Aktuální článek
Crohnova choroba: Je mi sedmnáct a díky konopí jsem naživu

Crohnova choroba: Je mi sedmnáct a díky konopí jsem naživu

  • Když bylo Coltynu Tunerovi čtrnáct let, Crohnova choroba u něj dospěla do takového stadia, že ho ohrožovala na životě. Spolu s rodiči se proto rozhodl, že zatímco matka a sourozenci zůstanou doma ve státě Illinois, on se s otcem přestěhuje do Colorada – doufali totiž, že mu tam lékaři umožní užívat konopí na předpis.

„Naložili jsme je do auta, vybavili hotovostí a nějakým oblečením a poslali je do světa,“ vzpomíná Coltynova matka Wendy. „Nejdřív tam jeli jen na otočku. Byli jsme bezradní, zmatení a vyděšení. Nevěděli jsme ani, co přesně tam budou dělat, ale nezbývalo nám než to zkusit.“ Coltyn v té době bojoval s úpornou nemocí už tři roky. V roce 2011 se na skautském výletě málem utopil a krátce po této nehodě dostal bakteriální infekci. Jeho zdravotní stav se od té chvíle rychle zhoršoval, až mu byla v roce 2012 diagnostikována Crohnova choroba.  

Na cestě za lékem

Když už měl konečně diagnózu, začalo dlouhé hledání vhodného léku. Jako první mu lékaři nasadili mesalazin a poté budesonid, ale symptomy choroby nepolevovaly. Naopak se zhoršovaly. Chlapec se přestal stýkat s přáteli a dal vale všem svým koníčkům, protože na ně neměl sílu. Navíc trpěl nesnesitelnými bolestmi. Dalším v dlouhé řadě preparátů byl proto nitrožilně podávaný infliximab. Po šesti dávkách se u Coltyna rozvinula artritida, lupenka a silná nevolnost. Jeho tělo si totiž proti tomuto léku začalo vytvářet protilátky.

Díky konopí přibral Coltyn na váze a může se věnovat všem běžným klučičím aktivitám.

Lékaři mu následně předepsali methotrexát, mezi jehož vedlejší účinky patřily například otoky obličeje a krvácení z nosu. Ani pátý pokus nebyl úspěšný, jelikož užívání prednisonu vyvolávalo nevolnost, bolesti kloubů a mělo špatný vliv na kvalitu kostí. V rámci šesté léčby zkusil adalimumab. Jeho rodiče dlouho váhali, než s léčbou souhlasili. Netrvalo dlouho a chlapec i toto léčivo vysadil kvůli vedlejším účinkům a v obavě, že by mohlo způsobit tuberkulózu nebo rakovinu.

Tři možnosti

V té době byl Coltyn silně podvyživený, zesláblý a nevydržel stát ani chodit déle než pět minut. Pohyboval se výhradně na invalidním vozíku a měl před sebou už jen tři možnosti: lék Cimzia s podobnými vedlejšími účinky jako adalimumab, chirurgický zákrok, jenž by sice odstranil postiženou část střeva, chlapec by ale do konce života musel mít umělý vývod. Třetí alternativou bylo konopí. Rodina začala poprvé vážně přemýšlet o konopné léčbě. „Všechno, co jsem do té doby zkusil, mi přitěžovalo a mělo nesnesitelné vedlejší účinky. Neměl jsem co ztratit,“ vzpomíná Coltyn. Nejdříve se ale chtěl dozvědět co nejvíce o možných účincích. V jedné z izraelských studií se dočetl, že pacientům s Crohnovou chorobou kouření konopí výrazně pomáhá. „Kouřit jsem nechtěl, máma s tátou ale sehnali extrakt v oleji a ten podle všeho neměl mít žádné vedlejší účinky. Takže jsem souhlasil,“ popisuje mladík své začátky. „Než jsme se začali o konopí víc zajímat, tvrdili mi prakticky všichni, že je to nebezpečná droga a že se mu mám vyhýbat.“

Konopí bylo v té době legalizováno v Coloradu jak pro léčebné, tak rekreační použití, ovšem pouze pro dospělé. A navíc Crohnova choroba nepatřila v rámci léčebného užití mezi schválené indikace. Avšak symptomy, kterými Coltyn trpěl, tedy chronická bolest, nevolnost a nechutenství, ho již k užívání přípravků z konopí opravňovaly. Jelikož je nezletilý, potřeboval doporučení od dvou nezávislých lékařů s patřičným oprávněním. To se mu podařilo získat a po řadě vyšetření se stal prvním dětským pacientem s Crohnovou chorobou v Coloradu, který se legálně léčil konopím. 


Pokus – omyl

Dávkování bylo velkou neznámou a otec proto experimentálně přidával olej s extraktem do sušenek. „Po několika týdnech jsem se začal cítit lépe, ale na tyhle sušenky se asi do konce života ani nepodívám. Celý měsíc jsem je musel jíst dvakrát denně,“ směje se Coltyn. Otec se po nějaké době obrátil na pečovatelku, ani ta ale neměla o Crohnově chorobě a konopí dostatek informací. Coltyn tedy musel s dávkováním experimentovat. Rodiče vedli podrobný deník, kam zaznamenávali, jak se která dávka u chlapce projevila, a obratem upravovali množství a poměr účinných látek.

