattů a je chlazený aktivně vzduchem, stejně jako v předchozím případě. Nejvyrovnanějších hodnot jsem docílil zavěšením modulu 50 centimetrů nad rostliny. Průměrná dávka PPFD byla 575 μmol/m2s a minimální 246 μmol/m2s. Tento modul je silnější než předchozí testovaný, což vede k vyšším hodnotám v okrajových částech. Nicméně má i mírně podlouhlý tvar, což hraje roli v rovnoměrnější distribuci světla, které tak není koncentrováno do středu pěstební plochy. 

Další z testovaných LED modulů je podlouhlého tvaru a je pasivně chlazený. Výhody pasivního chlazení jsem zmiňoval v předchozím dílu. 330 wattů výkonu je pro podlouhlý modul skutečně úctyhodné. Já jsem však použil pro osvětlení plochy 100 x 100 centimetrů hned dva, čímž jsem docílil výkonu 660 wattů. Takový výkon samozřejmě nelze srovnávat s předchozími modely, ani to nechci. Cílem použití této konfigurace je nahrazení dvoukoncové 1000W sodíkové výbojky, se kterou na dané ploše docílíme špičkového osvětlení rostlin pro 100% indoorové pěstování (k porovnání 1000W výbojek se ještě vrátím v dalších dílech tohoto seriálu). A nutno říci, že LED moduly v této zkoušce obstály na výbornou. S 1000W sodíkovou výbojkou jsem docílil průměrných hodnot PPFD 1170 μmol/m2s, se dvěma LED moduly o společném výkonu 660 wattů to dělalo 1140 μmol/m2s. Minimální a maximální hodnoty PPFD byly u sodíkové výbojky 932, resp. 1368 μmol/m2s, u LED modulů 862, resp. 1351 μmol/m2s. V obou případech je 100 % plochy ozářeno dávkou PPFD vyšší než 800 μmol/m2s. Výsledek tohoto pokusu tedy jasně ukazuje, že pro dosažení stejného výsledku jako při použití sodíkové výbojky lze použít LED modul o výkonu zhruba o 30 % nižším ve srovnání se sodíkovou lampou. 


Osvětlení plochy 120 x 240 cm

Pěstování se neodehrává pouze na ploše jeden krát jeden metr, a tak se nyní přesunu na plochu skoro třikrát tak velkou. Pěstební stany o rozměrech 120 x 240 centimetrů jsou poměrně rozšířené a dávají pěstitelům mnoho možností, nejen z hlediska osvětlení. Při volbě světelných zdrojů se většinou jako první nabízejí varianty tří sodíkových výbojek o výkonu 400 nebo 600 W. Dále se nabízí varianta dvou 1000W výbojek. Z LED modulů vám ukážu výsledky šesti 140W modulů Sanlight. Nejlevnější variantou osvětlení dané plochy je použití tří 400W HID výbojek (halogenidových nebo sodíkových). Použil jsem konfiguraci elektronických předřadníků Lumatek, reflektorů Adjust-A-Wing medium a výbojek GIB Flower Spectrum XTreme. Předřadník byl nastavený na maximální výkon.

Při změně tvaru a velikosti prostoru se mohou výkony různých typů osvětlení výrazně lišit.

Nejvýhodnější hodnoty jsem naměřil při zavěšení výbojek 30 centimetrů nad pěstební plochu. Průměrné hodnoty PPFD se dostaly na 751 μmol/m2s, což je nad minimální hranicí doporučenou pro maximální produkci květů. Minimální hodnoty na okrajích pěstební plochy klesaly až na 309 μmol/m2s, což už tak dobré není. 48 % plochy je ale osvětleno dávkou nad 700 μmol/m2s. Lepších výsledků jsem docílil při použití tří 600W sodíkových sestav ePapillon. Průměrná hodnota PPFD se tentokrát dostala na 886 μmol/m2s a minimální 467 μmol/m2s. Vidíte sami, že se úroveň osvětlení zvýšila rapidně. Více než 80 % plochy je osvětleno dávkou přesahující 700 μmol/m2s, jež je důležitá pro bohatou tvorbu květů. Další variantou osvětlení, kterou jsem pro pěstební plochu 120 x 240 centimetrů zvolil, jsou dva moduly ePapillon o výkonu 1000 wattů. Tato sestava se z hlediska potřeb rostlin ukázala jako nejvýhodnější. Průměrnou dávku PPFD jsem naměřil 930 μmol/m2s a minimální 506 μmol/m2s. Dávkou přes 700 μmol/m2s je ozářeno 88 % pěstební plochy. S touto konfigurací tak máte jistotu, že rostlinám dáváte optimální osvětlení. Při zajištění správnosti všech dalších klimatických podmínek je to správný krok k bohaté sklizni. 

Zajímavostí u měření sodíkových výbojek bylo zjištění, že v daném prostoru není dobré mít tělesa zavěšená rovnoměrně. Logicky člověk postupuje tak, že pokud má delší rozměr pěstební plochy 240 centimetrů, zavěsí výbojky 60 centimetrů od sebe i od stěn. Je ale vhodnější pověsit krajní výbojky 40–50 centimetrů od stěn a mezi prostřední a krajními nechat 80–70 centimetrů místa. Získáte tak rovnoměrnější osvit uprostřed pěstební plochy a vyšší hodnoty v krajních částech.

Poslední sestavou pro danou plochu a také tento článek je šest modulů Sanlight S4W o celkovém výkonu 840 wattů. Výsledek této konfigurace je o něco málo horší nežli v případě sestavy se třemi 400W sodíkovými výbojkami. Průměrná dávka PPFD je 639 μmol/m2s a minimální 315 μmol/m2s. Dávkou nad 700 μmol/m2s je osvětleno 34 % plochy. Sami vidíte, že při výběru správného osvětlení vstupuje do hry mnoho proměnných a že při změně tvaru a velikosti prostoru se mohou výkony různých typů osvětlení výrazně lišit. Doufám, že jste se v záplavě čísel neztratili. V příštím čísle se můžete těšit na další zajímavé výsledky. Do té doby vám přeji hodně životních radostí.

V galerii pod článkem najdete obrázky různých variant nasvícení. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!