Konopí je na seznamu zakázaných látek už několik desetiletí. Za tu dobu se podařilo odpůrcům konopí rozšířit obrovské množství mýtů a nepravd. Výsledkem dlouholeté protikonopné masáže je fakt, že většina zákonodárců a lékařů má z konopí jednoduše strach. Stejně jako my vyrůstali a žijí ve světě, kde je tato rostlina neustále démonizována. A tak zatímco opiáty, benzodiazepiny a další návykové léky, kterými se lze snadno předávkovat k smrti, jsou na požádání dostupné většině dospělé populace i v ordinacích zvěrolékařů, přístup ke konopí je neuvěřitelně složitý. Na řadě konferencí o léčebném využití konopí, kterých jsem se za poslední roky účastnil, vzniká další mýtus – v domácích podmínkách nelze vypěstovat kvalitní léčebné konopí. Šiřitelé této teorie se ohánějí výsledky rozborů vzorků konopí zabaveného při policejních prohlídkách a raziích, které odhalily přítomnost plísní, reziduí pesticidů a mnoha dalších, zdraví škodlivých látek. Využívají přitom neznalost lékařů a zákonodárců, kteří opravdu netuší, jak se v domácích podmínkách konopí dá pěstovat a jaké jsou jeho kvality. Spolehlivý výzkum porovnávající kvalitu doma vypěstovaného konopí s tím z legálních pěstíren samozřejmě chybí, a dokud bude pěstování konopí zakázané, ani udělat nelze.
Většina lidí, kteří si pěstují něco pro sebe, se snaží, aby to bylo co nejzdravější a nejlepší – proč by domácí pěstitelé konopí měli zaujímat odlišný přístup?
A kdo fámu o tom, že doma pěstované konopí je zdraví škodlivé, plné chemikálií a plísní šíří? Zcela nepřekvapivě jsou to ti, kdo se snaží dodávat konopí do lékáren nebo z něho nějakým způsobem profitovat. V jejich zájmu totiž legalizace domácího pěstování rozhodně není. Do technologií a získávání zkušenosti s pěstováním investovali nemalé peníze a nedělali to jen tak. Odhady budoucích zisků z léčebného konopí v Evropě se pohybují v řádech desítek miliard eur. A to je příliš lákavé sousto. Velcí hráči na poli konopného byznysu dokážou úspěšně lobovat za své zájmy na půdě národních států i celé Unie. Nicméně, obavy z toho, že by samopěstování ohrozilo byznys s léčebným konopím z lékáren, není na místě. Například v Kanadě funguje program pro léčebné konopí, který umožňuje pacientům konopí kupovat v lékárně nebo si ho pěstovat doma. Pro domácí pěstování se v průběhu let rozhodlo 3–6 % pacientů. To znamená, že více než 90 % pacientů si raději konopí koupilo v distribuční síti, než aby ztrácelo čas pěstováním doma. Kanada od září 2018 legalizovala konopí pro dospělé úplně, ale výsledky této změny budou patrné až po minimálně jednom roku. I když jsou Češi vášnivými zahradníky, myslím, že počet pacientů-samopěstitelů by se nepřehoupl přes 10 %. Rozhodující ovšem také bude, kolik budou muset pacienti za konopí platit v lékárnách. Při vysoké ceně pak domácích pěstitelů nejspíš přibude. Pokud by se konopí pacientům hradilo alespoň částečně z veřejného pojištění, číslo by přirozeně kleslo.
Kvalita domácího konopí
Jak už jsem předeslal v předchozím odstavci, relevantní dlouhodobý výzkum porovnávající kvalitu domácího a průmyslově pěstovaného konopí neexistuje a jeho provedení je v podmínkách ilegality domácího pěstování nemožné. Můžeme tedy odhadnout, jak velkým nebezpečím je při domácím pěstování kontaminace výsledného produktu škodlivými látkami? Zcela spolehlivě to bez výzkumu nepůjde. Je ale třeba říci, že to riziko existuje. Výskyt plísní při pěstování v nevhodných podmínkách je poměrně častý. Při správném pěstebním postupu je ale spíše výjimkou. Běžné je také používání ochranných a kurativních postřiků. Tyto přípravky se ale používají i při běžné zemědělské produkci za jasně stanovených podmínek, které stačí dodržovat. Myslíte si, že by bylo těžké zájemce o domácí pěstování informovat o tom, jak předejít kontaminaci konopí, které si chtějí pro sebe vypěstovat? Nikoliv – pěstování konopí není atomová věda, a to ani v případě pěstování pod umělým osvětlením.
