Všechno, co jsem jako teenager věděl o takzvaných vstupních drogách, jsem zjistil od kuchyňské pánvičky a jednoho basketbalisty. Oba tyto zdánlivě nesouvisející objekty byly v osmdesátých a devadesátých letech klíčovými aktéry kampaně „Prostě řekni ne“ (Just Say No), která se mi vrývala do mozku jak z televize, tak díky školním přednáškám. Pánvička hrála ústřední roli v poněkud zvláštní televizní metafoře – mozek v ní představovalo smažící se míchané vejce. Vysokoškolský basketbalista Len Bias pak sloužil jako odstrašující případ, protože zemřel na předávkování tehdy nijak nespecifikovanou návykovou látkou. Společně tak kuchyňské nádobí a hráč košíkové, jakkoli nesourodá může tato dvojice být, varovali příslušníky mé generace před byť jen jediným experimentem s drogami. Jakmile se brána do jejich světa otevře, řítí se nebohá oběť do záhuby.
Nová studie
Ačkoli si tuto nešťastnou protidrogovou kampaň pamatuji dodnes, celý koncept vstupní drogy mi tehdy příliš jasný nebyl a ani dnes na tom nejsem o mnoho lépe. Podle nové studie odborníků z Kolumbijské univerzity v New Yorku není pro stále větší počet náctiletých vstupenkou do světa psychoaktivních látek alkohol nebo cigarety, jak tomu bylo dříve, ale konopí. To ale zcela odporuje léta prosazovanému názoru, že nezletilí se s konopím seznamují až díky zkušenosti s alkoholem a tabákem a přechod k němu má pak za následek strmý pád do náruče tvrdých drog. Nové indicie neznamenají, že by rodiče měli mít z konopí panickou hrůzu. Podle studie je změna preferencí způsobena především vyšším věkem prvouživatelů a nesouvisí primárně s vyšší oblibou konopí mezi mladistvými. Úroveň jeho konzumace mezi dospělými zůstává prakticky konstantní, zatímco popularita alkoholu a cigaret u nezletilých klesá – a možná tedy přišel čas upustit od hluboce zakořeněné představy o vstupence do světa tvrdých drog.
Popularita alkoholu a cigaret u nezletilých klesá. Strmě však narůstá užívání cigaret elektronických.
Aby mohli výzkumníci zkoumat míru užívání návykových látek mezi nezletilými, vyhodnotili téměř 250 000 dotazníků vyplňovaných studenty středních škol mezi lety 1976 a 2016. Na začátku tohoto období kouřila celá třetina středoškoláků pravidelně tabák – ovšem v roce 2017 to bylo pouhých 5 procent. Také počet uživatelů alkoholu stabilně klesá. V roce 2001 uvedlo 53,2 procenta studentů, že se alespoň jednou v životě opili, o patnáct let později se ke stejnému prohřešku přiznalo 37,3 procenta dotázaných.
Údajný zlom u konopí
Autorem teorie o vstupní droze je Denise Kandelová z Kolumbijské univerzity, která svou domněnku poprvé představila v sedmdesátých letech. Kandelová je shodou náhod kolegyní výše zmiňovaných autorů nové studie, na její realizaci se nicméně nepodílela. Teorie mylně předpokládá, že pořadí, v jakém se lidé seznamují s návykovými látkami, není náhodné a má téměř neměnné zákonitosti. Některé substance v tomto vzorci přitom údajně zvyšují náchylnost uživatelů k experimentům s jinými, nebezpečnějšími látkami. V té době byl legální alkohol považován za vstupenku do světa konopí, to pak mělo uživatele přivést k tvrdým drogám. Nelegální konopí bylo vnímáno jako zlomový element a jeho užívání mělo mít dramatické následky. Původní výzkum byl financován americkým Národním institutem pro návykové látky, jehož cílem bylo podle Kandelové specificky vyhledávat a zdůrazňovat potenciální rizika spojená právě s konopím.
Teorie rychle získala na popularitě, stala se součástí politiky i veřejností přijímané protidrogové politiky a základním stavebním kamenem pro dlouholetou kriminalizaci konopí i pofidérní kampaně podobné v úvodu zmíněné „Prostě řekni ne“. Dlouhá léta byla údajná stěžejní role konopí při rozvoji drogové závislosti považována za prostý fakt a byla mimo jiné jedním z argumentů pro masivní zavírání lidí do vězení za přečiny spojené s trávou. Teenageři ale dnes pořadí látek postavili na hlavu a vyvolávají tedy oprávněné pochyby o platnosti teorie o vstupní droze. Katherine Keyesová, vedoucí nové studie, prohlásila, že problém není ani tak v teorii samotné, jako spíše v nepochopení vědeckých postupů a závěrů, které stály na jejím začátku: „Motiv příčiny a následku je vnímán jako neměnný. Přitom jediná prokázaná kauzální souvislost je ta mezi užíváním jakýchkoli návykových látek v raných stadiích puberty a pozdější zařazením se do sociálních skupin, kde jsou návykové látky dostupnější.“ Tradiční pořadí zneužívaných látek tedy může být v některých případech potvrzeno, jedná se ale o souvislost kulturního a sociálního charakteru.
