Napřed trochu minulosti
Poté co americká vláda konečně povolila studium léčebných vlastností konopí, se do centra pozornosti dostala nová, dosud netušená dimenze lidské biochemie. V devadesátých letech minulého století došlo k objevu endokanabinoidního systému. Ten představuje důležitou součást centrální nervové soustavy a má vliv na všechno od kognitivních procesů a vnímání bolesti až po apetit a fyzickou aktivitu. Bezpochyby se jednalo o vědecký objev desetiletí. Výzkumníci tak poprvé dostali příležitost porozumět tomu, jak lidský organismus řídí a usměrňuje některé své procesy. A od té doby, co vyšly najevo pozoruhodné léčebné vlastnosti konopí, se vědci nestíhají divit.
Objevení Ameriky
Endokanabinoidní systém představuje vskutku jedinečný objekt odborného zájmu, jelikož ovlivňuje tělesné pochody v mnoha ohledech. Jeho nalezení by se dalo trefně přirovnat k „objevení“ Ameriky. Před experty tak na obzoru vyvstává zcela nový a bohatý svět, jenž nabízí nesčetné možnosti důkladného výzkumu.
Endokanabinoidní systém má vliv na všechno od kognitivních procesů a vnímání bolesti až po apetit a fyzickou aktivitu.
Endokanabinoidní systém hraje natolik klíčovou roli, že je dost dobře možné, že dokáže napomoci s léčbou rakoviny, deprese a nejrůznějších doposud neléčitelných chorob. Nejdůležitější součásti endokanabinoidního systému jsou dva kanabinoidní receptory nejčastěji nazývané CB1 a CB2. V těchto dvou molekulách spočívá celá konopná věda. Stejně jako všechny biochemické receptory jsou i CB1 a CB2 tvořeny bílkovinami a fungují na základě chemických podnětů přicházejících z vnějšku buňky. Mohli bychom je přirovnat k jednomu z malých černých bodů na televizní obrazovce, jež přijímají signály od ovladače. Jenom čekají na impuls, a pak zareagují. Po mnoho let byly CB1 a CB2 jediné známé receptory endokanabinoidního systému. Nyní se však výzkumníci domnívají, že se pravděpodobně dopídili existence nového kanabinoidního receptoru, který by mohl otevřít zcela novou škálu léčebných metod.
I v nádorech
Průlomová molekula se zatím nazývá GPR55, nicméně již brzy by mohla být známá jako CB3. Není to až taková novinka, její stopy byly nalezeny již v roce 1999, a to hned v několika částech mozku, například v hipokampu, mozečku, thalamu atd. Nedávný výzkum ovšem prokázal její výskyt i v jiných částech lidského těla, a to například ve slezině, trávicí soustavě či v nadledvinách. Určité její množství se vyskytuje také v nádorových buňkách.
Nový výzkum přišel s tvrzením, že konopí by mohlo mít na lidský organismus účinky, které jsme si zatím nedokázali ani představit.
V čem je ale celá tato záležitost průlomová? Pokud je totiž zmíněná molekula opravdu doposud neobjevený kanabinoidní receptor, znamenalo by to, že naše chápání endokanabinoidního systému bylo až doteď v zásadě nedostatečné. GPR55 se navíc od navzájem relativně podobných CB1 a CB2 velmi liší. Nově objevená molekula má s dvojicí receptorů společných ani ne 15 procent aminokyselinové struktury. Vědci se domnívají, že tato molekula, jež se nachází nejen v mozku, ale i v mnohých dalších důležitých orgánech, funguje úplně jinak, než by se u kanabinoidního receptoru předpokládalo. Lze to přirovnat k hypotetickému zjištění, že prsty na nohou reagují na úplně jiné podněty než prsty na rukou, kupříkladu že nereagují na fyzické impulsy, ale na magnetická pole.
Záhady fungování
Výzkumníci se shodují, že potenciál CB3 je nezměrný. Možná budeme konečně schopni zjistit, proč mají konopné výtažky tolik pozitivních léčebných účinků, které se sice pravidelně prokazují při experimentech, ale vědcům často nezbývá než nad tím vrtět hlavou, jelikož konkrétní mechanismus léčebných účinků je jim neznámý. Pokud by díky tomu dokázali rozlousknout, jak přesně endokanabinoidní systém funguje, mohli by dost možná navrhnout nové a lepší metody léčby pro nespočet nemocí. A nejenom to. Díky lepšímu poznání kanabinoidních receptorů bychom se také mohli dozvědět více o našem těle celkově, například jak vlastně bojuje s chorobami. Přítomnost molekuly GPR55 v nádorových buňkách může na první pohled znít děsivě, nicméně opravdu není důvod k obavám. Funkce a účinky molekuly GPR55 jsou zatím velkou neznámou, ale pokud se nám podaří zjistit důvody jejího výskytu v rakovinných buňkách, dozvíme se tak více o rakovině samotné – o příčinách jejího vzniku, způsobech šíření a dost možná i o tom, jak se dá zastavit. Navíc jestli výzkum povede k objevu, že kanabinoidní receptory lze využít k léčbě nádorových onemocnění, budeme tak proti nim mít nakonec více prostředků. Podobný objev by znamenal v lékařství hotový průlom.
Díky lepšímu poznání kanabinoidního systému se dozvíme, jak vlastně naše tělo bojuje s chorobami.
Jedna z teorií ohledně vlastností CB3 tvrdí, že lidské tělo by mělo být schopno přetvořit některé druhy kanabinoidů na jiné. Jestli se tyto dohady potvrdí a nádorové buňky využívají CB3 k pochybným účelům, stačilo by pak navrhnout kanabinoid, jenž by se navázal na tento receptor a možná zabránil růstu nádorů. Jedná se však o pouhé teorie a vědce tak čeká ještě dlouhá cesta. Možnosti jsou však přesto nekonečné a rozhodně je se na co těšit. CB3 tak možná do budoucna přinese celkovou změnu v léčbě lidských neduhů.
Zdroj: www.rxleaf.com
