Vancouver, Britská Kolumbie – když Kanada 17. října plně legalizovala konopí pro rekreační účely, internet obratem zaplavily obrázky věže CN Tower v Torontu, která vykukuje z podezřele husté mlhy, či vlajky, na kterých byl červený javorový list nahrazen zeleným kolegou. Méně informovaní lidé se možná smějí při představě, že se teď z Kanady stane národ zkouřenců, ale legalizace také znamená, že se vědci nyní mohou konečně plně zaměřit na výzkum.
První z nejvyspělejších zemí světa
Kanada je první stát ze skupiny G7, který ukončil prohibici a posunul se tak do přední linie metodického bádání. Výzkumníci už nemusejí čelit riziku odsouzení či nedostatečného přístupu ke vzorkům a mohou splnit přísné parametry klinických studií a hledat tak odpovědi na společenské, biologické, genetické a zemědělské otázky. Od botaniků přes fytochemiky, mikrobiology až po epidemiology – všichni vědci mohou volně studovat konopí v mnohem větší míře a důkladněji než kdy dříve.
Kanadská vláda v současnosti financuje čtrnáct nových konopných studií a vyčlenila miliony dolarů na výzkumné granty.
Devadesát pět let prohibice způsobilo, že máme poměrně málo informací, přičemž to, co víme, pochází převážně z neoficiálního pozorování a krátkodobých studií. Ovšem kanadské laboratoře nezačínají od nuly – byla to totiž právě Kanada, která se v roce 2001 stala první zemí, jež povolila užití této rostliny pro lékařské účely. Tým kanadských vědců také v roce 2011 publikoval první sekvence genomu konopí. Jak tyto důležité příspěvky, tak řada recenzovaných studií se však zřídkakdy odchýlily od témat týkajících společenských norem vůči konopí.
Horší než tabák?
Výzkum se posunul vpřed již během počátečních legislativních kroků a nabídl nemocným a trpícím Kanaďanům novou možnost, jak zvládat chronickou bolest, léčit příznaky posttraumatické stresové poruchy a zlepšit celkovou kvalitu života. K útlumu došlo za vlády premiéra Stephena Harpera, konzervativce, který snížil rozpočet zdravotní a drogové politiky a označil konopí jako „nesrovnatelně horší“ než tabák (odborníci přitom řadu let tvrdí, že je to právě naopak). Znovu se výzkum v Kanadě rozmohl v roce 2014, kdy komerční pěstitelé dostali povolení k zásobování pacientů konopím pro lékařské účely prostřednictvím poštovních objednávek, což současně podnítilo zájem velkých firem. Zbrusu nová legislativa legalizující konopí nahrazuje omezující systém, který zacházel s výzkumníky, jako kdyby šlo o drogové dealery. Vědci, kteří chtějí pěstovat své vlastní rostliny, mohou nyní jednoduše zažádat o specifické povolení místo toho, aby byli nuceni žádat o výjimku z protidrogového zákona, ke které byl mimo jiné nutný i výpis z trestního rejstříku.
Legalizace přináší empirické důkazy pro zákonodárce, kteří byli zachyceni v síti nedostatečných údajů a snaze vyhovět společenským náladám.
Kanadská vláda, ačkoli byla dříve neochotná pouštět se do této problematiky, se nyní zasadila o to, aby bylo řádně prozkoumáno, jak konopí ovlivňuje tělo a mozek. V současnosti financuje čtrnáct nových studií a vyčlenila miliony dolarů na výzkumné granty, které by mohly řešit otázky typu, zda může těhotná matka užívající konopí ohrozit zdravý vývoj svého dítěte, jestli kouření této byliny ovlivňuje rychlost reakcí řidiče za volantem, či jaká je hranice, kdy se spotřeba konopí stává pro náctileté destruktivní?
Podpora soukromého sektoru
Soukromý sektor je ještě více nabuzen do rozsáhlého bádání, a to samozřejmě pro jeho komerční potenciál. Již během přípravné fáze legalizace si výrobci rychle vyřizovali zdravotnické licence, aby mohli vytvářet nové a inovační přípravky na bázi konopí. V současnosti dostalo povolení více než 130 firem a stovky dalších na něj čekají. Hlavní představitelé konopného průmyslu zahájili rozsáhlé studie, včetně zkoumání schopnosti rostlin zmírňovat nevolnost způsobenou chemoterapií a snižovat záchvaty u dětí s epilepsií.
