Caulkins je opravdu jedinečná osobnost. Má vysokoškolské technické vzdělání a doktorát z oboru operační analýzy na MIT. Pracoval jako zástupce ředitele v think tanku RAND, jenž se zabývá studiem a analýzou protidrogové politiky. Teď je profesorem na Fakultě informačních systémů a managementu veřejného pořádku Heinz College, která je součástí univerzity Carnegie Mellon. A také se podrobně zabývá konopím – především dopady legalizace na společnost.
Celá polokoule
Severní i Jižní Amerika se vrhá na rozsáhlou komercionalizaci konopí, Caulkins se ale obává agresivních marketingových strategií a podnikatelů snažících se vydělat na (zne)užívání konopí a závislosti. Předpovídá dobu, kdy bude tato rostlina považována za čistě prodejní artikl a její cena klesne na zhruba dvacet korun za gram. Snaží se proto přijít na způsob, jak udržet nový průmysl v zodpovědných mezích.
Z konopí se stane prachobyčejný obchodní artikl, protože jej opravdu není tak těžké vypěstovat.
Caulkinsovi – spolu s Beau Kilmerem a Markem Kleimanem – vyšla v roce 2012 kniha Legalizace konopí: Co musí každý vědět (česky nevyšlo – pozn. red.). V ní úspěšně vyvrátili mnoho mýtů o této údajně nebezpečné droze i o dopadech legalizace. Autorské trio například zpochybňuje tvrzení, že legalizace podstatně sníží soudní náklady a vyprázdní věznice. Zdá se totiž, že většina lidí „zavřených kvůli marihuaně“ je ve vězení za distribuci, nikoli za pouhé přechovávání a užívání, takže by měli problémy se zákonem, i kdyby bylo konopí legální. V souvislosti s postupující vlnou legalizace (loni přibyla Kanada a desátý americký stát, přičemž letos se očekává, že přibude minimálně pár dalších) požádali britský magazín The Inquirer a newyorské noviny Daily News Caulkinse o rozhovor.
Po celé zemi se rozsáhlé oblasti zbavují zákazu konopí. Jaký vývoj tohoto sektoru předvídáte?
Budoucnost je vždycky nejistá. Legalizace neznamená, že všechno bude stejné jako dřív, akorát nebudeme za trávu zavírat lidí do vězení. Hodně věcí se změní. Jen ne tak, jak si asi představujete.
O konopí se začali zajímat bývalí marketingoví odborníci ze společností jako Victoria‘s Secret, Nike či velké alkoholové a tabákové koncerny. Co je na něm najednou tak úžasného?
Dříve bylo nespornou obchodní výhodou producentů to, že měli pěstitelské know how. To se ale změnilo. Nastává doba, kdy bude k úspěchu v konopném odvětví potřeba znalost marketingu, využití přitažlivých grafických forem a umístění produktu v hollywoodských trhácích. Bude to období lidí s titulem z ekonomky a marketingových odborníků, pro něž bude produkci samotného konopí reálně zajišťovat jen hrstka lidí. Z konopí se stane prachobyčejný obchodní artikl, protože jej opravdu není tak těžké vypěstovat.
Co se týče pracovních míst, tak velké množství lidí pracovalo s konopím už před legalizací. Rozdíl je hlavně v tom, že lidé pracující v legálním konopném průmyslu platí daně.
Jak hluboko mohou klesnout ceny?
Takřka na nulu. Může to trvat klidně deset let, ale nemyslím si, že vzhledem k celonárodní legalizaci a velkým úsporám z rozsahu produkce by mohl vyvstat jakýkoliv důvod, proč byste nemohl rostlinu produkovat stejně levně jako další věci, které nám dnes firmy věnují zadarmo, jako čokoládky na polštářích hotelových pokojů a oříšky na barech lepších podniků. Hotely nebo restaurace by klidně mohly koupit najednou tisíc předbalených jointů a doslova je rozdávat svým zákazníkům. Až tak nízké budou výrobní náklady.
