Aktuální článek
Čtyřicet procent uživatelů konopí na předpis vysazuje ostatní předepsané léky

Čtyřicet procent uživatelů konopí na předpis vysazuje ostatní předepsané léky

  • Nová výzkum Univerzity v Michiganu ukázal, že 42 procent pacientů dává přednost konopí před předepsanými léky. Dalších 38 procent snížilo dávkování jiného dříve užívaného preparátu, nicméně až třetina uživatelů konopí na předpis neinformuje o této skutečnosti ošetřujícího lékaře.

Nová studie ukázala, že více než 40 procent uživatelů léčebného konopí vysadí po zahájení terapie alespoň jeden dříve předepsaný lék. V minulém desetiletí se vlna legalizace konopí na předpis prohnala Spojenými státy a kromě nadšení a úlevy zanechala v některých pacientech, lékařích i úřednících také zmatek. 

Různý kraj, různý mrav

Konopí je v závislosti na konkrétní státní legislativě schváleným léčivem proti bolesti, nevolnosti a depresím, lékaři je ale u řady chorob předepisují ne jako náhradu za konvenční léčiva, ale jako jejich doplněk. Účastníci průzkumu Univerzity v Michiganu nicméně přiznali, že v důsledku užívání konopí zcela vysadili nebo snížili dávkování jiných léků, aniž by o této skutečnosti informovali lékaře. 

Konopí se mnoha pacientům jeví jako levnější a účinnější alternativa k tradičním farmaceutikům, tento faktor ale není nejvýznamnější motivací k jeho užívání – tou jsou minimální vedlejší účinky. 

Odhaduje se, že průkazku uživatele léčebného konopí vlastní asi 2,1 milionu Američanů. Ne všichni ho ale užívají na předpis vydaný praktickým lékařem. Asi třetina pacientů svého „obvoďáka“ vůbec neinformuje o tom, že jim bylo konopí předepsáno jiným odborníkem. Jednou z příčin může být to, že ačkoli se pohled zákona na konopí změnil, pacienti se stále obávají nepochopení a odsouzení.

Většina ze čtyř stovek dotázaných uvedla, že v minulosti užívali konopí rekreačně a uvítali, že bylo jeho užívání alespoň částečně legitimizováno.  Rostlina byla dlouho považována za vstupní drogu a riziko pro veřejné zdraví a byla terčem řady vysoce exponovaných protidrogových kampaní. Dnes jsou nám známy její pozitivní terapeutické účinky, federální vláda a legislativa je ale stále dva kroky pozadu za vědeckými poznatky. 

Padesátiletý zásek

„Trváním na zařazení konopí mezi látky první třídy nebezpečnosti zůstávají úřady zaseklé půl století zpět, v době tvrdé konopné prohibice,“ prohlásil doktor Daniel Kruger, profesor katedry veřejného zdraví a vedoucí studie. „Všem důkazům navzdory vnímají rostlinu jako nebezpečnou drogu, před jejímž užíváním je třeba důsledně varovat. Já oproti tomu říkám, že máme v rukou rostlinu, kterou lidstvo užívá jako léku už 5 000 let, a měli bychom ji tedy brát vážně.“ Mnoho pacientů přitom důvěřuje spíše rostlině než lékům na předpis a v tomto smyslu se bez výjimky vyjádřili všichni účastníci průzkumu. Obzvláště skeptičtí pak byli k lékům na bázi opiátů, které mají na rozdíl od konopí řadu vedlejších účinků a snadno vyvolávají silnou závislost.

Záchrana před opioidy?

To je dobrá zpráva, především v době, kdy je Amerika postižena rozsáhlou krizí nadužívání a zneužívání opioidních léků. Státy jako Colorado, kde je legální rekreační i léčebné užívání konopí, zaznamenaly význam úbytek předepsaných opiátů a také případů předávkování.  Podle výsledků výzkumu omezilo 38 procent uživatelů léčebného konopí konzumaci jiných předepsaných léků a 42 procent je přestalo užívat úplně. „Nejenže si lidé sami určují, čím se budou léčit, ale na vlastní pěst se rozhodují i o tom, čím se léčit nechtějí,“ konstatuje doktor Kruger. 

Při léčbě závažných onemocnění, jako je rakovina, se užívá jako doplňkový prostředek ke konvenčním léčivům.