Pravdou také je, že i v průmyslově pěstovaném konopí se občas nedostatky najdou. Příkladem jsou části těl drobného hmyzu nebo stopy plísně, které byly objeveny ve státech, kde jsou s léčebným konopím mnohem dál než my. Chyby se zkrátka stávají všude, ale neměly by být důvodem k tomu, aby se plošně něco zakázalo. Případů, kdy farmaceutické firmy zabalily léky do krabiček od léků jiných nebo dodaly na trh šarže s jinou koncentrací účinné látky, je na světě mnoho a vyskytují se i u nás. A to nemluvím o lécích, u kterých se po čase zjistí, že mají fatální následky na lidské zdraví. Prodej léků ale nikdo nezakáže, a je to tak správně. Pro poměrně nízké riziko ohledně kvality doma vypěstovaného konopí by se však také neměly zavírat dveře ani samopěstování.
Při sestavení průměrné pěstírny se náklady na její zřízení zaplatí pacientovi již při prvním cyklu.
Položím další řečnickou otázku. Myslíte si, že člověk, který si pěstuje konopí pro sebe nebo své nejbližší, udělá vše pro to, aby vypěstoval zdravé rostliny bez plísně a pesticidů? Já myslím, že ano. Plesnivá rajčátka z vlastní zahrádky také raději vyhodíte, než abyste je snědli. Existují ale obchodníci, kteří je dají na spodek bedýnky a doufají, že i za ně dostanou peníze… Když už porovnávám domácí pěstování zeleniny a konopí, musím zmínit další aspekt – velké množství lidí si pěstuje domácí ovoce a zeleninu proto, aby nemuselo kupovat rychlené a chemicky ošetřené produkty z běžné distribuční sítě nebo organicky pěstované, ale podstatně dražší. Jinými slovy, většina lidí, kteří si pěstují něco pro sebe, se snaží, aby to bylo co nejzdravější a nejlepší. Nevím, proč by domácí pěstitelé konopí měli zaujímat odlišný přístup. Zato jsem si jistý tím, že průmysloví producenti konopí a léčiv z něj vyrobených se z podstaty podnikání budou snažit výrobu co nejvíce zefektivnit, zrychlit a zjednodušit.
Téma kvality doma vypěstovaného konopí má jednoduché řešení. Konopí lze na přítomnost plísní testovat poměrně snadno za cenu v řádech stovek korun, v nejhorším případě okolo dvou tisíc. To je cena mnohem nižší, nežli běžný pacient vydá za konopí v lékárně. Z každé sklizně, která i na jednom metru čtverečním čítá stovky gramů, by tak pacient zaplatil zlomek toho, co by zaplatil v lékárně. Pokud by konopí proplácely zdravotní pojišťovny, bylo by pro ně uhrazení rozboru konopí samopěstitelů rovněž vítanou úsporou.
Kolik stojí doma pěstované konopí?
