Aktuální článek
Hip hop na zelené vlně: 25 let od vzniku legendárního alba The Chronic

Hip hop na zelené vlně: 25 let od vzniku legendárního alba The Chronic

  • U příležitosti letošního výročí vzniku legendárního sólového debutu producenta a rapera Dr. Dreho není od věci si připomenout, co vlastně toto přelomové album znamenalo pro hip hop a společenské vnímání konopí nejen v Americe.

Album The Chronic vyšlo v době, kdy basketbalista Karl-Anthony Towns ještě ani nebyl na světě. Teprve dvaadvacetiletý pivot se nedávno postavil za bývalého komisaře NBA Davida Sterna, který veřejně prohlásil, že léčebné konopí by mělo být odstraněno ze seznamu zakázaných látek Národní basketbalové asociace. Vycházející hvězda nejoblíbenějšího amerického sportu se tak spolu s nejslavnějším komisařem historie de facto vyslovili pro ukončení konopné prohibice. 

Chronické kontroverze

Jako mnoho jiných i Towns byl tímto albem takříkajíc odkojen, ačkoli jak tvrdí, on sám konopí neholduje. Poukazuje však s oblibou na příkrý kontrast mezi obrovskou užitečností této byliny a její nezaslouženě špatnou pověstí. Ostatně i první sólové album Dr. Dreho, jež na konci loňského roku oslavilo čtvrtstoletí od svého vydání, poukazuje na historické křivdy a lži spojené s konopnou prohibicí. The Chronic se do jisté míry zasloužilo o společenské přijetí konopí (které mimochodem v roce 2017 během osmi měsíců vydělalo státu Colorado jednu miliardu dolarů), na druhou stranu se mu povedlo proti němu v určitých kruzích zvednout novou vlnu odporu.

Album tvoří důležitý mezník v dějinách znovuobjevování a destigmatizace konopí.

„Když se bavíme o konopí, neměli bychom si hned představovat zhulenecké filmy jako Half Baked (něco jako čeští Samotáři – pozn. red.). Ne všichni, kdo ho užívají, jsou takoví. Ve skutečnosti konopí obsahuje látky, které mohou zlepšit kvalitu života obrovskému počtu lidí. Proto si myslím, že by se ze seznamu zakázaných látek mělo vyškrtnout,“ uvedl Towns pro sportovní zpravodajství ESPN. „Rozhodnutí je ale na vedení NBA, já v tomto ohledu nic nezmůžu. Opravdu bychom však měli zvážit legalizaci. Ne třeba úplnou. Přece jen si asi nikdo nepřeje, aby lidi hulili jak fabriky. Ale možnost si tu a tam dát by podle mě na zdraví sportovců měla blahodárný vliv.“ 

Towns na NBA v tomto ohledu nijak netlačí. Za svými názory si ovšem stojí a je odhodlaný udělat vše pro to, aby očistil pověst konopí. Vztah hip hopu a konopí je neméně komplikovaný, avšak ve srovnání s politickou historií rozhodně kladný. A to všechno se zrcadlí právě ve veledíle jednoho z nejúspěšnějších hiphoperů a hudebních producentů historie – Andre Younga alias Dr. Dre. 

Neklid na cestě

Na podzim roku 1992 stál tehdy osmadvacetiletý Young na rozcestí. Ačkoli patřil mezi nejžádanější rapery své doby, táhla se s ním také reputace násilníka. Rok předtím brutálně napadl novinářku Dee Barnesovou (trvalo mu přes dvacet let, než se jí v dokumentární sérii stanice HBO The Defiant Ones omluvil), jeho tehdejší skupina N.W.A. se zrovna rozpadla a Andre přemýšlel o sólovém projektu. Nakonec se rozhodl spolu s bývalým profesionálním hráčem amerického fotbalu, příležitostným bodyguardem a pozdějším trestancem Marionem „Suge“ Knightem založit nahrávací společnost Death Row Records. The Chronic bylo prvním albem vydaným pod hlavičkou Death Row a k radosti obou společníků zaznamenalo nebývalý úspěch. Album obsahující šestnáct nápaditých songů přineslo do žánru přehršel nových prvků a nebálo se hojně využívat samply slavných interpretů od Parliament Funkadelic přes Donnu Hathawayovou až po Led Zeppelin.

