Odhlédněme od tvrzení, že legalizace konopí sníží počet násilných trestných činů: kriminalita je nepředvídatelná a toto konstatování je zřejmě příliš optimistické, pokud je vztaženo na jedinou změnu v zákoně, která není zaměřená přímo na snížení výskytu trestné činnosti (ačkoli není scestné představit si, že omezení černého trhu může v určitých případech kriminalitu snížit).
Pokud bychom trvali na kauzálním vztahu mezi legalizací a počty vražd, mohli bychom snadno argumentovat, že legální konopí vedlo k menšímu počtu vražd v sousedním Oregonu.
Berenson nevyjadřuje pouze skepsi vůči tomuto konstatování – silnými slovy naopak tvrdí, že legalizace způsobila pravý opak. A pokud by opravdu existovalo silné, jasně ilustrované spojení mezí legalizací konopí a zvýšeným výskytem trestné činnosti, pak by zcela jistě šlo o významný důkaz, který by se v dalším průběhu legalizace musel vzít v potaz. Jenže Berenson nic takového neukazuje. Uvedený odstavec je naopak jasnou ukázkou toho, jak zavádějícím způsobem využít statistických údajů k vytváření zjednodušených tvrzení o lidském chování a veřejné politice.
Čarování s daty
Nejproblematičtějším tahem, který Berenson učinil, je to, že vše vztahuje k roku 2014. „Pokud jde o konopí, v roce 2014 se nic zajímavého nestalo,“ uvádí Mark Kleiman, odborník na drogy a profesor politologie na Newyorské univerzitě, jenž sám varoval před přílišným optimismem vyvolaným legalizací konopí, a dodává: „Ale mezi lety 2015 a 2016 opravdu došlo k mírnému nárůstu v počtu vražd.“ Kleiman má v obou případech pravdu. Níže uvádíme graf zobrazující statistiky FBI týkající se celostátní kriminality v posledních letech, z něhož je patrný mírný nárůst počtu násilných trestných činů po dlouhém období poklesu:
O příčinách a souvislostech
Tento celostátní trend nárůstu kriminality se týkal mnoha států bez ohledu na jejich konopnou legislativu. A jak poznamenal Kleiman, není žádný důvod zvolit pro bližší zkoumání uvedených čtyř států právě rok 2014. Aljaška a Oregon sice tehdy legalizovaly konopí, avšak Colorado a Washington tak učinily už o dva roky dříve.
Válka proti konopí je podle mnoha měřítek naprostou katastrofou a neúměrně poškodila především minoritní komunity.
A historie konopné legislativy v jednotlivých státech je zhusta daleko komplikovanější a nelze začínat datem úplné legalizace – třeba na Aljašce a v Oregonu je už několik desítek let možné držet malé až středně velké množství konopí pro osobní potřebu, aniž by vám hrozilo něco víc než jen malá pokuta. Názor, že přechod od velmi liberální konopné politiky k velmi liberální konopné politice způsobí okamžitý nárůst násilné trestné činnosti, vyžaduje důkazy, jichž se však Berensonově sloupku nedostává.
Pokud se navíc blíže podíváme na tyto kriminální statistiky, vyjeví se před námi daleko složitější příběh. Berenson sice tvrdí, že od roku 2014 došlo ke „strmému nárůstu počtu vražd a těžkých ublížení na zdraví“, ale například v Oregonu se podle zpráv FBI mezi lety 2015 a 2016 počet vražd zvýšil celkem o 1 procento, v porovnání s celostátním nárůstem o 7,9 procenta, a pak mezi lety 2016 a 2017 klesl o 11,6 procenta, což je podstatně prudší pokles než ve zbytku země. Pokud bychom trvali na předpokládaném těsném kauzálním vztahu mezi konopnou legislativou a počty vražd, mohli bychom snadno argumentovat, že legalizace konopí v tomto období zmírnila trajektorii počtu vražd v Oregonu, alespoň s ohledem na celonárodní trendy, a zachránila spoustě Oregonců život. A toto zaměření na zákony jednotlivých států a kriminalitu navíc opomíjí širší perspektivu: „Spotřeba konopí, zejména silná spotřeba, stoupá už od roku 1992,“ tvrdí Kleiman. „V tomto období však počet vražd v celostátním měřítku poklesl o více než padesát procent.“
Nedostatek důkazů
Na těchto nesmyslně zavádějících poplašných zvěstech je nejvíce frustrující to, že Berenson ve svém sloupku uvedl také jednu trefnou poznámku: Spojené státy opravdu zažívají poměrně radikální změnu, pokud jde legislativu týkající se konopí. V mnoha ohledech jde o důležitý krok směrem ke spravedlnosti. Válka proti konopí je totiž podle mnoha měřítek naprostou katastrofou a neúměrně poškodila komunity, které jsou náchylné k policejní šikaně. To ale neznamená, že je konopí zcela neškodné anebo že ve spojení s legalizací neexistují palčivé otázky ohledně veřejného zdraví.
„Spotřeba konopí, zejména silná spotřeba, stoupá už od roku 1992. V tomto období však počet vražd v celostátním měřítku poklesl o více než padesát procent.“
Na této frontě panuje velká nejistota. Jak v časopisu New Yorker napsal Malcolm Gladwell poté, co si pročetl gigantickou studii Národní lékařské akademie z roku 2017: „Zvyšuje užívání konopí pravděpodobnost smrtelných autonehod? Ano. Jak moc? Není jasné. Má vliv na motivaci a poznávací schopnost? Těžko říct, ale zřejmě ano. Ovlivňuje vyhlídky na získání zaměstnání? Nejspíš ano. Zhorší studijní výsledky? Nedostatek důkazů. A tak to pokračuje na mnoha dalších stránkách.“
Tyto otázky jsou důležité. Jenže přimět lidi, aby je brali vážně, to znamená začít je brát vážně – a ne se vracet k přehnaným tvrzením z minulosti. Berenson naříká, že kdokoli poukáže na to, že legalizace konopí může mít jisté nepříznivé účinky, „bude zesměšňovaný jako člověk, jenž zastává názory jako z nechvalně proslulého filmu Reefer Madness, který v roce 1936 zobrazil, jak mladí lidé po kouření konopí propadají šílenství a násilí.“ Ale jestli nechcete být zařazováni do této skupiny, pak nás nekrmte takovými neopodstatněnými tvrzeními!
Zdroj: nymag.com
