S osudem Billyho Caldwella se takřka přes noc seznámila celá britská veřejnost poté, co se ministr vnitra Sajid Javid zasadil o to, aby chlapec získal přístup ke konopnému extraktu v oleji určenému pro lékařské účely. Javid se rozhodl zakročit, když byl Billy hospitalizován v Londýně potom, co utrpěl několik epileptických záchvatů za sebou.
Billyho matka Charlotte Caldwellová se nedávno pokusila propašovat pro svého syna z Kanady do Anglie olejový výtažek z konopí. Ten jí však byl na letišti Heathrow zabaven. Billy bydlí s rodinou v hrabství Tyrone v Severním Irsku. Odtud se jeho matka snaží bojovat za změnu zákonů, aby pomohla jak svému synovi, tak i ostatním dětem trpícím stejnou vadou.
Minulý víkend o své snaze promluvila v televizi Sky News. Uvedla, že případ jejího syna by měl docílit toho, „aby si Britové konečně uvědomili vážnost celé situace“ a že se sama snaží o to, aby žádné jiné dítě nemuselo „zažít něco tak hrozného jako Billy“, kterého jeho nemoc „pošramotila na těle i duchu a učinila z něj nesmírně křehkého chlapce“.
Billyho případ představuje jasný signál pro vládu, že je potřeba změnit zákon o konopných léčivech.
V úterý ministr Javid promluvil v Dolní sněmovně britského parlamentu na téma „nutnosti změny zákona o léčebném konopí“. K tomu rozhodnutí ho dovedl nejen případ Billyho Caldwella, ale také šestileté epileptičky Alfie Dingleyové. Javid dále dodal: „Co jsem se stal ministrem vnitra, uvědomil jsem si, že situace, v jaké se nyní nacházíme, není ideální. Není ideální ani pro rodiče, ani pro lékaře, a ani pro mě samotného.“ Na druhou stranu však dal Javid jasně najevo, že vláda nehodlá změnit svůj negativní postoj vůči rekreačnímu užívání konopí. Velká Británie tak asi v nejbližší době nehodlá následovat příkladu Kanady, kde teď v úterý byla schválena úplná legalizace této populární byliny.
Co bude dál?
V rámci britského práva se momentálně konopí řadí mezi drogy první kategorie. Podle této definice nemá v medicíně žádné využití, a proto jej lékaři nesmí předepisovat. Javid uvedl, že poté, co dojde ke dvoudílnému přezkoumání zákona, by se mohlo přistoupit k přeřazení konopí do nižší kategorie. První část přezkoumání proběhne v režii profesorky Sally Daviesové, hlavní vládní expertky přes zdravotnictví. Podle Javida budou pod jejím vedením zhodnoceny veškeré materiály, které svědčí v prospěch léčebných a terapeutických vlastností konopí. Následně v druhé části přijde revize konopných léčiv, která prošla prvním kolem. Vyhodnocení provede britský Poradenský výbor pro zneužívání drog. Javid tvrdí, že ke změně zákona pak dojde jedině tehdy, pokud výsledky ukážou, že „pozitivní dopad léčebného konopí na zdraví převyšuje jeho potenciální rizika“.Doslova pak uvedl: „Jestli vyhodnocení bude spíše kladné, pak dojde ke změně. Přeci jen poptávka po konopných léčivech v posledních měsících nebývale narostla, čehož jsme si my plně vědomi.“ V současnosti je jediným konopným lékem na britském trhu Sativex, ústní sprej určený pro léčbu roztroušené sklerózy.
Konopná medicína prospěje úplně všem epileptikům, proto by vláda opravdu měla zakročit a postarat se o to, aby o tyto lidi bylo novými léky postaráno.
Bývalý lídr Konzervativní strany Velké Británie a nyní člen Sněmovny lordů William Hague ve svém komentáři pro britský deník Telegraph apeloval na současnou vládu, aby „učinila rozhodující krok“ ohledně legalizace konopí jak pro léčebné, tak i rekreační účely, ovšem za předpokladu, že jeho prodej bude však regulován státem.