 

Svěží závan 

Nový a neotřelý zvuk přesunul pozornost tehdejší hiphopové scény z východní (kde se právě v té době objevovaly nové hvězdy Wu-Tang Clan, Puff Daddy nebo později zavražděná legenda Notorious B.I.G.) na západní pobřeží Spojených států. Nejednalo se jen o debut Dr. Dreho, na desce účinkovaly skoro všechny talenty spadající pod značku Death Row. Na albu měli svůj podpis i taková jména jako Warren G, The D.O.C., Daz Dillinger, Kurupt, nebo Lady of Rage. Nicméně všechny je zastínil jeden nováček, kterému The Chronic zajistil raketový vstup mezi špičku žánru. Máme tím samozřejmě na mysli tehdy ještě relativně neznámého rapera Snoop Dogga, který se poprvé dostal do povědomí posluchačů soundtrackem k filmu Deep Cover (česky Tajná mise), kde se objevil v songu stejného jména. Avšak až jeho spolupráce s Dr. Drem na legendárním Chronicu a samozřejmě jeho nezměrná láska ke konopí mu umožnila zapsat se do srdcí hiphopových fanoušků. 


Na albu se to odkazy na trávu jenom hemží, rapuje se o ní v první i poslední písni, ale i v řadě dalších. Ve videoklipech nosí Snoop Dogg na hlavě bílou kšiltovku s konopným listem. Slovo chronic se v americké angličtině brzy stalo jedním z nejoblíbenějších slangových výrazů pro silnou kvalitní trávu. Není se čemu divit, sametové samply z dílny Dr. Dreho spolu se Snoopovými charakteristickými, skoro až jazzovými vokály tvořily božskou kombinaci, v níž se snoubí gangsta rap a konopné fantazie.  

Od Boba Marleyho přes Cypress Hill až k Chronicu

Dr. Dre a Snoop Dogg si v roce 1993 (album sice vyšlo už v roce 1992, ale až v polovině prosince) získali se svým zeleným opusem celý hiphopový a hudební svět, ale rozhodně nebyli prvními hiphopery, kteří propagovali konopí a prezentovali se jako jeho náruživí uživatelé. Cypress Hill tak učinili již v roce 1991 se svým debutovým albem Cypress Hill, přičemž hip hop samozřejmě není jediný žánr, jenž se nesl na zelené vlně. Konopí bylo ústředním tématem reggae (o Bobovi Marleym a jeho náklonnosti k posvátné bylině všech rastafariánů ví snad každý), nemluvě o Woodstocku. Sen Dog ze Cypress Hill se nedávno podělil o své zkušenosti s hudebním magazínem Cuepoint: „Dřív to bylo naprostý tabu. Bavit se o konopí, to bylo jako mluvit o heroinu. Všichni se hned začali ošívat. A tak jsme se rozhodli, že trávě vrátíme zašlou slávu a uděláme to, co Cheech a Chong dokázali ve filmovým průmyslu v sedmdesátejch letech. Zelená bude zase cool!“ 

A dnes? Postoj americké společnosti ke konopí je nejpříznivější od dob vlády prezidenta Nixona a jeho vyhlášení nechvalně proslulé války proti drogám. Zelený list najdete všude – ve filmech, seriálech i televizních show. A samozřejmě nesmí chybět v hudební produkci. 

Změna názoru

Je zajímavé, že v roce 1988 rapoval Dr. Dre ještě jako člen N.W.A. v „Express Yourself“: „Nehulim venky ani skunky, brácho / Nechci mít z mozku nákyp, znáš to / Zmaštěnej na majku nejseš kápo.“ Uplynuly však pouhé čtyři roky a na konopí pěl jen samou chválu, protože mu přinášelo inspiraci při tvorbě. 

„V popkultuře se pravidelně objevují jedinci, kteří jsou všeobecně uznávaní a svým nekonvenčním jednáním začnou udávat nové trendy,“ vysvětluje A. D. Carson, docent na Univerzitě ve Virginii, který se zabývá hip hopem. Album The Chronic podle něj ovlivnilo názor celé jedné generace na konopí a hudbu, a kromě toho udělalo z Dr. Dreho a Snoop Dogga kulturní ikony a „udavače trendů“. Deska navíc vyšla jen osm měsíců po nepokojích v Los Angeles v roce 1992 (jednalo se o šestidenní nepokoje v důsledku zproštění obvinění čtyř bílých policistů, kteří brutálně napadli černocha Rodneyho Kinga; v jejich průběhu zahynulo 63 lidí a skoro 2 500 bylo zraněno – pozn. red.), takže na The Chronic lze nahlížet i jako na formu úniku od nepříjemné reality rasové segregace a nesnášenlivosti v Kalifornii devadesátých let.

Alternativní realita pro přežití 

„Album samozřejmě vzniklo v kontextu všech těch pouličních bouří, rasových nepokojů, ale to je jen kulisa,“ tvrdí kulturní historička Timothy Anne Burnsideová, podle níž se Dr. Dremu podařilo vytvořit jakousi vlastní formu alternativní reality, v níž je život snesitelnější než ve skutečnosti. „V popředí stojí vysněný ráj gangsta rapu, který má vlastní řád a pravidla a ve kterém protagonisté i posluchači mohou nalézt potřebný únik a bez zábran vyjádřit svůj odpor k představitelům zákona, kteří jsou v naprosté většině reprezentováni bělochy.“ Snoop Dogg i Dr. Dre jsou podle Burnsideové autentickými představiteli života v Los Angeles, v nichž se prolíná kreativní tvorba s frustrací a vztekem celé jedné generace. „A ve středu toho všeho stojí konopí. Jistě, není to zdaleka jediný motiv na desce, nicméně určitě patří mezi ty hlavní,“ dodává historička. 

Trefa do zeleného

The Chronic bylo bezpochyby trefou do černého. Prodalo se ho téměř osm milionů kusů a Death Row Records se stalo vyhledávaným a veleúspěšným studiem, které v dobách největší slávy vydělávalo ročně více než 100 milionů dolarů. Dr. Dre z něj v létě roku 1996 kvůli sporům s násilnickým Suge Knightem odešel, což značilo začínající úpadek studia (další ránou byla vražda Tupaca Shakura v září téhož roku). V roce 2006 nakonec zbankrotovalo.

Snoop Dogg se sice netopí v tolika penězích jako Dr. Dre, ale o to více si buduje svůj status konopné ikony.

Příběh Dr. Dreho se ovšem ubíral zcela jiným směrem – krátce po odchodu z Death Row založil vlastní label Aftermath, objevil hvězdy jako Eminem nebo 50 Cents a stal se jedním z nejbohatších lidí nejen v hip hopu, ale v celém hudebním průmyslu na světě. Snoop Dogg se sice netopí v tolika penězích jako Dr. Dre, ale o to více si buduje svůj status konopné ikony. Dodnes patří mezi nejznámější rapery na světě, avšak současná generace si jej nespojuje už tolik s gangsta rapem, ale právě s konopím a jeho propagací. Snoop Dogg se dnes řadí k podobně legendárním uživatelům, jakými byli nebo jsou Bob Marley, Willie Nelson, Cheech a Chong nebo členové Cypress Hill.  

Chronic a politika

The Chronic ovšem neměl jen obrovský společenský, ale i politický dopad. Dr. Dreho, Snoop Dogga ani Cypress Hill sice asi nelze považovat za přímé iniciátory nebo aktivisty stojící za vznikem návrhu, který se v listopadu 1996 stal po hlasování v referendu zákonem a udělal tak z Kalifornie první stát na světě, kde bylo po dlouhých desetiletích prohibice legální pěstovat, prodávat, předepisovat a užívat konopí k léčebným účelům. Rozhodně ale těmto legendárním hudebníkům nemůžeme upřít podíl na tom, že se většina Kaliforňanů rozhodla v lidovém hlasování dát medicínskému konopí šanci. Navzdory přetrvávajícím kritikům, pro něž tato rostlina stále představuje společenské zlo, hip hop pomohl nastavit nový diskurz a rozproudit diskuze o legalizaci, kterých v poslední době rychle přibývá.

