Rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a obou Vrchních soudů v Praze a Olomouci mají za cíl sjednocovat postup soudů nižších a jsou tedy do určité míry závazné pro budoucí aplikaci právních norem na obdobné případy. Velké procesy trvají tak dlouho zejména proto, že si je jednotlivé soudní instance podávají sem a tam, jak jsou postupně vyčerpávány řádné i mimořádné opravné prostředky. Skutečné příběhy obyčejných lidí se ovšem dějí na úrovních nižších, před okresními a krajskými soudy, a také v interakci s ostatními orgány činnými v trestním řízení. A na těchto úrovních je potřeba aplikovat právně osobní faktor. Tam, kde vyšší instance rozhoduje s ohledem na obecný výklad normy, okresní soud naopak musí brát v potaz konkrétní okolnosti daného případu. A to je právě věc, za kterou pan Miroslav Koláčný bojuje.
Od myšlenky k masti
Miroslav Koláčný, jedenašedesátiletý masér z Pardubicka, se ke konopí dostal úplnou náhodou. Ve svém oboru se často setkával s dotazy klientů na konopné masti a tato tématika ho zaujala. Vypravil se proto do hlubokých vod internetu a na základě volně dostupných informací ho představa výroby vlastní konopné masti stále více lákala. „Pěstovat konopí a následně vyrobit konopnou mast jsem se rozhodl hlavně z důvodu, abych pomohl manželce, která dlouhodobě trpí chronickou nemocí zvanou fibromyalgie,“ říká Koláčný. Toto onemocnění, které postihuje zejména ženy mezi čtyřiceti a sedmdesáti lety a jehož příčina je neznámá, se dá charakterizovat jako chronický, nezánětlivý muskuloskeletální syndrom (jeden z projevů mimokloubního revmatismu).
Pěstovali jsme pouze čtyři rostliny konopí a postup policie mně připadal, jako by zasahovala proti drogovým dealerům.
Typickými příznaky jsou plošná bolest v oblasti svalů, šlach a kloubů a ztuhlost v různých částech těla, pocit chronické únavy a vyčerpanosti, poruchy spánku či paměti, syndrom dráždivého tračníku a bolesti hlavy (více viz Legalizace č. 25, pozn. red.). Manželka pana Koláčného má kvůli tomuto onemocnění přiznanou invaliditu. Když se pan Koláčný na internetu dočetl, že mast, která je k dostání v lékárně, není pro potřebu léčby jeho paní to pravé, opatřil mu jeho syn, jenž v Hradci Králové studuje obor zahradník, pět semen konopí. Ta následně nechal na vatě vyklíčit a již větší rostliny pak přesadili společně do zahrady.
Masér zahradníkem
Pan Koláčný se synem Janem vytvořili v zahradě kolem rostlin improvizované pařeniště a pak už jen zalévali. Rostlinám se dařilo a brzy bylo potřeba igelitovou ohradu částečně strhnout, aby měly prostor. Pak převzal pomyslné žezlo nad pěstěním pan Koláčný starší. Za použití dostupných zdrojů začal zkoumat, co že to vlastně přesně zasadili. Porovnáváním snímků z internetu s vlastními exempláři došel k závěru, že se jedná o konopí technické. Taktéž zjistil, že jedna z rostlin je samec, a tak v obavě před znehodnocením zbylých rostlin vyhodil samce na kompost. Když konopí ještě povyrostlo, otrhal z jedné rostliny listy a dal se do výroby první zkušební várky. Na zdraví jeho manželky měla mast, byť z pouhého listí, blahodárný účinek.
S legální stránkou věci si hlavu příliš nelámal – koneckonců neměl v úmyslu rostliny využívat jinak než k výrobě masti z listů, o nichž se domníval, že neobsahují žádné psychoaktivně látky. To, že tato argumentace v praxi rozhodně neobstojí a že se jedná přinejmenším o přestupek a v okamžiku zpracovávání rostlinného materiálu už i o trestný čin, pan Koláčný nevěděl. Neznalost zákona ovšem – až na výjimky – neomlouvá. (Výjimkou je myšleno, že existuje takzvaný omluvitelný právní omyl. A tady lze navíc i právně-teoreticky uvažovat o takzvaném nedostatku zavinění.)
