Moje cesta vedla přímo do Brunn am Gebirge. Toto městečko je od Vídně asi tak daleko jako Rudná od Prahy. Měl jsem tam domluvenou schůzku s Alexem, majitelem firmy Flowery Field, což je největší producent klonů v Rakousku. Na první návštěvě jsem tady byl už před lety, a byl jsem velmi zvědavý, kam se produkce klonů posunula. Enormně mne zajímala produkce klonů technikou tkáňové kultury. Díky té je možné z jediné matky získat stovky klonů a pěstovat je na velmi malé ploše. To ale není všechno. Další výhody tkáňové kultury vyjmenuje už sám Alex.
Můžeš trochu představit Flowery Field?
Flowery Field je producent klonů. Začali jsme v roce 2004 s malým obchodem ve Vídni. Dnes máme šest obchodů po celém Rakousku – tři ve Vídni a po jednom v horním Rakousku, dolním Rakousku a Korutanech. Vyrostli jsme tedy poměrně dost. V současnosti zaměstnáváme okolo 45 zaměstnanců a vyrábíme 25 000 klonů týdně.
Zajímalo by mě, kolik máte matečních rostlin.
Tak to opravdu z hlavy nevím. Je to samozřejmě několik tisíc. Dáváme zhruba devět matek na metr čtvereční. A máme zhruba 300 čtverečních metrů.
A kolik celkově udržujete odrůd?
Okolo stovky. To číslo se často mění. Každý rok rozšiřujeme sortiment o nové odrůdy, jiné zase rušíme. Naše výhoda je v tom, že máme i odrůdy, které se vyskytují pouze ve formě klonů a není možné je koupit jako semena.
Předpokládám, že vlastní matky pěstujete ze semen, je to tak?
Ano, tedy drtivou většinu z nich. Mateční rostliny odrůd, které jsou k dispozici pouze ve formě klonů, samozřejmě musíme také pěstovat z klonů. Raději ale pěstujeme ze semen. Problém je totiž často s kvalitou klonů, které můžeme dostat nebo koupit. Rozdíly v kvalitě jsou obrovské. Některé klony jsou napadeny škůdci, jiné zase mají různé viry či jiné nedostatky, které si nemůžeme dovolit nechat rozšířit v našich pěstírnách. Kdykoli přineseme klony z jiného provozu nebo od přátel, umisťujeme je do speciální místnosti, ve které zůstávají minimálně po dobu půl roku. Během té doby jsme schopni je zbavit případných škůdců či chorob. Někdy během té doby zjistíme, že rostlina není dostatečně dobrá na to, abychom ji zařadili do výrobního procesu.
Během pobytu rostlin v karanténě také máme čas na to, vyvinout pro ni ideální pěstební médium pro tkáňovou kulturu. Každá odrůda má totiž svá specifika a vyhovuje jí jiné složení agarového média. Během zmíněných šesti měsíců dokážeme namíchat optimální kombinaci látek.
Zhruba po šesti týdnech dorostou rostliny této velikosti.
Používáte pro mateční rostliny feminizovaná semena? Já osobně s tím nemám dobré zkušenosti a jsem zastáncem pěstování matek z nefeminizovaných semen. Jak je to u vás?
My používáme pouze klasická nefeminizovaná semena. Z feminizovaných semen matky nepěstujeme. Upřímně, v odvětví konopných semen je to často obtížné. Některé odrůdy není snadné v odpovídající kvalitě sehnat. Pak jsou tady další problémy. Měli jsme například dodavatele z USA, který produkoval vynikající semena. Dostal se ale do hledáčku DEA (americký Úřad pro potírání drog – pozn. autora) a musel s produkcí skončit. Někdy koupíme semena a vyrostou z nich opravdu divné kytky. Například nedávno nám ze semen vyrostla rostlina a z jejího stonku začala růst jakoby další rostlina. Tvary listů jsou někdy až neuvěřitelně nestandardní, z jedné várky semen vyrostou zcela jiné typy rostlin, a tak dále. Musíme prostě shánět kvalitní výchozí materiál pro mateční rostliny a někdy je to složité. Nedávno se nám ale podařilo vypěstovat kvalitní matku Cookies and Cream, která má okolo 25 % THC a jen 0,1 % CBD. Má větší množství malých palic a větší internodální mezery. Je to skvělá kytka. My se obecně snažíme udržovat i starší, stabilní odrůdy. Máme třeba klasická semena od Shantibaby a dalších zkušených šlechtitelů.
On je často vůbec problém sehnat klasická semena, znám jen pár seedbank, které je mají v nabídce…
No, to je opravdu problém, musíš ty lidi ze semenných bank většinou znát osobně, aby ses ke klasickým nefeminizovaným semenům dostal.
Pěstujete klony nebo sazenice automatických odrůd? Vím, že jsou na trhu k dostání.
Nepěstujeme je ani je neprodáváme. Prodej sazenic vypěstovaných ze semen je velmi populární. Ovšem pěstování konopí je v Rakousku možné jen do chvíle, než začne rostlina produkovat květy. Při prodeji klasických odrůd mohu zaručit, že pokud zákazník zachová světelný cyklus pro růst, rostlina nikdy nezačne kvést. U automatů to nejde, a proto je nenabízíme.
Co CBD odrůdy?
Pár CBD odrůd také nabízíme, ale nejdeme touto cestou. S CBD odrůdami je to nyní také obtížné. Některé growshopy a headshopy v Rakousku začaly prodávat palice CBD odrůd s nižším obsahem THC nežli 0,2 %. Přesto tam ale nějaké THC je, a to úřadům vadí. Jakmile se objevilo toto zboží v obchodech, úřady zbystřily, a my jsme měli tři policejní kontroly týdně. Po požití CBD odrůd totiž může obsah THC v moči překročit 25 nanogramů na mililitr. Pokud s tímto obsahem řídíš auto, je to už v Rakousku považováno za přestupek, protože máme nulovou toleranci. Policisté ti vezmou řidičák a zaplatíš pokutu tisíc euro. Když takhle chytnou 20–30 lidí denně, je to slušný příjem pro stát. Konopné odvětví v Rakousku se rozvíjí příliš rychle. Stát došel k názoru, že se to vymklo kontrole, a chce ho zakázat.
Myslíš regulovat?
Právě že ne, kdyby ho chtěli regulovat, bylo by to dobré, ale oni ho chtějí v podstatě zrušit. Je pravděpodobné, že za pár měsíců bude v Rakousku prodej klonů i semen úplně zakázán.
Přesazování sazenic z agarového média do rockwoolu.
Pojďme zpátky k pěstování. Jak udržujete mateční rostliny vitální? Po jaké době myslíš, že je třeba mateční rostlinu vyměnit?
Je několik věcí, které vitalitu rostliny ovlivňují. Pokud budeš řezat klony každé dva týdny, vydrží mateční rostlina maximálně rok. Její produktivita s časem výrazně klesá. Pokud ale rostlinu pravidelně přesazuješ do větších a větších květináčů, dá se poklesu produktivity zabránit. Důležitá je vitalita kořenů, které se dá docílit právě tím přesazováním. Problém ale je, že čím větší rostlina je, tím obtížnější je řezání klonů. Rostlina potřebuje víc místa, při řezání klonů potřebuješ žebřík a tak dále. Dříve jsme udržovali vitalitu matek tak, že jsme vzali z jedné mateční rostliny nejhezčí klony a z nich jsme vypěstovali novou mateční rostlinu. Dnes pro množení matek používáme laboratoř pro tkáňovou kulturu, kde z meristémů vypěstujeme opravdu zdravou a silnou matku bez jakýchkoli patogenů. Tento proces obnovy mateční rostliny trvá šest až osm měsíců.
Jaké jsou největší výhody tkáňové kultury z hlediska tebe, jako producenta? A jaká je výhoda pro mě, jako pěstitele, když si místo klasických klonů koupím ty, které byly vypěstovány ve zkumavce?