Jedna ze společností vypsala ve spolupráci s univerzitou v Britské Kolumbii výzkumný grant v hodnotě desítek milionů korun, jehož cílem je prozkoumat, zda může konopí poskytnout řešení opioidové epidemie. Menší podniky se pouštějí do vývoje silných koncentrátů a krémů s konopím. Akademické sféry a neziskové organizace využívají peněz přitékajících do konopného sektoru k financování stále odvážnějších studií a legalizačních aktivit. Jde například o realistické vzdělávací programy na rozvoj „konopné gramotnosti“ u mládeže.
Celý svět objevuje konopí
Nové vědecké projekty vznikají také v Evropě, Izraeli a Austrálii, přičemž mnoho z nich je výsledkem spolupráce s kanadskými společnostmi a některé byly možné pouze díky dovozu sušeného rostlinného materiálu či konopného extraktu v oleji z Kanady. Země se stala „de facto zdrojem konopí pro výzkum po celém světě“, tvrdí Philippe Lucas, vedoucí výzkumu velkoproducenta Tilray, který konopí a přípravky z něj vyváží do deseti zemí po celém světě. Tento velký kanadský experiment se již stal katalyzátorem pro inovaci ve Spojených státech, kde federální zákaz výzkum dlouhá desetiletí dusil. Ačkoli 33 států zmírnilo nějakým způsobem své protikonopné zákony, pouze jedno jediné zařízení v Mississippi má federální povolení poskytovat sušené konopí a jeho produkty, což vědci popisují jako směšné a nedostatečné.
První konopí pro Američany
Kanadská společnost Tilray v září dosáhla významného prvenství, když získala povolení od Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami dovážet kanabisový extrakt kalifornskému neurologovi, který vyvíjí léčbu třesu u starších osob (společnost kromě toho vybudovala obrovský skleník ve výzkumném parku v Portugalsku a rozšířila tak vědecké povědomí o konopí až do Evropské unie).
Kanada je první stát ze skupiny G7, který ukončil prohibici.
Američtí konopní podnikatelé ovšem nejsou z budoucího zásobování ze studeného severu příliš nadšeni. Jeden mezinárodní pěstitel žádal prezidenta Trumpa o domácí regulaci v celostránkové reklamě v prestižních novinách Wall Street Journal, kde si stěžuje, že „Amerika rychle ztrácí svou konkurenční výhodu nad Kanadou.“
Místo války proti drogám
Obchodní války nahrazují válku proti drogám a legalizace přináší empirické důkazy pro zákonodárce, kteří byli zachyceni v síti nedostatečných údajů a snaze vyhovět společenským náladám. Kanadský statistický úřad a ministerstvo zdravotnictví již shromažďují informace od nové populace uživatelů konopí. Měřitelné údaje by mohly umožnit jurisdikcím po celém světě, aby navrhly reformy zákonů a takové programy veřejného zdraví, které minimalizují potenciálně negativní dopady legalizace.
„Studium konopí bude dále kráčet kupředu mílovými kroky, když západní civilizace znovu tuto starodávnou léčivou rostlinu přijala za svou,“ tvrdí Jonathan Page, rostlinný biolog působící ve Vancouveru a vedoucí projektu zaměřeného na vytvoření genomu konopí. Použití pro léčebné účely se přitom podle archeologických a historických záznamů datuje až do doby před tisíci lety.
Nová legislativa nahrazuje omezující systém, který zacházel s výzkumníky, jako kdyby šlo o drogové dealery.
Page v červnu prodal svou laboratoř Anandia jednomu z největších kanadských pěstitelů, firmě Aurora Cannabis, za v přepočtu více než dvě miliardy korun a minulý týden byl jmenován jejím vedoucím vědeckým pracovníkem, bude tedy dohlížet na přibližně 40 výzkumníků s doktorským a magisterským vzděláním. Jeho vizí je, že kanadští vědci budou provádět řadu výzkumů, aniž by je obtěžovala zažitá tabu. Od dešifrování, jak působí konopí na naše smysly, až po testování, zda jej lze použít jako náhradu za alkohol. „Těžce vybojovaný návrat konopí do kanadského mainstreamu naznačuje, že psychoaktivní rostliny jsou v moderním životě důležité a budou i nadále formovat lidskou kulturu,“ myslí si Page. „Zákaz byl jen krátkým výkyvem na časové ose civilizace a z hlediska vědeckého pokroku šlo o dobu temna.“ Ve věku globální paranoie se díky Kanadě pole konopných příležitostí konečně pořádně zelená. Nyní je na vědcích, aby jej obdělávali.
Zdroj: www.nytimes.com