Kdyby konopí takřka nic nestálo, jaká nebezpečí by to mohlo přinést?
Já se obávám o veřejné zdraví. Vyšší cena pomáhá lidem se ovládnout. Konopí za hubičku jej zpřístupní chudým nebo mladým lidem, a také umožní těm, kdo nad svým zvykem ztratili kontrolu, začít ho kouřit v opravdu velkém množství. Odhadujeme, že hodina rauše by mohla v průměru vyjít na dvacet korun nebo ještě méně.
K rychlému zkomercializování konopného sektoru máte mnoho výhrad. Jak byste zabránil tomu, aby stávající drogové kartely v prohibičním světě nebyly zkrátka nahrazeny dalším nespravedlivým systémem?
Nejjednodušší by bylo nastavit si jedno prosté pravidlo: Abyste se mohl ucházet o povolení rostlinu pěstovat a distribuovat, musíte být nezisková organizace. Pokud jí nejste, zkrátka to nemůžete dělat. Správní rada takové neziskovky bude ve svých řadách muset mít bojovníky za práva dětí a členy komunity protidrogové léčby a ve své zřizovací listině bude mít černé na bílém napsáno, že existuje, aby bojovala proti nelegálnímu prodeji konopí – ne proto, aby stimulovala a vybízela k jeho konzumaci.
Další možností je vytvoření státního monopolu a prodávat konopí prostřednictvím něčeho jako státem provozované prodejny.
Legalizace neznamená, že všechno bude stejné jako dřív, akorát nebudeme za trávu zavírat lidí do vězení. Hodně věcí se změní – jen ne tak, jak si asi představujete.
Jak realistické jsou předpokládané příjmy z daní a vznik nových pracovních míst?
Nějaké příjmy rozhodně budou. Otázkou ale je, jak vyřešíme problém poklesu cen, pokud z ní budeme vypočítávat daň jako procentuální podíl. Pokud spadne cena, spadne tím i příjem z daní. Patnáctiprocentní daň z 28 gramů (1 unce) za 1 000 dolarů je 150 dolarů. Patnáctiprocentní daň z unce konopí, jehož cena spadne na 10 dolarů, pak bude jen 1 dolar a 50 centů. Co se týče pracovních míst, tak velké množství lidí pracovalo s konopím už před legalizací. Sice se jim říkalo dealeři a státu nepřiznávali ani svůj příjem, ani to, že mají zaměstnání, ale stále pracovali a byli za to odměňováni, přičemž tyto peníze pak samozřejmě utráceli, takže přispívali k chodu ekonomiky. Rozdíl bude tedy hlavně v tom, že lidé pracující v legálním konopném průmyslu platí daně.
Co jsme opomněli zmínit?
Nemluvili jsme o Kanadě. Je to první velká země, kde konopí legalizovali, a Spojené státy s ní mají hranicí dlouhou takřka 5 000 kilometrů. Nedokážu si představit, jak dlouho bychom mohli s takovým sousedem vlastní legalizaci oddalovat. A také jsme se nezmínili o budoucnosti: Představte si svět za deset nebo dvacet let. Konopí by v té době mohlo být legální nejméně ve třiceti zemích po celé planetě. Pěstovalo by se vůbec ještě ve Spojených státech? Možná. Ale jen díky tomu, že naši farmáři se naučí být neuvěřitelně efektivní. V budoucnu by totiž museli soupeřit s Kolumbií nebo Thajskem, kde je lepší podnebí a mnohem menší náklady na práci i materiál.
Dobrým přirovnáním by v tomto případě mohla být kasina. Když bylo Atlantic City na celém východním pobřeží jediné město s legálními kasiny, New Jersey z toho ekonomicky obrovsky těžilo. Pak ale legalizovaly kasina i ostatní státy a tento obrovský rozkvět skončil. Jak dlouho bude New Jersey vzkvétat díky tomu, že za týden legalizuje konopí? Obávám se, že tento zelený boom zase tak dlouho, jak si někteří myslí, nevydrží.
Zdroj: www.philly.com
