Aktuální článek
Ze světa legalizace 22: Nezbední turisté a smutní pivovarníci

Ze světa legalizace 22: Nezbední turisté a smutní pivovarníci

  • Přísun legalizačních novinek z celého světa po novém roce nijak nepolevil, a proto jsme se v redakci rozhodli tuto rubriku rozšířit natrvalo.

Mezinárodní

  • V první polovině února byly zveřejněny výsledky Globálního drogového průzkumu (GDS) za rok 2017, v němž se odborníci z celého světa mimo jiné snažili určit nebezpečnost jednotlivých ilegálních substancí podle toho, kolik lidí po jejich užití muselo vyhledat lékařskou pomoc. Pro někoho možná překvapivě se nejméně nebezpečnými látkami v tomto ohledu ukázaly dvě přírodní drogy – „kouzelné“ houbičky a konopí (0,2, respektive 0,6 procenta uživatelů muselo vyhledat lékařskou pomoc), zatímco u legálního alkoholu to bylo o poznání více – 1,3 procenta uživatelů – a u metamfetaminu 4,8 procent. 
  • Na konci ledna oznámilo vedení jedné z největších světových tiskových agentur AP (Associated Press), že vytvoří speciální redakční tým zaměřený na problematiku konopí a jeho postupující legalizaci na globální úrovni. 

Nejméně nebezpečné se ukázaly dvě přírodní drogy – lysohlávky a konopí.

  • Tabákový koncern Alliance One International, který v současnosti působí na americkém a britském trhu, oznámil prostřednictvím tiskové zprávy z 8. února, že v lednu tohoto roku zakoupil většinový podíl ve dvou kanadských společnostech produkujících konopí. Obě firmy plánují do tří let pěstovat na ploše zhruba 300 000 metrů čtverečných a podle zástupců koncernu mají předpoklady uspět na rychle se rozvíjejícím trhu s legálním léčebným anebo rekreačním konopím nejen v Severní Americe, ale i po celém světě. 
  • V polovině února zveřejnil severoamerický pivovarnický gigant Molson Coors Brewing Company zprávu, v níž varuje před poklesem zisků z prodeje oblíbeného zlatavého moku v důsledku ukončování prohibice konopí. Zástupci jednoho z největších světových pivařských koncernů, jenž vlastní mimo jiné i český Staropramen, se obávají, že „vznik regulovaných trhů s konopím v některých amerických státech a v Kanadě může vést k propadu příjmů našich produktů a ke změně spotřebitelských nálad v neprospěch piva.“

USA

  • Podle závěrů studie, jež byla publikována v polovině ledna v odborném časopise Economic Journal, došlo v amerických státech sousedících s Mexikem po legalizaci konopné léčby k poklesu násilné trestné činnosti v průměru o třináct procent. Důvodem je podle autorů výzkumu to, že mexické drogové kartely vidí v legálním léčebném konopí nechtěnou konkurenci a soustředí se na černý trh v jiných státech.
  • V první polovině ledna byl v Kalifornii demokratickým zákonodárcem z Oaklandu Robem Bontou představen legislativní návrh, který v případě schválení povede k vymazání záznamů v trestním rejstříku všem lidem odsouzeným v minulosti za nenásilné přečiny související s konopím. Potenciálně se jedná o desetitisíce Kaliforňanů, kterým tyto záznamy znesnadňují hledání zaměstnání a návrat do normálního života. Podobné kroky už udělaly nebo se chystají udělat i další státy, které v posledních letech legalizovaly – například Colorado, Oregon, Washington nebo Massachusetts.
  • Coloradské úřady zveřejnily na začátku roku oficiální statistiky, podle nichž se za čtyři roky od legalizace konopí pro rekreační účely v tomto státě s pěti miliony obyvatel vybralo na konopných daních a poplatcích v přepočtu třináct miliard korun. Vybrané peníze stát investuje do výstavby škol, zlepšování sociálních služeb, infrastruktury a drogové prevence.

