Zprávy z organizací, které testování umožňují, hovoří jasně: Přibližně polovina lidí se nad analýzou svých drog zarazí a buď si je nevezme vůbec, nebo zvolí nižší dávku. A to zejména kvůli příměsím, které se v substancích běžně vyskytují. Na evropském černém trhu se od začátku roku objevily například nadrcené léky proti malárii vydávané za ketamin anebo tablety extáze nařezané betonem, metamfetaminy, syntetickým opiátem dextrometorfanem či nebezpečným stimulantem N-ethylpentylonem. Problematické nejsou paradoxně jen drogy nekvalitní, ale i ty kvalitní až příliš – příkladem budiž současný boom tablet extáze obsahujících až 300 miligramů MDMA, jejichž vedlejší účinky mohou být životu nebezpečné. Není tedy lepší předcházet zdravotním problémům a umožnit lidem si drogy předem otestovat, než řešit následky?
Pro a proti
„Umožnění testování čistoty látek veřejnosti – na festivalech, v klubech nebo kontaktních centrech – může odbourat velkou část nákladů na péči o veřejné zdraví a naplňuje tak princip smysluplné politiky harm reduction,“ tvrdí Eva Césarová, organizátorka nedávno proběhlého fóra Drug Czeching, které veřejně otevřelo téma, zda a proč zavést systém testování čistoty drog v České republice. Z prezentací pozvaných hostů se zkušenostmi z praxe mimo jiné vyplynulo, že uživatelé nelegálních látek nejsou nezodpovědní, a pokud mají možnost, snaží se své zdraví chránit.
Odpůrci testování se ale obávají, zda jeho zavedením nedojde k normalizaci užívání drog. Pokud se podíváme současné situaci do očí, nelze popřít, že to je zejména v prostředí nočního života a na hudebních akcích normální už dávno. „Dříve se látky vyskytovaly v prostředí subkultur, kde kolovaly informace o tom, jak je užívat, s čím je kombinovat nebo nekombinovat, a byla jakási kontrola nad zdroji, ze kterých se na akce dostávaly. To dnes už neplatí a drogy se rozšiřují plošně,“ upozorňuje psycholog Jakub Černý, který se terénní práci a problematice závislostí věnuje dlouhodobě.
Polovina lidí si po zjištění výsledku testů drogu buď nevezme vůbec, nebo zvolí nižší dávku.
Další z pochybností kritiků spočívá v tom, že si do testovacích center mohou přijít zadarmo otestovat své zboží dealeři a výsledky pak využít k posílení vlastních marketingových aktivit. Pokud v duchu filosofie harm reduction přijmeme skutečnost, že lidé nelegální látky užívají bez ohledu na zákazy, neměli bychom tento efekt spíš vítat jako způsob, jak donutit výrobce k produkci bezpečnějších substancí? Například zprávy z Rakouska, kde je program testování povolen, ukazují na podstatně menší výskyt rizikových „nových syntetických drog“ (NSD), tedy experimentálních chemikálií, kterými se výrobci z černého trhu často snaží obejít seznamy zakázaných látek a o jejichž negativních účincích se většinou dozvídáme až pozdě.
Pro organizace, které v oblasti drogových služeb pracují, je nedocenitelným přínosem takového testování právě průběžný monitoring látek s zdravotním rizikem, které jsou aktuálně na černém trhu v oběhu, a možnost před nimi uživatele předem varovat, což příkladně dělá například britská organizace The Loop. Ta od roku 2015 poskytuje testování na hudebních akcích ve Velké Británii a nedávno otevřela i první městská testovací centra. Nalezené rizikové látky fotí a zveřejňuje na sociálních sítích, návštěvníkům poskytuje na místě testování také odborné poradenství. „Lidé si často myslí, že jen testujeme drogy, ale jsme tu i od toho, abychom návštěvníkům poskytovali pomoc, pokud si vezmou něco, o čem mají pochybnosti,“ říká zakladatelka organizace Fiona Meashamová, která zároveň působí jako profesorka kriminologie na Durhamské univerzitě.
Testování v praxi
Cesta mobilní testovací laboratoře The Loop na britské festivaly však rozhodně nebyla snadná. „Snaha o změnu drogové politiky je jako čůrání proti větru,“ směje se Meashamová. I přes konzervativní přístup premiérky Theresy Mayové a zpřísňování britské drogové politiky se jí ale podařilo sehnat potřebné zdroje a domluvit se s policií, aby návštěvníky ani pracovníky testovacích míst nestíhala. A jak přesně to u nich funguje? Návštěvník do testovacího centra přinese malý vzorek látky, která je následně analyzována pomocí metody infračervené spektroskopie (ATR-FTIR) v profesionálním laboratorním přístroji Bruker Alpha FTIR. Ten během 30 minut poskytne informace o přesném obsahu i síle hlavní účinné látky. Poté, co návštěvníci anonymně odpoví na několik základních otázek, je jim sděleno, co se v jejich substancích nachází. Následně se mohou rozhodnout, jestli si je chtějí ponechat, a pokud ano, odborníci jim bez předsudků poradí, jaké množství užít a jak to udělat s co nejmenším rizikem.