26 procent respondentů přestalo v důsledku předepsání konopí užívat návykové a zdraví ohrožující opiáty, jako je Oxycontin, což je jistě dobře. Pokud se ale k takovému kroku odhodlají bez konzultace s lékařem, vystavují se značnému nebezpečí. „Obávám se, abychom se nevrátili do 19. století, kdy se pokoutně prodávaly zázračné všeléky,“ vysvětluje Kruger. „Máme důkazy o tom, že konopí funguje, nemáme jich ale dost na to, abychom je mohli předložit ke schválení ve standardním farmaceutickém řízení.“

Svázané ruce

Zařazení mezi látky první třídy nebezpečnosti mimo jiné znamená, že objem i typ výzkumu, který mohou vědci provádět, je velmi omezený, a ještě omezenější jsou pak možnosti jeho financování. „Rostlina je tak nelegální, že vědci obrazně řečeno pracují s jednou rukou svázanou za zády a boxerskou rukavicí na té druhé,“ popisuje Kruger. Neexistuje žádný standardizovaný návod stanovující, jaké látky a v jakém množství mají být obsaženy v konopných preparátech. „Představte si to asi tak, že vám lékař dá pytel pilulek různých barev a tvarů a řekne, ať je prostě zkoušíte náhodně brát, dokud se nebudete cítit lépe. V takovém stádiu se v tuto chvíli nacházíme,“ krčí rameny Kruger. 

Ačkoli se pohled zákona na konopí změnil, pacienti se stále obávají nepochopení a odsouzení. 

Studie Univerzity v Michiganu zveřejněná v periodiku Journal of Psychoactive Drugs se zabývala pouze chorobami, k jejichž léčbě je konopí běžně užíváno, a porovnávala ho s konvenčními preparáty určenými k léčbě těchto onemocnění. Stojí nicméně za zmínku, že někteří pacienti se mylně domnívají, že konopí dokáže léčit samotné onemocnění, například rakovinu, a ne jen mírnit vedlejší účinky chemoterapie. 

A co rakovina

Výsledky jiného výzkumu zveřejněné v loňském roce ukázaly, že 20 procent pacientů, kteří prodělali nebo v současné době trpí nádorovým onemocněním, věří ve schopnost alternativních postupů léčit nebo předcházet vzniku rakoviny a stejného názoru je také 40 procent pečovatelů. Desítky let výzkumů sice potvrzují, že konopí může pomáhat pacientům po chemoterapii mírnit nevolnosti a podporovat chuť k jídlu, máme ale velmi málo důkazů o jeho účinnosti v boji proti rakovině jako takové.

Řada lékařů doporučuje konopí pacientům jako doplňkovou léčbu ke konvenčním postupům, rostlina jako taková ale není považována za prostředek k léčbě rakoviny. Autoři michiganské studie poukazují na skutečnost, že nelegální status konopí na federální úrovni výrazně komplikuje schvalování a financování jakéhokoli výzkumu, který by mohl do problematiky vnést nové světlo.

Rozdíl mezi alternativní a doplňkovou léčbou není mnoha pacientům zcela zřejmý, především pokud jim konvenční terapie nepřináší očekávané výsledky, jedná se přitom o rozdíl zcela zásadní. Již zmiňovaná studie z roku 2018 jasně ukázala, že 57 procent Američanů má obavy z finanční náročnosti léčby rakoviny. Léčebné konopí se, jak ukázal michiganský výzkum, mnoha pacientům jeví jako levnější a účinnější alternativa k tradičním farmaceutickým prostředkům, přičemž ale tento faktor není nejvýznamnější motivací k jeho užívání – tou jsou pro většinu dotázaných minimální vedlejší účinky. 

Neexistuje žádný standardizovaný návod stanovující, jaké látky a v jakém množství mají být obsaženy v konopných preparátech. 

Ať už jsou jejich důvod a pohnutky jakékoli, je zřejmé, že více a více pacientů se bude spoléhat na konopí na předpis. Prvním krokem k jeho bezpečnému zařazení na seznam povolených a kontrolovaných léčiv je podle doktora Krugera vyřazení rostliny z první třídy nebezpečnosti. „Legislativa dnes nedokáže držet krok s rychle postupujícím stavem vědeckého bádání,“ potvrzuje Kruger. „Veškerá politická rozhodnutí v této oblasti by měla být činěna s ohledem na odborné poznatky, v současné době ale legislativní integrace nových zjištění a objevů předkládaných konopným sektorem, klinickými specialisty a odborníky na veřejné zdraví pokulhává. A přesně o to tedy usilujeme – chceme, aby zákony reflektovaly stávající vědecké poznání a nesetrvávaly v hluboké minulosti.“

Zdroj: www.dailymail.co.uk

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!