Jako nejvhodnější se ukázala kombinace THC a CBD v poměru jedna ku jedné a nejlepším způsobem konzumace byly kapsle, které se rozložily až v žaludku. Účinné látky se tak mohly vstřebávat přímo v trávicím traktu.

„Moji lékaři se celé tři roky zaměřovali jen na mírnění projevů nemoci, ne na léčbu. Já jsem ale chtěl být zdravý a konopí mi kromě tlumení bolesti pomáhalo bojovat s vleklými záněty žaludku a střev. Živiny z jídla se konečně začaly správně vstřebávat, takže jsem měl najednou víc síly a energie,“ popisuje Coltyn. Po sedmiměsíční terapii podstoupil kolonoskopii, která neprokázala žádná ložiska zánětu ani vředy. Rozbory krve i tkání byly negativní a tento stav trvá dodnes. Na stupnici od jedné do deseti hodnotí Coltyn své bolesti jedničkou, což je ve srovnání se dřívější sedmičkou výrazné zlepšení. Rovněž přibral na váze a může se věnovat všem běžným klučičím aktivitám. Po šesti měsících harcování tam a zpět se celá rodina natrvalo přestěhovala do Colorada.

O rauši to není

Aby našel to správné dávkování, které mu pomůže a zároveň nemá psychoaktivní účinky, začínal Coltyn s co nejmenšími dávkami a postupně přidával, dokud se nedopracoval ke kýženému výsledku. „Hodně lidí si myslí, že konopí je jenom o zhulení a kromě rauše nemá žádné citelné fyziologické účinky. Jasně, někdy to tak určitě je. THC má omamné účinky a může navozovat něco jako opilost. Kvůli tomu ho ale já osobně rozhodně neužívám. Hlídám si, kolik beru. Technicky vzato jsem možná ‚pod vlivem‘ a v krvi by mi určitě něco našli, nejsem ale omámený nebo utlumený.“

Konopí by měli předepisovat nejen vybraní specialisté, ale i běžní praktičtí lékaři.

doporučujeme

„Ze všech léků, které můj syn musel užívat, je konopí rozhodně nejpříjemnější,“ konstatuje Wendy a dodává, že u dříve užívaných konvenčních léčiv bylo okamžitě patrné, že na jeho tělo mají neblahý dopad. „Viděli jsme, jak trpí a bere něco, co mu nepomáhá a co má navíc i příšerné vedlejší účinky. Oproti tomu konopí mu neničí ledviny ani játra a já v tuto chvíli nemám důvod mít z tohoto způsobu léčby jakékoli obavy.“

Prozření

V počáteční fázi léčby lékaři jeho rodičům hrozili, že je za užívání konopí udají na sociálce „Když kolonoskopie potvrdila, že jsem prakticky úplně zdravý a že se jedná o dlouhodobý stav, jejich přístup se změnil,“ pochvaluje si mladík. Účinnost konopí připustili pod tlakem nepopiratelných důkazů i lékaři a dnes za jeho matkou posílají na konzultace i další podobně postižené rodiny. Všechno ale zdaleka není tak růžové. Coltyn své praktické lékařce pravidelně referuje o dávkách, které užívá, „ona sama se lahvičky s konopným extraktem ani nedotkne, protože by se tím mohla stát distributorkou návykových látek a její kariéra by byla u konce,“ vysvětluje Wendy. „V tom vidím velký problém. Konopí by měli předepisovat nejen vybraní specialisté, ale i běžní praktičtí lékaři. I oni se ale potřebují vzdělávat, potřebují informace, musí se podílet na výzkumu a mít možnost předepisovat konopí bez obav ze ztráty licence nebo trestního postihu.“

Coltynova rodina si to velmi dobře uvědomuje a bojuje za práva všech pacientů. Společně s organizacemi #illegallyhealed a Bulldozer Health kontaktovali zákonodárce ve Washingtonu, svědčili v mnoha případech v Illinois a Coloradu a bojují za legalizaci napříč Spojenými státy. „Chceme, aby lidé pochopili podstatu věci. Musíme jim vysvětlit, že to není jen o zkouřenosti,“ nastiňuje Wendy své plány do budoucna. „Konopí je lék a lidé ve státech, kde není legální, zbytečně trpí a umírají. Zdraví by nemělo být závislé na trvalém bydlišti. Nepřipadá mi správné nutit děti, aby se kvůli nesmyslným zákonům stěhovaly stovky a tisíce kilometrů daleko.“

Ani Coltyn nezahálí, jelikož založil vlastní iniciativu Coltyn’s Crue. „Mluvím o konopí s lidmi z celého světa. Jezdím na tábory pro děti trpící Crohnovou chorobou a nepřestává mě udivovat, že většina z nich o alternativních možnostech léčby vůbec neslyšela. Je super, že jim můžu sám na sobě ukázat, jak to funguje, a že jim můžu pomoci změnit život k lepšímu.“ 

Zdroj: Healthline.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!