Keyesová potvrzuje, že novější výzkum doktorky Kandelové na hlodavcích nevyloučil možnou existenci jakési vstupní substance, rozhodně jí ale není konopí: „Myši závislé na počátku výzkumu na nikotinu například více inklinovaly k užívání kokainu. Pokud jsou tyto látky užívány v mládí, může to spustit zálibu v dalších psychoaktivních drogách, a navíc se takoví jedinci častěji vyskytují v prostředí, kde jsou návykové drogy snadno dostupné.“ Keyesová zároveň zdůraznila, že věda zatím nedokáže určit, zda má podobné účinky i konopí.
Společenská odpovědnost
Profesor farmaceutických věd na Pittsburské univerzitě Michael Vanyukov nesouhlasí s domněnkou Dr. Keyesové, že teorie o vstupní droze má pravdivý základ, a závěry jejího výzkumu a souvislost mezi nimi interpretuje jako důkaz o její nesprávnosti. „Teorie se vztahuje pouze na samý počátek užívání návykových látek a i v tomto ohledu je asi stejně smysluplná jako pořadí chodů při obědě,“ prohlásil Vanyukov. „Pořadí užívání drog je obecně spíše otázkou příležitosti. Je logické, že lidé budou nejpravděpodobněji užívat látku, která je nejsnáze dostupná.“ Jeho studie provedená v Japonsku v roce 2012 například ukázala, že 82 procent závislých na tvrdých drogách nikdy nezkusilo konopí, jelikož konopí je v této zemi těžko k sehnání. Profesor Vanyukov je zastáncem teorie společenské odpovědnosti. Podle ní je užívání a následné zneužívání návykových látek nejsnadněji předvídatelné pomocí takzvaného biologického mechanismu odměny, který je čistě individuální záležitostí. To, jakým způsobem reaguje náš mozek na podněty, přímo předurčuje, jestli je vysoká pravděpodobnost vzniku závislosti na drogách. Kouření konopí v pubertě s tím nemá nic společného.
Počet dospělých uživatelů konopí se příliš nemění ani tam, kde byla uzákoněna legalizace.
Podle Ethana Nadelmanna, zakladatele a bývalého ředitele Aliance pro drogovou politiku (DPA), což je dnes jedna z největších a nejvlivnějších organizací bojujících za ukončení války proti drogám, nová data teorii vstupní drogy jasně vyvracejí: „Pokud by alkohol a cigarety byly bránou ke konopí, muselo by logicky s klesajícím počtem mladistvých uživatelů těchto látek ubývat i konzumentů konopí. Těch je ale mezi dospělými prakticky konstantní podíl. Žádnou bezprostřední příčinnou souvislost nepozorujeme.“ Co se čísel týče, má Nadelmann pravdu: počet dospělých uživatelů konopí se příliš nemění, a to ani ve státech, kde došlo k legalizaci pro rekreační účely, zatímco počet konzumentů ostatních psychoaktivních látek kolísá bez jakéhokoli zřejmého vztahu ke konopí.
Děsivý nástup e-cigaret
Důležitým faktorem, se kterým se ve studii nepočítalo, jsou elektronické cigarety. Jejich obliba mezi středoškoláky vzrostla mezi roky 2017 a 2018 o děsivých 78 procent a k jejich pravidelnému užívání se přiznaly více než 3 000 000 mladistvých. V roce 2016, kdy byl ukončen sběr dat pro výzkum, byly však elektronické cigarety mezi mládeží prakticky neznámé. Keyesová se sice domnívá, že momentální obliba této formy nikotinu nemůže být jedinou příčinou poklesu popularity cigaret, nicméně americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) už zvažuje opatření, která by epidemii kouření e-cigaret mezi mladistvými zastavila nebo alespoň zpomalila. Navzdory způsobu, jakým tabákové společnosti dokázaly zaujmout nezletilé a prodat jim nový produkt, máme důvod k optimismu. Úřady některých zemí již pracují na strategiích směřujících k omezení počtu uživatelů e-cigaret mezi mladistvými. „Dokázali jsme výrazně zmírnit rizika spojená s užíváním alkoholu a cigaret za použití principů ochrany veřejného zdraví,“ konstatuje Keyesová. „Doufejme, že jsme se zároveň poučili z minulých chyb.“
