Aktuální článek
Logické klamy 4

Logické klamy 4

  • V tomto díle seriálu si představíme příklady užití logického klamu „non sequitur“, tedy špatného použití vyplývání. Pro znalejší terminologie se jedná o porušení logické implikace*.

Doložení vyplývajícího

Tento logický klam nám podsouvá předpoklad, že implikace automaticky platí oboustranně. Takzvaná teorie vstupní brány je zářným příkladem. Tato teorie stojí na myšlence, že když (téměř) každý uživatel tvrdých drog, tedy zejména heroinu a pervitinu, má zkušenost s marihuanou, pak každý uživatel marihuany je potenciální feťák. Skutečnost, že tito lidé mají zkušenost i s alkoholem, tabákem, sexem nebo sojovou omáčkou, se opomíjí. Když naproti tomu řekneme, že každý otec měl sex a budeme vyvozovat, že každý, kdo měl sex, musí být otcem, nikdo nám neuvěří. Problém je v přímé zkušenosti. O podobných nesmyslech snadno přesvědčíte lidi, kteří ve svém okolí nepozorují opak. Těžko ale o tezi vstupní brány přesvědčíte někoho, kdo se běžně mezi uživateli marihuany pohybuje.

Zamítnutí předešlého

Zde máme klam, který se nás snaží přesvědčit, že když neplatí nějaký předpoklad, neplatí ani závěr z něj odvozený. Zde je logický klam mnohem méně zřejmý, než u většiny toho, co v tomto seriálu prezentuji. Vyjdu zde z jiného svého článku v tomto časopise, konkrétně z faktů a mýtů o marihuaně. Píšu tam, že marihuanový kouř obsahuje více dehtu, než tabákový. Dejme tomu, že předpokládáme opak, tedy že marihuana dehtuje méně. Z toho odvodíme, že by tedy měla u menšího procenta uživatelů způsobovat rakovinu. Měření ovšem prokáže, že skutečně dehtuje více. Můžeme z toho vyvodit, že má i větší šanci vyvolat rakovinu?

Jistěže ne. Ve hře totiž může být mnohem více faktorů. Původní teorie neříká nic o tom, jak vůbec souvisí obsah dehtu a tendence ke zhoubnému bujení. Něco podobného, ale výrazně složitějšího, se naskytlo fyzice v první polovině minulého století. Vědci považovali světlo za jistou formu vlnění prostoru a z toho vyvozovali závěry, které byly velice dobře potvrzeny experimenty. Později se objevila myšlenka, že světlo je kvantované, tedy tvořené částicemi, nyní známými jako fotony, a to se i potvrdilo. Znamenalo to snad, že původní měření byla špatná? Nikoliv. Jen jsme neznali celou pravdu. Ve vědě vůbec můžeme často vidět problémy vyplývající z tohoto logického klamu. Často je totiž výsledek znám dříve než předpoklad, který vytváříme až zpětně. Neplatnost předpokladu tak v žádném případě nemůže znamenat, že by neplatily jeho důsledky.

Inkonzistence

Jak vyplývá z názvu, jedná se o snahu skloubit dvě protichůdné věci do funkčního celku. Vždy mne pobaví, když skalní příznivec restauračních zařízení pronese větu ve stylu: „Drogy bych nikdy neužíval, to si radši dám pivo navíc.“ Rozpor je zřejmý. Tento klam je také do jisté míry odlišný od většiny těch, které zde prezentuji. Většinou totiž nevyplývá z úmyslu klamat, ale z prosté neznalosti, stejně jako v mém příkladu. Většinou ovšem neznamená vždy, a proto se objevuje i tam, kde se někdo snaží za každou cenu hájit svou pravdu, nejčastěji pak nějaké morální zásady. Po světě chodí nejeden muž, který by „nikdy nepodvedl svou partnerku, ta další holka byla jenom úlet“. Úlet jistě, ale to „nikdy nepodvedl“ tím trochu ztrácí na významu, že?

Pro dnešek by to bylo vše a těším se na setkání u dalšího dílu.

* Wikipedie k implikaci říká: Implikace (z lat. implicatio, propletení, zahrnutí) znamená vztah vyplývání nebo zahrnutí. Skutečnost nebo výpověď A implikuje nějaké B, pokud z A nutně vyplývá B, případně pokud je B v A už zahrnuto čili implikováno. Příklad: „Nebude-li pršet, nezmoknem.“ Téhož původu je i slovo implicitní, nevyslovený, předpokládaný, zamlčený.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!