Vzhledem k tomu, že pan Koláčný neholduje ani rekreačnímu užívání, měl v úmyslu nezužitkované části rostlin vyhodit. „Konopí seté jsem pěstoval za účelem léčení. V žádném případě jsem neměl v úmyslu z této rostliny vyrábět drogu,“ sdělil Koláčný ve svém vyjádření. „Mast jsem si vyrobil z listů konopí, ne z květu, pro léčebné účely pro sebe a svou rodinu. Nebyli jsme si vědomi žádného porušení zákona, rostliny jsme pěstovali s přesvědčením, že se jedná o technické konopí, které pěstujeme pro osobní potřebu léčby. Manželka trpí vleklým onemocněním, dlouhodobě silnými bolestmi, a proto jsem vyrobil zmíněnou mast s úmyslem ulevit jejím problémům.“ Zdálo by se, že i kdyby otázka pěstování čtyř rostlin pro takovéto účely byla nějakým způsobem sporná, nikdo přece nebude řešit pár rostlin v rohu zahrady. Vždyť v porovnání s rozsáhlými ilegálními pěstírnami vybavenými umělým světlem a výhřevem, kde jsou rostliny hnojeny a jejich počet jde do řádů stovek, jde o kapku v moři. Pak ale přišel zvrat.
Zásah v „drogovém doupěti“
Dne 10. října 2017 byl proveden zásah Policie České republiky z pardubického oddělení obecné kriminality, zřejmě na základě udání (jak vyplývá z usnesení o zahájení trestního stíhání, kde je explicitně zmíněno, že trestní stíhání bylo zahájeno pro podezření ze spáchání přečinu, kterého se měl dopustit neznámý pachatel), proti panu Miroslavu Koláčnému a jeho synovi Janovi v souvislosti s pěstováním rostliny konopí setého. „Policie zajistila mého syna Jana Koláčného, který studuje na střední škole v Hradci Králové, vyzvedla jej na autobusovém nádraží a přivezla do Rokytna. Následně mu bylo oznámeno, že bude provedena domovní prohlídka na základě předloženého příkazu k domovní prohlídce. Byl dotázán, zda s domovní prohlídkou souhlasí a nebude jí bránit,“ vysvětluje Koláčný. „Pěstovali jsme pouze čtyři rostliny konopí a postup policie mně připadal, jako by zasahovala proti drogovým dealerům, kteří pěstují velké množství. V dokladu o domovní prohlídce, který nám byl předložen, je napsáno, že jsme se dopouštěli pěstování rostlin konopí určeného k následnému zpracování na marihuanu. Proti tomuto nařčení se důrazně ohrazuji. Žádné zpracování konopí na marihuanu nám nebylo prokázáno. Je to zjevné překroucení skutečnosti za účelem našeho poškození.
Žádná čeleď konopí ani podobné rostliny se nenazývá marihuana. Nebyla nám prokázána výroba této drogy.
Zasahujícím orgánem mi při následném výslechu bylo vysvětleno, že v žargonu policie se ustálil název ,marihuana‘ pro jakékoliv konopí. Považuji to za značně zkreslené a zavádějící. Rostlina konopí není marihuana. Žádná čeleď konopí ani podobné rostliny se nenazývá marihuana. Při domovní prohlídce jsem spolupracoval a policistům jsem předal mast, kterou jsem si vyrobil. Příslušník policie, který u nás ve svém počítači sepisoval hlášení o zásahu, ale stále uváděl, že se jedná o marihuanu.“ V domě pana Koláčného byly zajištěny čtyři rostliny, pahýl po páté z nich a zbytek masti z první várky. Žádná sušina konopí ani pomůcky, ze kterých by orgány činné v trestním řízení mohly nabýt dojmu, že pan Koláčný se synem jsou doposud neodhalenými drogovými barony, nalezeny nebyly. Policisté se dvěma pěstiteli sepsali protokol a následně je pozvali k výslechu. Dle pana Koláčného ho ještě vyslýchající policista uklidňoval, ať nemá strach. „Při výslechu na policii mne opakovaně policejní vyšetřovatel ujišťoval, že jsem z toho moc vyděšený, že se nemusím ničeho bát, že nejsme žádní drogoví dealeři, že jsme konopí nekouřili a vyrobil jsem jen mast pro léčebné účely, takže to bude kvalifikováno pouze jako přestupek. Po půl roce nám bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání.“
Za čtyři rostliny deset let
„Našim záměrem nebylo pěstovat konopí za účelem výroby drogy marihuany, jak se nám opakovaně policie snaží v protokolu sepsaném při zásahu a následně v příkazu k domovní prohlídce podsouvat. Chápu, že pokud policie nalezne pěstírnu konopí, kde někdo pěstuje desítky nebo stovky rostli pro komerční účely a pro výdělek, je to zločin. Při zásahu u nás vyšetřovatelé jasně viděli, že se nejedná o žádnou tajnou ilegální pěstírnu a čtyři živé rostliny konopí mi připadají jako naprosto zanedbatelné množství. Pokud by jednali trochu lidsky, a ne tvrdě podle předpisů a paragrafů, myslím, že se toto mohlo řešit domluvou a nějakou blokovou pokutou. Rostliny nám mohli zlikvidovat, odebrat a do protokolu napsat, že se jedná o zanedbatelné množství. Při výslechu na policii jsem byl několikrát ujišťován, že o nic nejde, že to bude řešeno jako přestupek a pak nám přijde dopis, že jsme zločinci a dopustili jsme se zločinu. Připadá mně, jako by jejich zájem byl tento případ dostat za každou cenu před soud a zničit mne a celou mou rodinu,“ napsal ve svém vyjádření k zásahu policie Koláčný.