Na tuto zásadní otázku se odpověď nehledá snadno, jelikož existuje řada proměnných. První důležitý aspekt je místo pěstování. Pokud budete pěstovat konopí venku pod sluncem či ve skleníku a na vlastní zahrádce, bude vás gram konopí stát především váš čas, případně pár drobných za hnojení. Při přízni počasí, vhodné odrůdě a správně zvoleném pěstebním postupu můžete z jedné rostliny sklidit i jeden kilogram květů po usušení. Mnohem pravděpodobněji ale získáte z jedné rostliny mezi 50 a 300 gramy. S ohledem na vynaložené úsilí je to skvělý výsledek, když vezmete v úvahu, že se cena konopí v lékárně pohybuje mezi 100 a 200 korunami za gram. Pěstování venku má ale nejeden háček. Tak především je výsledek silně závislý na počasí. Rekreačním uživatelům to tolik nevadí, ale někteří konopní pacienti potřebují poměrně stabilní úroveň kanabinoidů. Klimatické podmínky a jejich změny mají právě na úroveň kanabinoidů poměrně velký vliv. Dalším problémem venkovního prostředí je vyšší riziko výskytu škůdců a chorob, včetně plísní, o kterých už byla řeč. Pro zajištění stabilních výsledků pěstování je v našich zeměpisných šířkách ideální pěstovat v uzavřeném prostoru pod umělým osvětlením nebo dobře vybaveném skleníku.
Rozhodující bude, kolik budou muset pacienti za konopí platit v lékárnách. Při vysoké ceně pak domácích pěstitelů nejspíš přibude.
Pěstování indoor, tedy pod umělým osvětlením, umožňuje pěstitelům kontrolovat klimatické podmínky velmi dobře. Vybavení ovšem není zadarmo, a pěstírna navíc spotřebuje i nějakou elektřinu. Zejména pro dlouhodobé léčení konopím či při velké spotřebě je však i tato varianta velmi výhodná. Cena za zařízení pro pěstování uvnitř na jednom metru čtverečním se pohybuje od zhruba pěti tisíc. Za tuto částku koupíte základní osvětlení, časové spínače a ventilátor. Plně automatická pěstírna s klimatizací a stejně velkou pěstební plochou už vyjde minimálně na 20 tisíc. Špičková pěstírna s moderním LED osvětlením může vyjít i na 50 tisíc. Jeden pěstební cyklus trvá průměrně tři měsíce a v závislosti na použitém osvětlení a vzduchotechnice zkonzumuje elektřinu za tři až deset tisíc. Výnos z uvedené pěstební plochy je reálně v rozmezí 300 až 600 gramů. Počítejme raději s trochu pesimistickým průměrem 400 gramů. Konopí v lékárně průměrně pořídíte za 175 Kč/gram. Vynásobíte-li to 400 gramy, dojdete k číslu 70 000 Kč. Při ceně 100 Kč/gram by to stále dělalo 40 000 Kč. Při sestavení průměrné pěstírny se tedy náklady na její zřízení zaplatí pacientovi již při prvním cyklu. V případě, že vydá za vybavení pěstírny 30 000 Kč a sedm tisíc za elektřinu, vyjde ho gram z první sklizně zhruba na 90 korun. V každé další sklizni už to ale bude jen asi 20 korun. Vezmu-li v úvahu amortizaci vybavení, zvýší se cena o 5–10 korun, což je stále hluboko pod tím, co musí pacient zaplatit v lékárně. Hravě mu zbude i na výše zmíněný rozbor, který by pomohl odhalit plíseň či pesticidní rezidua, pokud by tedy pesticidy byly použity. Do efektivity pěstování a ceny vypěstovaného gramu vstupují další proměnné – zda jsou použity klony či semena, jakou odrůdu člověk pěstuje, zda mu nevzniknou další náklady například na vytápění a podobně. Jako reprezentativní vzorek se ale tento výpočet dá použít bez problémů.
Samopěstování a domácí zpracování konopí má podle mne smysl povolit. Ruku v ruce s ním je třeba lidi o konopí, jeho účincích, výhodách i nevýhodách intenzivně vzdělávat. Především je třeba přestat vnímat konopí jako společensky nebezpečný element, který je nutno potírat, a netrestat tvrdě každého, kdo s ním přijde do styku. Je nutné z konopí sundat nálepku zakázané látky a provádět co nejvíce klinických studií a věnovat se výzkumu. Příště v tomto tématu budu pokračovat. Zaměřím se na budoucnost konopí jako léčiva a problematiku informovanosti zastánců i odpůrců konopí.
