Ruské ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení tvrdí, že Kanada se legalizací konopí dopouští porušení mezinárodního práva a požaduje, aby se k tomu vyjádřily i ostatní členské státy G7.
Kozel chce být zahradníkem
Mezinárodní dohody, na které Rusko ve svém vyjádření odkazuje, zahrnují Jednotnou úmluvu OSN o narkotických drogách z r. 1961, Úmluvu OSN o psychotropních látkách z r. 1971, a nejnověji pak Úmluvu OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z r. 1988. Tyto úmluvy vznikly za účelem celosvětově omezit nabídku, užívání a prodej nelegálních látek. Jak podotýká ruské ministerstvo zahraničí, všechny tyto dohody po svých signatářích vyžadují zákaz určitých látek, a to včetně konopí, tedy s výjimkou využití pro lékařské a vědecké účely. Ve světle toho, jak si v posledních letech samo Rusko mezinárodní zákony vykládá poměrně kreativně, je poněkud úsměvné, že se na ně nyní v případě legalizace konopí tak vehementně odvolává.
Podle kanadského premiéra Justina Trudeaua dostane legalizace rostlinu mimo dosah dětí a podryje organizovaný zločin.
Královský souhlas s legalizací rekreačního konopí získala Kanada, která je členem britského Commonwealthu, 21. června, a to poté, co byl návrh zákona schválen oběma komorami parlamentu. Oficiálně pak zákon vstoupí v platnost 17. října. V rámci G7 tak Kanada získá prvenství, zatímco z celosvětového pohledu ji v legalizaci rekreačního konopí předběhla jediná země, a sice Uruguay.
Drogové zlo a ruský svět bez drog
Ve svém vyjádření Rusko odsuzuje „globální drogové zlo“ a kanadskou legalizaci označuje za „závažnou překážku na cestě ke strategickému cíli zajistit společnost bez drog, jež si stanovilo mezinárodní společenství.“ Přitom důsledky represivní protidrogové politiky jsou v Rusku naprosto tragické a způsobují pouze utrpení a šíření nemocí jako HIV/AIDS (více například zde). V mnoha státech světa ale podpora konopí nadále roste, například nedávný výzkum provedený na Dalhousie University v Halifaxu ukázal, že v Kanadě má legalizace podporu 68 procent obyvatel. U dalších členů G7 (např. ve Spojených státech nebo Německu) rovněž v posledních letech došlo k uvolnění konopných zákonů. Anketa společnosti Gallup provedená v USA, kde rekreační užívání byliny povolilo již devět států, zase zjistila, že legalizaci podporuje rekordních 64 procent Američanů.
Jak podotýká ruské ministerstvo zahraničí, všechny mezinárodní úmluvy po svých signatářích vyžadují prohibici určitých látek, a to včetně konopí.
Svaz německých kriminalistů (BDK) se nedávno rovněž vyjádřil pro dekriminalizaci konopí. Nejnovější francouzský průzkum veřejného mínění zase zjistil, že pro legalizaci je v zemi galského kohouta více lidí než proti ní. Dokonce i jeden z kandidátů v ruských prezidentských volbách 2018 zahrnul legalizaci konopí do své kampaně.
Legalizace vadí nejen Rusku
Podle kanadského premiéra Justina Trudeaua dostane legalizace rostlinu mimo dosah dětí a podryje organizovaný zločin. Ne každého ale tyto argumenty přesvědčily a Rusko není jedinou zemí, která krok odsuzuje. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) nedávno prohlásil, že rozhodnutí Kanady přijímá „s lítostí“. Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik OSN v březnu vydala zprávu, ve které své členy před legalizací konopí pro rekreační užívání varovala.
Zdroj: herb.co