Jeho frustrace je pochopitelná. Po zvážení čtyř usušených rostlin byla orgány činnými v trestním řízení zjištěna celková váha sušiny 3 865 gramů, z toho takřka přesně 200 gramů THC. To znamená, že sušina obsahovala něco málo přes 5 % THC – lidově řečeno se jednalo o hodně obyčejnou „venkovku“, tedy nikterak závratně omamný a za tím účelem šlechtěný výpěstek. Zároveň byla provedena expertiza podomácku vyrobené masti, avšak v odborném posudku se překvapivě neuvádí, kolik gramů účinné látky THC bylo v masti nalezeno.
Ačkoli panu Koláčnému nebyl prokázán úmysl využít květenství rostlin, byly to právě květy, ve kterých se s odkazem na nařízení vlády č. 455/2009 Sb. měřil obsah aktivních látek. A dle usnesení o zahájení trestního stíhání bylo naměřené množství 200,29 gramu THC dostatečné k použití kvalifikované skutkové podstaty trestného činu, tedy druhého odstavce písmene c). To v praxi znamená, že rozmezí trestu odnětí svobody, ve kterém soud může v rámci své rozhodovací pravomoci operovat, se zvýšilo z jednoho roku až pěti let na dvě léta až deset let. Žádný soudce při smyslech by za takovéto provinění neudělil horní hranici trestu, ale i spodní je nesmyslně vysoká. Navíc už jen to, že zákon takovéto tresty za konopí umožňuje, dokazuje, jak nutná je novelizace konkrétních ustanovení platného práva České republiky. Jen pro porovnání, trestní sazba za trestný čin znásilnění je šest měsíců až pět let.
Panu Koláčnému a jeho synovi nezbývá než popřát štěstí v prokazování, že svým jednáním vůbec nenaplnili skutkovou podstatu trestného činu, neboť bezpochyby jde o čin, který sice formálně naplňuje znaky trestného činu dle trestního zákoníku, zároveň však není pro společnost nebezpečný, respektive stupeň jeho společenské nebezpečnosti je nepatrný, prakticky zanedbatelný. A pan Koláčný se nevzdává: „Využiji všech dostupných prostředků, které mi zákon umožňuje, abych se domohl spravedlnosti.“
………………………………………………………………………………………………………………..
Selhání systému
Jádro potíží pana Koláčného s nalezením opravdu funkční masti pro manželku nemocnou fibromyalgií – jakož i dalších nesčetných pacientů s roztroušenou sklerózou, artritidou, ekzémy a jinými chronickými onemocněními dobře léčitelnými kvalitní konopnou mastí – spočívá v tom, že vzhledem k současným normám není v lékárnách možno si na lékařský předpis objednat mast vyrobenou z takzvaného léčebného konopí s vhodným obsahem kanabinoidů. Doba expirace sušiny totiž není dostatečně dlouhá, aby umožnila maceraci i následnou spotřebu pacientem. O konopí na předpis a praxi v lékárnách se můžete více dozvědět v lednovém čísle magazínu Konopí v rozhovoru s anesteziologem MUDr. Radovanem Hřibem z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny.