Konkrétně se jednalo o „vliv beta-karyofylenu na dyslipidemii a zánětlivé procesy v cévách u laboratorních krys, kterým byly tyto zdravotní problémy navozeny nevhodnou vysokotučnou dietou a podáváním fruktózy po dobu dvanácti týdnů,“ čteme v abstraktu. V devátém týdnu byly krysy rozděleny do několika skupin a byla u nich zahájena léčba pomocí pioglitazonu (hojně využívané antidiabetikum), samotného betakaryofylenu, dále betakaryofylenu v kombinaci s antagonistou CB2 receptorů (nazvaným AM630) a nakonec betakaryofylenu v kombinaci s antagonistou PPAR-γ receptorů (BADGE). Tato léčba probíhala až do dvanáctého týdne. V abstraktu se uvádí: „Betakaryofylen prostřednictvím interakce s CB2 receptory výrazně zmírnil všechny negativní změny v důsledku nezdravé diety – došlo ke zlepšení glykemických parametrů a dyslipidemie, snížení oxidativního stresu a zánětlivých procesů v cévách… Díky aktivaci PPAR-γ dokázal potlačit cévní záněty a znovu nastolit rovnovážný stav. V neposlední řadě byly vypozorovány hypolipidemické účinky betakaryofylenu v podobě snížení hladiny cholesterolu (LDL, VLDL) a celkově se tento terpen ukázal jako efektivnější než pioglitazon.“
Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov