Výše jmenované a další příbuzné choroby (například Huntingtonova) se dnes běžně označují souhrnným názvem neurodegenerativní onemocnění. Co mají společného a jak se projevují?
Poškození CNS
Společným jmenovatelem neurodegenerativních onemocnění je narušená funkce centrální nervové soustavy (CNS), k níž dochází v důsledku poškozování neuronů, které mají na starost komunikaci mezi mozkem a zbytkem těla. Takové poškození CNS může vést ke zhoršení schopnosti předávat informace a signály do periferní nervové soustavy (autonomní a enterické) a následně negativně ovlivňovat naši schopnost pohybu, dotýkání se, trávení potravy, dýchat, reagovat a vnímat okolí. Ve chvíli, kdy jsou buňky CNS poškozené a nemohou mezi sebou rychle a efektivně komunikovat, začnou se objevovat symptomy jako zhoršení paměti a kognitivních schopností, poruchy svalové koordinace, spasticita, paralýza či ztuhlost. V důsledku pak tyto projevy vedou k dlouhodobě se zhoršující kvalitě života pacientů a v případě zásadního ovlivnění nejdůležitějších fyziologických funkcí (dýchání, srdeční činnost) i ke smrti.
Pacienti trpící Parkinsonovou chorobou zaznamenávají po inhalaci konopí výrazné zlepšení motorických funkcí. – Světová zdravotnická organizace
Hlavní problém neurodegenerativních onemocnění spočívá v tom, že neurony patří mezi buňky s velmi omezenou schopností regenerace. Ve většině případů tak po „zničení“ nebo poškození neuronu nedojde k jeho obnově. I z toho důvodu v podstatě neexistují účinná léčiva, která by tyto choroby dokázala vyléčit, a moderní medicína se proto zaměřuje především na mírnění symptomů a zpomalování progrese. V tomto ohledu se na základě stále většího množství výzkumů zdá být velmi nadějným prostředkem konopí, které na rozdíl od řady farmaceutických přípravků není toxické a nemá závažné vedlejší účinky.
Mozek a konopí
Až donedávna se naprostá většina odborných výzkumů zabývala v souvislosti s konopím tím, jak může jeho užívání škodit lidskému mozku a jako ho může negativně ovlivňovat. Tyto výzkumy ovšem neprokázaly, že by užívání konopí dospělými lidmi mělo vliv na neurodegenerativní procesy v mozku. Oproti tomu řada laboratorních studií v posledních letech naznačuje, že kanabinoidy mají ve skutečnosti potenciál tyto nemoci pomocí různých mechanismů léčit, k čemuž se dostaneme dále. Dokonce i Expertní komise pro drogové závislosti (ECDD) Světové zdravotnické organizace (WHO) ve svém přehledu z výročního 40. zasedání letos v červnu uznala, že „pacienti trpící Parkinsonovou chorobou zaznamenávají po inhalaci konopí výrazné zlepšení motorických funkcí.“
Je nutné brát v potaz skutečnost, že dosavadní výzkumy týkající se neurodegenerativních onemocnění a konopí se v případě klinických (lidských) studií omezují především na podávání syntetických kanabinoidů, u nichž jsou známé nepříjemné vedlejší účinky, jež u rostlinných kanabinoidů běžně nepozorujeme, přičemž i jejich efektivita je obvykle mnohem nižší. Bohužel studie s rostlinnými kanabinoidy a přípravky z konopí rostlinného, nikoli syntetického původu, jsou zatím prováděné pouze na zvířatech a buněčných kulturách, nikoli v klinických podmínkách.
Na druhou stranu se postupně objevují alespoň případové studie a anekdotická svědectví jednotlivých pacientů, kteří buď na vlastní pěst, nebo s (tichým) souhlasem lékaře zkoušejí mírnit projevy svých Parkinsonů, Alzheimerů a dalších onemocnění mozku pomocí konopí – ať už oficiálního léčebného z lékáren tam, kde to zákony povolují, nebo z vlastního domácího, tedy ilegálně získávaného. Na dalších řádcích si představíme jak výsledky nejnovějších výzkumů z laboratoří, tak několik případových studií a svědectví českých i zahraničních pacientů.
Laboratorní práce
Největší rozruch vzbudila v posledních letech studie na hlodavcích (publikovaná v roce 2016 v odborném žurnálu Aging and Mechanisms of Disease), která prokázala, že kanabinoidy dokážou účinně snižovat tvorbu proteinu zvaného amyloid beta, jehož přítomnost v mozku je spojována s rozvojem zánětlivých procesů a vyšší úmrtností okolních buněk. Podle kanadského lékaře a ředitele konopné kliniky Ready to Go Clinic Mikea Harta jsou takzvané „amyloidní plaky hlavní příčinou Alzheimerovy choroby, přičemž zejména THC se zdá být velmi výkonným inhibitorem enzymu AChE, který je zodpovědný za produkci těchto plaků v mozku.“
Závěry dalších laboratorních výzkumů z posledních pár let naznačují, že THC i nepsychoaktivní CBD a další kanabinoidy nejen brzdí růst škodlivých plaků, ale mají pozitivní vliv na mozek i skrze další mechanismy působení (více v „Nejnovější výzkumy“), nicméně klinické studie na lidských pacientech zatím v této oblasti neproběhly. O čem ovšem není pochyb, jsou pozitivní účinky těchto kanabinoidů na mírnění příznaků neurodegenerativních onemocnění. „Obecně se to neví, ale jedním z hlavních problémů lidí trpících například Parkinsonem je špatné spaní,“ vysvětluje Dr. Hart. „Užití menšího množství THC večer jim může pomoci rychleji usnout a spát déle, zatímco během dne můžete přidat konopí s vyšším obsahem CBD, což může pomoci redukovat samovolné pohyby (záškuby).“
Dávkování a forma podání
Někteří lékaři upozorňují na to, že pacienti mohou výše prezentované závěry výzkumů interpretovat tak, že si doma udělají koláčky z rostlinky, kterou si vypěstovali zahradě, a tím si vyléčí svého Parkinsona nebo Alzheimera. „U nemocí jako Alzheimerova choroba je nejdůležitější dávkování,“ varuje Američan Paul Rosenberg, geriatrický psychiatr působící ve světově proslulé nemocnici Johnse Hopkinse. „Konopné produkty, jež jsou dnes dostání ve státech jako Colorado, jsou velmi, velmi potentní. Svým pacientům s Alzheimerem předepisuji účinné dávky obsahující kolem 10 miligramů různých kanabinoidů, zatímco v Coloradu si můžete běžně koupit tyčinku s obsahem 100 miligramů – a ve skutečnosti často ještě více.“
Nejen neurodegenerativní onemocnění, ale i mrtvice, poškození míchy, traumatická poranění mozku – u všech těchto druhů nervových poškození bychom měli zkoumat účinky kanabinoidů.
Na druhou stranu je zejména pro pacienty v seniorském věku pozitivní, že na popularitě dnes získávají jiné způsoby aplikace než kouření, jak upozorňuje profesor Mark Ware z Lékařské fakulty McGillovy univerzity v kanadském Montrealu a výkonný ředitel Kanadského konsorcia pro výzkum kanabiniodů. „Máme k dispozici celou řadu způsobů, jak podávat pacientům konopí, aniž by ho museli kouřit. Aplikovat ho lze orálně, topikálně, rektálně a tak dále.“ Co se týče možných účinků na pacienty, kteří mají zdravotní problémy v oblasti mozku, tvrdí Ware následující: „Mrtvice, poškození míchy, traumatická poranění mozku – u všech těchto druhů nervových poškození bychom měli zkoumat působení kanabinoidů a jejich potenciál chránit neurony. To samé platí i pro neurodegenerativní onemocnění, kde máme již dostatek preklinických důkazů o jejich účinnosti.“ Kanadský lékař specializující se řadu let na léčbu konopím ovšem zároveň upozorňuje, že „očekávání jsou vysoká, nicméně v tuto chvíli je stále ještě příliš brzy na to vynášet soudy nad tím, zda se výsledky dosavadních výzkumů podaří úspěšně převést do klinické praxe. Za zkoušku to ale rozhodně stojí.“
…………………………………………………………………………………………..
Závěry z letošní konference Mezinárodní společnosti pro výzkum kanabinoidů (ICRS)
Jaké byly nejzajímavější výstupy z výročního setkání ICRS v nizozemském Leidenu, co se týče neurodegenerativních onemocnění?
- Alzheimerova choroba. Australští výzkumníci zjistili, že pravidelná aplikace purifikovaného CBD v dávce 50 mg/kg zvrátila kognitivní úpadek ve zvířecích modelech Alzheimerovy choroby.
- Parkinsonova choroba. Vědci z Brazílie zaznamenali po podání 30 mg/kg čistého CBD zpomalení úbytku dopaminergických neuronů v mozku, přičemž tento úbytek je dáván do souvislosti s rozvojem Parkinsonovy choroby.
- Cévní mozková příhoda (mrtvice). Tým pracovníků z Nottinghamské univerzity v Anglii objevil, že kyselina kanabidiolová (CBDA), která je obsažená v syrovém konopí a působením tepla a času se přeměňuje na CBD, má skrze interakci se serotoninovými receptory 5-HT1A neuroprotektivní účinky při testování na buněčném modelu mrtvice.
- Stárnutí mozku. Němečtí výzkumníci z Univerzity v Bonnu přišli na to, že stárnutí mozku souvisí se sníženou aktivitou endokanabinoidního systému, která je charakterizována poklesem počtu endokanabinoidů a snížením párování s kanabinoidními receptory CB1. Zároveň však přišli na to, že tuto sníženou aktivitu v důsledku běžného stárnutí lze zastavit – prozatím alespoň ve zvířecích modelech – pomocí dlouhodobého podávání nízkých dávek THC. Andras Bilkei-Gorzo, jeden z vedoucích autorů studie, k tomu řekl: „Nejvíce nás překvapil účinek THC na transkripci genů v hipokampu staré myši, která najednou vypadala velmi podobně jako u mladých hlodavců, kterým žádné THC podáváno nebylo… Tyto výsledky ukazují, že obnovení signalizace CB1 receptorů u stárnoucích jedinců může být efektivní strategií při léčbě nebo prevenci kognitivních poruch v pokročilém věku.“
Zdroje:
Schubert, David a kol.: „Amyloid proteotoxicity initiates an inflammatory response blocked by cannabinoids,“ Aging and Mechanisms of Disease, 2016.
WHO Expert Committee on Drug Dependence Pre-Review: Cannabis plant and cannabis resin: Section 4: Therapeutic use, Vídeň, 2018.
International Cannabinoid Research Society: icrs.co