Pro nás jako producenty je výhoda, že pro klony potřebujeme méně prostoru. Máme třeba 50 000 rostlin na 30 metrech čtverečních. Při klasickém klonování na to potřebuješ mnohem větší prostor. Šetříme energii, peníze za nájem a také za pracovní sílu. Dá se říct, že v současné době pochází každá velká produkce rostlin z tkáňové kultury, a tím myslím všechna odvětví pěstování. Vybavení je samozřejmě velice drahé. Za laboratoř a sterilní prostředí v kultivační komoře jsem utratil spoustu peněz.
Pro pěstitele má tkáňová kultura řadu výhod. Rostliny rostou rychleji, jsou vitálnější, tvoří hustější strukturu, a díky tomu je z těchto klonů větší úroda. Je to úplně srovnatelné z pěstováním ze semen, ale trvá to kratší dobu. Další výhoda je to, že rostliny jsou úplně zdravé a čisté, bez patogenů a virů, jsou vitálnější a rychleji rostou. Není třeba používat pesticidy, pokud pěstujete v kvalitních podmínkách. Pro pěstování léčebného konopí se používá převážně tkáňová kultura. Roste poptávka také mezi běžnými pěstiteli. Díky šetření energií a prostoru umožňuje tkáňová kultura snižovat cenu klonů. Zřizujeme provoz v Itálii, kde nám celkové úspory umožní snížit cenu výrazně. Představuji si, že pro koncového zákazníka by mělo být možné stlačit cenu až na 25 Kč za klon. To pro pěstitele znamená velký přínos.
Jaké používáte osvětlení pro mateční rostliny?
Používáme plazmové světelné zdroje, kvůli jejich zvýšenému podílu UV-A a UV-B záření, díky kterému v podstatě zmizel problém s houbovými chorobami. Úplně nejlepší je kombinace plazmových zdrojů a keramických halogenidových zdrojů. Je to ale hodně drahá záležitost. U plazmových zdrojů navíc máme problémy s krátkou životností tělesa, ve kterém je usazená výbojka. Provoz je mnohem dražší, než by měl být.
X
Další část rozhovoru už se příliš nevěnovala pěstování, a proto jeho volný přepis ukončím zde. Dovolím si ještě velmi stručný popis pěstování tkáňových kultur, který může zajímat nejen domácí pěstitele. Technika pěstování tkáňové kultury spočívá v tom, že se z rostliny odebere část obsahující dělivé pletivo (meristém). To se nachází například ve stoncích bočních větviček, vrcholcích atp. Tato rostlinná část se následně vydezinfikuje a ve sterilním prostředí nakrájí na milimetrové až několika milimetrové kousky. Ty se potom transplantují do speciálního pěstebního média, které vypadá jako gel. Médium je rovněž sterilní. Z meristémů pak vyroste zcela nová rostlina. Ta je zcela bez patogenů a má identické vlastnosti jako rostlina, ze které byl meristém odebrán. V praxi to tedy vypadá tak, že se uřízne větvička z mateční rostliny, z jejích předem definovaných častí se nakrájí malé kousky, a ty se dají na zmíněné médium. Bohužel v domácích podmínkách je velmi složité vytvořit potřebné sterilní podmínky. Pokud se do média dostane jakýkoli patogen, například spora plísně, rychle se začne na médiu množit a rostlina bude pravděpodobně cizí tkání napadena nebo pohlcena.
To je pro tentokrát vše. Těším se na počtenou zase v příštím čísle magazínu Legalizace.
Obrázky:
1.jpg: Z meristémů vyrůstá nová rostlina.
2.jpg: Zhruba po šesti týdnech dorostou rostliny této velikosti.
3.jpg a 4. jpg: Přesazování sazenic z agarového média do rockwoolu.
5.jpg: Klon vypěstovaný technikou tkáňové kultury připravený k prodeji.
Při pěstování v tkáňové kultuře jsou rostliny vitálnější a zdravější, tvoří hustější strukturu a rychleji rostou.
Každá odrůda má svá specifika a vyhovuje jí jiné složení agarového média.