„V roce 1992 by nikoho ani nenapadlo, že konopí bude takhle v kurzu,“ vysvětluje zakladatel konopné televizní stanice Burn TV Jason Santos. „Všechno jako by se otočilo o 180 stupňů. Ocitli jsme se na konci éry nesmyslné protidrogové rétoriky, zažíváme konec protikonopného hnutí.“

Znepokojivé nechutnosti

„Na The Chronic se neustále rapuje o zabíjení a znásilňování. Ale to ke gangsta rapu zkrátka patří. Nebýt toho, pravděpodobně by ani nebylo tak úspěšné a autentické. Je v tom však bohužel také velký paradox. Aby vše působilo věrohodně, muselo se na albu vedle pohodového kouření konopí i páchat násilí,“ není úplně spokojený s vyzněním novinář Marcus K. Dowling. Právě on a Burnsideová spolu často moderují pořad #ClassicAlbumSundays a v době pětadvacetiletého výročí The Chronic debatovali společně s diváky na téma jeho odkazu. Došli k závěru, že album je velmi rozmanité a pro každého představuje něco jiného. Ve své době působilo velmi provokativně, ale tak je tomu vlastně dodnes. Dowling k tomu poznamenává: „Deska se výrazně přičinila o společenské přijetí konopí, to však neznamená, že neobsahuje i spoustu nechutností a znepokojivých obrazů. Prakticky v každé písni se mladí černoši a černošky dopouštějí těžko představitelného násilí. Na pozadí rasových předsudků o Afroameričanech to pak samozřejmě působí poněkud stereotypně.“

The Chronic bylo prvním albem vydaným pod hlavičkou Death Row Records a zaznamenalo nebývalý úspěch.

Přesto není možné upřít albu The Chronic přední místo v americké společnosti a popkultuře devadesátých let i přelomu tisíciletí. A v letošním roce, 25 let od vydání této oslavované i zatracované desky, se The Chronic bezpochyby řadí mezi hudební klenoty a tvoří důležitý mezník v dějinách znovuobjevování a destigmatizace konopí. Přestože se ale tato léčivka vrací na výsluní, rasová a ekonomická diskriminace nadále přetrvává. 

Byznys jen pro bílé a vyvolené

„Kapitalismus a rasové vykořisťování šly vždycky ruku v ruce,“ vysvětluje profesor hip hopu Carson, „a to neplatí jen pro konopí. V kontextu přicházející legalizace a regulace bychom však měli na tento problém náležitě poukázat.“ Příliš mnoha lidem (často jiné než bílé barvy pleti) je odepírán podíl na konopném průmyslu. A to jen kvůli jejich předchozím prohřeškům ohledně konopí, kdy byli odsouzeni na základě přežitých protidrogových a často rasově diskriminačních zákonů. Bývalý činitel NBA a současný obhájce konopí Al Harrington o celé záležitosti promluvil v roce 2016 pro sportovní portál The Undefeated: „Přijde mi naprosto nepochopitelné, že mladí lidé, kteří jsou přistiženi s trochou konopí, jsou i dnes považováni za zločince. Nerozumím tomu. Nechci být součástí legálního sektoru, pokud vím, že jiní lidé jsou za stejnou činnost stále perzekvováni.“ 

Dokonalý rauš

Díky albu The Chronic mnoho z nás poprvé přičichlo ke konopí, jehož odér se line zapomenutými černošskými čtvrtěmi v Los Angeles stejně jako etnicky segregovanými sídlišti na okrajích evropských měst. Jedná se o surovou dobovou výpověď s přesahem, jaký máme šanci vidět jednou za generaci. Jedním z hlavních a trvalých poselství pro všechny milovníky Chronicu zůstává i po 25 letech fakt, že svoboda stále není zadarmo. Dokonalého rauše zkrátka album ani společnost stále ještě nedosáhly. 

Zdroj: theundefeated.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!