Kanada

  • Liberální vláda premiéra Justina Trudeaua, která ve volbách v roce 2015 slibovala legalizaci konopí, v polovině února oznámila, že původní datum zahájení legálního prodeje všem dospělým se kvůli různým komplikacím posouvá z původně plánovaného července na konec léta, možná dokonce na později. 

Uruguay

  • Na začátku února byla zveřejněna zpráva, podle níž došlo za jeden rok legalizace k dvacetiprocentnímu poklesu zločinů souvisejících s drogami. Informovala o tom televizní stanice Telesur s tím, že policie si na druhou stranu stěžuje na neukázněné Uruguayce, kteří prodávají konopí ve velkém turistům (těm je totiž legální prodej oblíbené bylinky prozatím zapovězen).  

Rusko

  • Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje podpořit rozvoj pěstování technického konopí v rámci snahy zvýšit produkci „inovativních textilních materiálů“. V posledních letech se v Rusku pěstuje něco kolem pouhých 1 500 hektarů, přitom tehdejší Sovětský svaz býval největším producentem technického konopí na světě (před druhou světovou válkou šlo podle Velké sovětské encyklopedie o takřka 700 000 hektarů). Podle plánů ministerstva, o kterých v polovině ledna informoval magazín Innovation in Textiles, by letos mělo být oseto již kolem 6 000 hektarů a zároveň by se v různých částech země měly začít budovat zpracovatelské závody.
  • Deník Moscow Times informoval na konci ledna o tom, že bývalá hvězda jedné televizní reality show a v současnosti kandidátka na prezidenta Xenija Sobčaková by v případě svého vítězství chtěla legalizovat konopí. To je podle jejích slov mnohem bezpečnější než pití vodky a legalizace by pomohla v boji s drogovou a alkoholovou epidemií, která Rusko devastuje. Bohužel její šance proti autoritářskému Vladimíru Putinovi, jenž konopí ani jiné zakázané látky rozhodně legalizovat neplánuje, jsou naprosto mizivé.

Pivovarské koncerny se obávají, že dochází ke změně spotřebitelských nálad v neprospěch piva.

Izrael

  • V posledním vydání Legalizace jsme v této rubrice psali o tom, že Izrael se chystá povolit vývoz léčebného konopí do světa a že to bude spojeno s obrovským boomem v této oblasti. Izraelští pěstitelé už začínali počítat možné zisky, bohužel se ale ukázalo, že jsme chválili dne před večerem. Důvodem je rozhodnutí premiéra Benjamina Netanjahua, o kterém se veřejnost dozvěděla v první polovině února. Deník Jerusalem Post uvádí, že premiér o tomto rozhodnutí informoval ministry krátce po telefonickém hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž Netanjahua údajně přesvědčil, aby návrh na povolení exportu léčebného konopí zamítl.

Francie

  • Parlamentní komise vytvořená vládou prezidenta Emmanuela Macrona za účelem přezkoumání efektivity protidrogové politiky zveřejnila v druhé polovině ledna své závěry, z nichž vyplývá, že současný systém založený na represi je třeba reformovat. Prvním krokem by měla být dekriminalizace držení a užívání pro vlastní potřebu, a to nejen konopí, ale všech drog, protože francouzské zákony technicky vzato nerozlišují mezi jednotlivými ilegálními substancemi. V současnosti může být držení jakéhokoli množství jakékoli drogy i pro vlastní potřebu potrestáno až deseti lety vězení, ačkoli v praxi se uplatňují mnohem mírnější tresty.  