Dále napsal, že případ Billyho Caldwella „je jedním z těch vzácných okamžiků, kdy úděl jednotlivce poukazuje na zkostnatělou, ba i škodlivou dlouhodobou vládní politiku,“ a dodal: „Nastal čas si klást otázku, zdali by se Británie měla stát další z mnoha zemí, které plně podporují léčebné konopí, nebo se rovnou přidat ke Kanadě a od píky vytvořit státem kontrolovaný trh pro konopí na rekreační účely.“
Javid však úplnou legalizaci zcela zamítl slovy: „Vláda nemá v úmyslu povolit rekreační užívání konopí. Ilegální držení zůstává i nadále trestné. Nehodláme tak zavést žádný do budoucna nebezpečný precedens, který by mohl později posloužit k tomu, aby ulice zaplavily mnohem nebezpečnější drogy.“ Americký lékař Frank D’Ambrosio, autor knihy Konopí jako lék: Rostlinka od A do Z, poté před britské zákonodárce vystoupil s přednáškou na téma změny zákona o léčebném konopí.
Jak se k léčebnému konopí staví odborníci?
Konopí se může řadit mezi léčebné rostliny díky svým dvěma hlavním složkám – psychoaktivnímu tetrahydrokanabinolu (THC) a nepsychoaktivnímu kanabidiolu (CBD). Právě kanabidiol má zklidňující efekt na pocity úzkosti a epileptické záchvaty, což by mohlo Billymu, Alfie a všem ostatním nemocným zachránit život. Tom Freeman, jeden z předních profesorů na londýnské univerzitě King’s College, uvedl, že Billyho případ představuje jasný signál pro vládu, že je potřeba změnit zákon o konopných léčivech. Dále k tomu dodal: „Konopí by se rozhodně nemělo nadále řadit k drogám první kategorie a mělo by se spíše využít k léčbě lidí, kteří dnes stejně jako Billy trpí bez naděje na léčbu. Pokud dojde k legalizaci těchto léčiv, vědci pak můžou navíc vyvinout nové a lepší léky pro mnoho dalších chorob.“
David Nutt, profesor neuropsychofarmakologie na londýnské Imperial College, se podělil o svůj názor, že vláda by měla odebrat pravomoci nad drogovými zákony ministerstvu vnitra, které zodpovídá za celou domácí politiku, a naopak je svěřit spíše ministerstvu zdravotnictví, jehož pracovníci se specializují mimo jiné právě na léky. Dále uvedl: „Děti nejsou jediné, kdo v Británii trpí epilepsií. Konopná medicína prospěje úplně všem epileptikům, proto by vláda opravdu měla zakročit a postarat se o to, aby o tyto lidi bylo novými léky postaráno.“
Ke změně zákona dojde jedině tehdy, pokud výsledky ukážou, že pozitivní dopad léčebného konopí na zdraví převyšuje jeho potenciální rizika.
Nicméně například Michael Bloomfield, doktor psychiatrie z londýnské University College, který sice souhlasil, že současné protidrogové zákony jsou například v Billyho případě příliš přísné, však také vyjádřil své obavy ohledně léčebného konopí. Tvrdí, že celá záležitost není tak jednoduchá, jak se může zdát a že „je rozhodně potřeba další výzkum“. Varoval, že legalizace konopných léčiv „by mohla v budoucnu vést k úplné dekriminalizaci konopí a tím pádem by upadla osvěta o jeho potenciálním nebezpečí“, což by podle něj pak rozhodně vedlo ke zvýšení oblíbenosti této drogy mezi mládeží. Kanada se tento týden stala druhou zemí na světě (a první zemí z G7), která uzákonila úplnou legalizaci, čímž v zemi dostal zelenou rychle rostoucí trh s konopím. V sousedních Spojených státech již devět států společně s hlavním městem zavedlo částečnou legalizaci rekreačního užívání rostliny. K tomu už třicet amerických států může v dnešní době prodávat konopí pro lékařské účely.
Uruguay byla úplně první zemí, kde proběhla úplná legalizace už v prosinci roku 2013. V Austrálii, Německu a Irsku je léčebné konopí volně k dostání a jiné evropské státy, jako například Portugalsko nebo Nizozemsko, povolují i užívání konopí pro jiné účely.
Zdroj: edition.cnn.com
