Aktuální článek
Válka proti drogám: Čeká Finsko legalizace konopí?

Válka proti drogám: Čeká Finsko legalizace konopí?

Profilový obrázek
  • Stoupající popularita léčebného konopí a snahy mladých politiků o uvolnění prohibičních zákonů – tak lze navzdory zažitým představám charakterizovat dnešní Finsko.

V průběhu šedesátých let minulého století se Finsko – stejně jako většina států po celém světě – stalo signatářem protidrogových úmluv OSN a zavedlo poměrně přísnou prohibici. Od té doby je obvykle hodnoceno v rámci celé Skandinávie, která je zejména kvůli přetrvávajícímu represivnímu přístupu Švédska považována za poměrně konzervativní a zpátečnický region, co se týče postihů za nakládání s konopím a dalšími zakázanými látkami. Pravda je ovšem taková, že finská protidrogová politika se v posledních zhruba deseti letech výrazně odchýlila od svého západního souseda (o východním ruském sousedovi ani nemluvě).

Léčba? Tak trochu

Příkladem budiž omezená legalizace konopné léčby v roce 2008, kdy vláda schválila zákon, na jehož základě mohou lékaři v individuálních případech předepisovat konopí dovážené z Nizozemska. Seznam nejběžnějších diagnóz je celkem stručný (rakovina, HIV/AIDS, poškození míchy a epilepsie) a počet konopných pacientů se v celé zemi počítal donedávna jen na několik desítek. Mnoho na tom v roce 2012 nezměnilo ani povolení předepisovat Sativex, což je sprej britského koncernu GW Pharmaceuticals obsahující THC a CBD rostlinného původu, protože jeho cena (v přepočtu více než 5 000 korun za jeden sprej s 10 mililitry těchto kanabinoidů) je pro nemocné i v tak bohatém státě jako Finsko neúnosně vysoká.

Ve Finsku máme tak trochu traumatizující zkušenosti s alkoholem, což má zásadní vliv na debatu o regulaci dalších drog. 

Pro srovnání – gram sušených palic holandského léčebného konopí vyjde finské konopné pacienty na více než 600 korun, což také není žádná přátelská cena, a bez účasti pojišťovny se může vyšplhat až k více než 2 500 korun. I přesto počet pacientů pomalu, ale vytrvale stoupá a za rok 2018 by vláda měla dovézt více než 75 kilogramů sušených květů tří odlišných odrůd z Nizozemska, aby pokryla rostoucí poptávku.

Chyby v systému a strach

Samopěstování je nemocným zakázáno stejně jako v České republice a v naprosté většině států, kde je léčba konopím „legální“. Podle Hannu Hyvönena, ředitele konopářské společnosti Hamppusampo, která ve Finsku pěstuje a zpracovává technické odrůdy mimo jiné i k medicínskému využití, je hlavním problémem systému léčebného konopí skutečnost, že „lékaři mají stále strach ho předepisovat a Fimea (obdoba českého Státního úřadu pro kontrolu léčiv – pozn. red.) využívání tohoto přírodního léčiva nijak nepodporuje.“ Neochota úřadů a nedostatečná vzdělanost zdravotních pracovníků tak brání rychlejšímu růstu konopných pacientů podobně jako u nás.

Prohibice? Na ústupu

Kromě legalizace medicínského využití byla v roce 2008 přijata legislativní úprava, která mírnila tvrdé (a desítky let přežité) tresty za přechovávání a pěstování konopí nejen pro vlastní potřebu, ale začala rozlišovat i mezi distribucí a prodejem ve velkém a malém množství. Díky dodatku k zákonu č. 50 trestního řádu končí nakládání s menším množstvím pokutou anebo odnětím svobody v maximální délce dva roky (v případě neprokázané distribuce může maximální doba strávená ve vězení být „pouze“ šest měsíců). K odnětí svobody v rozmezí jeden až deset let by soudy měly přistupovat v případech, kdy se jedná „organizovanou kriminální činnost“, „cílem je značný finanční zisk“, „hrozí vážné ohrožení zdraví nebo života dalších osob“ a tak dále.


V praxi to znamená, že většina přečinů souvisejících s pěstováním či držením konopí pro vlastní potřebu končí pokutou, přičemž finská policie i soudy považují za hraniční množství přechovávané pro vlastní potřebu patnáct gramů sušených květů (u nás to dříve bylo stejné množství, nyní jde o deset gramů sušiny). Obvyklá pokuta se v těchto případech pohybuje mezi deseti- až dvacetinásobkem poloviny denního výdělku dané osoby (řešení poměrně typické pro celou Skandinávii).

Co se týče dalších ilegálních drog, ve Finsku neexistuje oficiální legislativní dělení na „měkké“ a „tvrdé“ substance, nicméně konopí je všeobecně považováno za méně nebezpečné než jiné drogy, čemuž odpovídají i mírnější tresty za přečiny s ním související. 

Mládí vpřed

Pro někoho možná překvapivě se ve Finsku v poslední době živě debatuje o liberalizaci protidrogové politiky, a to především mezi nastupující generací politiků napříč celým politickým spektrem. Jedním z bodů, na kterém se téměř jednohlasně shodnou, je přitom zásadní uvolnění represí kolem konopí. „Nebojím se přiznat, že jedním z našich cílů v oblasti drogové politiky je i povolení pěstování konopí pro osobní potřebu, ačkoli ve Finsku je cokoli související s ‚rekreačním‘ užíváním drog stále poměrně velké společenské tabu,“ vysvětluje Sameli Sivonen, místopředseda mladých Zelených. „Podle mého názoru je to tím, že máme tak trochu traumatizující zkušenosti s alkoholem, což má zásadní vliv na debatu o regulaci dalších drog.“

Jedním z bodů, na kterém se téměř jednohlasně shodnou mladí politici napříč celým spektrem, je zásadní uvolnění represí kolem konopí.

Většina politických uskupení, které otevřeně podporují dekriminalizaci konopí, proto raději o legalizaci veřejně nehovoří. Podle Henrika Vournose, městského zastupitele v Espoo a jednoho z představitelů začínajících komunálních politiků, se pokaždé, když se někdo pokusí zahájit diskuzi o legalizaci drog, strhne lavina odsuzující jakékoli kroky v tomto směru. „Většina volených zástupců si nechce špinit ruce, pro ně je zkrátka jednodušší udržovat současný systém než se pokoušet o další liberalizaci.“

Trend je jasný

Jak je známo, politici v demokratických zemích obvykle reagují a „upravují“ své názory podle toho, na co právě slyší většina společnosti. Ve Finsku je přitom konopí (a nejen konopí, ale i extáze či amfetaminy) stále populárnější – podle nejnovější zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) ho v loňském roce alespoň jednou užilo 13,5 procent mladých Finů ve věku 15 až 34 let. V roce 2012 to přitom bylo dvanáct procent a před deseti lety pouze devět. Díky samonakvétacím odrůdám mohou Finové dnes pěstovat konopí bez problémů i venku, což jsou v kombinaci s rozšiřováním povědomí o léčebných účincích hlavní důvody rostoucí oblibou této rostliny v zemi tisíců jezer. 

…………………………..…………………………..…………………………..…………………………..

Technická stopa

Finsko je mezi pěstiteli konopí (těmi legálními) známé především díky legendární odrůdě Finola, která je proslulá svou odolností a rychlou dobou zrání. Kvůli tomu většinou dorůstá pouze do výšky jednoho a půl metru a není vhodná na produkci stonku. Na druhou stranu ji lze pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách a severských regionech, její sklizeň je jednodušší a výnos semene nezanedbatelný. I z toho důvodu je oblíbenou stálici mezi pěstovanými odrůdami v Evropě i Severní Americe. Ve srovnání s dalšími varietami technického konopí má Finola ještě jednu výhodu – nebo nevýhodu, záleží na úhlu pohledu –, kterou je obvykle poměrně vysoký obsah THC oscilující kolem 0,2 procenta.

A co drogy u skandinávských sousedů?

Norsko postupuje v liberalizaci protidrogových zákonů podobně jako Finsko a na konci loňského roku dokonce schválilo přelomovou reformu, díky níž už nebudou uživatelé ilegálních látek posuzování jako zločinci, nýbrž jako nemocní lidé. V rámci změn se část protidrogové agendy přesune z justičního do zdravotnického systému. Vládní představitelé samozřejmě upozorňovali na to, že se v žádném případě nejedná o legalizaci konopí ani dalších drog a že jakékoli obchodování s těmito látkami bude nadále trestně postihováno. Švédsko je jako nejlidnatější a největší skandinávský stát často považováno za reprezentanta celého regionu a přetrvávajícím represivním přístupem k drogám zastiňuje progresivní změny u svých severských sousedů. Ačkoli počet uživatelů konopí i jiných drog je ve Švédsku nižší než v Norsku či Finsku, což řada zastánců prohibice vyzdvihuje jako důkaz toho, že represivní přístup je ten správný, statistiky předčasných úmrtí v důsledku užívání ilegálních látek hovoří jinou řečí – podle EMCDDA došlo jen v letech 2005 až 2013 k více než zdvojnásobení počtu těchto úmrtí. Nejnovější statistiky z letošního roku ukazují, že z celé Evropské unie zemře více lidí v souvislosti s nelegálními drogami pouze v Estonsku. 

Zdroje:

Tammi, Tuukka: „Harm Reduction in Finnish Drug Policy,“ Scandinavian Research Council for Criminology, 2010.

Kalsi, Juhani: „Alcohol policy and fatal alcohol-related crashes in Finland 2000–2016,“ Traffic Injury Prevention,2017.

European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction: Finland: Country Drug Report, 2018.

European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction: Sweden: Country Drug Report, 2018.

talkingdrugs.org

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!