Výsledky z testování za poslední dva roky činnosti přinášejí své ovoce a stan organizace je stále vítanější pomocí organizátorům festivalů. Za vše pak hovoří pozitivní zpětná vazba zdravotníků, kteří hlásí na akcích, kde je testování zastoupeno až o 25 procent nižší procento případů hospitalizace v důsledku užití drog. I některým příslušníkům policie je tak zřejmé, že jde o nadějnou metodu, jak předcházet zbytečným problémům. „Jako policie máme jasné cíle: chránit zranitelné a bojovat s kriminalitou. A pokud můžeme pomoci lidem, kteří jsou zranitelní kvůli pití nebo užívání drog, proč to neudělat? Proč nesouhlasit s něčím, co pomůže předejít ztrátě života?“ říká Laura Huntová, vrchní policejní inspektorka z hrabství Cambridgeshire, která zaštítila jedno z prvních testování The Loop na kultovním britském festivalu The Secret Garden Party.
Budoucnost testování v Čechách
Ačkoli i ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych uznává, že vysoká variabilita obsahu látek v psychoaktivních substancích patří mezi zásadní rizika jejich užívání, úspěšnou implementaci modelu testování si u nás zatím nedokáže představit. „Jedná se o změnu legislativy, která by zahrnula zásadu oportunity, kterou český právní rámec neoplývá,“ vysvětluje. Jinými slovy říká, že pokud si je policie vědoma protiprávní aktivity, kterou držení nelegálních látek během testování je, musí zasáhnout a takovému jednání zamezit, namísto aby jednala na základě logické úvahy nad tím, zda je stíhání účelné a dává smysl v širším kontextu. Zpochybňuje také efektivitu služby s ohledem na odpovědnost uživatelů poté, co se výsledek testu dozví.
„Kdyby látky byly legální, nemuseli bychom řešit testování. Uživatelé by měli spotřebitelskou informaci o obsahu účinných látek, jako u jiných výrobků.“ – MUDr. Viktor Mravčík
Ředitel Národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti Viktor Mravčík schopnost lidí převzít zodpovědnost za vlastní jednání tolik nepodceňuje. „Z odborného hlediska je testování zcela odůvodněná aktivita, která informuje uživatele o tom, co je na trhu, případně jim dává informace o konkrétní látce a možnost snížit rizika užití. Lidé nejsou hloupí, a když jsou si vědomi informací, do značné míry se jimi dokáží řídit. Jde o spotřebitelské chování, které je podobné chování lidí na legálním trhu, třeba i ve vztahu k alkoholu nebo tabáku. U alkoholu máte taky možnost vybrat si mezi silným nápojem a nápojem, který tolik alkoholu neobsahuje, podle toho, v jaké jste kondici, a podle okolností. Bez té informace lidé podstupují riziko, že užijí něco, co jim nesedne nebo co jim uškodí.“ Jako další krok vidí jednání na vládní půdě, která se budou zabývat konkrétními možnostmi metodologie testování a ekonomickou a organizační stránkou věci.
Filosofie snižování rizik užívání drog namísto snahy o represi dlouhodobě vykazuje pozitivní výsledky a Česká republika v ní jde světu v mnoha směrech příkladem. Co se ale týče testování čistoty látek, zaostáváme legislativně i v praxi. Můžeme tedy jen doufat, že přibývající studie podpoří dosavadní výsledky testovacích programů a dokáží přesvědčit i vytrvalé zastánce represivní drogové politiky, kteří situaci v České republice v tuto chvíli ovlivňují. Není už čas přijmout psychoaktivní látky jako součástí naší společnosti a nabídnout lidem možnost přestat hrát ruskou ruletu o vlastní zdraví?
Služby zaměřené na testování čistoty drog jsou v současnosti poskytovány například v Nizozemsku, Francii, Španělsku, Belgii, Portugalsku, Německu, Dánsku, Rakousku, Slovinsku, v některých státech USA, na Novém Zélandě nebo ve Velké Británii. Programy testování se zpravidla pohybují v rozsahu od nárazového působení na vybraných hudebních akcích a festivalech zaměřeného především na rekreační užívání až po kontinuální programy v kontaktních centrech a aplikačních místnostech. Využívaných metod je celá řada – od jednoduchých záchytových reakčních testů, které s různou mírou spolehlivosti detekují přítomnost konkrétní látky nebo příměsi a případně i míru její čistoty, až po komplexnější laboratorní postupy, jež dokáží rozklíčovat i méně obvyklé látky. Organizace, které v této oblasti působí, hledají rovnováhu mezi cenou, rychlostí získaného výsledku a mobilitou vybavení.
Zdroje:
drugczeching.cz
vice.com
independent.co.uk
wearetheloop.org