Švýcarsko

  • Legalizaci č. 44 jsme v rozhovoru s Leopoldem Svatým hovořili o zajímavém vývoji v některých švýcarských kantonech, kde bylo v posledních letech povoleno pěstování, užívání i prodej konopí s obsahem THC až jedno procento. To umožňuje pěstovat odrůdy s až dvaceti a více procenty CBD, které mají husté palice, jsou obsypané pryskyřicí a voní jako nám běžně známé „indoory“ plné THC. Jelikož takovéto konopí je i při kouření prakticky nerozeznatelné od odrůd s nepovoleným obsahem THC (na rozdíl třeba od u nás běžně pěstovaného technického konopí, které se kouřit v podstatě ani nedá), mají najednou švýcarští policisté problém rozeznat legální konopí s THC do jednoho procenta od toho ilegálního. Z toho důvodu se na konci loňského roku policie například v Curychu rozhodla vybavit novými testy, které z malého vzorku sušeného konopí určí, zda obsahuje více THC, než je povolený limit.

Trump přesvědčil izraelského premiéra, aby návrh na povolení exportu léčebného konopí zamítl.

  • Na začátku února informoval lékařský magazín Korean Biomedical Review o připravovaném návrhu poslance vládnoucí Demokratické strany Sin Čang-hjuna, jehož cílem je legalizace léčebného využití konopí a přípravků z něj. V zemi, která je známá svým výrazně konzervativním přístupem ke konopí, vyvolal Čang-hjunův plán smíšené reakce napříč politickým spektrem. Podle poslance ale není správné, že korejští lékaři mohou předepisovat vysoce návykové drogy, jako je třeba morfium, zatímco konopí v jakékoli formě je zakázané. 

Slovensko 

  • Plánovaná reforma protidrogového zákona z pera ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské (liberální proevropská strana MOST-HÍD) byla bohužel smetena ze stolu konzervativními (SMER premiéra Roberta Fica) a na krajní pravici se orientujícími (Slovenská národná strana – SNS) koaličními stranami. Návrh byl přitom velmi mírný – v podstatě podobný českému dekriminalizačnímu modelu, ovšem s mnohem nižšími hranicemi mezi přestupkem a trestným činem. V případě konopí mělo jít o jeden gram sušiny anebo dvě pěstované rostliny (u nás je to deset gramů a pěst rostlin), v případě heroinu o 0,5 gramu, u kokainu mělo jít o 0,3 a u pervitinu 0,2 gramu. Podrobně se situaci na Slovensku (i v souvislosti s vraždou novináře Jana Kuciaka a působením italské mafie, jejíž příjmy tvoří z velké části obchod s drogami) budeme věnovat v příštím vydání magazínu Legalizace v rubrice „Válka proti drogám“.

Česká republika

  • Od začátku letošního roku se začaly šířit zvěsti o chystaném zrušení (oficiálně přesunu) Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky v čele s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, které vedly k mohutné kritice ze strany opozičních stran, zejména Pirátů. Důvodem by bylo výrazné oslabení a omezení efektivní protidrogové politiky, která je ve světě uváděna spolu s Portugalskem jako vzor liberálního protidrogového modelu (jakkoli si my můžeme myslet, že náš „model“ by měl být ještě mnohem liberálnější, zejména co se týče přístupu ke konopí) a která je do značné míry spjatá právě s prací Jindřicha Vobořila. Premiér v demisi Babiš nakonec na základě tohoto tlaku změnil názor a 31. ledna rozhodl, že protidrogová agenda zůstane na Úřadu vlády a že se jí bude „sám osobně věnovat a podporovat ji“.
  • 19. února proběhla v Praze první „přípravná“ schůzka týkající se založení oficiálního Konopného klastru České republiky. Na místě se sešly zhruba dvě desítky předních zástupců konopného sektoru v zemi – od zemědělských výzkumníků přes pěstitele technického konopí až po výrobce a prodejce různorodých produktů z této rostliny. Diskuze byla místy poměrně bouřlivá, nicméně účastníci se nakonec shodli na dvaceti základních oblastech, na které by se měl klastr zaměřit, aby se v České republice mohl začít plně rozvíjet konopný průmysl i využití konopí v lékařství.
Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!